Pikus to vystihl úplně přesně, akustika ti toho zdaleka tolik nepromine, takže se naučíš jak tvořit dobrý tón a mít uvolněnou levačku (ale chce to někoho kdo tě upozorní na to, že to děláš špatně, jinak se ti vlivem tvrdších strun snadno stane že budeš mít ruku v křeči), navíc si na ni můžeš zahrát kdekoli, a pokud si nekoupíš nějaké super dělo (což kytara za 2k rozhodně není), užiješ si s ní spoustu srandy na čundrech a chlastačkách (při troše snahy ji jde vzít i na vodu, ale pečlivě zabalenou a ne na Sázavu do Stvořidel za povodňového stavu, jak jsem to letos z blbosti udělal já), případně s ní můžeš balit holky v parku
Pokud bys ale hrál jen věci složené z powerchordů a za každou cenu bys chtěl hrát ultrabrutalhustopřísný rock, nemá asi akustika smysl. Je jen na tobě, zda ji aspoň trochu dokážeš využít. Pokud ano, neváhej a běž vybírat než si to rozmyslíš.
A ještě jedna věc: Pokud tě to přestane bavit, ty dva tisíce nejou taková pálka a té kytary se vždycky někdo rád ujme, sourozenec, potomek, předek, kamarád, majitel bazaru

Ségra si nechala naježit španělku a začala chodit do ZUŠ a nějak u toho dlouho nevydržela (neměla na to čas - musela nutně chodit na diskotéku a na zevling po městě

), tak jsem se kytary ujal já, brzy k ní přibyla bulharská čundrakustika po tetě (kovové struny, úzký krk, ale rozměry španělky) a poté, co mi byla ukradena, ji vystřídaly další dva čundrspeciály (jeden mě přestal bavit poněvadž ladil tak do 4. pražce, tak šel do kouta) a pak k nim přibyla i elektrika a nakonec slušná akustika. A je to droga a pochybuji že mě někdy přestane bavit jen tak si zabrnkat, případně si jít zazpívat do hospůdky.