John M. William píše:Hele, podle mně jsou kytary od staggu to nejhorší, co můžeš sehnat..
Ále běž se vycpat. Do čtyř tisíc je to víceméně o kusu spíš než o značce a typu (čest výjimkám jako třeba E70 od Cortu, která má docela vyrovnanou produkci a za ty peníze je to asi nejlepší volba), a výš má Stagg řadu James Neligan a to jsou ve své třídě solidní kytary. Na Stagg se kydá špína, protože je nejznámější, byl tu první a ty kytary nevypadají tak hrozně jako od spousty ostatních výrobců levného topného dříví a lákají začátečníky vzhledem, hluché jsou skoro všechny z těch nejlevnějších. Zkus si někdy Epi DR100, ty jsou hlušší než kdejaký Stagg. Každopádně SW206 ne, ta za moc nestojí (měl jsem v ruce pár jejích neelektrifikovaných sestřiček a je to v té třídě lehce horší průměr). Co třeba Cort MR-E?
Kupovat si elektroakustiku jen proto, že ji má kámoš, je volovina. Důvod pro elektroakustiku je jediný - když je potřeba větší hlasitost než dá samotná akustika, tzn. hlučná kapela a koncerty.
A konkrétní kytara se vybírá tak, že člověk obchází obchody, zkouší všechno, na co má peňauze, od každého typu všechny exempláře, a pamatuje si, které se mu líbily; pak obejde jen ty, které se mu líbily a vybere tu, která ho zaujala nejvíc.