Hudební fórum

Tak ještě jednou. Jazz Bass je snad nejergonomičtější tvar, navíc legendární. Proč by měli výrobci pořád vymýšlet nové tvary když strašná spousta hráčů chce JB, jen trochu jinak a lépe?

Tvoje tvrzení o vlivu tvaru plného těla na zvuk a analogie s dutým tělem akustického nástroje je dost přitažená za vlasy, vzhledem k tomu, že tam funguje naprosto jiná mechanika - přední deska je 4cm tlustá a nemá luby, které by držely její obvod v klidu. U akustických nástrojů má obrovský vliv přenos energie kmitání strun do vzduchu, převážně uzly a kmitny na žebrované přední desce a aerodynamika; u elektrických jde daleko víc o tlumení samotného plného materiálu a příčné kmity krku.

IbanezD píše:Už jsem tady psal, ať mi tedy někdo vysvětlí, proč dražší malosérioví výrobci, když chtějí zvuk jazz bass, kopírují tvar jazz bass, když na tvaru údajně nezáleží (Sadowsky a všichni další).

Protože se na to dobře hraje a dobře se to prodává?

Ke zbytku se vyjádřil woro. Dokud mi někde nedokáže, že tvar vliv má, věřit v to nehodlám. A nechci teorie, ale fakta.

A co zběsilí Lespaulisti, kteří pořád tvrdí, že Les Paul s o 5mm užším tělem vůbec nehraje a není Les Paul? A je tvar i jiný sklon hlavy za sedlovým pražcem a úhel připojení krku k tělu?

Už jsem slyšel, že flying-v má ostrý zvuk kvůli těm rohům a že úplně nejostřejší jsou ty od Deana nebo BC Rich, protože ty mají rohy i na hlavici. Takže asi tak...

Ale mohutnost těla jistě vliv má, na tón musí mít nějaký vliv to, jak velká masa absorbuje kmit strun. Respektive - věřím tomu. Ne tak ale tomu, že zvuk znatelně ovlivňuje, jak je tato masa uspořádaná.

Sklon hlavice a úhel připojení krku do kategorie tvar nezařazuji

k tématu vliv tvaru těla na zvuk jazz bass doporučuju tohle:

http://www.talkbass.com/forum/f8/scrap- ... ce-743932/

prostě žízeň je na nic, poslouchej imydž

IbanezD píše:Tak naposled,

na videu je patrné, že každý z aparátů má 8x 10", po patnáctce ani vidu ani slechu. Přesto jsou basy na obou aparátech silně staženy.


Mimochodem, myslíš si opravdu, že aparát s 15" reproduktorem sám o sobě vyvozuje potřebu korigovat zvuk stahováním basů?

....ja som ten koncert z Royal Albert Hall videl na ČTčku a okamžite som zapínal domáce kino nech si vychutnám ten zvuk....

http://whereseric.com/eric-clapton-faq/ ... baker-and-

....jednoducho stále dookola opakuješ to čo si myslíš....aby to bolo konkrétne treba stiahnuť basy, ono to tak celkom nie je....

Stahování basů baskytaře na velkém pódiu má úplně jiný účel. Zvukař se často snaží dostat frekvenčně kopák pod basu. V taneční hudbě je to přesně naopak ( poslechněte si třeba salsu nebo hip-hop ). Většinou ale chce rovný signál, který si upravuje sám. Je možné, že z toho někdo dělá, celkem nesmyslně, pravidlo. A z JB moc basů neleze, tak bych rozhodně nic nestahoval.

Ahojte, chcem sa aj ja podelit so svojimi skusenostami s vplyvmi laku na zvuk.

Pred troma rokmi som si z ebayu kupil Fender MIJ Marcus Miller Jazz Bass, vo finishi natural. Po tom co preslo "zamilovane obdobie" som raz vzal basu k vyrobcovi handmade bas a gitar, a porovnal Marcusa s jeho basou. Marcus mal uplne zahuhnane cele Ecko, nebol konkretny, rychlo dochol sustain, bol velmi tichy a vsetko to bolo pocut nielen nasucho ale najma cez aparat. Vsimol som si to uz aj predtym v kapele, ale bral som to ako zalezitost lacneho aparatu. Neskor som zistil ze moja basa ma finish z polyesteru, kdezto ta druha polyuretan. Tak som sa rozhodol pre prelakovanie, pretoze som neveril ze tak drahy nastroj v sebe nema ziadny zivot. Ako alternativu som zvolil vosk, jednak z financnych aj z akustickych dovodov. Stary lak som zbrusil ja a zvysok som nechal na profesionala.. Hned ako som zacal brusit, bol som nemilo prekvapeny. Brusny papier tomu laku skoro vobec neublizoval!!, lak ho doslova zabijal, znicil som toho papieru velmi vela, dole to slo hrozne aj pomocou vseliakych masin, a bolo to hrube min. 2mm! Neskor som sa niekde docital ze ako tvrdost skla je 100, tak polyester je zhruba 80, polyuretan 40 a nitro 20.

Po refinishi bola basa ako vymenena. Akusticky vyrazne hlasnejsia a konkretnejsia. Najlepsie na tom vsak bolo ze kazdym mesiacom hrala lepsie a lepsie. Myslim si teda, ze lak rozhodne ma na zvuk pocutelny vplyv, minimalne teda polyester. Napriek tomu ake su vyhody polyesteru - gitara nastriekana za pol hodiny oproti niekolkym hodinam u inych, je to podla mna najhorsi material aky sa na gitaru moze pouzit. Neskor mi toto potvrdil aj osobne jeden velmi znamy basgitarista, endorsee fenderu.

Inak Jazzman spominal vlkov.. dal by si mi nejake linky na tych co robili pokusy o ich odstranenie? mam totiz jedneho velmi neprijemneho.. Gcko na strune E. Uz to nieje take vyrazne ako predtym, no stale ho dost pocut, najma ked hram v chlade a vlhku.

Dakujem ak ste dosli az do konca!

Nemám kontakt na Němce, co se pokoušejí odvlkovat, jen mi o nich vyprávěl kytarář a mám obavu, že vlk na nízkém tónu je definitivní průšvih.

Ještě ke stahování basů. Ponechme stranou klasické anglické zvučení, tedy zvukaře, který určuje nástrojům poměrně úzká frekvenční pásma, aby si nekonkurovaly, přičemž spodní patří samozřejmě velkému bubnu.
Já jsem spíš hovořil o tom, že je rozumné zásadně rozlišit nastavení basového aparátu v kapele, kdy jde spíš o rovinu a pak pro sebe doma třeba se zvýrazněnými basy podle osobního gusta. Psal jsem o tom, že jsem slyšel extrémní názory velmi fundovaných lidí o tom, že je třeba basu posilovat výkonem a nikoli ho věnovat několika spodním basovým frekvencí. Basa se stane srozumitelnou a basy kupodivu neschází. Na podporu tohoto názoru, který jsem tu jen tlumočil, jsem uvedl video s nastavením dvou basových aparátů Hartke - Bruce Cream 2005, které mají výrazně stažená spodní basová pásma, což je velmi zřejmé a neoddiskutovatelné. Nic víc a nic míň. Pokud má někdo jiné vyvětlení, rád si ho se zájmem poslechu.

a pro pochybovače o vlivu tvaru

http://www.kettering.edu/physics/drusse ... index.html

Jak jsem byl pravil, jde hlavně o tlumení plného materiálu a kmitání v ohybu, na které má vliv vyvážení těla, ale jeho přesný tvar je vcelku irelevantní.

edit: plného, ne planého

Nezpochybňuji vliv povrchové úpravy na zvuk nástroje, jen shrnuji známá fakta s tím, že se jistě nikdo z nás nedomnívá, že u Fenderů pracují samí blbci.

1. od roku 1970 se na JB používá téměř výhradně polyester, v letech sedmdesátých a osmdesátých ve výrazně větších tloušťkách než dnes.
2. momentálně je jeden JB (Road Worn) z celkem pochopitelných důvodů lakován nitrem (Highway se momentálně nevyrábí) a jen asi 3 typy polyuretanem
3. Squiery se lakují polyuretanem

Myslím si, že používaná povrchová úprava je dobrým kompromisem (zvuk - snadná výroba - mechanická ochrana a hlavně ochrana proti vlhkosti). Kdo tuší jak i standardním nátěrovým systémem dobře ošetřené dřevo (např. palubky) dokáže zásadně změnit vlhkost třeba během dvouhodinového převozu pod plachtou, ví o čem mluvím.

Já jsem pár amerických JB za život měl a byl na nich POLYURETAN.
Na Squierech je, naopak, POLYESTER.
Firma Fender už zkoušela lecos. Před pár lety mi kytarář ukazoval Strata Jeff Beck za 65 000, který měl podýhovaný korpus z jinak dost hnusné a nekvalitní olše. Na nástrojích ze 70.let jsou často silné vrstvy laku. Někdo si ho nechává i sundat, ale já bych to nedělal. Už je takhle vyrobili.

Pokud jde o paušální stahování basů, považuji to nadále za nesmysl. Eq. má sloužit ke korekci zvuku, ne k jeho soustavnému ořezávání. Argument z koncertu Cream není arument. Zvukař si bere signál z D.I. a požaduje jej rovný a ne zdeformovaný, takže z P.A. jde zvuk upravený zvukařem a ne eq. na zesilovači.
Při sejmutí mikrofonem zase zvuk neodpovídá tomu na pódiu, protože mikrofon je, na rozdíl od ucha přímo u membrány a nebere bassreflex. Jestli si basista pro sebe nastaví takovýhle "drát," aby se lépe slyšel, do lidí to nepouští.

I Sheehan, který se snaží o extrémně konkrétní zvuk z basy typu PB má na jednom aparátu stažené basy a výšky a na druhém rovné korekce.

Fender.com nově uvádějí i Squiery

zde je doložena jejich povrchová úprava, tedy polyuretan

http://www.fender.com/products/search.p ... 0310760506

O polyesteru na naprosté většině JB po roce 1970 jsem se dočetl v Muzikusu i na zahraničních int. stránkách. Už jsem tu psal, že autolaky byly použity včetně odstínů oblíbených modelů automobilů.

"Argument z koncertu Cream není arument. Zvukař si bere signál z D.I. a požaduje jej rovný a ne zdeformovaný, takže z P.A. jde zvuk upravený zvukařem a ne eq. na zesilovači."

D.I. je jen oddělovací krabička, která s tím nemá co dělat. Otázkou je zda, případně jak a kde má ten aparát zapojený nějaký direct out, což opravdu netuším. Je ale docela pravděpodobné, že dopředu jde opravdu rovný signál jak říkáš.
Citované nastavení EQ ale podle mně velkým argumentem je. Myslím argumentem toho, že s basy se to u basy nemá přehánět a výkon je třeba v rámci srozumitelnosti přenášet rovnoměrně a ne ho věnovat spodnímu pásmu.

Já se včera díval na stránky Squier, na JB je tam PE, ale to je jedno, nehraji na ně a nebudu.
Ano, Fender v minulosti dělal lecos, škoda, že Gibson a Musicman se všechny voloviny snaží poslední roky dohnat. Kšeft je kšeft.
U basových aparátů, aspoň u těch mých bylo tlačítko D.I. PRE/ POST a zvukař byl nepříčetný, když jsem mu poslal upravený zvuk, ani se nedivím.
Hraji latinskou muziku, kdybych stáhl basy, tak zmizím.

Jasně, takhle bych si si šíleně EQ taky nikdy nenastavil, ale v minulosti jsem na mém sedmipásmovém nastavoval takové to klasické ležaté S - vlnovku s přidanými basy, ubranými středy a návratem na 0. Dnes stavím rovinu s vybraným pásmem 660Hz. Celé je to právě proto, abys v kapele nezmizel, ale naopak se prosadil.
Jinak polyester u Fenderů je horká současnost, je na většině i těch nejdražšších modelů JB.