zzbar píše:Ovšem jsou borci, kteří si tam dávají skoro celou soupravu, až nad tím zůstává rozum stát... Od té doby, co si pouštím do monitoru kopák (né moc, jen tak těsně pod úrovní kytar), tak se mi prostě lépe hraje. Těžko se to popisuje, ale zvlášť v druhé půli akce, když už je člověk unavenější, mi to pomáhá udržovat absolutní kontrolu nad tím, co hraju. Doporučuju vyzkoušet
Jinak je fajn, jak si Basspetr pouští na mixu sám, kolik čeho potřebuje. Nemusí otravovat obecenstvo s pokyny pro zvukaře, které nikoho nezajímají. A i v průběhu večera se podmínky mění, takže si to může upravovat...
Taky jsem býval občas zvukař a jako bubeníkovi mi připadal ten kopák v monitoru divný..(až jaksi narcistický

), ale jenom do té doby než jsem si to sám vyzkoušel...hráli jsme v takovém malém sále, akusticky ne zrovna ideálním a po nějaké době jsem zjistil, že kopák prostě neslyším, tak jsem si ho nechal krapet do odposlechu poslat a bylo to o poznání lepší...to samé udělal i zbytek kapely a nemohli jsme si to vynachválit...není nad jasnou první dobu
Sice je pravda, co říká Monika, že "vím, co hraju" , ale někdy se to prostě v tom rambajzu ztrácí a on to někdy nemusí být ani zas tak velký rambajz...
Jinak si nechávám dát do odposlechu to, co neslyším přímo z pódia (to se taky akce od akce liší), ale poslední dobou od každého trochu...