Dante píše:Nazdar, a já bych se jen tak pro zajímavost zeptal (Nejsem bubeník a asi ani nikdy nebudu jen mě to tak zaujalo kdysi jsem o tom přemýšlel ale chtělo to moc pěněz, místa a hlavně to nemělo poťák volume) ty sady od rolanda kolem dvacítky je to použitelný? A jak jsou na tom elektronický bicí jako celek při živým hraní je to vůbec použitelný nebo by to slušnýho bubeníka ani nenapadlo. předem dík za odpověď
Použitelný to samozřejmě je a při "live" kšeftech to samozřejmě nijak nelimituje ani solidní bubeníky. I levnější bubny dnes už mají úderovou dynamiku, mnohdy i vícezónové pady a zvukové moduly se solidní databankou samplů či generovanmi zvuky, také nejsou drahé....
Otázka použitelnosti pak je hlavně o stylu muziky. Běžně vídáme v záznamech koncertů třeba popíkových hězd, hru na el.bicí, zatímco naopak velmi těžko si představím Iron Maiden nebo třeba jiné tvrdé rockové a metalové bubeníky za sadou "placek"
Tam se akustické bubny vždy uplatní, ovšem mnohdy je bubeník opatří snímači (triggery) a jejich signálem spouští zvuky z modulu, které následně posílá do lidí, případně je v určitém poměru přimíchává zvukař do zvuku akustických bbnů. principem je to tedy stejné jako el.placky, ale lépe to vypadá. Tohle je praxe u mnohých soudobých metalových bubeníků. např i "Doksa" z Arakainu takhle řeší své kopáky...
Co se týká hry na placky a na akustiku, je to trošku jiná technika, ale není problém to zvládnout a i solidní hra na elektrické bubny vyžaduje znalost a zručnost, je to stejně náročné jako akustiky
Já hraji na obě soupravy, i když na kšefty vozím bezvýhrady jen akustiku, zatímco s elktrikou jen zkouším..





