Hudební fórum

Myslím, že by si konga zasloužila propagaci a shromáždění informací i zkušeností. U nás na ně hraje dobře jen pár lidí, přitom na jamech i v méně hlučných skupinách je o perkusisty, kteří vědí jak na ně hrát, celkem zájem. Za 3 roky, co jsem na ně učil děti, maminy i puberťáky se mi ozvalo několik kapelníků s poptávkou ( od folku do barové kapely ) Na jazzových workshopech po mě skočí každý dirigent bigbandu a hlavně, JE TO KRÁSNÝ NÁSTROJ S NEZAMĚNITELNÝM ZVUKEM.

Zkusím jednoduchý přehled:

Rozměry -
Výška 28 a 30 palců. 28 pro žáky a sedící hráče, 30 je nejčastější rozměr na stojany a pro vyšší sedící hráče. Menší než 28" rozměry jsou pro děti.
Průměry 11", 11a3/4", 12a1/2" jsou nejčastější. U školních sad se používají kombinace 10" a 11", nebo 11" a 12". U nejdražších modelů je možné koupit sólové requinto 9a3/4" nebo 10", nebo, naopak, 13-14" supertumbu.

Konstrukce korpusů-
Dřevěné modely slepené ze špalků, jako sud. U sériových nástrojů jsou ale špalky samy dvouvrstvé, pro větší tvarovou stabilitu. Vně se dávají hezčí kusy dřeva, nejde ale o dýhu, ale o špalek s obdélníkovým průřezem. Malí výrobci 2 vrstvy nepoužívají.

Materiály korpusů-
Kaučukovník ( často používaný, na plantážích pěstovaný ), siamský dub ( totéž ), německý dub ( starší modely dražších nástrojů ) , americký jasan ( nejdražší typy u sériové výroby ), různé druhy kompozitů s kevlarovými vystužujícími vlákny i bez ( nejodolnější nástroje, používané na koncerty ). Malí výrobci používají i velmi drahé materiály, jako koa nebo mangovník. Cena pak odpovídá.

Ráfky -
tzv: tradiční ( z pásoviny s obdélníkovým průřezem 3-4mm ) ohýbané ( různé profily, dle typu a ceny nástroje 2-4mm ) U ráfků je důležitá jejich pevnost, proto ohýbaný ráfek z 2mm plechu není vhodný, pokud chceme vysoko ladit, nezvládne to. Tradiční ráfky jsou pro začátečníky méně pohodlné při hře, ale pomáhají při slapu vytvořit dostatečně průbojný tón.

Šrouby -
Dle typu je jich 5 - 6 o síle 8-10 mm. U dobrých značek není problém s menšími průměry. U levných nástrojů se občas ohýbají.

Blány -
Hovězí nebo plastové. o plastových jsem tu už psal. Obecně platí, že tlusté blány mají kvalitnější a kulatější zvuk. U nejdražších modelů to tak není. Blány z broušené kůže ( hrubé a bílé na povrchu ) nejsou kvalitní a obtížně se z nich doluje barevný tón.

Ladění -
2 bubny do tercie nebo kvarty, 3 do akordu moll nebo dur ( záleží na vkusu každého soudruha ) 4 do mollového akordu s přidanou kvartou ( např. G,Bb,C,D ), 5 jak kdo zvládne U taneční a hlasitější hudby výš, na tradiční kubánskou hudbu, folk, jazz....níž. S laděním může pomoci kvalitní ladička na kytaru, ale pozor! často ukazuje terciovou harmonickou frekvenci místo základního tónu ( např. Fis místo D ) uši vždy rozhodují.

Kdyby byl zájem, mohu se rozepsat o stylech, technice, rytmech, jejich kombinacích s rockem, taneční hudbou apod. Významných hráčích, nahrávkách apod., také přidat obrázky, odkazy....ale nechce se mi to psát zbytečně, tak počkám na ohlas.

Mě to zajímá určitě ... o perkusích všeobecně toho vím bohužel strašně málo.

Přidávám se. Rád si počtu.

Zajímavé. Sice to asi nepatří sem do diskuze, ale určitě se přidávám k ostatním se zájmem zjistit více...nejen teorii ale i praxi...tedy nějaké ty pojednání o použití v různých stylech hudby, atd...

Tak kam to strčit? aby další mohli připisovat zkušenosti, přidávat nahrávky apod.

Články!

P.

A umí to tam někdo přestěhovat?

Umí, ale zatím bych to nechal tu. Vždyť to je normální diskuzní thread.

Nero píše:Umí, ale zatím bych to nechal tu. Vždyť to je normální diskuzní thread.

zatím ano, ale až pan kolega sepíše ty poučné a naučné statě o hře i nástroji samotném, je už lépe to mít v článcích. nejen kvůli tomu, kam to patří, ale také z úcty k času a práci, které si s tím autor sám dá. V článcích to najde víc lidí, co budou hledat informace... tady v diskuzích se to brzo zasyslí někam do propadla dějin

O tom není pochyb. Proto bylo v mém posledním příspěvku slovo "zatím".

Tak tak!

P.

aha, tak až vyřeším nutnou práci, začnu sepisovat.

Rád bych předeslal, že na konga můžete hrát třeba cihlou, konvičkou nebo heverem, pokud vás to baví, ale tady se pokusím popsat techniku hry, která vede k použitelnému tónu a rytmům, žádaným okolím, proto na poznámky s podobným obsahem nebudu reagovat.

Na konga se hraje většinou rukama. Štětky nebo paličky se používají vždy jen s konkrétním záměrem, jako je hra přes ráfek, velký rozdíl ve zvuku mezi rukou a štětkou, napodobení jiného perkusního nástroje, rytmus merengue apod. Nejčastěji se asi používá palička na timbales a pokud nechci mít na bláně stopy, je dobré ji obalit třeba lepící páskou. Použití filcových paliček Helenkou Vondráčkovou spadá do prvního odstavce.

Těď k základním úderům:

Otevřený úder - pružná ruka, prsty u sebe, na blánu dopadají prsty a vrchní 1/3 - 1/2 dlaně. Ruka přirozeně odskakuje od blány. Ozývá se kulatý, trochu dutý zvuk.

Tlumený úder - totéž, ale ruka zůstává na bláně. Ozývá se tlumený, krátký zvuk.

Basový úder - celá ruka dopadá na prostředek blány. Ozývá se silně basový zvuk, hlavně u kong na stojanech.

Slap - nejtěžší úder. Ruka vytvoří mističku, která s cvaknutím dopadá na buben na stejném místě, jako otevřený úder. Záludné je, že ruka i tak musí být zcela pružná, cvakavý zvuk se má pro kontrolu ozývat i když o sebe plácáte rukama, se stajným tvarem dlaně. Slap se pěstuje zhruba 2 roky a potřebuje dozor již znalého perkusisty, kvůli špatným návykům. Z počátku se neozývá vůbec, po delším čase se začíná ozývat občasné cvaknutí a jejich počet postupně roste, stejně jako mozoly. Nesmíte uhnout a stahovat ruku z blány k ráfku. Sice se vám ozve takový slabý pseodoslap, ale ke slapu se tak nikdy nedostanete!

Otevřený slap - ruka dopadne jako pružina na blánu blíže ke středu, často z větší výšky. Konce prstů, zrychlené švihem dopadnou a odrazí se. Ozývá se ostrý a hlasitý zvuk, používaný, spolu s otevřeným úderem při sólech. Otevřený slap se lépe učí na djembé a teprve s vytvořeným úderem je dobré přejít na konga.

Dvojitý úder - na bláně se střídají bříška prstů a dlaň jedné a pak druhé ruky. Úder se musí dlouho cvičit, zní jako tlumený a dobří perkusisté jej hrají tak rychle, že jim nejsou vidět ruce.

Jsou k dostání dobré učebnice, třeba stručná a přehledná od Miloše Vacíka s DVD, nebo Conga Cookbook od Poncho Sancheze s CD.

A teď něco odstrašujího:

Čtyřprsťák speciál - nejčastěji používaný úder u nás a v okolních státech. Ve Francii jsem nic takového neslyšel, v USA a na Kubě bych nikoho nepodezíral. Jde o plácnutí na okraj blány polovinou prstů od ukazováku po malíček. Pro větší autenticitu nejlépe na podladěné kongo a doprovodit kroucením pánví a nadšeným výrazem. Ozývá se tenký, hnusný zvuk se zvonivým koncem. Pro hraní čehokoliv nepoužitelné, ale u nás se tak dají i 20 let vydělávat peníze v baru. K vidění a slyšení ve všech obchodech s perkusemi, dříve v Imperiálu a Puppu v Karlových Varech a od Felixe Slováčka na vánočních koncertech Káji v Lucerně. Jde o zmršenou bongovou techniku a nerespektování možností nástroje
Pokračování příště.

Skvěle sepsané, poučné a pro mě hodně nové, neb jsem totálně na začátku, co se týče hry na podobné perkusní bicí nástrje!!
Mám úplně chu´t si to někam jít okamžitě vyzkoušet a pak cvičit. myslím že pro každého bubeníka je dobré poznat a celou šíři sortimentu bicích nástrojů a umět se alespoň trochu se k tomu postavit čelem!!
Díky kolego!!

Premyslim ze bych udělal nejaké hraní pro připadne zájemce z Fora,treba na Letne, zrovna vcera tam par particek hralo na cajony a kytary,ale počasí nejde naprogramovat. Mne by zase mohl někdo pomoci s držením palicek, ať nehrají na timbales jako invalida.