Blackstar HT-Club 40 (kytarové lampové kombo)

Místo pro recenze Vaší výbavy
Odpovědět
Uživatelský avatar
Bummer
Příspěvky: 4668
Registrován: 3.06.2008 11:01
Bydliště: Plzeň
Kontaktovat uživatele:

Blackstar HT-Club 40 (kytarové lampové kombo)

Příspěvek od Bummer » 9.08.2011 15:37

Diskuze k této recenzi - recenze-vasi-vybavy-f61/blackstar-ht-cl ... 26388.html



___________


Model: Blackstar HT-Club 40
Foto:
Obrázek
Pořízen: Podzim 20010, á 13800,- Kč (kytary.cz), běžná cena á 16000,-
Testováno s kytarami:
  • Cort EVL Z4 (R.M. Custom AlNiCo a R.M. Color Sound)
  • Danelectro 59' Dano
  • a zběžně pár dalších...
Základní info:
  • Dvoukanálové elektronkové kombo s master volume vhodné k domácímu použití a hraní ve zkušebně i pro studio či zvučené a nezvučené koncerty.
  • Rozměry: 619 x 566 x 297 mm
  • Výkon: 40 wattů
  • Osazení: 2x12AX7 Sovtek v předzesilovači, 2xEL43 TAD Selected v koncovém zesilovači
  • Výstupy: 1x16Ω, 2x16Ω nebo 1x8Ω
  • Sériová efektová smyčka s přepínáním -10dBV/+4dBV
  • Stereo vstup pro dvoutlačítkový footswitch (součástí balení)
  • Emulovaný linkový výstup
  • Digitální reverb s přepínáním mezi dark a light
  • Infinite Shape Feature (ISF)
  • Oddělené korekce - Tone pro čistý kanál, třípásmový pasivní ekvalizér s ISF pro zkreslený
  • Dva voicingy pro každý kanál
  • Váha: á 25kg
  • Reproduktor: Celestion Seventy 80 16 ohm
Jelikož byl můj předchozí zesilovač rovněž ze stáje Blackstaru, budu se k němu v textu místy vracet a srovnávat.

První seznámení:

Mé první seznámení s HT-40 proběhlo v prodejně Kytary.cz, kam mi jej personál ochotně dovezl k vyzkoušení.

Prvně jsem byl docela překvapený, jak je kombo velké, protože na fotografiích vypadá vcelku drobně. Zaujal mě zde hlavně velmi pěkný čistý kanál. Zkreslený si získává svůj charakter až s větší hlasitostí.

Rovněž jsem byl (nemile) překvapen vahou, protože jsem chtěl aparát dobře mobilní, abych jej mohl často vozit na zkoušky s kapelou. Bohužel oproti výkonnějšímu 60W bratříčkovi postrádá HT-40 postranní madla a při stěhování je nutné se spokojit s bytelným koženým uchem. Těch 25kg se tak brzy pronese a na cestování v MHD to rozhodně není.

Ten den jsem zkoušel ve stejných podmínkách ještě ENGL Thunder Reverb a při této hlasitosti hrála obě komba prakticky stejně.

Obsah balení:

S několikaměsíčním odstupem se konečně objevila velká krabice s nepřehlédnutelným logem britské firmy u mě doma. Balení obsahovalo kromě v polystyrenu baleného komba také dvoutlačítkový footswitch (clean/overdrive, reverb) s LED signalizací, manuál uživatele, nálepku s logem Blackstar, napájecí kabel a papír s několikrát předtištěným předním panelem pro snadné zaznamenání oblíbených nastavení.

Moje první vážnější výhrada se váže k footswitchi. Ač již nemá tak krátký kablík, jako byl k FS u HT-5, ani zde inženýři nezapomněli na placku molitanu sloužícího jako protizkluzová podložka přilepeného ke spodu footswitche. To by bylo úplně v pořádku, kdyby byl footswitch pouze součástí pedalboardu a nehýbalo se s ním. Já ale například pedalboard nemám a molitan je molitan. Po čase se začne odlupovat a lepivou stranou sbírat bordel. Časem se nakonec odlepí úplně. U HT-5 se mi to stalo po cca třech měsících, zde ještě molitan větší částí drží, ale nebude to dlouho trvat.

Provedení:

Nicméně vraťme se k aparátu jako takovému. Stejně jako u HT-5, i HT-40 je vyvedený v černé kožence s jemným vzorem. Přední straně aparátu dominuje krémové logo výrobce a pod ním kryt reproduktoru z opravdu stylové, hrubé průzvučné tkaniny. Nad logem je černý kovový panel s texturou broušené oceli obsahující prvky (zleva doprava): Vstup pro nástroj, Volume pro čistý kanál, přepínač voicingu čistého kanálu (Boutique a Fender), ovladač Tone, červená LED indikující zapnutý overdrive kanál, přepínač kanálů, ovladač Gain pro overdrive kanál, přepínač voicingu pro overdrive kanál (Class A a Modern), Volume pro overdrive kanál, korekce Bass, Middle, Treble a ISF pro overdrive kanál, ovladač Reverb Level pro nastavení síly reverbu, ovladač Master Volume, červené "diamantové" oko indikující žhavení a kovové páčkové přepínače Standby a Power.

Výrobce se zde poučil z předchozích chyb a draze vypadající kovové knoby vyměnil za lacině vypadající, ale zas podstatně lépe čitelné plastové sedmihrany. Všechny potenciometry kladou přiměřený odpor a má jediná výhrada se zde týká ovladače Master Volume, který má (u mého kusu) menší vůli.

Stejně jako u ostatních aparátů HT, i zde je přední strana lemována zlatou linkou zalitou v modravém silikonu.

Horní straně aparátu vévodí černé kožené ucho s vyraženou černou hvězdou, upevněné k aparátu kovovými madýlky. Zesilovač je uvnitř bedny naležato a je z horní strany držen šesti chromovanými šrouby.

Zezadu je aparát téměř celý uzavřený - zadní stěna drží pevně, protože zde výrobce šrouby nijak nešetřil. Jednolitou plochu narušuje nahoře pouze lehkým sítem krytý průduch a nahoře pak zadní strana zesilovače obsahující dvě pojistky, vstup pro napájení, tři výstupy pro připojení reproboxu, z nichž ten 16 ohmový je z výroby obsazen lomeným kabelem vedoucím k internímu reproduktoru, emulovaný výstup (mono), přepínač reverbu (dark/light), zdířky return a send efektové smyčky, přepínač úrovně signálu ve smyčce a vstup pro kabel od footswitche.

Na spodní straně komba poté nalezneme pouze čtyři gumové nožičky.

Rohy bedny jsou - stejně jako u HT-5 - matně lakované, kovové a zaoblené, držené každý dvěma menšími chromovanými šrouby.

K provedení nemám výhrad. Nic na aparátu nevypadá odfláknutě nebo křehce. Jako možné vylepšení bych bral provedení bedny z překližky namísto jemně mleté dřevotřísky.

EDIT 14.9.2011: Při výměně reproduktoru jsem narazil na milou drobnost, co se zpracování týče. Reproduktor drží v přední stěně čtyřmi šrouby, z nichž každý má dvě matičky - jednu hladkou a jednu vějířovitou. Ta je zakápnutá modrým silikonem a není tedy možné, aby se reproduktor časem a působením vibrací sám uvolnil.

Zvuk:

Po vybalení jsem aparát zapojil a zahrál pár riffů a nezbylo mi, než konstatovat, že takhle pěkný zvuk jsem doma ještě neměl. HT-5 - ač jde o zesilovač na výhraně domácí použití - se na HT-40 vůbec nechytá.

Čistý zvuk ... je čistý. Někdo by řekl, že sterilní, nicméně já právě čistý a zvonivý zvuk od aparátu vyžaduji. Není zcela dokonalý... Na vyloženě rytmickou hru mu trochu chybí tělo a při zkušebnových hlasitostech se (alespoň u mé kytary) projevuje velké množství basů, které zvuku na čitelnosti nepřidá. V současné době čekám na jiný reproduktor a jsem zvědavý, nakolik se mi povede tento problém vyřešit. Zatím - pokud chci hrát na čistém kanálu rytmicky - si pomáhám přepnutím na paralelní zapojení kobylkového snímače, což mě přebytečných basů spolehlivě zbaví.

Na sólovou hru je nicméně tento charakter zvuku více než vhodný a přímo vybízí k hraní bluesových licků.

EDIT 14.9.2011: Výměna továrního reproduktoru za Celestion Classic Lead čistý kanál basů nezbavila (naopak jsou mohutnější), ale odstranila problém s čitelností, absencí těla. Slyšet je nyní každá struna.

Ovládání čistého kanálu je jednoduché. Je zde pouze hlasitost, tónová clona a dva zvukové módy. Ovladač ISF pro čistý kanál nefunguje.

Zmíněné zvukové módy se liší ekvalizací a headroomem.

První mód zvaný Boutique má vyšší podíl vyšších středů a v mých podmínkách zůstává čistý zhruba do volume 2/10. Poté začne vcelku příjemně nakreslovat a se silným snímačem lze dosáhnout při vytočení volume i velice slušného drivu, kdy je to na AC/DC až příliš.

Druhý mód (výrobcem zvaný F-Style, pro nás lidi mu budu ale raději říkat Fender) má naopak více nižších středů a čistý zůstává déle. Záleží na síle úderu a snímačů, ale dejme tomu, že do 4/10 je zvuk čistý. Při vyšším vytočení je spíš než na rock vhodný do blues.

Ovladač Tone je zde pro kompenzaci vlastností kytary, zastření zvuku při vyšším zkreslení nebo pro přizpůsobení zvuku hernímu stylu. Doleva funguje podobně jako tónová clona, ale zvuk zůstává čitelný a nezahuhlává se. Pocitově možná lehce přidává basy, ale to nemohu nijak doložit. Na druhou stranu poté funguje jako presence. Basů opět pocitově lehce ubyde a naopak se zesilují výšky a to až do takové míry, že lze donutit humbucker, aby zněl podobně singlu. Zvuk samozřejmě není stejný, ale rozhodně má své uplatnění.

Zkreslený zvuk je britská rocková klasika. Poměrně hodně jej ovlivňují podmínky pro hraní. Při domácí hlasitosti je barevnější, chlupatější, s větším podílem nižších středů. Při zkušebnových hlasitostech se vyčistí a zpevní. Sníží se podíl basů a lépe se tak prořízne kapelou. Zjednodušeně řečeno - lehce zmoderní. Pevnost zvuku je také daná úrovní Volume. Pro modernější zvuk je lepší mít Volume na méně a Master Volume na více (ideálně úplně otevřené).

Když mluvím o rockové klasice, je třeba ujasnit si toto: Zkreslení má tu klasickou příchuť pořád a nelze se ji zbavit a udělat z HT-40 pilu či buldozer. Začíná tak být jasné, že HT-40 není úplně vhodný aparát pro podladění a obecně *core muziku. Souvisí s tím také fakt, že aparát prostě nedá takový tlak, co by hráče odfoukl. Což je v těchto žánrových vodách vyhledávaná vlastnost.

Naopak by mohl uspokojit hráče všech ostatních žánrů. Zůstanu-li u rocku a metalu, pak HT-40 nejvíce míří na milovníky klasického osmdesátkového soundu od heavy až po thrash. Zkreslení je zde pro všechny žánry dostatek (a komu by nestačilo, měl by se zaměřit na svou techniku hry).

K univerzálnosti zkresleného zvuku navíc přispívá i možnost výběru ze dvou režimů zkreslení - Class A a Modern.

Mód Class A se vyznačuje více vintage zvukem. Je zde větší podíl basů před zkreslením, což přispívá k plnějšímu a táhlejšímu zvuku, ale také způsobuje trochu horší čitelnost zvuku v nízkých polohách. Obecně je daleko méně agresivní a lze zde dosáhnout znatelně menšího zkreslení než u módu Modern. Využití nalezne v blues a hard-rockových vodách a rovněž u klasického heavy-metalu či starého thrashe. Je výborný pro sólovou hru (ovšem nikoliv shredding).

Mód Modern (jak název napovídá) naopak budou využívat spíše vyznavači tvrdší muziky, jako je thrash či moderní druhy heavy metalu; naopak se příliš nehodí na klasický rock a hard-rock - jak kvůli charakteru, tak kvůli nemalému množství gainu a znatelnému úbytku basů při jeho nízkých hodnotách. Má méně basů před zkreslením a zvuk je tedy znatelně čitelnější. Při zkušebnové hlasitosti a rozumně nastaveném gainu neodpustí žádnou chybu. Osobně hraji hlavně thrash a na Modern nechávám gain na polovině rozsahu (zhruba zde končí rozsah HT-5), při nahrávání dokonce ještě o hodinu méně. Zkreslení je i tak dostatek a aparát lépe reaguje na rázné údery pravačky. Nutno ovšem podotknout, že čitelnost zvuku se nijak extrémně nesnižuje ani s použitím vyššího zkreslení.

Features:

Zkreslený kanál má kromě klasického třípásmového pasivního ekvalizéru (který mám pořád vytočený naplno, protože tak aparát zkrátka hraje nejlépe a nevidím důvod, proč zbytečně posílat část signálu z předzesilovače do země) také patentovaný ovladač ISF, který specifickým způsobem mění záběr středů a umožňuje tak plynulý posun zvuku mezi americkým a britským. Zjednodušeně by se dalo říci, že úplně vlevo je Mesa, uprostřed Marshall a úplně vpravo Vox. Ve skutečnosti to takový efekt nemá. Charakter zkreslení zůstane totožný, pouze se mění ekvalizace. I tak jde ale o příjemné zpestření a u mě rozhodně má své využití. Stačí vědět, co od aparátu chci. Pro agresivnější zvuk vhodný pro akordovou hru otočím knob více vlevo, pro táhlejší sólový zvuk zas více vpravo.

Další věcí, na kterou by byla škoda zapomenout, je digitální reverb. Ten je poměrně příjemný. Nelze od něj ale čekat simulované pružinové čvachtání. To se ostatně také nehodí úplně všude. Ovladač má trochu podivný záběr. Aby byl reverb více znát, je třeba jej mít až v druhé polovině rozsahu. Od knobu na třech hodinách dále již začíná dozvuk přebíjet původní zvuk a ten se jakoby ztrácí mezi stěnami velké katedrály.

Reverb má dva módy - dark a light. Dle výrobce by měl mít dozvuk v režimu dark menší podíl výšek, nicméně sám to nedokážu posoudit, jelikož rozdíl neslyším.

K poslední fičurce v podobě emulovaného výstupu jen krátce. Zvukově se neliší od stejných výstupů na pedálech HT či aparátech HT-5 - nenadchne, ale ani neurazí. Oproti HT-5 je rozdíl pouze v tom, že po zapojení stereo kabelu sluchátek hraje jen jedno z nich a pro tiché hraní se tedy příliš nehodí.

Výhodou tohoto výstupu je, že jej lze používat i pro tiché nahrávání. Hrát přes něj lze i v režimu Standby. Není navíc nutné mít připojený reproduktor. Ve Standby (logicky) nejde signál z reproduktoru. Během normálního hraní potom lze tento výstup dobře využít pro přímý výstup do mixu (třeba během koncertu) bez nutnosti snímat kombo mikrofonem.

-

Když se mluví o ne-nutnosti mít připojený reproduktor pro tiché nahrávání, musím zmínit jednu příjemnou vlastnost. Aparát automaticky odpojuje (?) koncový stupeň při absenci konektoru v některé ze zdířek pro reprobox, takže pokud se náhodou stane, že zapomenete po stěhování připojit zátěž, zesilovači se nic nestane.

Spolehlivost a neduhy:

Za dobu, kdy jsme spolu :), jsem prakticky nezaznamenal potíže, co se spolehlivosti týče. Aparát zatím nevynechal jedinou zkoušku, nestěžoval si po žádném převozu (kterých už bylo nepočítaně, protože mám dvě kapely a jen jeden aparát do zkušebny i na doma) ani nezačal náhodně ztrácet zvuk.

Jediná věc, která mě jistou dobu trápila, byl vcelku ošklivý bordel, který se objevoval po zahřátí lamp ve zvuku. Na to, čím to nakonec bylo, jsem nepřišel. Po mnohých hledáních po internetu a po kontaktování oficiálního supportu (kde mi vlastně poradili jen zanést to do licencovaného servisu), jsem si půjčil pár čtyřicetiletých EL34 od Tesly. Po jejich vyzkoušení aparát zlobit přestal a to i s lampami původními.

K neduhům asi jen toliko, že nejde o aparát úplně tichý. Preampová část je vcelku hlučná. Projeví se to samozřejmě hlavně při otevření master volume, kdy se při zachování stejné hlasitosti logicky sníží odstup signál-šum. Uvidím, co s tím udělá plánovaná výměna elektronek v předzesilovači.

-

Vlastně mi to nedá nedoplnit ještě jednu věc. Když jsem mluvil o tlaku atd... Přišel jsem na to, že nejlépe zní aparát položený na zemi, kdy se má zkrátka do čeho opřít. Je to přecijen kombo a chybí mu trochu více hmoty.

Shrnutí:

Blackstar HT-Club 40 vlastním již bezmála rok a stále mě dokáže v něčem překvapit. Jeho zvuk se mi ani po této době nezačal zajídat a pořád mi dokáže přinést radost ze hry. I když zde je prostor pro upgrade (elektronky v preampu, reproduktor), není vůbec nutný a aparát hraje velice dobře již od začátku. Chcete-li velký (a špatným nastavením nezkazitelný) zvuk v malém balení, na které se budete moci spolehnout a to vše za slušné peníze, může toto být aparát pro vás.

Pro koho je:
  • Majitelé více různých kytar a hudebníci z multižánrových kapel
  • Milovníci klasického Marshall soundu, co chtějí spolehlivý, heavy aparát za slušné peníze a nebude jim scházet logo
  • Hledači starých a již zapomenutých zvuků kapel dávno minulých
Pro koho není:
  • Hráči holdující moderním *core stylům s požadavkem na třepot nohavic
  • Lidé vyžadující od jednoho aparátu více charakterů zkreslení
A zda bych si tento aparát znovu koupil v případě krádeže? To celé záleží na financích. Pokud bych měl patnáct tisíc, vůbec bych se nerozmýšlel. Pokud znatelně více, už bych zkoušel hledat jinde. Ale s hledáním bych minimálně začal u stejné firmy, kde toho mám ještě hodně co zkoušet a kde je velká šance, že neodejdu s prázdnou.

Zvukové ukázky:

Toto je hodně zavádějící část recenze. Vše, co zde najdete, je nahrávané do integrované zvukové karty v domácích podmínkách v paneláku. Až na ukázky označené hvězdičkou je to vše snímáno pomocí Shure SM58 v různých postaveních. Označené ukázky jsou potom snímané mikrofonem od sluchátek Genius.

Některé ukázky nahrávané účelově do recenze (bez úprav, pouze normalizace u zkresleného zvuku):

Clean - Fender; Volume 8:00; Tone 12:00; Master volume 10:00

Clean - Fender; Volume 8:00; Tone 12:00; Master volume 10:00

Overdrive - Modern; Volume 8:30; Gain 11:00; Eq max; ISF 12:00; Master volume 10:00

Overdrive - Class A; Volume 8:30; Gain 11:00; Eq max; ISF 12:00; Master volume 10:00

Drop C - Overdrive - Modern; Volume 9:00; Gain 11:00; Eq max; ISF 12:00; Master volume 9:00

Drop C - Overdrive - Class A; Volume 9:00; Gain 11:00; Eq max; ISF 12:00; Master volume 9:00

EDIT 14.9.2011:
Demonstrace funkce ISF:

Overdrive - Modern; Volume 8:00; Gain 11:00; Eq V; ISF 0, 5 a 10; Master volume 10[/i]

Ostatní ukázky nalezené kdesi uvnitř mého počítače (většina toho byla pravděpodobně všelijak upravována):

http://k003.kiwi6.com/hotlink/mbwmm6q8ai/demo2.ogg *
http://k003.kiwi6.com/hotlink/210x65v3co/heavy.ogg

Srovnání headroomu obou módů čistého kanálu při staženém master volume jdoucí po sobě:

Boutique, Channel volume 5, Master volume 1, Tone 10
Fender, Channel volume 5, Master volume 1, Tone 10
Boutique, Channel volume 10, Master volume 1, Tone 10
Fender, Channel volume 10, Master volume 1, Tone 10

Galerie:

Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek

EDIT 14.9.2011:
Obrázek
Obrázek

Odpovědět

Zpět na „Recenze Vaší výbavy“