Já třeba nejsem zastáncem toho, učit se songy tón od tónu jak jsou a hrát to přesně podle originálu. Leckdy ani samotní autoři to na stagi nehrajou tak, jak to maj ve studiové nahrávce.
Ano, měl by jsi vědět, jak jdou za sebou sloky, refrén atp. a měl by jsi vědět, co se v nich hraje a co by jsi měl zahrát. Pak jestli si tam nějak zaimprovizuješ, hodíš nějakou svojí jinou pasáž, která se ti třeba líp hraje nebo se ti víc líbí, je naprosto tvoje věc. Pochybuju, že za tebou někdo někdy přijde a s vážnym obličejem ti řekne, žes tam v jednom taktu měl místo osminy zahrát 2 šestnáctiny
Ale abych tu jen nemával svýma názorama. Naučit se song opravdu znamená naučit se ho tak, abys ho dokázal celý zahrát. Během života se naučíš spoustu různých riffů, licků, nebo jak to všechno nazvat. Umět riff ze Smoke on the Water ti moc nepomůže. Když se tě někdo zeptá, jestli umíš Smoke on the Water a jestli si to s nim zahraješ, tak ti ten jeden riff zřejmě nepostačí.
Snad je moje odpověď vyčerpávající.
Já bych se prostě nutně nevázal na to, že se musíš prostě tohle naučit celý a tohle ne. Hraj, co tě baví, a když budeš k nějaký písničce mít vztah, tak tě to samo donutí se ji naučit. Leckdy se ani nebudeš muset snažit a to, že tě to baví tě jí to naučí samo. Nesmíš být otrokem hudby, ale jejím otrokářem
