Sólo je alchymie. Je to pokus-omyl, ale stejně musíš vědět kam saháš, aby jsi nesáhl úplně mimo. Musí se to cítit ze srdce. Solo je pro mě kus osobnosti. Jednou mi jeden můj učitel řekl, že sólování není v rychlosti, ale v hudebních nápadech. Umět si dát dohromady 1+1 a pochopit skladbu do které sólo patří. Musím vědět jaká v té skladbě je harmonie (nálada), aby to solo nebylo až moc optimistické a naopak.
Je jasný že solo musí gradovat a zase upadat, aby to nebyla nuda. To je základ Harmonie. Všechny kvalitní skladby mají svoji harmonii (jedna velká vlna), která jde nahoru a dolů, chvíli je napínavá a hned v zápětí je zase odpočinková. Stejné prvky by mělo mít i sólo. Napínavé a pak uvolňující.
Mělo by také být vrcholem celé skladby, musí to tak vypadat, aby to působilo alespoň trochu majestátně.
Sólo není snadná záležitost. Bez základních znalostí stupnic (alespoň pentatonických) to skoro nejde, takže pro začátečníka dost obtížná záležitost.

Ibanez RG420EG/Schecter OMEN 7 EXTREME -> kabel -> Kvákadlo Jim Dunlop -> Hlava Peavey Valveking VK100 -> Efekt. smyč. Boss GX700 -> Reprobox Marshall 1960V