Ibanez RG 2550, RG 1451 (elektrické kytary)

Místo pro recenze Vaší výbavy
Odpovědět
Uživatelský avatar
TakJakyhoMeZnas
Příspěvky: 330
Registrován: 25.06.2008 17:20

Ibanez RG 2550, RG 1451 (elektrické kytary)

Příspěvek od TakJakyhoMeZnas » 21.07.2011 16:51

Model: Ibanez RG 2550 Galaxy black, RG 1451 plastic white – oboje z řady prestige
Foto:
Obrázek
Pořízeno: 2550 – leden 2009, 1451 – listopad – 2010 (obě nové – kytary.cz)
Testováno na: Carvin Legacy, Orange 2*12 box
Poznámka: Nástroje jsou naprosto totožné. Liší se pouze kobylkou a snímači. (design neberu v potaz) Proto dělám recenzi na obě zároveň.

Základní charakteristika
• Tělo: masivní americká lípa
• Krk: slepený z 5 kusů – převážně javor, proužky ořechu, šroubovaný
• Hmatník: palisandr
• Menzura: 648 mm
• Profil krku: Wizard HP (tloušťka 18 mm 1. Prařeč, 20 mm 12.)
• Šířka 0. pražce: 43 mm
• Počet pražců: 24
• Snímače: H-S-H, 2550 – sada IBZ/Dimarzio, 1451 – V6F-RTS-V6F2 (kobyla)
• Přepínač: 5-way
• Ovládání: 1x volume, 1x tone
• Kobylka: 2550 – dvojzvratné EDGE zero, 1451 – pevná Tight-End
• Mechaniky: 2550 - Gotoh, 1451 – Ibanez

Zpracování, pohodlnost hraní

1) Vybrané materiály, zpracování
Dřevo na nástroje řady prestige používají Japonci to nejkvalitnější, co mají. Ať už se jedná o kytaru za 20k, či 70k – lípa je pořád ta stejně kvalitní.
Mechaniky drží na obou nástrojích struny pořád naladěné. U zamykacího nultého pražce se akorát musely obrousit kameny – lak, kterým byl celý kámen nalakován, se prohýbával a ze začátku nedržel, jak měl. Tak se strana, která přiléhala na struny, obrousila a je vše, jak má být. S tremolem nikdy nebyl žádný problém. Snímače jsou na cenu nástroje perfektní, jako celé elektronické zpracování. Lóže krku i krk byly v oblasti intimní vzdálenosti dokonale obroušení, respektive při hraní je cítit, jak se zvuk line po celé délce obou kytar, přestože je krk hubený jako párátko.
Zvuk se ze všech částí kytary ozývá, nikde není hluchá.

2) Seřízení, jeho domácí obsluha, údržba
Nástroj se dostal přímo od dodavatele do mích rukou, takže si dovolím vytknout pár nedostatků – nultý pražec nebyl dotáhnutý na jedné straně a závit do dřeva utržený, takže při vytáhnutí tremola „skočil“ a část nástroje byla rozladěná (nyní opraveno p. Papežem). Jinak si nemohu na nic jiného stěžovat u obou kytar. Seřizování oktáv je u obou geniálně vymyšleno – u Tight-end kobylky lze každý kámen oproti klasické vintage kobylce zamknout a u tremola je speciální, prsty obsluhovatelný, šroub, zašroubovaný rovnou v kobylce, aby se neztratil (samozřejmě při hraní si ho ani nevšimnete). Stačí jen povolit malý imbus (klíče jsou mimochodem šikovně upevněné zezadu na hlavě kytary), který drží kámen, a je možné lehce prsty naladit oktávu. Co se týče dohmatu – oboje kytary jsou konstruovány pro velmi rychlou hru. Proto jsou obě kobylky low-profiled. U tight-end je možné každou strunu zvýšit/snížit zvlášť, tremolo má po stranách dva imbusy. Já osobně preferuji nízký dohmat, ale když jsem p. Papežovi jen tak letmo řekl, že ho mám rád velmi nízko, (ten člověk si pamatoval snad všechno, co jsem řekl... víc takových lidí!) tak jsem kytaru obdržel (2550) s dohmatem úplně u pražců. Světe div se: struny vůbec nedrnčely! Jinak kytary udržuji při výměně strun – pokaždé kartáčkem za pomoci dunlopu 01 vyčistím z pórů palisandru usazenou kůži, hmatník napustím, natáhnu struny, vyleštím a hotovo... Pokaždé zkontroluji, zda-li jsou oktávy in-tune, ale už hodně dlouho dobu jsem je nemusel ladit. Výstuhu mám velmi povolenou, aby byl krk ve vodorovné poloze, jelikož používám struny tloušťky 10-46, standartní ladění.

3) Pohodlnost hraní – KRK
Co se týče těla – díky výřezům kytara netlačí do těla a je velmi pohodlné jí na sobě mít i delší dobu. Je spíše konstruována pro hru v sedě, nebo aspoň nejníže kolem pasu. (pasu, ne boků!) Dostupnost k vyšším polohám je fantastická. Díky výkroji v kytaře se dostanete kamkoliv bez větší námahy. Jsem zvyklý hrát s opřenou ruku o horní roh kobylky, bohužel většina kobylek řežou do ruky. To ale není případ těchto dvou. Rohy jsou dokonale zaoblené a nízké = zaručená pohodlnost. „Trsací/vybrnkávací zóna“ je trochu delší, než na jiných typech kytar, tudíž je možné hrát blíže ke kobylce a dosáhnout ostřejší zvuk (pokud třeba není čas přepnout snímač).

A teď k mé nejoblíbenější části. – KRK
Jsem vyznavač tenkých krků a wizard HP je toho příkladem. Je to krk relativně tlustší uprostřed (otázka pár mikrometrů...), než ostatní wizardy. Za to na stranách je více vybraný, kulatější, takže lépe sedne do ruky – není to prostě kvádr se zaoblenými hranami. Ruka ho příjemně obepne a je tu i možnost být ze shora opřený o horní hranu pro zapření na bending. Je velmi široký, takže není problém se do struny trefit. Díky velkým Jumbo pražcům je krk jakoby scallopovaný – vše naznačuje k rychlé hře, ale nenechte se mýlit. Díky velké pohodlnosti a možnosti krk „vzít při hraní celý do ruky“ se nám otevírá možnost lepšího více prožitého vybrata, lepšího feelingu s krkem. Znám dost lidí, co uchopili krk do ruky a řekli, že to je akorát tak na uber-fast shredding. Jsem silně proti tomuto názoru. Jak jsem již zmínil, díky, tomu, že máte lepší přístup k hmatníku, můžete s tóny více čarovat. Bohužel nenese zvuk tak hutně, jako krk Gibsona B.B. Kinga, ale krk, který sotva vezmete do ruky... S tím se velmi špatně hraje.
Co se týče akordů – jak je krk hubený a široký, není problém rychle střídat obtížné hmaty. Co se týče shreddingu – beru to spíš jako bonus, který moc nevyužívám. Normální člověk z toho vyroste.
Obrázek

Zvuk
Jednou jsem se bavil s člověkem, který se mi snažil tvrdit, (mně, vyznavači superstratů) že z této kytary jednoznačně nelze vytáhnout čistý zvuk. Lidi takovýchto názorů by se měli jít zahrabat. I pokud byste měli snímače s výstupem 500, stačí stáhnout volume a kytara hraje čistě. Milné informace typu; tohle jsou kytary na metal... Není tomu tak. S kytarou hraju všechny možné styly od Bluesu po Jazz a zvuk si nemohu vynachválit.

Lípa dává zvuku mírnou dávku výšek, přebytek středů a mírný tlak basů. Vezmeme-li v potaz, že kytara je hlavně středový nástroj, tak jsem s tímto spektrem spokojen. Sustain je úctyhodný, jak se na prestižní řadu sluší a patří.

Nyní se rozepíšu o snímačích, nejprve 2550.
Kytara je osazena sadou snímačů IBZ/Dimarzio.
Snímače jsou velmi silné s jednou zvláštností a tou je naprostá atypičnost; u krku je snímač navržen tak, aby zvuk byl ostrý. Vezmeme-li to „spektruálně,“ tak tlačí do basů, je chudý na středy a silnější na výšky. Se snímačem lze tedy i zajímavě doprovázet. Single je na svůj druh také dost silný, ale pořád si nese svůj true-single coil charakter. Kobylkový snímač je ostrý, ale ne tak ostrý, jako většina ostatních. Jeho činnost je předně založená na středech. Jak je vidět, tato kytara byla sestavena na Marsu a s tím se také line její zvuk – zajímavý, méně známý, neopotřebovaný. Je v tom více alchymie, čar a kouzel.
Přepínání je klasické a na obou kytarách stejné –
• 1. – krkový HB
• 2. – vnitřní cívka z krkového HB + SC
• 3. – samotný SC
• 4. – vnitřní cívka z kobylkového HB + SC
• 5. - kobylkový HB
Na 2550 jsem si nechal přiděl push/pull potenciometr, který činí přepínání stratocaster-like. 1. a 5. poloha jsou pouze vnitřní cívky HB a na tom opravdu čistý zvuk vytáhnete.
U 2. a 4. polohy je slyšet příjemné „kvákání,“ kterými se pyšní standartní straty.

Nyní 1451
Jak už bylo ve specifikaci zmíněno, kytara je osazena snímači V6F u krk, RTS v mezi-poloze a V6F2 u kobylky. Nato, že jsou stock a kytara stála jen 18k, tak hrají velmi příjemně. Jsou o poznání slabší, jako na 2550. Krkový snímač je příjemně středově-basový a srozumitelný. Single je opravdu single. Z charakteru to lze poznat. Kobylkový snímač je příjemné výškový a díky lípovému dřevu zvuk není pouze uřvaný.
Nicméně jsem nyní krkový vyměnil za dimarzio breed, pro ještě větší středový nádech.


Spolehlivost
Kytara mně nikdy „nezradila,“ to už je větší pravděpodobnost, že já zradím jí. (která je tak jako tak nulová)

Tremolo, kobylka
Tight-end kobylka vede struny skrz tělo pro ještě větší sustain. Je velmi příjemná při hraní, velmi jednoduše se obsluhuje a čistí. Akorát si říkám; kdybych vytáhl z obou kytar kobylky, tak převažuje váhá krku – oboje kobylky jsou opravdu těžké macky.

Edge zero (viz obrázek) je zajímavý typ dvojzvratného tremola, protože není vůbec floating. Má pouze dvě pružiny, které drží celý tah strun, ale jeho systém je obzvláštněn tím, že má ještě dvě pružinky v protitahu, které, pokud Vám praskne struna, tah dorovnají a vy můžete dohrát skladbu bez toho, aniž by se Vám celé tremolo rozladilo. Nicméně dvě malé pružinky jsou, jak můžete vidět na obrázku, zaklíněné o jakýsi můstek. Respektive tremolo buď tón vytáhává, či stahuje. Při přestupu je to pocitově znát (přechod není tak jemný – skočí). Nicméně na zvuku to poznat není. Nový systém tremol má přepínač, kde si můžete zvolit, jestli chcete floating. Při experimentování jsem zjistil, že pokud tu stříbrnou tyčinku a s ní i malé pružinky odstraníme, tremolo je plovoucí a zabere to... 2 minuty.
Obrázek


Shrnutí
Mohu tu vypisovat, jak jsem s kytarou spokojen, jenže... Koho to zajímá. Každému sedne něco jiného a mně sednou tyhle dvě. A proč mám dvě? Důvodů je vícero – ladění, snímače, pokud by se s jednou něco stalo, atd...
Pro mně jsou toto Nástroje, které ctím a mám je rád.

Kdyby mi kytary ukradli...?
Nemožné. Museli by mi střelit uspávací šipku do krku a poté useknout obě ruce, aby jí ze mně dostali. Pokud by mi jí opravdu ukradli, tak aspoň jedno RG s wizard HP krkem chci mít až do hrobu.
"You feel alright then you hear a music ring"

Odpovědět

Zpět na „Recenze Vaší výbavy“