Ja se ti pokusim odpovedet, jak jsem se to naucil ja. Protoze v podstate tak z 70% hraji, ze zpevniku, ktere jsi uvedl, kde je melodicka linka a akordy ( Ja pisnicka a pod ), navic dnes u vetsiny slusnych zapisu, kde je rozepsana prava i leva ruka mas take akordy. Tech 30% pak hraju bud z orig klavirnich not, nebo jen po pameti po sluchu ( to byva nejzabavnejsi

Nechtej se ucit obrat akordu podle nejake nihy, musis to proste slyset, jestli je to ono, obecne pravidlo prilis dobre stanovit nelze, kazdy to bude hrat trochu jinak.
Podotykam, ze noty jsem znal, hral jsem 12 let na lesni roh a na klavir hrala mamka - ucitelka ve skole, takze bylo prirozene, ze jsem na nej zacal doma brnkat ( kdyz uz jsem ho mel v pokoji a cvicit na hornu me treba ten den nebavilo )
Nejprve jsem mackal levou rukou zakladni akrody, pravou hral melodii, a postupne zacal tou levou rukou rozvadet doprovody. U pochodu, polky apod. spodni notou basujes, a na druhou dobu hrajes prinavky ze zacatku treba jen tri tony, pozdeji vice. U nekterych doprovodu ( balady, pomale skladby ) zase prekladas od spodniho prstu ( maliku smerem k palci ). pak tu mas rokenroly, kde hrajes v oktave basy ( palec + malik ) atd.
Vytvoris si tak nekolik univerzanich doprovodu, ktere budes postupem casu obmenovat a rozsirovat ( musis proste uz dopredu / slyset / jak to bude znit, proste jako u improvizace )
No a proste to zkousis, az ti to dobre zni. Stejne casem zjistis, ze je dobre obcas kouknout do klavirniho zapisu pro P i L ruku, pac. to proste zni lepe, blize originalu. Ze zacatku treba jen na intro skladby, ktere je notoricky zname, a verzi a refrain uz muzes hrat s doprovodem, ktery ti sedne a je jednodussi. Navic vetsina bezne dostupnych klavirnich zapisuj zjednodusechy a skoro vzdycky si tam neco pridam, ze je to ve vysledku slozitejsi, ( prave treba pisne od Queen) nez ten vlastni zapis tzn. beru ho jen jako osnovu, kterou nemusis do puntiku dodrzet ( narozdil od klasiky, tam jo )
Ale ani to te neuspokoji,a az sezenes noty Ragtimu od s. Joplaina,( pro zacatek ), a postupne dalsi ( tezsi ) klasiky, tak tam uz je lepsi se to ucit notu po note jak pro P , tak pro L ruku. Trva to sice dyl, ale zase tu skladbu umis vicemene nazpamet. A tak jsem jako samouk ( byt hudebne teoreticky vzdelany v ZUS ) skoncil u obtiznosti Bugatti-Step od J. Jezka, ktery davam. Coz myslim neni spatne.
Na slozitejsi klasiku ( Rachmaninov, Chopin ) neni cas, a vlastne ani to poslechove neni muj salek kavy, ale asi by se dalo nacvicit, ovsem takovou vydrz nemam, slo by to asi dost pomalu, v dobe kdy clovek pravuje a ma piano / klavesy na odreagovani, tak tady bych uz musel tvrde cvicit a to uz se mi nechce.