Nástroje vydávají spolu se základní frekvenci tónu ještě tzv. harmonické kmitočty, zkráceně harmonické. To jsou vlny (zvuky) o frekvenci, která je celým násobkem základního kmitočtu. Například tón A 440 Hz produkuje harmonické na frekvencích 880 Hz, 1320 Hz, 1760 Hz atd. Amplituda každé další harmonické je nižší než té předcházející.
Přítomnost harmonických a jejich četnost má zásadní vliv na barvu zvuku a jeho vnímání našim uchem. Zvuky chudé na harmonické se jeví tenké a slabé. Zvuky s velkým počtem harmonických vnímáme jako tlusté a barevné.
Harmonické dělíme na na sudé a liché. Pro naše A 440 Hz je první (lichá) harmonická 880 Hz.Kmitočet 1320 Hz (3x440 Hz) je druhá harmonická, tedy sudá.Lidské ucho vnímá sudé jako muzikálnější a plnější pro poslech.
To, kolik harmonických je vytvářeno našim nástrojem, závisí na velkém množství parametrů. U akustických nástrojů, jako jsou housle či kytara, je to dánokonstrukcí ozvučnice, uchycením a a typem krku, použitým dřevem, lakem atd.
U elektrické kytary samozřejmě vstupují do hry efekty, použité snímače, kabely a apec. Lampový zesilovač přidává spíše sudé hramonické, tranzistory spíše liché. To je jeden z důvodů proč, proč nám zní lampy muzikálněji a měkčeji.
Zdroj: Muzikus březen 2008
Dogma: Tranzistor je vždycky horší – myslím že ne zas tolik sám mám sice lampu,ale jsou i dostupné (což je důležitý faktor při výběr nemajetných muzikantů) tranzistory, které svými novými (o kterých se domnívám že se snaží produkovat hlavně sudé harmonické) obvody dotahují lampové zesilovače svou muzikálností.
Fakt: Bohužel sem u tranzistoru ještě nepotkal takovou dynamiku mezi rukou a výsledným zvukem jako například u lampového zesilovače.
Budoucnost: Pokud bude pokračovat vývoj flex wave tranzistorových obvodů tak se máme na co těšit.
Lampa:
Flex wave:
Tento článek osvětluje základní rozdíl mezi tranzistorem a lampou. Dotazy a postřehy uvítám.





