Hudební fórum

Master volume je mezi preampem a koncákem, tedy má vliv na vybuzení koncáku (nastavuje jak nahlas se to do něj pustí) a záleží na konstrukci aparátu, zda se na konci jeho dráhy koncák bude či nebude přebuzovat. Gain v podstatě nastavuje zesílení první triody; u aparátů, kde se silně přebuzuje preamp, jde v podstatě o úroveň zkreslení. Aparáty, které nemají master volume (nebo jakkoli nezveš ten poťák mezi preampem a koncem) mívají gain označený jako volume a nemají žádné další nastavení úrovně signálu. Viděl jsem ale někde i schéma, kde naopak byl signál "škrcený" až mezi preampem a koncem, preamp byl pevně naplno, a to, zda bude preamp vhodně buzen, je nutné nastavit na zdroji signálu (hrát si s volumítkem kytary).

Snad jsem neplácl žádnou hovadinu, ale rozhodně by mě zajímalo, jak to popíše mmjuz, ten se v tom vyzná dobře, kde se u kterého aparátu ubírá.

woro90-1 píše:Master volume je mezi preampem a koncákem, tedy má vliv na vybuzení koncáku (nastavuje jak nahlas se to do něj pustí)

U vsech lampovych aparatu co jsem mel (a vrtal jsem se v nich) byl master volume (nebo u jednokanalu nekdy oznaceny jen jako Volume) tesne pred fazovym invertorem, takze na hranici preampu a koncoveho stupne.

woro90-1 píše:Gain v podstatě nastavuje zesílení první triody;

Tady bych si dovolil nesouhlasit. Zesileni prvni triody je napevno, vetsinou zesiluje "hodne" (katodovy odpor blokovany kondenzatorem, takze jede bez neg. zpetne vazby). Potenciometr Gain byva az za prvni triodou a reguluje kolik signalu se pousti do dalsich stupnu (tam pak pripadne dochazi ke zkresleni).
Proto se taky lisi zvuk aparatu s Gainem naplno a s Gainem na pul a pred vstupem zapojeny linearni booster (klidne polovodice) - v zapojeni s boostrem dochazi k prebuzeni uz v prvni triode a pri vhodnem nastaveni muze byt zvuk vice komprimovany a "lepsi" protoze se na jeho zkresleni podili vic elektronovych stupnu.

gain potak je 'napetovy delic' , ktery urcuje jak velky signal se pusti do nasledujici triody. Pokud se podivas na schemata zesilovacu, uvidis vetsinou nasledujici mezi jednotlivymi trodami:

vazebni kondenzator, 2 odpory formujici napetovy delic. V pripade gain potaku je u napetoveho delice spodni odpurek nahrazen potakem. Vazebni kondik a ty 2 odpory v serii formuji filtr (horni propust). Muze tam bejt i sit ruznejch kondiku a odpurku, ktery vytvarej 'fixni' tonestack (jako je to treba u englu nebo nekterejch M/B).

co se tyce master volume, jak pise woro, je to vetsinou potak pred bud koncovou lampou pro jendocinny konec (single ended) nebo pred PI ud dvojcineho (push-pull). Zase je to obycejnej napetovej delic, tvorici filtr s vazebnim kondikem (pokud tam je) nebo v kombinaci s tonestackem. Vyjimkou bud plexi, kde master volume neni (plexi kresli i phase inventorem a proto do nej nekdy dodelavaji post-PI master volume mod)

mozna kdyz kouknes na tohle jednoduchy schema, tak uvidis jak to funguje (pokud lehce rozumis elektrice a ohmovu zakonu):
http://ax84.com/static/hioctane/AX84_Hi-Octane_101004.pdf

je tam i trocha teorie, ale me neprijde prilis zdarena
http://ax84.com/p1/P1_Theory_Document.zip

No nejzákladnější věc je asi ta, jestli je MV před a nebo za PI... A když už budeme probírat MV, tak je taky dobré zohlednit to, jestli ten aparát kreslí jen preampem a nebo je potřeba i zkreslení konce A do třetice všeho zlého - jaké máte zkušenosti s MV v signálové cestě butique zesilovačů? S několika lidmi, kteří hráli na aparát, kde je MV vypínatelný, jsem se shodl na tom, že zesilovač s MV v bypass režimu hraje o chloupek líp než s MV v obvodu (poťák naplno) - hlavně by mě zajímal názor na tohle, jestli je to nějaký můj (náš) výmysl

qwer> zalezi jak je tam ten bypass MV udelanej, pokud je uplne odpojenej, tak to muze byt prave tim filtrovanim. kdyz si to nakreslis, tak kondik pred MV potakem a ten MV tvori RC filtr. Dalsi vec je vstupni impedance do ceho ten signal potom jde (PI nebo primo do koncove lampy)

bummer> pokud si das preamp na cisto a vytocis MV na plno tak aby to hralo porad ciste, pak zacni pridavat lehce u cisteho preampu gain a s rostoucim gainem na cistym kanale se dostanes do situace, kdy zacnes kreslit koncem. Pro hi-gain je kresleni koncem na prd (pekne to zacne prdet), pro crunch nebo lehce nakraplej cistej je to vyborny.

Na zkreslení signálu v lampovém aparátu se VŽDY aspoň trochu podílí všechny stupně a dokonce i výstupák. Zesílení jednotlivých stupňů je dáno výrobcem, jak výše někdo psal a všechny ty mastery, gainy, volume jen škrtí signál. Jsou to tzv. napěťové děliče ( jak je již výše psáno) pomocí nichž uživatel určuje poměr signálu který pošle dále do obvodu oproti tomu, který uzemní. Můžou být umístěny prakticky kdekoli v obvodu a také při pohledu do historie bývaly občas řešeny až kuriozně. Dnes u moderních vícekanálů často bývá tzv. gain a master v každém kanále a ještě jedno volume, či master, česky řečeno hlasitost společná pro všechny kanály. Proč to tak je, nemá cenu vysvětlovat, to asi každý uživatel ví. Lze tím docílit dominantního zkreslení na triodách ( ať už jich tam je kolik chce ) předzesilovače při relativně nízké hlasitosti vlivem utaženého koncového stupně. Samozřejmě barva zvuku je jiná, než u přebuzených výkonových pentod, či svazkových tetrod a výrazně přesyceného výstupáku, jejichž vliv v tomto případě je minimální. Nicméně nedá se vyloženě říci, že tenhle zvuk je vždy a pouze jen to pravé metalové a naopak zkreslení vyprodukované za vydatné pomoci koncového stupně je na metal nepoužitelné. Teď mám na mysli hlavně dvojčinná zapojení ( PP ) s moderním fázovým invertorem ( PI ). Jinak tomu může být u jednočinných zesíků ( SE ), ty všeobecně na metal moc určeny nejsou, nemluvě o jejich malých výkonech. Tedy i tzv. high gain zvuk okořeněný solidně přebuzeným koncem často uživatelům zní lépe. Většinou si to ani neuvědomují, páč jsou zblblí těmi pověstmi a nepravdami šířenými na podobných fórech, kde se člověk dočítá i takových hovadin, že se metal nesmí hrát na jinou bednu, než 4 X 12´´ s V30 a přímo porušením všech metalových pravidel je použití repra EVM 12L, či jiné koniny. Ono totiž třeba u Marshallů, ale i jiných aparátů se docela výrazně na barvě zvuku podílí přesycení výstupáku, kdy dochází k čitelnému ořezání spodního pásma a dalšímu zkreslení a tedy nárustu harmonických. A to se zase projeví až při solidně otevřeném konci.
Co se týče všech těch potů hlasitosti, tak teoreticky se vždy je dná o RC člen proti zemi, protože i potenciometr má jakousi malou kapacitu a to i v případě úplného otevření. Tedy nám vždy ořezává určitým způsobem zvuk a to na výškách. A když tam jsou tři za sebou, tak už to možná může být slyšet. Tohle je spíš teorie a já moc nevěřím tomu, že by se to nějak výrazně projevilo, ale spousta lidí tomu věří a mají se při svém tvrzení o co opřít. Tedy jak píše Qwer, je možné, že každý tento omezovač trošičku mrví zvuk a to tím, že nám ořízne ty tolik žádoucí vyšší harmonické. Ovšem co je na této konstrukci podle mých zkušeností vůbec nejhorší, jsou ty lidské zvyky a strach z poťáků otevřených naplno. Je-li prostý jednokanál vybaven gainem i master, skoro nikdy se uživatel neodvažuje ten proklínaný master před koncovým stupněm otevřít naplno, aby " se to nepolámalo" a prakticky tak nikdy nedosáhne toho krásného starého blues zvuku aparátů, které měli pouze jedno volume hned někde u prvního stupně. Mám to ověřené Xkrát. Osobně jsem příznivce minima ovladacích prvků, včetně korekcí. Před lety jsem se na to díval jinak a také jsem preferoval gain/volume, třípásmové korekce a čím víc čudlíků, tím lépe. Ovšem myslet si, že se tím dosáhne větší univerzálnosti, či zvukové variability je omyl, z kterého jsem dnes vyveden. Skutečně to jen mrší zvuk z pohledu věrného přenosu charakteru nástroje a navíc to dává uživateli možnosti, jak ten zvuk ještě více zprznit. Viz. torie o základním nastavení korekcí na "dvanáctku" a pod.