NOVÁČCI! - popis kytary, výběr, koupě, rady, odkazy, atd...

Strat, Les Paul, Tele, SG, semiakustické, ...
Uživatelský avatar
petrpeter
Odborník
Příspěvky: 1231
Registrován: 29.05.2006 22:52
Bydliště: Praha

NOVÁČCI! - popis kytary, výběr, koupě, rady, odkazy, atd...

Příspěvek od petrpeter » 7.11.2007 6:59

Je to tu v diskuzích mnohokrát omílané stále dokola a přesto stále dokola přibývá spousta dotazů na základní věci týkajících se elektrické kytary a jejího výběru. Nejdříve si prosím o tom něco přečtěte, prostudujte, a až potom se ptejte... Přikládám odkazy a texty (převzaté, ne se vším se možná budu ztotožňovat, každý máme své zkušenosti... :lol: ) pro první seznámení se s kytarou, než založíte nové téma (které už tu třeba bylo několikrát opakovaně... - doporučuji funkci HLEDAT!)
Doufám, že zde naleznete dostatek "studijního materiálu"... :D
___________________________________________________________

Pro začátek to nejzákladnější

POPIS KYTARY
(krk, hmatník, hlava, ladící mechaniky, tělo, kobylky, snímače, ...) - http://www.instrumento.cz/clanky.php?id_sekce=15&page=1

(struny, povrchové úpravy - laky, typy kytar, kupujeme kytaru,...) - http://www.instrumento.cz/clanky.php?id_sekce=15&page=2

Obrázek


1. Dřevo kytary
Odlišné druhy dřeva produkují odlišný zvuk a je na výrobci, jaké dřevo
zvolí a tím pádem jaké zvukové charakteristiky bude mít vyrobený nástroj. Také různé kusy stejného druhu dřeva se vizuálně i tonálně liší, a proto je do jisté míry každá kytara unikátní nástroj.
Obecně platí zásada že čím je dřevo tvrdší, tím má ostřejší a jasnější zvuk. Měkčí dřevo nabírá zvukově na hřejivosti. Kupříkladu olše (typické dřevo používané na Fender Stratocaster a Telecaster) je středně tvrdé dřevo, které produkuje hladký kulatý tón převážně ve středních tónových polohách. Naproti tomu mahagon je měkké dřevo, vytvářející plný hutný zvuk v nižších polohách. Javor je tvrdé, zvučné dřevo, a proto se používá k výrobě krků a horních desek, aby nástroje dostaly jasnější zvuk. Další tvrdá dřeva jsou například jasan, palisandr, pao ferro a eben. Mezi měkká dřeva patří koa, topol, agathis a lípa. K dosažení požadovaného zvuku lze použít budˇ jeden určitý druh dřeva, nebo vyvážit výsledný zvuk kombinací různých druhů. Klasická kombinace je mahagonová spodní deska společně s javorovou vrchní deskou (Gibson Les Paul, dále modely PRS a Guild). Výsledkem je vyvážený zvuk, používaný v mnoha hudebních stylech.
Měkčí dřevo je charakteristické tím že absorbuje energii strun, což se projeví snížením ostrosti tónu a úbytkem sustainu. Výsledkem je zvuk preferovaný jazzovými kytaristy.
Tvrdá dřeva naopak absorbují energii strun daleko méně, nástroje mají větší ostrost a sustain - ideální zvuk hodící se do stylů jako je country, rock, a také samozřejmě pro hraní sól.

2. Konstrukce těla
Solidbody - kytary s tělem z plného dřeva jsou charakteristické ostřejším zvukem, mají delší sustain a nejsou tolik citlivé na zpětnou vazbu, protože plný materiál tak snadno nerezonuje. Zvuk netrpí úbytkem energie strun a proto jsou tyhle kytary typické pro styly jako je rock a heavy metal. Ve stylech charakteristických vysokou hlasitostí téměř výlučně dominují kytary s tělem z plného dřeva.
Hollowbody - lubové kytary. U těchto dochází při hraní k rezonanci vrchní desky, což se projeví kulatějším, méně pronikavým zvukuem s kratším sustainem. Nevýhodou tohoto designu je velká náchylnost nástrojů ke zpětné vazbě, naopak kladnou charakteristikou je kulatý, hřejivý akustický tón, vyhledávaný hráči jazzu a bigbandových orchestrů.
Semi-hollow - pololubové kytary zvukově patří někam mezi dva předchozí typy. Ve srovnání s lubovými kytarami mají delší sustain a agresivnější tón, ale na úkor hřejivosti zvuku. Také nejsou tolik citlivé na zpětnou vazbu, protože mají uvnitř těla zabudovaný dřevěný blok, který ovšem na druhé straně ubírá nástroji akustický tón. Pololubové kytary jsou hojně používané téměř ve všech typech muziky.

3. Krk
U krku je důležitý jeho tvar, délka, radius hmatníku a menzura.
Menzura je celková délka vibrující struny od prvního pražce až po uchycení struny na kobylce. U kytar Fender je obvyklá délka 25.5" ( znamínko " značí inch, česky palec), u kytar Gibson je to kratší 24.75". Čím delší je vibrující struna, tím je delší sustain a větší napětí strun, proti kterému hráč hraje - vlastnost, která vyhovuje mnoha muzikantům. Jiní zase mají v oblibě kratší menzuru, protože proti nižšímu napětí strun se hraje snadněji .
Pražce - se liší výškou, šířkou a váhou. Čím je pražec vyšší, tím má nástroj čistší tón a delší sustain. Proto pražce velikosti 'Jumbo' produkují nejčistší tón a jsou ideální pro sóla, protože hráč může široce uplatnit svou hudební výrazovost jako hraní vibrata apod... Menší pražce se vyznačují větší interakcí mezi strunou a hmatníkem a na tónu více podílí dřevo krku.
Radius - je míra zaoblenoslti hmatníku, která má vliv na "feel" a hratelnost nástroje. Radius se uvádí v palcích. Nižší číslo znamená větší zaoblenost hmatníku. Některé originální modely kytar Fender měly poměrně dramatický radius 7.25", což přibližně odpovídá přirozenému zakřivení lidské ruky při hraní akordů. Příchod rychlé sólové hry přinesl změnu hmatníků na plošší. Plochý hmatník - až 17" - umožňuje hraní rychlých sól a struny při vytahování méně drnčí. Dnešní americký strat a tele mají radius hmatníku 9.5", většina gibsonovských les paulů se vyrábí s hmatníkem, který má radius 12".
Compound radius - je zaoblení hmatníku stylem kdy je hmatník nejvíce zaoblen u prvního pražce a směrem ke kobyle přibývá na plochosti. Kytara je tím pádem pohodlná pro hraní akordů v nižších polohách a pro sólovou hru ve vyšších polohách. S hmatníkem typu "compound radius" se lze setkat u kytar vyšší řady značek Ibanez nebo Jackson (americký 'Soloist' například).
*** Další populární úprava hmatníku je tzv. 'scalloping', což je vybrání dřeva polí hmatníku tak, že mezi pražci vznikne žlábek. Dochází tím při hraní k větší interakci prstů, strun a hmatníku. 'Scalloping' může zahrnovat celý hmatník nebo jen jeho část (např. Steve Vai má na některých kytarách 'scalloping' na několika posledních polohách hmatníku směrem ke kobyle)***



4. Spoj krku a těla
Patří k důležitým konstrukčním prvkům nástroje.
Bolt neck (např. Strat)
Obrázek Obrázek
- upevnění krku k tělu šrouby nabízí jednodušší a preciznější seřízení krku než ostatní typy spojů. Protože se krk dá sundat, tak je také je výhodné z hlediska údržby nástroje. Další výhodou je že při případné modifikaci se krk dá jednoduše vyměnit za jiný. Na druhé straně nástroj nemá takový sustain jako při upevnění ostatními způsoby, protože mezi krkem a tělem vždy zůstává mezera.

Set neck
ObrázekObrázek
- se nazývá spoj, kdy je krk k tělu přilepen. Nástroj má delší sustain než u šroubovaného krku, protože lepidlo vyplňuje mezeru spoje. Krk má také větší stabilitu.

Neck through body
ObrázekObrázek
- čili průchozí krk je design kdy krk vlastně tvoří osu nástroje, ke které jsou přilepeny horni a spodní poloviny těla. Výsledkem je maximální sustain a kvalitní tón. Nevýhodou tohoto designu je nejméně snadné seřízení krku.

Vykrojení těla - 'single cutaway' je jednoduché vykrojení na spodní straně těla, sloužící ke snadné dostupnosti na hmatníku ve vyšších polohách. Klasickým příkladem je telecaster nebo les paul. Kytary s dvojitým vykrojením těla, jako je stratocaster nebo SG, umožňují snadnou dostupnost vyšších poloh i na basové straně hmatníku.

5. Snímače
- výměna snímačů je nejméně náročná modifikace, která může dramaticky změnit zvuk nástroje. Před výběrem a výměnou snímačů je dobré znát něco z jejich historie. Původní snímač se skládal z obyčejného jádra z magnetu, které obalovala cívka z tenkých drátů. Vibrace kovových strun v magnetickém poli nad snímačem je principem
produkce elektrického signálu.
Firma Gibson vyráběla již v r.1935 svůj první elektromagnetický snímač, známý pod názvem "bar". V roce 1940 byl snímač zdokonalen - magnetické jádro bylo nahrazeno materiálem 'Alnico' - slitinou aluminia, niklu a kobaltu, a k vyvážení výstupního signálu byl pod každou strunu umístěn individuální kovový komponent.
Roku 1951 představil Leo Fender svůj vlastní jednocívkový snímač, nepříliš silný na výstupu, ale produkující legendární čistý kulatý tón a twang.
Velkou nevýhodou jednocívkových snímačů byl už od počátku AC brum. V roce 1957 sestrojil Seth Lover, zaměstnanec vývojového oddělení firmy Gibson, snímač s dvěma cívkami. Tento design vyrušil brum a snímač byl proto pojmenovám humbucker.
Humbucker nemá tolik vysokých frekvencí jako jednocívkový snímač, má temnější, hutnější tón a stal se ideálním snímačem ve spojení s výkonnými aparáty pro tvrdou muziku.
Některé humbuckers mají silné keramické magnety, které jsou silnější na výstupu, a produkuji kulatější, temnější zvuk s ještě méně vysokými frekvencemi.
Aktivní snímače mají slabé magnety, a tím pádem neovlivňují vibraci strun. Jejich slabý signál je zesilován v kytaře zabudovaným předzesilovačem, napájeným baterií. Zvukově tak dochází ke zvýraznění harmonických a sustainu.

6. Kobylka - 'bridge' - neslouží pouze k zavěšení strun, ale ovlivňuje zvuk nástroje přenosem tlaku strun na tělo.
'Tune-O-matic' - kobylka (obvykle používaném na kytarách typu les paul) struny sedí na nepohyblivé kobylce a jsou upevněny ke struníku, který je umístěn za ní. Snížením struníku dojde ke zvýšení tlaku strun na tělo, což má za následek ostřejší a jasnější tón.
Zvýšením struníku se naopak dosáhne kulatého hladkého tónu.
'String through body' - systém, kdy struny procházejí skrz tělo nástroje - jako např. u telecasteru - je charakteristický největším tlakem strun na tělo, a tím pádem nejostřejším zvukem a dlouhým sustainem. U tohoto systému se dřevo těla výrazně podílí na zvuku.
'Tremolo' - je pohyblivá kobylka. První tremola, jako např. Bigsby používané na Gretsch
kytarách, fungovala ve spojitosti s volnou, neupevněnou kobylou, přidržovanou tlakem strun.
Systém produkoval velmi malý tlak na tělo nástroje a tím pádem měkký, hřejivý tón.
Firma Fender představila 'synchronized tremolo', což je pohyblivý systém, zavěšený na pružinách uvnitř těla nástroje. 'Whammy bar - páka, vyvíjí tah, působící proti tahu pružin.
'Double locking tremolo' - je systém, kde jsou struny zamčeny na kobyle a na prvním pražci. To dodává nástroji na hratelnosti, protože struny přesně reagují na styl hry.
Patřičně seřízené double locking tremolo je téměř nemožné rozladit.
(překlad z Ax_Guitars, July 2004)
_____________________________________________________________




Čím je ovlivněn zvuk kytary

Na zvuk kytary má vliv plno faktorů - materiály, součástky, aparát. Nikde však nenajdete žádnou statistiku, která by vypovídala o tom, jak se konkrétní faktory opravdu podílejí na výsledném zvuku.Vždyť modelů kytar je tolik a v mnoha provedeních... Ani samotní kytaráři by se nedokázali shodnout na vlivech. Kdybych na tohle téma založil fórum, tak by v něm bylo za chvíli nekonečno příspěvků vzájemně se popírajících....zkusím alespoň naznačit vliv a význam jednotlivých součástí.

Tělo - má výrazný podíl na celkovém zvuku. Nejčastěji jsou v souvislosti s ním zmiňovány vlastnosti: teplost, jasnost, ostrost, hutnost tónu, attack. Důležitý je materiál těla (většinou dřevo), jeho stáří, vlhkost. Také tvar těla zvuk ovlivňuje. Různé kytary mají různé tvary a tím se liší i objem dřeva, tedy i zvukové vlastnosti. Slyšel jsem jednoho kytaristu dokonce říkat, že určitá kytara má ostřejší rohy než jí podobný typ že si myslí, že i ty rohy mají vliv. Eddie Van Halen po seříznutí těla jedné své kytary přestal tuto kytaru používat, protože již neměla takový zvuk.

Krk - na sustain nástroje má vliv nejen použité dřevo, ale především spojení krku s tělem (šroubovaný, lepený spoj, průběžný krk - řazeno od nejkratšího sustainu). Tvary krků se mohou lišit (šířka, rádius ale hlavně menzura-délka) tedy další možný faktor. Povrch (finish) - různé laky mají mnohdy výrazný vliv. Obecně platí, že tenčí vrstva laku je pro zachování původního zvuku dřeva výhodnější. I typy samotných laků jsou důležité, např. nitrolak má lepší vlastnosti než polyuretan. Silná vrstva laku může některé frekvence kytary zatlumit.

Snímače - samozřejmě mají velký vliv na zvuk kytary, ale je dobré si uvědomit, že slouží vlastně k přenesení zvuku do zesilovače. Singly mají cinkavější zvuk narozdíl od zkreslenějšího zvuku humbuckerů. Kromě těchto dvou základních typů ještě existují další snímače. Vliv má i materiál jádra snímače (keramika, alnico, SaCo) a poloha (u krku nebo u kobylky, natočení snímače došikma). Rozhoduje vzdálenost od strun (u některých snímačů lze výškově nastavovat jednotlivé magnety). Záleží i na kvalitě samotného vodiče a počtu závitů (čím víc tím líp).

Přepínaní snímačů - většinou je na kytaře více snímačů, takže se dají zapojovat jejich kombinace. Mimo to lze někdy rozpojit humbucker na dva singly. Někdy bývají piezosnímače zabudované do tremola (zvuk opět odlišný).

Elektronika - může být pasivní nebo aktivní, někdo preferuje průchod signálu přímo do zesilovače (chybí ovládání tónových clon).

Struny - používají s kovovým či niklovým (příp. jiným) opletením , s různými jádry apod. a mají samozřejmě také vliv na zvuk (cinkavý zvuk,...). Zvuk je ovšem poznamenán většinou stářím a neošetřováním strun (zamaštění).

Kabely - mohou mít lepší stínění, zlacené kontakty, malou kapacitu (vše dobré pro zvuk).

Efektová smyčka - zvuk kytary se dá upravit různými efekty. Když pominu různé typy a zaměřím se třeba jen na zkreslovače, má samozřejmě každý z nich jiný zvuk. Rozdíly jsou mezi analogy, digitálními efekty a lampovými krabičkami.

Zesilovač - další významný článek v řetězci. Každý zesilovač má určitý specifický zvuk - to se projevuje zkreslením, basy, středy a výškami. Lampové aparáty mají teplejší tón, tranzistory bzučivější......Lampové aparáty jsou dynamické (reagují na hru)

Reprobox - k zesilovači lze připojit různé bedny. Jsou zde rozdíly mezi jednotlivými výrobci reproduktorů (Celestion, Eminence, Electro voice) a každá značka samozřejmě vyrábí různé série, které mají různý zvuk (moderní, klasický, vintage). V reproboxu (kabinetu) jich může být použito několik a různých velikostí. Takže rozdíl bude mezi boxem 1x15" 100W a boxem 4x12" 100W (větší prostor kam se zvuk tlačí).

Měření frekvencí
Existuje měřitelná veličina, které říkáme frekvenční závislost. Postup měření: Z kytary se sundají struny a na kobylku se umístí nějaký zdroj kmitů. Je to v podstatě kmitačka stejná jako v reproduktoru, která má místo membrány tyčku, kterou přenáší kmity na kobylku. Z tónového generátoru se do ní pouští nf signál (slyšitelné pásmo od 20 Hz do 20 000 Hz). Mikrofonem se měří hladina akustického tlaku (=hlasitost). To se zakreslí do grafu (strojem, hned při měření). Vznikne křivka, ze které lze velmi snadno vyčíst, které frekvence nástroj zahraje a jak hlasitě.Většinou je to takový pásmo, ve kterém by mělo byt všechno přibližně stejně hlasité. Lze podle toho trochu určit kvalitu nástroje. [ Jenda - Kamzi fórum ]

Závěr
Kromě toho všeho se třeba mluví o tom, že mezi kytarami z pásové výroby (které by měly mít totožný zvuk , protože jsou přesně stejné) jsou rozdíly ve zvuku. Něco podobného tvrdí také Petr Roškaňuk, který si od stejného kytaráře nechal vyrobit přesnou kopii dříve vyrobené a ukradené kytary. Pak byla ukradená kytara nalezena ale přesto mezi oběmi kytarmi byl zvukový rozdíl.
_____________________________________________________________



CHARAKTERISTIKY DŘEVA (javor, jasan, lípa, olše, mahagon, ...)
(z "dřevařského pohledu") - http://drevo.celyden.cz/charakteristiky-drevin/mahagon/
(ze zvukového hlediska, english) - http://www.warmoth.com/guitar/options/o ... ywoods.cfm

Pozn.: Casto vidite na kytarach na vrchni strane pod pruhlednym lakem krasnou kresbu dreva, uprostred rozdelenou podelnou carou - je to vestinou javorovy tzv. top (vrchni deska) - pouziva se drahy, specialne rezany javor (z jine casti kmene, pod jiny uhlem, atd.) - kmen neni tak siroky, aby sla udelat cela deska z jednoho kusu, proto se pouzije fosna, ktera se podelne uprostred rozrizne ("rozkroji"), vzniknou dve "zrcadlove" stejne desky a ty se slepi k sobe - tak vznikne podelna cara uprostred, od ktere vidime krasne kolme pruhy -
fládrovaný (žíhaný) javor


kytara (mistr Sivcak)
Obrázek

nebo treba krasny tzv. obláčkový (plamenný) javor

kytara (mistr Sivcak)
Obrázek

Jsou jeste i jine druhy javoru (viz. odkaz warmoth), ale tyhle se pouzivaji asi nejcasteji. Javorovy TOP se dava vetsinou na mahagonovy zaklad tela, aby se tak zvukove vyrovnala a projasnila basovejsi charaktestika mahagonu, navic to krasne vypada... :)
_____________________________________________________________



Rady při pořizování kytary
1. Přiměřenost
Nezastávám názor, že "kytara pod 30 tisíc mi nesmí do baráku", musí to být úměrné kapse a síle hudebních aktivit. Nemá cenu investovat do nástroje, na který se pak bojíte hrát, i když je pravda, že z Martina za 98 000,- Kč snadno dostanete zvuk, který obdivujete z nahrávek... Nesmyslem je opačný extrém - že totiž dobrý hráč zahraje na cokoli. Prosbě "Hele, ty hraješ, zahraj něco..." jsem podlehl pouze jednou a pamatuji si ten průser dodnes - ta španělka měla zbořený krk a struny v nadoblačné výši nad hmatníkem. Problémem fabrických kytar pod dvacet tisíc je většinou katastrofální seřízení - nevím, proč se tím prodejci víc nezabývají, možná by i víc prodali, mně osobně seřízení-neseřízení odpudilo v obchodech od celkem slušných nástrojů (co já vím, co to
udělá, když se přitáhne táhlo v krku a sníží kobylkový pražec, popř. ořech... a propos - podle vztahu k obyčejným kytarám hodnotím hráče, opraváře a prodejce - okázalé apriorní opovržení a nos nahoru neberu). Dobrá kytara je každopádně pro průměrnou kapsu docela nákladná záležitost.

2. Opruzovat, opruzovat, opruzovat
Ptejte se, nechte si poradit, vyhledávejte kontakty, muzikanti jsou vesměs sdílný lid a prodavači jsou od toho, aby prodávali. Zahrajte si na co nejvíc kytar, zejména těch kvalitních - musíte mít srovnání. Buďte vstřícní i vy - přitisknout v obchodě novou kytaru na krásnou bundu s kovovými cvoky není ideální postup. Uvidí-li prodavač nebo výrobce, že se k nástroji jakékoli ceny chováte citlivě, bude hned ochotnější. Názory jiných
filtrujte, ne každý, kdo radí, taky věci rozumí. Nicméně reference jsou velmi důležité, zejména v případě rozhodnutí nechat si stavět nástroj na zakázku. Neptejte se kováříčků, je-li dostupný kovář - od čeho je e-mail? Já jsem napsal Jaromíru Nohavicovi, promptně, ochotně a konkrétně odpověděl.

3. Zvážit materiál
Celopřekližkový nástroj (akusticka kytara): relativně levný, odolný, vydrží i drsné zacházení, není tak citlivý na změny teploty a vlhkosti. Zvuk je více tupý, jakoby "nemohl zcela ven". Ideální do hospody a k ohni. Pozor - "překližka" vůbec není apriorně šunt (však taky překližková
elektroakustická Yamaha stojí pěkných pár peněz!), při dobrém výběru poslouží výborně - třeba pro rytmický doprovod "tá-dap tá-dap" swingového typu a nějaké to sólo. Jsou i profesionálové, kteří mají kvalitní překližkovou kytaru pro vystoupení, kde do nich díky péči pořadatelů pere hodinu polední slunce nebo hrozí déšť.
Polomasiv: jsou různé možnosti - masivní vrchní deska (smrk nebo cedr), ostatek překližka; masivní vrchní a zadní deska, luby překližka; masivní vrchní deska a luby, zadní deska překližka. Při dobrém výběru může hrát velmi slušně, je nutné porovnat. Není tolik náchylná k sesychání jako celomasivní nástroj.
Celomasiv: pochopitelně, že dobrý celomasivní nástroj taky nejlépe hraje. Připomíná živou bytost - ozývá se celým tělem, má dozvuk, plastický tón. Je však choulostivý na změny teploty a vlhkosti a náchylný k sesychání. Při nejistém původu materiálu (nástroje Made in China apod.) riskantní - může prasknout nebo se zdeformovat. Myslím, že v téhle kategorii by se pohybovali zájemci o značkové Martiny, Gibsony, Takaminy, popř. české zakázkové nástroje, u nichž vás kytarář přesvědčí o kvalitě svého materiálu.
Nezbytnou investicí je kvalitní pouzdro (např. termoizolační vodotěsné Black Anne).

4. Zvážit volbu "tovární výrobek - ručně dělaný zakázkový nástroj"
S tím souvisí i rozhodování "cizina-domov", málokdo z čtenářů těchto stránek asi zaskočí do Kanady k Larivéeovi, aby si objednal mistrovský kus. Zahraniční fabrické kytary do 20tisíc (orientačně) jsou většinou z Dálného Východu. Tamním dělníkům je celkem putna, jak slepí dva kusy dřeva, chce to oči a ucho jako ostříž (éééé, jak je na tom ostříž se
sluchem?...), navíc je tu i materiálová nejistota, vysokou cenu dobrých kytar dělá právě vyzrálé kvalitní dřevo. Slušné jsou Yamahy z Taiwanu (Kaohsiung, nebo tak nějak), Yamaha tam dělá skoro všechno z běžné produkce, pokud vím, udělané jsou čistě (akustiky)
Čeští výrobci umějí dost, nemají sice za sebou vývojové laboratoře světových firem, ale hraje jim to taky pěkně. Chce to reference, vyzkoušení...
_____________________________________________________________



VÝBĚR KYTARY (konkrétně, doporučení):

Podival bych se po znackach jako Ibanez, Aria, Epiphone, Squier nebo Cort. Ibanez a Aria maj i v tech levnejsich kytarach vcelku slusny snimace, a spolu s Cortem a EPi bodou mit i dobrej hardware. Vyber si co ti sedi dobre do ruky. Kazdopadne, nekupoval bych kytaru s tremolem, radsi pevnou kobylku (kytara ma lepsi sustain a tolik se nerozladuje), pred nakupem bych taky zkontroloval elektriku (pri toceni potakama nesmi zadnej chrastit do aparatu), taky je dobry se podivat jestli neni krk zkroucenej do vrtule (kytaru mas nalezato a kouknes se od kobylky smerem k hlave). Vetsinou plati cim masivnejsi kytara, tim lepsi, a taky bych dal prednost lepenymu krku, protoze si nedelam iluze o dobrem spasovani dilu u sroubovanejch krku tyhle tridy.

Nektery veci si muzes vychytat sam, treba si zkontrolovat pruhyb krku. Kdyz zmacknes soucasne prstem cely prvni a 12-ty pole, tak mezera mezi strunama a prazcema uprostred by mela bejt tak na prostrceni listu papiru, pokud je vyrazne vetsi, je potreba pritahnout vyztuhu (rozhodne provadej velmi opatrne). Dalsi vec je treba vyvazeni snimacu, kdyz brknes stejnou silou kazdou ze strun (provadi se to na prazdnejch strunach), tak by meli znit stejne nahlas, pokud je nektera min, tak trochu vysroubujes sroub na snimaci a tim to dorovnas (z cehoz vyplyva ze snimace by meli bejt s nastavitelnejma polovejma nastavcema )

Tohle vsechno plati i pro bazar, tam bych se jeste navic podival po opotrebeni prazcu (nemely by v nich bejt vyrazne vybrouseny diry), taky bacha na zohejbany kobylky, nebo prorezany kobykovy kameny (povrch strun by mel bejt v rovine), u lepenejch krku pozor na praskliny v laku v miste slepeni (takovou kytaru rozhodne nebrat), taky bych se podival po prasklinach v laku mezi krkem a hlavou (praskliny muzou signalizovat trhliny ve spojich nebo dreve, osoupany nebo poskrabany lak samozdrejme neva ), Taky je dobry se podivat po ladici mechanice, jestli neni moc vykloktana.

Hodne stesti pri hledani, a misto vzhledu dej spis na zvuk (nejlip aby si testoval na aparat kterej znas, pokud ho nemas, tak si v krame vyber neco se slusnym cistym zvukem - Laney, Peavey, Fender atp. - a korekce dej na 12.hodin), pokud umi kytara hrat pekne a prostorove na cistej kanal a na sucho, tak zkreslenej nebude problem.

Na sucho by měl ton jít z těla, jde li z krku, je někde v sestavení problém a raději koukni po jiné.
_____________________________________________________________



Jak koupit kytaru?
No nečekejte tady zatím nic extra. Původně jsem chtěl udělat takový malý průzkum trhu, ale vzhledem k tomu, že je nabídka je jiná v každém městě, rozhodl jsem se, že zde bude jenom takový "návod". Prozatím sem dám pár rad, které by se vám mohly hodit.

Při výběru hraje roli několik věcí:
1. Váš vkus estetický
2. Váš vkus hudební.
3. Vaše ruce.
...a hlavně...
4. Stav vašich financí.

První rozhodnutí je určitě podle vašich financí - proto, když kupujete kytaru a máte hluboko do kapsy, rozhodně investujte co nejvíce do kytary, protože sebelepší procesor vám ze šmejda koncertní nástroj neudělá, nemluvě o tom, že většinou moc nevydrží. - Proč to říkám? - Protože

1) levné kytary bývají většinou z více kusů dřeva, které nemusí být ani ze stejného stromu (to už je ale extrém, ale bohužel se to stává) - zvukové vlny se pak chovají v každé části těla jinak a zbytek už si domyslíte...
2) levné kytary bývají hůře řemeslně zpracované a bývají většinou osazeny snímači Made in Taiwan (tedy pochybné kvality...)
3) Na nekvalitní kytaru se špatně hraje a později vám na ní bude vadit spoustu věcí (možná to teď nepoznáte, ale věřte mi - až hudebně vyrostete, přijdete na to...)
To ovšem neznamená, že se mezi levnými kytarami nedá najít slušný kousek, ale raději bych vás odkázal na prodej z druhé ruky (nejlépe přes komisní prodej - je to jistější...).

U dražších nástrojů (tak od přibl. 10.000,- do těch 20.000,-) už je toto riziko menší, ale pořád ne nulové. Řemeslně už jsou na tom lépe a většinou obsahují dobré snímače. V této kategorii už lze nalézt kvalitní kousky, které vám nějaký ten rok vydrží.
O nejdražších kytarách se zmiňovat nebudu, protože zvláště u super kousků věhlasných značek, není co vytknout (ty ovšem stojí většinou hodně přes třicet tisíc - horní hranice snad neexistuje...). Osobně si myslím, že je lepší (když jste na tom finančně dobře...) si udělat kytaru přímo na zakázku - nejlépe u některého známého českého kytaře - můžete si udělat kytaru přímo na tělo, přesně podle vašich představ (asi nemusím zdůrazňovat, že je vhodný vědět úplně přesně svou představu...) - také toho spousta kytaristů využívá. Navíc si na každém kousku dává výrobce záležet a tak jen málokdy využijete záruční servis (záruka bývá velmi dlouhá...).

Jak tedy vybírat?
Hlavní je jak vám padne kytara do ruky - tedy jak moc pohodlně dosáhnete na nejspodnější strunu, jak moc blízko sebe potřebujete struny, jaké vám vyhovují pražce (ploché zjednodušují vytahování strun prsty, úzké by zase měly být přesnější (nevím jistě)) atd. Dále důležitou stránkou je kvalita komponent. Rozhodně preferujte tyto stránky před vzhledem - až na dalším místě je jak vám kytara sedne na tělo a jaký má vzhled.

Nyní něco ohledně výběru komponent kytary:

Důležitá otázka: Normální kobylku nebo vibrapáku?
Vibrapáka je vždy plus - dají se jí stahovat (u dvouzvratné i vytahovat a dělat vibrato - šetříte pražce) struny s lehkou nevýhodou při vytahování struny prstem (slide) u té dvouzvratné (a hlavně šíleně zdlouhavé ladění...). Pamatujte ale, že spousta kytaristů ji na kytarách nemá, protože ji nepotřebují. Pokud se ovšem rozhodnete, tak obzvláště u dvouzvratné páky sahejte po kvalitních kouscích - je na ní (dvouzvratné) ladící mechanika (může být k ničemu=bůh s vámi při ladění) a kvalita ukotvení (může se viklat...) a kvalita pružin velmi ovlivňují výsledek. Bohužel kvalita něco stojí a tak počítejte s částkami přes 5.000,-
Zámky?
Určitě - obzvláště při použití vibrapák je k nezaplacení. Cena je většinou pod tisícovkou

Na co si dát pozor u kytar z druhé ruky (a taky u některých levnějších kytar)?
Na komponenty - zkoušejte se zapojenou kytarou všechny potenciometry a přepínače - jestli při použití nešumí, nepraskají a fungují korektně. Kvalitu snímačů zjistíte tak, že opět se zapojenou kytarou do zesilovače zkoušíte všechny polohy a flažolety (tím zjistíte i kvalitu dřeva a spojů) a to jak čistě, tak i zkresleně (tím zjistíte čistotu výstupu i sílu signálu snímačů - metalisti, čím větší, tím agresivnější je zkreslení). Dále si dejte pozor (u použité kytary) na stav hmatníku -
1. Podívejte se směrem od kobylky, jestli není prohnutý (musím být úplně rovný), ale to je věc nastavení napínacího šroubu, ale i kvality výstuže.
2. Na stav pražců - jestli nejsou ohoblované (zvášť na známé prohloubeniny) - struna pak může v různých polohách drnčet...
3. Na stav povrchu hmatníku - jestli není moc ohmataný (můžete srovnat jednoduše podle dřeva na nejvyšších pražcích pod nejnižší strunou - tato poloha se používá opravdu minimálně...).

Vlastně každou kytaru podrobte této proceduře a zároveň poslouchejte výsledný zvuk a pak už je jen na vás, jestli je ve všech polohách podle vašeho gusta. Jo - a v prodejně si klidně nechte poradit (docela to doporučuji), ale rozhodně si nenechte nic vnutit!
A ještě jedna rada na konec - výsledný zvuk by neměl být úplně rozhodující - váš hudební vkus bude teprve dozrávat a v současné době digitální revoluce už doopravdy záleží více na kvalitě komponentů, než na jejich zvuku (ale ne zase úplně...)
_____________________________________________________________



Jsou levné kytary sh*t ? Aneb, machrovat s drahou kytarou?
Tento článek je speciálně napsán pro případy, kdy je levná kytara bezdůvodně označena jako sh*t, což lidem neznalým věci může připadat jako nemístné machrování.
Ano, napsat, že nějaká kytara je sh*t jen kvůlli toho, že je levná bez dalších argumentů, je na první pohled opravdu blábol, který může napsat jen člověk, který tomu nerozumí a chce pomachrovat tím, že někomu udělí tuto „chytrou“ radu.

K této situaci téměř vždy dochází v případech, kdy se nějaký nováček ptá jestli si má koupit kytaru XXX za 3000 Kč nebo kytaru YYY za 3250 Kč. Následuje většinou poznámka, že jsou to shity a že si má koupit pořádnou kytaru, načež nováček kontruje tím, že tato rada mu nebyla nijak užitečná spíše naopak. V normálním případě bych stál samozřejmě na straně nováčka, ale v širších souvislostech s touto diskuzí (možno uplatnit i pro jiné situace) je vše trošku jinak.

Jde o to, že obecně již zde několikrát a na různých místech bylo vysvětleno, k jakým problémům na levných kytarách dochází (tedy proč jsou sh*t). To, co by si tedy nováček v ideálním případě přál slyšet, jsou vlastně veškeré příspěvky, které se k dané problematice na fóru vyskytly. Jenomže je jaksi zbytečné je znovu a znovu vkládat k jinak pojmenovanému tématu a proto se spíše setkáme se zobecněním, že kytara je sh*t.

Druhou věcí, kterou je třeba vyvrátit je to, že autoři příspěvků jsou machři, kteří dané problematice nerozumí. Není tomu tak. V mnoha případech zde máme kytaristy, kterým rukama prošly desítky nástrojů při vybírání kytary, při testování zvuku, při jamování, při návštěvě shopů, jejich vlastní nástroje a podobně. Tito lidé mají narozdíl od nováčků vlastně obrovské zkušenosti s kytarami a také si tím pádem mohou dovolit vyřknout určitá tvrzení, která prostě nováček ani nemůže pochopit, protože nemohl dospět ani k podobným ani k odlišným názorům. Zkušenější kytaristé také pravděpodobně svoje zkušenosti již několikrát popsali, proto se spokojí se zkrácenou odpovědí (kytara je sh*t). Rozumně uvažující člověk musí pochopit, že nikoho nebaví pořád stejně obsáhle odpovídat na tu samou věc.

Zkušenost a povědomí o nástrojích je vůbec hodně důležité. Zatímco jeden člověk by hodnotil dvě kytary stejně, druhý může oponovat, že je mezi nimi propastný rozdíl. Když neberu v úvahu subjektivitu, může to být mnohdy tím, že zkušenější kytarista už klade na nástroj určité nároky a má vlastní metodu, jak prověřit jestli nástroj jeho nárokům odpovídá. Kupříkladu může použít nějakou svoji oblíbenou techniku, píseň či rif, který odhalí slabiny nástroje. Nováček zpravidla netuší, že zrovna při určitém hmatu by měla kytara udělat takový a takový flažolet apod. Zkušenější kytaristé zpravidla disponují i lepší technikou (zesilovači), které rovněž mohou poodkrýt slabá místa nástroje.

Po nějakém takovém osobním testu může zkušený kytarista prohlásit třeba toto :
Kytara má na suchý zvuk hodně krátký sustain, některé tóny nezní. U zkreslení se málo projevuje dynamika, snímače jsou málo citlivé a navíc brumí či napískávají. Chybí jim typická cinkavost pro tento typ kytar, při jemném tremolu se rozlaďují. Ladění ani nedrží ladící mechaniky. Potenciometry chrastí…..atd.atd.
Ve zkrácené verzi kytarista prohlásí : je to levný sh*t

Kde se levné shity berou?

Neduhy, o kterých kytarista může napsat třeba celou stránku, pokud se mu chce, mají ve většině případů nejlevnější kytary ze sériové výroby. Právě na základě těchto faktů už lze obecně říci, že kytara je sh*t, aniž by ji člověk vyzkoušel. Je to svým způsobem hodně hrubý předpoklad, ale v drtivé většině případů, správný.

I zobecnění týkající se různých značek není od věci. Nováčkům jistě nejsou známé veškeré vztahy mezi překupníky kytar, výrobci, filiálkami apod. Odkrytí některých vztahů mezi různými značkami může být hodně překvapivé :-o

Abychom si přiblížili situaci, představme si, že existuje spousta asijských továren. Ty jsou schopny chrlit spoustu kytar ze svých linek, přičemž se mnohdy nejedná o žádné renomované značky, ale vlastně o OEM výrobce. Tito výrobci své OEM kytary představují na veletrzích, kde o ně projeví zájem nějaký obchodník. Na základě vzniknuvšího kontraktu, se začínají do určité země dovážet kytary nové značky (tuto značku vymyslí obchodník). Tyto kytary jsou v lepším případě mírně modifikovány podle přání obchodníka, mnohdy však obchodník objedná několik tisíc kytar z produkce, kterou chrlí tyto fabriky. Takže v tomto případě můžete v ČR narazit na kytaru značky XXX naprosto shodnou s kytaro značky ZZZ prodávanou v Polsku. Anebo stejnou kytaru od různých značek objevíte i v rámci státu (to když odebírá od výrobce více lokálních obchodníků). Může se stát také to, že obchodník nabízí svoje KKK kytary a navíc sjedná kontrakt na totožné kytary pod jinou značkou pro jiného obchodníka.

Pro zákazníka by mělo být vodítkem to, že jakákoli nová značka na trhu je právě tento případ. Renomované značky jsou natolik známé o provařené, že si je nelze s těmi druhými splést.

Otázkou zůstává výroba těch nejlevnějších sérií kytar od renomovaných firem. Jde o to, zda se tyto série vyrábějí v OEM továrnách společně s popisovanými OEM kytarami (což znamená nekvalifikovanými lidmi s použitím nekvalitního materiálu). Panuje o tom dost mýtů a dohadů, ale osobně neznám nikoho, kdo by dokázal fundovaně odpovědět.

A nyní k jádru věci: proč je levná kytara sh*t ?

Když je nějaké kytara sh*t a chceme to rozvést, můžeme dlouze hovořit o zvuku nebo o zpracování. Protože zvuk je výsledkem použitých komponent a jejich zkombinování, není třeba v tomto případě zacházet do abstraktních popisů samotného zvuku, ale můžeme se rovnou soustředit na fyzickou stránku kytary a problémy, za které mohou šikmoocí dělníci.

1. Výběr materiálů - dřevo

Kytaráři shánějí staré dřevo po stodolách a také si dělají zásoby (třeba až na 15 let dopředu), dřevo si suší, průběžně odkrojují z fošen apod. Renomované firmy s vyšší produkcí takto postupovat nemohou, ale mají své sušárny, sofistikované metody pro sušení a hlídají si podle vlastních norem vlhkost. A co OEM továrny ? Ty vlastně nic nenutí k jakékoli selekci dřeva. Vzhledem k tomu, že vyrábějí kytary pod různými značkami, nehrozí jim v tomto ohledu ztráta prestiže. Lze předpokládat, že v masivní sériové výrobě není dřevo nijak spolehlivě vysušeno. To má samozřejmě vliv na akustické vlastnosti nástroje a také na fyziologické vlastnosti (kroucení, praskání, ohýbání se). Navíc zde nikdy nenajdeme záruku, že nástroj je vyroben ze dřeva, které je deklarováno výrobcem. Některé druhy dřev lze totiž jednoduše nahradit podobnými dřevy, která však nemají totožné vlastnosti. Btw. byl jsem u tvorby kytary kytaráře, který si nechal jedno dražší dřevo poslat od specializované dřevozpracující firmy za cenu 4000 kč – srovnejte s cenou 3000kč za celou kytaru.

Možné problémy : špatný zvuk, neodpovídající zvuk k deklarovanému dřevu, kroucení, praskání, ohýbání, problémy s krkem (vrtule, průhyby)

2. Lidský faktor

V masivní sériové výrobě prostě sedí ženské a chlapi za pásem a bouchají jednu kytaru za druhou, nerozumí tomu, co to bude dělat, jaký to má vliv. Jejich cílem není ideální zvuk, ale splnění normy. Prostě je to třeba o tom sedět na jednom stanovišti celý den šroubovat krk k tělu a šmytec. Čtyři vruty, flák to tam, sakra trošku šikmo, ale nevadí, rychle dál, ve vozíku přivezli další desítky těl a krků. Kytarář na to má klid, načrtne si to, navrtá a sedne mu to. V renomované firmě jsou si dělníci vědomi, že jde prestiž jejich značky a to má souvislost s jejich zaměstnaností. Norma tu není až tak kritické hledisko.

Možné problémy : různé části které k sobě nedoléhají (krk+tělo, tremolo+korpus) což má vliv na zvuk (sustain), šikmě navrtané otvory a šikmě zašroubované vruty, viděl jsem i chyby v ofrézování, oděrky a škrábance (vypadají špatně hlavně pod transparentním lakem), stržené a dorasované závity (nemožnost seřízení, výměny), špatně doléhající pražce, nezabroušené pražce, nepřesně nabité pražce, přečnívající pražce. U problémů s pražci je hra na kytaru nepohodlná, někdy může i hraničit se zraněním. různé jiné nepřesnosti.

3. Bláto

Především kovové části kytary mohou být z nekvalitních slitin. Je to záležitost pražců, které se mohou spíše vybrousit. Měkký materiál tremola způsobuje vznik vydřených míst, ostrých výstupků apod.

Možné problémy : drnčení pražců, nemožnost seřízení tremola, nemožnost správného naladění, nastálost naladění a praskání strun.

4. Nekvalitní součástky

V rámci, co největší úspory je prostě ošizeno vše co jde. Nekvalitní nástřik (pochromování) hardwaru má za následek oprýskání chromu, u barvy větší náchylnost k poškrábaní a rezivění. Mnohdy špatně zapájené kontakty s nedostatkem cínu (uvolňování drátů), nekvalitní potenciometry (škrčení). Nestabilní mechaniky (rozlaďování).

5. Snímače

I když dneska už „hrají“ i snímače za pár stovek, nejlevnější snímače mohou zbytečně napískávat, brumět, nejsou dynamické, neumí přenést drive kytaristy na zesilovač apod. To může souviset s použitím nekvalitního drátu (levný, nevybíraný drát s buřtovitostí)

Cílem tohoto článku rozhodně není říct : nekupujte levné kytary. Právě naopak, dlouho zastávám názor, že pro začátečníka je ideální, co nejlevnější nástroj (který pak může v případě potřeby bez lítosti vyhodit a koupit na základě získaných zkušeností něco, co mu vyhovuje).

Cílem článku tedy je říct to, že vzhledem k daným skutečnostem je možné bez dalších vysvětlení označit velmi levné kytary jako shity, protože jejich cena je dosažena některými z výše uvedených faktorů. Je tu velký předpoklad, že kytara nebude mít dobrý zvuk, ale při dobrém výběru z několika kusů se může zadařit a najdete solidní nástroj. Pak je tu ještě nebezpečí neadekvátního opotřebení nástroje....

Je třeba vzít v úvahu to, že třeba takové Fendery Stratocastery, které si nemůže začátečník většinou dovolit, jsou nástroje, které během dvaceti let aktivního hraní projdou rukama třeba několika majitelů a i po těch dvaceti letech je nástroj v dobré zvukové i fyzické kondici. A proti takovému nástroji je kytara za 3000 kč opravdu sh*t.

Aby toho nebylo málo, tak pořád platí tvrzení, že hodně toho je v rukách - i na levnou kytaru se dá dobře zahrát, pokud je člověk dobrý kytarista.

Foto vad:
Špatně usazený pražec (vpravo)
Obrázek

Přečnívající pražec
Obrázek

"Ohoblované" (opotřebované) pražce
Obrázek

Opotřebovené Floyd Rose tremolo (levná, měkká slitina na levných kytarách - pozor, i v cenové relaci do 10tis. !)
Obrázek

"Měkké" kameny zámků strun na krku u FR
Obrázek
_____________________________________________________________



Lze začínat i na elektrickou kytaru?

Stále převládá názor, že začátečník by se měl začít učit hrát nejdříve na akustickou kytaru. Tento názor vyplývá z určité historické tradice a samozřejmě dnes, kdy je trh doslova přeplněn cenově dostupnými nástroji, už tak docela neplatí. Budete-li tedy vy, nebo vaše dítko, uvažovat o klasické výuce kytarové hry, vyberete samozřejmě přiměřeně kvalitní klasickou kytaru s nylonovými strunami. Plánujete-li překvapit své kamarády hrou písní u táboráku či v restauračním zařízení, sáhnete dozajista po akustice "westernového" typu. Jsou-li ovšem vaše kytarové ambice zaměřeny na rock či metal, nic vám nebrání, abyste si pořídili kytaru elektrickou a výuku či samouku započali s ní. Náklady vám pravděpodobně navýší nákup nezbytného kombíčka - to je však již jiná kapitola.

Humbuckery nebo singly?
Jestliže se rozhodnete pro koupi elektrické kytary, budete postaveni před volbu z několika základních modelů, lišících se nejen tvarem, ale především použitím různého počtu a různých typů snímačů. Ty svými vlastnostmi a způsobem zapojení určují charakter zvuku daného nástroje. Obecně se dělí na tzv. "singly" (z anglického Single Coil, čili jednoduchá cívka) a dvoucívkové "humbuckery" (z anglického Hum Bucker, čili volně "vyhazovač šumu"). Jednocívkové snímače jsou většinou instalovány v trojici (např. u známého modelu Stratocaster) s možností pěti různých propojení a tím pěti různých barev zvuku. Jsou charakteristické svým kovově jasným, brilantním tónem, jsou však náchylné ke zpětné vazbě a brumu. Dvoucívkové snímače, vyvinuté především pro potlačení brumu a silnější signál, jsou charakteristické svým plným, kulatějším tónem. Osazují se většinou v páru (kobylkový + krkový, například u dalšího známého modelu LesPaul). Samozřejmě existují různé varianty a kombinace osazení i zapojení, záleží tedy jen na vašem vkusu a potřebě, kterou z nich nakonec zvolíte.

Kolik to stojí?
Následující přehled přijměte pro základní orientaci na našem trhu. V současnosti je nabídka velice široká a doporučujeme proto navštívit více prodejních míst, od velkoprodejen až po malé, specializované prodejny v místě vašeho bydliště. Pokud můžete, vezměte s sebou někoho zkušenějšího, kdo by vám při výběru vhodného nástroje odborně poradil a pomohl.

Elektrická kytara typu Stratocaster: 3000 Kč a více
Elektrická kytara typu LesPaul: 4000 Kč a více

Kde a jak kytaru uložit?
Až si přinesete novou kytaru domů a najdete místo, kam ji budete ukládat, (předpokládáme, že jste si s nástrojem zakoupili i přiměřeně kvalitní pouzdro), dbejte na to, aby jste kytaru nevystavovali extrémním teplotám ani výrazným změnám teploty, nesvědčí jí ani příliš suché nebo vlhké prostředí. Na čištění kytar také nesmíte používat žádné chemické prostředky (s výjimkou těch speciálně pro údržbu kytar určených!), zkrátka jim musíte věnovat trochu více péče, aby vám sloužily co nejlépe a nejdéle.
_____________________________________________________________



Kupujeme kytaru

Co se týče nabídky na našem trhu, je situace obdobná jako u kytar akustických (např. Fender, Gibson, Squier, Epiphone, Ibanez, Hohner, Washburn, Yamaha, Cort, Shark, Hyundai aj.). I přes poměrně široký výběr jednotlivých firem nalezneme v jejich nabídce, a to zejména v kategorii nižší cenové hladiny, stejné modely kytar. Jsou jimi především kopie nejslavnějších el. kytar všech dob Gibson Les Paula a Fender Stratocastera majících své charakteristické a snadno identifikovatelné zvukové vlastnosti. Tyto nástroje lze pořídit již okolo 6 000 Kč. Zde malá rada začínajícím kytaristům. Nežli dojde ke koupi kytary, je třeba si naprosto ujasnit, jaký druh muziky bude na nástroj zejména v první fázi muzikantova vývoje produkován. Důvod tohoto konání je prostý. Důležité je, jakým typem snímačů je nástroj osazen. Jednocívkové snímače (tzv. single-coil) bych doporučil hráčům hrajícím zejména hudební styly, v nichž převládají spíše čisté zvuky. Upřímně řečeno, na singly se metal hrát nedá. Naopak právě kytary vybavené dvojitými snímači (tzv. Humbuckery) jsou předurčeny pro silný plný tón a svým charakterem vhodné zejména pro zkreslené zvuky.

V dalších cenových kategoriích (7 000-15 000 Kč) nabízí většina firem své typické modely nástrojů v mnoha modifikacích nebo variantách, a to ať už se jedná o osazení snímači, druh použitého materiálu a v neposlední řadě i povrchovou úpravu. V této třídě lze vybrat již velmi slušné nástroje, které by měly svou kvalitou i zvukem vyhovovat většině hráčů spadajících do středně náročné vrstvy muzikantské populace. Ostatní vyšší cenové sféry tvoří stejně jako u kytar akustických „vlajkové lodě“ jednotlivých firem, totiž modely nástrojů, z nichž většina je proprána silnými vlnami reklamy ve spojení s řadou světových kytarových velikánů.

Malé doporučení

Na závěr bych rád uvedl několik důležitých bodů, které by měly napomoci při šťastné volbě mezi vybíranými nástroji, a to zejména po konstrukční stránce.

Nejdůležitější částí každé kytary je krk, a proto by se náš zrak měl ubírat nejprve tímto směrem. Doporučuji pořádně prověřit. Postup je následující : zmáčkněte strunu E6 na prvním a posledním pražci a podívejte se, jak velká je mezera mezi strunou a pražcem okolo 12 polohy. Vzniklý průsvit by měl být cca 0,5mm. Pokud se ještě podíváte po hraně krku nástroje (směrem od těla k hlavě), uvidíte, kde se ohýbá. Pokud průhyb začíná zhruba u pátého pražce, je vše v pořádku, a to i když se ohyb může zdát příliš velký. Toto je prvním předpokladem, že výztuha krku by měla pracovat správně a krk by měl jít seřídit k obrazu vašemu. Jestliže se však krk ohýbá okolo oktávy (12 pražec), pak vám pravděpodobně žádné manipulace s výztuhou nepomohou. Výše napsané se týká především kytar elektrofonických a samozřejmě všech kytar akustických, jež jsou zmiňovanou výztuhou krku vybaveny. Jestliže je krk správně seřízen a váš vytipovaný nástroj má stále vysoký dohmat, je třeba přesunout svoji pozornost ke kobylce nástroje, kde se dá nastavit výška dohmatu snížením/zvýšením jednotlivých kamenů kobylky (např. jednozvratné vintage tremolo), nebo celým zvednutím kobylky pomocí dvou krajních trnů/šroubů (např. FR tremolo/LP kobylka typu Tune O´Matic). V neposlední řadě je vhodné zkontrolovat ladění jednotlivých strun. Doporučuji tak činit podle ladičky, a to systémem poloha od polohy. To, že struna ladí na dvanáctém pražci (oktáva), ještě nemusí znamenat, že bude ladit i v polohách jiných a naopak. Pokud jsou všechny výše uvedené záležitosti v pořádku, a navíc jste i spokojeni se zvukovými vlastnostmi a povrchovou úpravou nástroje, nezbývá už nic jiného nežli poblahopřát k šťastnému výběru vašeho nového nástroje.
_____________________________________________________________



PODROBNĚ VŠE O KYTAŘE, o dalším potřebném vybavení (krabičky, zesilovače,...):
http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-cla ... ~unor~2007
http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-cla ... uben~2007/
(zdroj Muzikus)
_____________________________________________________________


"Nejdůležitější na stavbě kytar je udělat všechno pořádně, každý krok musí být proveden naprosto špičkově." (kytarář Stanislav Papež - rozhovor, reportáž, zdroj Muzikus)

Jednoho slunečného ledního dopoledne jsem se vydal s Petrem Štikou, kolegou z Muzikusu a "showbyznysu", ke kytaráři Stanislavu Papežovi.

Stanislava Papeže jsem poprvé potkal na Huvelu v roce 2004 díky svému dvornímu opraváři komb a elektroniky Dušanu Faškovi. Ač jsem do té doby neměl rád telecastery, model Papež jsem si hned zamiloval, ale v kapse chybělo oněch pětadvacet tisíc peněz potřebných, aby se tento mistrovský kus stal částí mé sbírky kytar...

Býti stavitelem kytar je krásné řemeslo. A není pro kytaristu hezčího zážitku než přijet pár kilometrů za Prahu, do Jílového, kde se v útulném rodinném domku v přírodě nachází dílna, která voní dřevem a každý měsíc se v ní zrodí alespoň jedna kytara. Stanislav Papež se dostal ke stavění kytar asi před deseti lety a vůbec ne tak, jak bychom předpokládali: průmyslovka - Luby u Chebu - vlastní dílna.

Začal chodit na lekce kytary rockové školy ve Mlejně, tedy do Come to Jam k Pavlovi Zvěřinovi a následně k Petrovi Jurkovičovi. Tou dobou už Petr Jurkovič kytary stavěl a potřeboval někoho na pomoc. Tehdy vyráběl asi deset kytar ročně. Firma se zanedlouho přestěhovala na Radlík a pak do Jílového u Prahy, kde se začala rozrůstat. Po několika letech hraní na kytaru a vyrábění kytar zjistil Standa, že ho to hraní vlastně moc nebaví. "Když jsem se dozvěděl, že na kytaru nic neumím, hodil jsem ji do kouta. Baví mě kytary a nechci hrát 'laufy'. To se pěkně poslouchá, ale chce to příliš píle. Mě zajímá zvuk, jak vzniká, proč to tak zní..."

Stanislav Papež nemá oblíbené tvary kytar, nicméně když se podíváme do jeho sbírky vyrobených kytar, převažují modely tvaru stratocaster nebo telecaster. Na druhou stranu, všechny klasické tvary byly asi vymyšleny, takže není důvod za každou cenu vymýšlet něco jiného. "Dávám přednost spíše praktičnosti než vymýšlení nových tvarů kytar. Pro mě je důležité, aby se kytara nepřevažovala, aby se na ní daly dobře použít struny, aby se vešla do kufru. Samozřejmě, pokud zákazník chce, tak mu vyrobím jakýkoli tvar nebo doladím klasický. Mojí častou modifikací např. klasického strata je seříznutí spodního rohu, aby ruka mohla do vyšších poloh."

Zeptal jsem se zájmem, jestli Standa má nějakou kytaru nebo si nějakou vyrobil, ale zjistil jsem, že kovářova kobyla je skutečně bosá. "Kdysi jsem si z malé části postavil u Petra Jurkoviče stratocastera, ale teď ho má Peter Introvič. Tehdy se mu strašně líbila a rozumíš... kšeft je kšeft..."

Nedílnou součástí povolání kytaráře jsou opravy, které u Stanislava Papeže tvoří asi 50% práce. Je možno si nechat opravit elektrické i akustické kytary, jen u lubovek je lepší zajít s opravami vrchní desky za houslařem. Dokonce i oni říkají, že je to sázka do loterie.

Než se začne v dílně v Jílovém u Prahy vyrábět kytara, je nutné vybrat dřevo. Výběr dřeva závisí na zákazníkovi. "Vždy mě zajímalo, jak kytaráři vybírají dřevo a jaké jsou možné faktory, které ovlivní to, že nebude hrát. Dřevo nehraje hlavně tehdy, když je rychle vysušené v sušičkách nebo špatně kácené (např. v létě). S tím sušením je to trochu sporné, protože např. mahagon nebo dřeva na hmatník (eben, palisandr...) tady přírodně vysušené neseženeš. Mám například třicetiletou lípu a je to opravdu kvalita. Nedávno jsem si nechal přivézt javor. Ten káceli lidé, kteří tomu rozumí, takže se to dělalo v zimě a řezalo se pomalu. Pak je nutné to každého půl roku přeložit - prostě dodržet ty staré recepty houslařů."

Nedílnou součástí výroby kytary je také krk. "Říká se, že krk je to nejpracnější, ale mě to přijde stejně pracné jako cokoliv jiného. Je důležité mít dobré přířezy. Do krku se dávají výztuhy - buď jednosměrné, nebo obousměrné. Krk se vezme, vyfrézuje se do něj drážka a vloží se výztuha. Potom se dělají pražce, na které mám podle příslušné menzury šablonu."

Co se týče snímačů, tak se používají Kent Armstrong, Seymour Duncan nebo cokoli, co zákazníka napadne. Jelikož už Stanislav Papež provozuje svou vlastní dílnu přes dva roky, začínají se množit vlastníci jeho modelů: Petr Štika a Jan Zouhar (S'N'C), kytaristé Bublifucku. Opravy: Zdeněk Fischer, Jaroslav Helešic, Wohnout, Tři Sestry a další.

Jelikož jsem kytarista a stavbě kytar rozumím jen okrajově, zajímalo mě, jak vypadá geneze takové kytary, konkrétně postup při výrobě stratocastera. "Nejdůležitější na stavbě kytar je udělat všechno pořádně, každý krok musí být proveden naprosto špičkově, protože zanedbání jednoho kroku se potom projeví na kytaře celkově. Než se začne stavět, domluvím se zákazníkem, co by si představoval za dřevo na korpus - u strata asi olši nebo jasan a na hmatník palisandr nebo javor (maple). Pak se určí tvar (v případě stratocastera půjde jen o jemné změny a úpravy již daného modelu), osazení, a ještě je nutné vzít v úvahu muziku, pro kterou bude kytara stvořena. Když je vše vybráno, udělá se hrubý tvar, doladí se polohy potenciometrů, vyfrézují se potřebné otvory a pak se dělá barva. Než se začne kytara mořit, musí být naprosto dokonale vybroušená. Brousí se smirkovými papíry od hrubosti 80 do 600. Mezitím se dřevo lehce navlhčuje, aby byly vidět případné chyby. Dále se dřevo natře lihem, který zase zvýrazní nedostatky. Moří se lihovými mořidly jako za stara. Než se začne lakovat, je nutné asi týden počkat. Používám nitrocelulózové laky, které se používaly dříve. Dohromady je na kytaře asi 40-50 vrstev. Nitrolaky používám proto, že mají asi nejmíň negativní vliv na zvuk. Ještě lepší je vosk nebo šelak, ale vosk nejde použít na všechno a šelak by rockerům moc dlouho nevydržel."

Zdálo by se, že všechna práce je hotova, nicméně zbývá tu stále ještě dodělat krk a hmatník. "Na hmatník používám buď lak, nebo vosk. Mám teorii: svůj k svému. Máš-li světlý hmatník, je lepší lakovat, protože navoskovaný maple neck mi přijde nepěkný. Naproti tomu se palisandr a eben voskuje. Krk zezadu lakuji i voskuji, podle přání zákazníka. Lakuji zase nitro laky a nepoužívám matné laky, protože se hodně špiní. Dále je zde otázka mechanik a ty používám buďto Sperzel nebo Gotoh - zamykací nebo ne, podle toho, jak kdo chce. Značky na hmatníku dělám perleťové, většinou standardní tečky, ale když někdo přijde s vymyšleným tvarem, tak já mu většinou řeknu, že se zbláznil a pak z toho vyřežu kýženého ptáka nebo popínavý břečťan."

Celkově vzato můžu říci, že návštěva u kytaráře Stanislava Papeže byla velmi příjemná a poučná. Standa je člověk, který kytary dělá s láskou a dělá je tím starým osvědčeným způsobem. Jelikož jsem měl tři jeho kytary v ruce a mou vlastní Ibanezku mi vylepšil k nepoznání, mohu s čistým svědomím říci, že od Standy to hraje!
_____________________________________________________________


SNÍMAČE R.M.pickups (p. Macho - rozhovor, reportáž)
http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-ser ... eten~2007/
_____________________________________________________________


LADĚNÍ KYTARY, INTONACE, ... (velmi podrobně)
Pokud struny měníte jednou za půl roku, či pravidelně o Vánocích, neztrácejte čas a nalistujte si jiný článek...

Jak vlastně kytaru ladíme?
"Když si nejsem zrovna jistej, tak zvednu telefon, a naladím", řekl by americký muzikant, neboť ve většině oblastí zní ze sluchátka jako oznamovací tón komorní A (440 Hz). Pomineme-li různé experimenty, používá se víceméně stejnoměrné temperované ladění - stejně jako u většiny levnějších klavírů (špičkové nástroje používají povětšinou některé z rodiny tzv. dobře temperovaných ladění a špičkoví klavírní interpreti si vozí ladiče sebou...). My to máme na kytaře složitější, přitom je jedno, jestli ladíte standardně (E, A, D, g, h, e), nebo používáte různá alternativní ladění. Naše možnosti mikroladění jsou omezené konstrukcí. Na běžných kytarách můžete použít náznaky mikroladění pouze mezi strunami, pražce vám nejspíše zůstanou rovnoměrně rozmístěny, tak jak to odpovídá stejnoměrnému temperovanému ladění. (Další omezená možnost je nastavení oktáv. Více bude uvedeno v souvislosti s laděním Buzz Feiten.) Chcete-li experimentovat obdobně jako klavesoví hráči s různými mikroladěními, pak asi sáhnete nejspíše po nějaké mikrotonální kytaře a začnete se potýkat s větším množstvím pražců než jste byli doposud zvyklí, nebo si pořídíte bezpražcovou kytaru. Objevily se i nápady typu FlexiFrets - pražce (které lze snadno přidat a odebrat) nebo na magnetech přidržované výměnné hmatníky. Opomeneme jistou možnost nechat si udělat sadu kytar laděných do určitých tónin obdobně jako foukací harmoniky... (pravda je, že někteří by vystačili se dvěma, třema kytarama... tak mě napadá, zrovna tak by mohli mít třeba tříkrký model a na každém krku naladěný od výrobce jeden akord...). Ale opět trochu vážně, běžně se setkáme s kytarou v temperovaném ladění a dnes ještě s laděním Buzz Feiten. Toto mikroladění zjískává oblibu a často bývá dodáváno na zakázkových modelech předních kytarářů (připravte si tučně vykrmené prasátko s alespoň 5000 USD). Chráněno je patentem, jehož předmět a skutečnost, že byl vůbec přijat (vzhledem k existenci jiných patentů), může někoho udivit. Nicméně věc samotná funguje a zní příjemně, ostatní je otázkou příjmů autorů a právníků... Továrny, jež Feitenův (a Backův) patent používají na svých kytarách, není třeba jmenovat, neboť sami tento fakt inzerují.
Problematika ladění není zase až tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Temperovaných ladění je spousta a dodnes se vedou diskuze, jak vlastně temperovat, jak hrát hudbu, jež byla psána původně pro jiná ladění atd.
Pro představu uvedu několik nejběžnějších temperovaných ladění. Číslice znamenají odchylky v centech od stejnoměrného temperovaného ladění (dále již jej budeme nazývat zkráceně - temperované). Zájemce o tuto tématiku bych odkázal na stránky Tuning & temperament bibliography (http://www.xs4all.nl/ ~huygensf/doc/bib.html), či knihu Tuning: Containing the Perfection of Eighteenth-Century Temperament, the Lost Art of Nineteenth-Century Temperment and the Science of Equal Tempermet, kterou napsal Owen H. Jorgensen.

Zjednodušeně lze říci, stejnoměrné ladění zní stejně "dobře" ve všech tóninách (někdo by mohl říci spíše stejně špatně...), zatímco jiná ladění znějí "lépe" v některých tóninách a "hůře" v ostatních. Dále lze uvést, že jednotlivé tóniny ztrácejí své charakteristické barvy oproti jiným laděním. V příloze najdete pro zajímavost, jak by jednotlivá mikroladění změnila kytarový hmatník.
Naší pozornosti by neměla uniknout zajímavá moderní ladění, jež využívají rušícího se efektu "canceling out", způsobujícího, že akordy (ačkoliv produkují zázněje) znějí čistěji, než by ve skutečnosti měly. Jedno takové ladění se nazývá zkratkou EBVT (Equal Beating Victorian Temperament) a má pro kytary nezanedbatelnou výhodu - vykazuje jedny z nejmenších odchylek od stejnoměrného temperovaného ladění, což v praxi znamená nejméně "pokroucené" pražce. Najde-li se kytarář ochotný něco takového vyzkoušet, rád dodám podrobnosti.
Kytaráři používají většinou k výpočtům umístění pražců poměr 18/17, které popsal známý Vincenzo Galilei ve Florencii roku 1581 ve svém díle Dialogo della musica antica e moderna. Avšak ani slavný Vincenzo Galilei není považován za objevitele, neboť nejčastěji je zmiňován Hu Tcheng-Thyen, anebo jeho o tisíc let později žijící krajan princ Tsai-Yu (oba Číňané). Podstatné pro nás jest, že toto pravidlo v sobě zahrnuje jistou kompenzaci, neboť rozmisťuje pražce tak, že interval neodpovídá přesně půltónu, ale je zmenšen o jeden cent (půltón se dělí na 100 centů, oktáva má tedy 1200 centů). Vlastně použijeme o malinko "větší" krk, než by odpovídalo menzuře nástroje. Později se k této metodě kompenzace ještě vrátíme. Následující tabulka znázorňuje poměry na hmatníku při použití pravidla 18/17. Jistě vnese trochu světla, udává hodnoty v centech a odchylku od temperovaného ladění:

Je to vůbec potřeba?
Nebude na škodu pár slov o důvodech, proč se pídit po přesnosti ladění, která je mnohem vyšší než nejlépe školený sluch muzikanta. Když jsem loni začal pátrat po přesné ladičce, často jsem se setkal s úsměvem a dotazem, proč tak přesnou ladičku potřebuji, když to stejně nikdo neslyší, když se kytara tak snadno rozladí v průvanu, ohřátím na "provozní teplotu" pod prsty rozcvičujícího se virtuóza apod.
Vemte si třeba takové ladiče pian, donedávna ladili lépe než jakýkoliv přístroj. Teprve s příchodem přístrojů používajících k měření řadu alikvótních tónů se výsledky ladiček vyrovnaly člověku. Jedním takovým špičkovým zařízením je Veritune, měřící 8 alikvót s přesností 0,01 centu, zachycující bez problémů enhrmonicitu struny. Pro majitele PDA (s Pocket PC) existuje velmi zajímavá alternativa TuneLab Pocket, jež je sice primárně určena pro ladění pian, ale pro účely ladění kytar by posloužila též velmi dobře (opět samozřejmě pracuje s enharmonicitou strun a alikvótními tóny). Zmíněný program existuje též pro PC. Přestože stojí zlomek ceny Veritune, stále je to asi tolik, co levnější PDA...
Tajemnem opředení výrobci drahých super nástojů, kteří si ovšem za své výrobky nechávají, též skvěle zaplatit, patrně mají nějaké kouzlo, kterým obdaří své kytary, jež pak lahodí oku a hlavně i uchu muzikanta...
Naposledy upravil(a) petrpeter dne 5.12.2007 21:17, celkem upraveno 20 x.
Kytary, trsatka, struny, kabely, komba, repraky, snimace, sroubovaky a hafo ruzneho naradi... :)

Uživatelský avatar
petrpeter
Odborník
Příspěvky: 1231
Registrován: 29.05.2006 22:52
Bydliště: Praha

Příspěvek od petrpeter » 11.11.2007 8:30

jeste mirne doplneno, ale bohuzel je tam omezena delka prispevku, takze se tam toho vic neveslo... (napr. jeden obrazek rekne vic nez odstavec textu..., atd.) :)
Kytary, trsatka, struny, kabely, komba, repraky, snimace, sroubovaky a hafo ruzneho naradi... :)

Uživatelský avatar
Nero
Rádce
Příspěvky: 29517
Registrován: 15.07.2007 13:21
last.fm: http://www.last.fm/user/Nero1
Bydliště: Brno

Příspěvek od Nero » 11.11.2007 11:00

petrpeter píše:jeste mirne doplneno, ale bohuzel je tam omezena delka prispevku, takze se tam toho vic neveslo... (napr. jeden obrazek rekne vic nez odstavec textu..., atd.) :)
Pokud tam chceš ještě něco víc doplnit, určitě by to nějak šlo udělat... Např. můžeme tenhle thread splitnout po tvym příspěvku a veškerou chválu (kterou si samozřejmě zasloužíš) hodit do threadu separátního, aby tenhle zůstal jen tobě a mohl si přidávat více věcí, které by byli ostatním ku pomoci...

Edit: Pokuste se tento thread udržet čistý. Postujte jsem pouze dotazy k tematu, popř. další doplnění již napsaného. (Což by bylo nejvhodněší nechat Petrovi.)

Veškeré pochvalné přípsěvky najdete zde http://forum.kytary.cz/viewtopic.php?t=4808&start=0 , pokud chcete chválit dál, pokračujte tam...
Naposledy upravil(a) Nero dne 11.11.2007 19:14, celkem upraveno 2 x.
"Náš problém není v tom, že toho víme málo. Náš problém je, že mnoho z toho, co víme, není pravda."

PetrPeter 1975 - 2008

Uživatelský avatar
Greeg
Příspěvky: 680
Registrován: 3.08.2007 14:38
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Greeg » 11.11.2007 11:44

můžu mít jeden dotaz k tomu scalloping hmatníku ?
nějak sem nepochopil slovo interakce prstů . K čemu to teda zjednodušeně slouží ? malmsteen to tam má prej kvůli arpeggiům a vzhledem k tomu že se chystám nechat si postavit kytaru na zakázku tak by mě to docela zajímalo . Dík
Fender Y. Malmsteen stratocaster ,Fender standard stratocaster,Cort Earth 200 + SD Woody,Marshall TSL 602,BOSS CS-2, GE-7, NS-2, DOD YJM 308,Digitech Digidelay,VOX Bulldog dist, Kabely Fender Elrctro-volt

Uživatelský avatar
Nero
Rádce
Příspěvky: 29517
Registrován: 15.07.2007 13:21
last.fm: http://www.last.fm/user/Nero1
Bydliště: Brno

Příspěvek od Nero » 11.11.2007 11:54

... Dochází tím při hraní k větší interakci prstů, strun a hmatníku
Nejen prstů, ale prstů se strunama a hmatníkem... Tahle věta je myslím špatně napsaná, protože právě díky vyříznutí hmatníku nedochází ke kontaktu prstů (a potažmo strun) s hmatníkem, ale jen s paržcem.

Výsledkem je to, že na strunu (údajně) nemusíš tolik tlačit, takže můžeš rychleji shredovat, navíc se tak líp hrají bendy a vibrata. Nevýhodou je, že se musíš naučit hrát na něm, protože příliš velkým tlakem bys strunu nechtěně vytahoval, kvůli příliš malýmu by ti zase struna drnčela.

Každopádně, pokud by sis to chtěl udělat na zakázkový kytaře, připrav si pěkný peníze, protože to není zrovna levná úprava...
"Náš problém není v tom, že toho víme málo. Náš problém je, že mnoho z toho, co víme, není pravda."

PetrPeter 1975 - 2008

Uživatelský avatar
Greeg
Příspěvky: 680
Registrován: 3.08.2007 14:38
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Greeg » 11.11.2007 12:12

no blbý je že si to nemám kde vyzkoušet (jednu dobu byl v kytarách .cz na prodejně modl Y. M. ale ten už tam neni , to sem propás ) Jinak s těma prachama , tak mám rozpočet 35 maximálně 40 tisíc , myslíš že se teda vejdu ? nerad bych to vzal zase na úkor jinejch věcí

ještě dodám , když tam ty výřezy nemáš tak taky netlačíš strunu k hmatníku , já to doma zkoušel a v žádný poloze se mi zmáčknotá struna nedotýká hmatníku
Fender Y. Malmsteen stratocaster ,Fender standard stratocaster,Cort Earth 200 + SD Woody,Marshall TSL 602,BOSS CS-2, GE-7, NS-2, DOD YJM 308,Digitech Digidelay,VOX Bulldog dist, Kabely Fender Elrctro-volt

Uživatelský avatar
Nero
Rádce
Příspěvky: 29517
Registrován: 15.07.2007 13:21
last.fm: http://www.last.fm/user/Nero1
Bydliště: Brno

Příspěvek od Nero » 11.11.2007 12:40

To máš pravdu - ale dost záleží na velikosti pražců, u jambo to nikdy nezmáčkneš na hmatník, já měl na squieru nějaký malý mrchy, a tam i .011 se po zmáčknutí dotýkaly hmatníku :wink:

35 - 40 tisíc... Hmm, nevím, já ti ted teda neřeknu, kolik prachu přesně za to chtěj, ale lsyšel jsem, že to není zrovna málo. Takže závisí na tom, jak moc tu kytaru chceš kvalitní, pokud se nacpeš na 38 tisíc s obyčejným hmatníkem, tak tam tohle asi nenacpeš, pokud se vejdeš na 30, tak asi jo... Ale možná kecám, zkus napsat nějakýmu kytaráři, kolik za to účtuje... A pak dej vědět kolik to je, docela by mě o zajímalo... :wink:
"Náš problém není v tom, že toho víme málo. Náš problém je, že mnoho z toho, co víme, není pravda."

PetrPeter 1975 - 2008

Uživatelský avatar
petrpeter
Odborník
Příspěvky: 1231
Registrován: 29.05.2006 22:52
Bydliště: Praha

Příspěvek od petrpeter » 11.11.2007 16:17

Greeg píše:no blbý je že si to nemám kde vyzkoušet (jednu dobu byl v kytarách .cz na prodejně modl Y. M. ale ten už tam neni , to sem propás ) Jinak s těma prachama , tak mám rozpočet 35 maximálně 40 tisíc , myslíš že se teda vejdu ? nerad bych to vzal zase na úkor jinejch věcí

ještě dodám , když tam ty výřezy nemáš tak taky netlačíš strunu k hmatníku , já to doma zkoušel a v žádný poloze se mi zmáčknotá struna nedotýká hmatníku
Zkus se obratit na p. Prochazku na Smichove, at ti udela cenovy rozpocet (priblizny maji na webu)
www.guitar-makers.com/index_cz.htm

i Soller by ti v tyhle cene udelal dobrej kus.... jen je to trochu z ruky :)

Ad TEXT prispevku - ja to ani po sobe poradne cely necetl a neopravoval vsechno , takze jsou tam nekde mozna nejaky nesrovnalosti... jak tam pisu, je to vetsinou prevzaty...
Kytary, trsatka, struny, kabely, komba, repraky, snimace, sroubovaky a hafo ruzneho naradi... :)

Uživatelský avatar
Wohma
Rádce
Příspěvky: 10790
Registrován: 23.12.2006 12:09
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Wohma » 22.11.2007 1:04

Jen mala pripominka, v sekci "Na co si dát pozor u kytar z druhé ruky (a taky u některých levnějších kytar)?" pises, ze krk nesmi byt prohnuty, ale ze to muze spravit sroub... No docela dulezite je, ze pokud je krk do vrtule, tak uz to sroub nespravi :arrow: Nechtel jsem ti do toho zasahovat, protoze a) nevim, jestli me nejak nevyargumentujes :D b) nechci zasahovat do ciziho dila bez povoleni.
PRS CE24, ENGL Blackmore, Orange PPC412, kotel efektů na pedalboardu
‘Men have become tools of their tools.’ ~Henry David Thoreau
Somnus Aeternus

Uživatelský avatar
dayslypper
Příspěvky: 1611
Registrován: 6.03.2007 23:41
last.fm: http://www.last.fm/user/dayslypper
Bandzone: http://bandzone.cz/skylinesubway
Bydliště: Č.Třebová
Kontaktovat uživatele:

Re: NOVÁČCI! - POPIS KYTARY, KOUPĚ, VÝBĚR, RADY, odkazy, atd

Příspěvek od dayslypper » 30.11.2007 15:53

petrpeter píše:Struny - používají s kovovým či niklovým (příp. jiným) opletením , s různými jádry apod. a mají samozřejmě také vliv na zvuk (cinkavý zvuk,...). Zvuk je ovšem poznamenán většinou stářím a neošetřováním strun (zamaštění).
asi jsi myslek ocelovým či niklovým (kov je i nikl)

nemohl byses tam více rozepsat o zvůkových vlastnostech a použitelnosti na styly na téma nikl vs. ocel? zatím se na to radši mám zeptat ve fóru?

Uživatelský avatar
Nero
Rádce
Příspěvky: 29517
Registrován: 15.07.2007 13:21
last.fm: http://www.last.fm/user/Nero1
Bydliště: Brno

Příspěvek od Nero » 30.11.2007 18:07

Asi bylo myšleno ocelové... Ptej se radši na foru, bude to lepší...
"Náš problém není v tom, že toho víme málo. Náš problém je, že mnoho z toho, co víme, není pravda."

PetrPeter 1975 - 2008

Uživatelský avatar
James.v6
Příspěvky: 157
Registrován: 14.02.2008 12:27

..??

Příspěvek od James.v6 » 18.02.2008 11:56

Ta fialová ta s tím zlatým hardwerem není to náhodou Music Man John Petrucci?
Teda jestli dobže vidím :lol:

Uživatelský avatar
petrpeter
Odborník
Příspěvky: 1231
Registrován: 29.05.2006 22:52
Bydliště: Praha

Re: ..??

Příspěvek od petrpeter » 18.02.2008 12:28

James.v6 píše:Ta fialová ta s tím zlatým hardwerem není to náhodou Music Man John Petrucci?
Teda jestli dobže vidím :lol:
... kopie MusicMana J. Petrucciho s javorovym topem....
Original Petrucciho je kombinace olse a mahagonu, v metalize nebo v cerne...
EDIT: oprava - original Ernie Ball J.P., bezne prodavany, ma telo z lipy, ale jinak Petrucci laboroval i se zvukem kombinace olse a mahagonu (BALL FAMILY RESERVE)
Naposledy upravil(a) petrpeter dne 1.03.2008 12:17, celkem upraveno 2 x.
Kytary, trsatka, struny, kabely, komba, repraky, snimace, sroubovaky a hafo ruzneho naradi... :)

Kytharos
Příspěvky: 8
Registrován: 4.02.2008 15:49

Příspěvek od Kytharos » 22.02.2008 12:42

Ahoj chci se zeptat, co přesně znamená prohlášení z článku:

"Na sucho by měl ton jít z těla, jde li z krku, je někde v sestavení problém a raději koukni po jiné."

Měl jsem dnes v ruce několik kytar (kopie LP) a přišlo mi, že většina z nich rezonovala delší dobu v krku než v těle. Znamená to, že je to špatně? Mělo by to být tak, že rezonance z těla by měly být delší než z krku? Nebo by to mělo být tak nějak fifty fifty - obojí stejně dlouhé?

Díky za radu.

Uživatelský avatar
petrpeter
Odborník
Příspěvky: 1231
Registrován: 29.05.2006 22:52
Bydliště: Praha

Příspěvek od petrpeter » 22.02.2008 13:17

Kytharos píše:Ahoj chci se zeptat, co přesně znamená prohlášení z článku:

"Na sucho by měl ton jít z těla, jde li z krku, je někde v sestavení problém a raději koukni po jiné."

Měl jsem dnes v ruce několik kytar (kopie LP) a přišlo mi, že většina z nich rezonovala delší dobu v krku než v těle. Znamená to, že je to špatně? Mělo by to být tak, že rezonance z těla by měly být delší než z krku? Nebo by to mělo být tak nějak fifty fifty - obojí stejně dlouhé?

Díky za radu.
tou vetou neni mysleno jak dlouho bude ktera cast kytary mit delsi sustain a bude dele rezonovat, ale to, odkud slysis zvuk kdyz brnknes na sucho - jestli ho slysis hlasiteji a vyrazneji z krku nez z tela, neni spoj krku a tela dokonaly...
Jinak, kdyz si prilozis ucho az na telo, tak ten sustain dozniva dyl v tele (samozrejme i zalezi na typu kytary, drevo, spoj krku - dobry mahagon LP dozniva v tele hooodne hooodne dlouho, to si muzes odskocit i na malou :) )
Kytary, trsatka, struny, kabely, komba, repraky, snimace, sroubovaky a hafo ruzneho naradi... :)

Uživatelský avatar
James.v6
Příspěvky: 157
Registrován: 14.02.2008 12:27

Re: ..??

Příspěvek od James.v6 » 29.02.2008 8:49

petrpeter píše:
James.v6 píše:Ta fialová ta s tím zlatým hardwerem není to náhodou Music Man John Petrucci?
Teda jestli dobže vidím :lol:
... kopie MusicMana J. Petrucciho s javorovym topem....
Original Petrucciho je kombinace olse a mahagonu, v metalize nebo v cerne...
EDIT: oprava - original Ernie Ball J.P., bezne prodavany, ma telo z lipy, ale jinak Petrucci laboroval se zvukem kombinace olse a mahagonu (ne vrstvene, ale sklizene fosny...)
Krása....můj sen..!!

Uživatelský avatar
petrpeter
Odborník
Příspěvky: 1231
Registrován: 29.05.2006 22:52
Bydliště: Praha

Re: ..??

Příspěvek od petrpeter » 19.03.2008 2:09

James.v6 píše:
petrpeter píše:
James.v6 píše:Ta fialová ta s tím zlatým hardwerem není to náhodou Music Man John Petrucci?
Teda jestli dobže vidím :lol:
... kopie MusicMana J. Petrucciho s javorovym topem....
Original Petrucciho je kombinace olse a mahagonu, v metalize nebo v cerne...
EDIT: oprava - original Ernie Ball J.P., bezne prodavany, ma telo z lipy, ale jinak Petrucci laboroval se zvukem kombinace olse a mahagonu (ne vrstvene, ale sklizene fosny...)
Krása....můj sen..!!
Ted na dvou olsovych delam, chces jednu, s levnym hardwarem ? :lol:
Kytary, trsatka, struny, kabely, komba, repraky, snimace, sroubovaky a hafo ruzneho naradi... :)

Uživatelský avatar
Nero
Rádce
Příspěvky: 29517
Registrován: 15.07.2007 13:21
last.fm: http://www.last.fm/user/Nero1
Bydliště: Brno

Příspěvek od Nero » 19.03.2008 14:00

Děláš kopie Petrucciho MusicManů? Nahod nějaký fotky, klidně i z průběhu výroby... A mimochodem, kolik za ně účtuješ?
"Náš problém není v tom, že toho víme málo. Náš problém je, že mnoho z toho, co víme, není pravda."

PetrPeter 1975 - 2008

Uživatelský avatar
pavel68
Příspěvky: 1529
Registrován: 11.02.2008 19:46
Bydliště: Plzeń
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od pavel68 » 19.03.2008 14:31

Jsem hned v závěsu za Nerem a slechy mám napnutý :shock:
ALOU CVIČIT HOLOTO !!!

Uživatelský avatar
petrpeter
Odborník
Příspěvky: 1231
Registrován: 29.05.2006 22:52
Bydliště: Praha

Příspěvek od petrpeter » 19.03.2008 17:55

Nero píše:Děláš kopie Petrucciho MusicManů? Nahod nějaký fotky, klidně i z průběhu výroby... A mimochodem, kolik za ně účtuješ?
Viecemene "volny" kopie - osobne mam rad ve spoji krk/telo zuzeni tela (ala Ibanez RG), takze bud to bude jen na sroubech nebo to aspon zkosim a dam klasicky plech a srouby (kdybych tam chtel hodit nejaky signature nebo neco :) ), pro levnou variantu mam klasickou masivni jednozvratnou kobylu na trnech (u drazsi Wilkinson), nultaky jsou v obou pripadech Tusq, Trem-nuty, koliky u levny Korea (u drahy zamykaci Gotoh/Sperzel), co se tyce prepinacu, piezo snimac tam nedavam, takze bych nejradsi na dva HB pouzil zapojeni 5ti. pol prepinace pro variabilitu zvuku jako u RG321 (HB, parallel HB, singly,...) ale to se jeste uvidi, tak daleko zatim nejsem, zatim resim tvar tela - ten zustava, jen mozna o 2-4% mensi, protoze tu mam ted kus krasnyho 15ti letyho str. tezkyho mahagonu a chtel bych to nacpat na to, jinak normlane olsovy (jako OLP MusicMan) nebo kombinace olse (prostredni dil) a mahagon (lehky) "kridla", kvuli vaze - mam radsi lehky kytary, zadni hranu tela vic zaobluju - vetsinou hraju v sede, a nemam rad ostry hrany, ktery tlaci...
Takze je to vicemene jen "tvarove" kopie MusicMan J.P.
Nejvetsi drbacka je presne frezovani otvoru pro snimace, ktere nemaji ramecek a musi to pasovat akorat na snimac, a potom povrchovka - zaplneni poru, modra metaliza a ochranny lak... to je na tom snad nejdrazsi :lol: , ale jednu udelam jen v prirodni povrchovce (asi tu mahagonku)
Krk je stejny, rovna hlava, jen znacky na hmatniku maji o mm vetsi prumer...
Petrucciho MM je proste moje "srdcova" zalezitost... :D
Kdyz to pujde, a budu schopen cely zapraseny od brouseni a frezovani dojit pro fotak, muzu pak hodit nejaky fota z prace...
Ale ted jeste dodelavam tuhle celomahagon RG 80´ HB-S-S s masivnim jednozvratnym tremolem, finish - cerno zlata (vpravo mate zaklad MusicMana na papire), a znate moji pracovni "vykonnost" takze je to na dyl...
Obrázek

Nejlevnejsi varianta - naklady za material na MM cca kolem 5ti litru (bez povrchovky, HB, strun, prace.... )
Kytary, trsatka, struny, kabely, komba, repraky, snimace, sroubovaky a hafo ruzneho naradi... :)

Zamčeno

Zpět na „Elektrické kytary“