Hudební fórum

Ahoj.
Jo, to je celkem pěkný svinstvo, kdysi, tak před 20 lety jsem to měl taky, i když ne v tak velkém rozsahu. Jeden starý trumpeťák mi poradil následující fígl. Kup si žvejkačky, takový ty polštářky a strč si je dozadu mezi stoličky ( na každou stranu jen jednu ) a tak hraj. Ono tě to nutí mít zuby dost od sebe, neskousávat stoličky k sobě a jako by se ti otevře krk, ten vzduch pak jde rovnou pusou ven a necedíš to přes zuby a nos. Doporučuji vyřezat si ze dřeva špalíčky a strkat si tam spíš to, ty žvejkačky jsou svině klouzavý. Mně to pomohlo a to dost rychle, cca po týdnu bylo po problémech, zvykl jsem si hrát s takhle pootevřenou pusou, a časem se dost zlepšil rozsah a hraní celkově.
Hodně štěstí !!

Hele to je dobrá věc, teď mi došlo že já vlastně taky hraju se zuby hodně daleko od sebe, ale jako školní špunt jsem tak nehrál - možná jsem k tomu nevědomky došel právě když mi začal ucházet vzduch nosem, jak mi rostl krk

Ale nedokážu si představit hraní se stoličkami úplně u sebe, to snad ani není technicky možné... Vždyť by spodní ret úplně plandal, jak by nebyl podepřený spodními zuby, které by byly schované za horními, ne? Nebo si to představuji špatně?

Ahoj Woro.
No, já si to taky nedokážu úplně představit, ale možný to je a dost lidí tak i hraje. Samozřejmě úplně skousnutý ty stoličky nemají, ale moc místa tam nezbývá. Je to hodně způsobený tím, že nepředsadí sanici a cedí vše přes zuby. Leze z toho potom takovej úzkej tón, nahoře jsi zralej na prasklou žilku v mozku a stejně z toho nic moc nedostaneš.

Čau, o víkendu zase strašný, nemohl jsem to vůbec udržet, já pořád doufám v lepší zítřky, i když naší trumpetové profesi (co si budem povídat, aspoň u mě při dechovce nejni budoucnost vidět ani na krok)... Zkusím trochu roztáhnout krk, ale tohle není tak jednoduché, tady jde asi o nějaký "zkrat" v hlasivkách atd, těžko říct jestli s tím někdo dokáže něco dělat, já sám už si nevím rady. Každopádně se nehodlám trubky vzdát, je to můj život, nevím, proč zrovna mě se musí tohle stávat. Všem moc děkuji za příspěvky

Souhlasím s nadechováním do břicha. Ještě teď si pamatuju jak mi to pan učitel vtloukával do hlavy Na trubku už dost let, intenzivně to bylo kolem 8 let. Začínal jsem jako malej klučina a pořádný tón jsem vyloudil tak po 3-4 letech. Ale abych pravdu řekl, ve vyšším věku, třeba 17 a výš, tak si myslím, že iniciativní player by se to naučil rychleji...
A co se týče klavíru, o kterém jsem tu četl také, tak pianistu ze sebe člověk doma neudělá, ale přeci jen se něco jako samouk naučíš

Tak jsem přestoupil k novému učiteli a teď už klidně hraju G i A, někdy i H3. A co se týče dýchání, řekl mi že dýchání do břicha je nesmysl. Používat se má jen kombinované dýchání.