Bazar hudební nástroje Hudební nástroje

Hudební fórum

Diskuze o všem, co souvisí s hudbou a hudebními nástroji.
 

Manu Chao - Próxima Estación: Esperanza (2001)

Místo pro recenze CD, DVD ...

Manu Chao - Próxima Estación: Esperanza (2001)

Příspěvekod mtmccox » 23.01.2011 14:54

Interpret: Manu Chao
Název alba: Próxima Estación: Esperanza
Obrázek
Label: Virgin Records
Datum vydání: 04.06.2001

Tracklist:
1. "Merry Blues" 3:36
2. "Bixo" 1:52
3. "El Dorado 1997" 1:29
4. "Promiscuity" 1:36
5. "La Primavera" 1:52
6. "Me Gustas Tú" 4:00
7. "Denia" 4:39
8. "Mi Vida" 2:32
9. "Trapped by Love" 1:54
10. "Le Rendez-Vous" 1:56
11. "Mr. Bobby" 3:49
12. "Papito" 2:51
13. "La Chinita" 1:33
14. "La Marea" 2:16
15. "Homens" 3:18
16. "La Vacaloca" 2:23
17. "Infinita Tristeza" 3:56


Line-up:
Manu Chao - hudba a texty, zpěv
Renaud Letang - producent, realizace

Jsem si jist, že sám Manu neovládl všechny nástroje, ale na ofic. webu a i jinde na internetu jsou zmíněna pouze tato dvě jména.

Stručné povídání kolem:
Manu Chao je španěl, který vyrůstal převážně ve Francii (ale i jinde). Je ovlivněn velkým množstvím kultur a žánrů. Předtím, než vystupoval "sólově" pod vlastním jménem, působil v kapele Mano Negra a dalších.

Ačkoli každé album, co zatím Manuel vydal, je stylově unikátní, subjektivně tohle považuju za vrchol jeho prozatimní tvorby, jen o chloupek výš, než Clandestino. Sám mám problém vůbec zařadit stylově tohle album a vůbec jeho hudbu, protože se v ní prolíná takový mix různých chutí a vůní, že je to těžko možné nějak přesněji specifikovat, ale to je pouze další věc, co na tomhle albu (a jeho další muzice) miluju. Nejblíže je však směsici latin, reggae, folku s prvky orientu ale i dalšími.
Název alba je doslova Příští stanice: Naděje, což je hlášení z metra (Esperanza je jednou ze stanic Madridské podzemky), ale pro mě v sobě nese i mnohem hlubší a poetičtější význam. Tato slova se opakují v tomto albu velice často, skoro by se dalo říct že každý ze songů začíná nebo končí chraptivým hlášením ze starých průmyslových repráků, které nám připomínají, že ještě máme naději. Celkově je album protkáno různými přechody, přelivy a velkou spoustou rušivých i ladných zvuků, výkřiků, každou chvíli někde něco píská, popraskává, hroutí se nebo exploduje. Pro někoho možná rušení, pro mě geniální koření.
Kromě melodií a zvuků jsou v Chaově muzice velmi podstatná slova a myšlenky, on sám je takový rebel, protestující proti svinstvu v politice, proti válkám, proti manipulaci, což se velmi výrazně odráží v jeho textech. Porozumění ale dost ztěžuje fakt, že tenhle týpek občas mluví a zpívá těmi nejdivnějšími jazyky a nářečími, ačkoli základem je vždy Španělština/Francouzština/Angličtina (která je asi naschvál gramaticky velmi nedokonalá).

Podrobnější pohled na některé skladby:

Merry Blues
Podle mě ideální otevíračka. Nedokážu si představit, že by Esperanzu otevíral jiný song. Manu v něm popisuje, jak ho po tolik nocí trápí a straší stín jeho milé a jak díky ní nemůže spát. Samozřejmostí je i několikanásobné zmínění pokuřování marihuany a dalších činností, které má ona ráda. Celá skladba je laděná v nesmírně povznášejícím duchu, perfektní na relax a hození všech starostí za hlavu. Žesť troubí, někde píská morseovka, já se válím na španělské pláži a vedle mě sedí rastaman s akustikou, který brnká něco, co už do konce života nedostanu z hlavy. "I cannot sleep, I wanna world set on fire", to se prostě musí prožít srdcem. Mám naději, že to jednou budu já? Je to moje příští stanice?

Bixo
Podle mě jedna ze slabších písní na albu. Po zásadním zpomalení by to mohla být pohodová reggae odrhovačka, ale svým vyzněním v téhle formě (možná tónině) ve mně spíše vzbuzuje pocity, že se někde děje něco zlého, Manu zní, jako když si na něco stěžuje. Pídil jsem se po překladu textu, ale na webu je kupa dohad, jisté je jen to, že jazyk je nějaký úzký dialekt se spoustou slangu, takže někdo říká to, jiný ono.

El Dorado 1997
El Dorado začíná přesně tam, kde končí Bixo, což je jev dost častý v tomhle albu - přímé navázání a celé album se tak dá shltnout jako jeden kus. Kompozice je to na první pohled veselá, ale pojednává o masakru v jednom Brazilském městečku, kde státní ozbrojené složky zabily kolem 20 lidí. Celý song provází trubky a i když námět není moc radostný, tak mám chuť vesele poskakovat do rytmu.

Promiscuity
Veselá, krátká a energická ska hopsačka na náměty toho, že všeho moc škodí. Příliš promiskuity, šíleností a pokrytectví nakonec skončí u kriminality. A příliš williwilli může způsobobit velkou rodinu, takže si dokážeme představit, co tím může být myšleno. Nejsem si sice jist, jestli jsem pobral tu myšlenku zcela, ale aspoň to je jeden z možných významů.

La Primavera
Další chmurně laděná skladba, která se ptá, jak je právě v různých místech světa, jako Anglie, Gibraltar, Japonsko, Washington. Dále nám vypráví, jak je oklamali "Bye Bye Bom", což má opět narážet na politiku, na lži, na to, že se proti násilí bojuje násilím a další globální problémy.

Me Gustas Tu
Tahle píseň je postavena na stejném "beatu" jako předchozí, jenom je narozdíl od ní na první poslech pozitivní a veselá. Manu v ní vyjmenovává, co všechno má rád, a za každým veršíkem dodává "mám rád tebe". Skoro jako kdyby déšť, cestování, kolo, moře, kytara a marihuana mu připomínali ve všem právě tu jednu osobu, které je tahle píseň věnována. Na rozdíl od španělských slok je refrén zpíván nějakou francouzsky mluvící dámou, která se ptá , co bude teď dělat, že je ztracena a že neví co dál. Celý song bych se odvážil nazvat zástupcem reggae, kytarové žvejky jsou velmi silné a stejně jako úvodní song hází člověka do těžké pohody.

Denia
Tohle byl pro mě na celém albu největší moment typu "WTF" -> "OMFG AWESOME!!"
Nikdy předtím bych neřekl, že by se mi mohl líbit song tohohle typu, ale Denia mě důrazně přesvědčila o opaku. Stylově je to na první poslech čert-ví-co orientálního, možná indie, možná nějaký -istán, zpočátku člověk absolutně netuší. Nakonec jsem vygooglil, že je to arabsky (neustálé opakování Denia Algeria mohlo napovědět) a že se zpívá o tom, že nikdo neví a nikoho nezajímá, co že se v Alžírsku děje a jak je život mizerný. Celý song se neustále opakuje buď "ej lej lá" nebo "denia", pričemž do toho neustále někdo volá svým "chrumstharrzrchir" jazykem svá naléhavá sdělení. Hudebně je to ale pro mě zásadní pecka, něco nepopsatelně chytlavého, skoro tanečního - přesto hodně moc exotického. Rychlé bubínky a poklepávání všeho kolem rozpumpovává krev a nějaké píšťaly nebo trouby (pro mě) neznámého druhu pořád vyjí a skučí, ladíc přitom duší na melancholickou notu, stejně jako silně efektovaná ale přesto rozeznatelná ženská zvolání blíže ke konci.

Mi Vida
Opět smutně laděný kousek, méně výrazný než většina songů z alba. Manu si v něm stěžuje na jeho život, na trable s láskou, na ženu, která je iluzí a díky které mu jeho rány krvácí, ale současně nechce, aby odešla.
Depresi kromě slov umocňuje i chmurné basové podupávání, vzdechy a pískoty.

Trapped By Love
Romantika jak se patří. Je nasazena dost povbuzující a energetická nota, velice jednoduchá ale silná písnička. Něco, co prostý chlápek vypráví svojí dívce, co někdy cítí každý z nás. A i to hořké pivo chutná neuvěřitelně sladce, když je člověk chycen láskou. Základní rytmus a doprovod je společný s dalším songem,

Le Rendez Vous
který také sdílí stejný námět. Na rozdíl od předchozího ale míchá do angličtiny i francouzštinu, takže na první poslech není rozumět všemu.
Chlápek naplněný štěstím vypráví o své včerejší schůzce, a o všem, co je s tím společné. A po konečném sólovém zatroubení znovu zopakuje název předchozího songu "I've been trapped by love". Oba songy mám moc rád, jsou jiskřivé, povzbuzující a nutí člověka do tance. Obzvlášť když ví, jak to ten umělec myslí a cítí.

Mr Bobby
Další excelentní song z Esperanzy. Smutný ale překrásný. Kdo zná Bonbo Bong z Clandestina, hned si všimne, že základní beat a to písknutí mají tyhle songy společné.
Ve zpěvu se Manu obrací na zesnulého Boba Marleyho a prosí ho, aby mu něco dobrého zazpíval, že tenhle svět se zbláznil a je to velmi naléhavé. Totálně to odráží, co mám někdy na srdci když vidím a slyším, co se kolem děje. Stejně jako on někdy sním o divokém světě, a někdy jsem osamělý.

Tonight I watch-through my window ....
And I can not see no lights
Tonight I watch-through my window ....
And I can not see no rights ....


Papito
Touhle písní začíná další superveselá dvojička, při které člověk krásně relaxuje a srdce plesá. V hudbě je slyšet silný vliv jihu, různé zvonečky, hrkátka, něco podobné xylofonu, chórový zpěv, člověk chce být někde u táboráku se spoustou lidí a prostě pařit do primitivního a hlučného rytmu. V textu se pravděpodobně chlapec obrací ke svému tátovi a mámě a sděluje jim svoje nadšení z životních krás.

La Chinita
Ani u tohohle songu jsem co se týče textu nebyl vůbec chytrý, je to něco o čínském děvčeti, tancování, vyrušování a jak-jinak kouření. Veselé trubky a opět spousta bubínků a naklepávátek pobízí člověka vrhnout se do víru bláhové nevědomosti.

La Marea
Ještě rychlejší hopsačka než předchozí dvě, vypráví o spoustě dalších požitků, které život nabízí. Opět spousta chaotických mluvených vpádů a dalších až psycho zvuků.

Homens
Zpívá žena velmi podivným, jakoby nachlazeným a zároveň srandovním hlasem. A slovo zpívá je možná přehnané, je to spíš taková hodně nepravidelná recitace. Stejný rytmus a beat jako u Bongo Bong, je to podle mě spíš taková srandička než seriozně myšlený song. Podle textu vypráví o mužích, ale neanadává, spíše vyzdvihuje dobré vlastnosti "těch hodných" a že stojí za to je mít rád nezávisle na rase/vzhledu.

La Vacaloca
Svým pomalým rytmem a melancholickým zvukem dává tušit, že jsme u konce, ale velmi příjemným způsobem.
Jinak klasické reggae, které vypráví o nespravedlivě odsouzených, o smrti a úpadku společnosti.

Infinita Tristeza
Jako je Merry Blues perfektní začátek, tak budu tvrdit to samé o konci a Infinita Tristeza. Není to klasický song, je to mnohem více spíše něco jako psychodelický trip. Na začátku je slyšet rádiový přenos v ruštině, kde pravděpodobně Gagarin popisuje, jak ho kosmická loď odnese jako prvního člověka do vesmíru, a jaké se v něm vaří pocity. To samé se potom opakuje ve francouzštině jako už "standardní text písně". Dále začíná dialog matky a syna, kterému je sedm a který by rád věděl, kde se berou děti. Matka ho zakecává různými příběhy o kytičkách, čemuž evidentně moc nerozumí. Celé to opět prolínají další vpády osob co říkají "pane prezidente" a "vesnický doktor s výčtem různých chorob", zkrátka nic k pochopení. A nějaká šílená píšťala pulsovaně vyje a dostává se až do morku kostí. Následně je slyšet rádiové vysílání, které pobízí lidi, aby říkali dětem o tom největším tajemství "narození", a dodává, že nám zjevuje pravdu, že naši přátelé nejsou praví, že jsme obelháni - ne našimi rodiči - ale ingnorantskými pohledy okolí. Následuje další dialog matky a dítěte, kde se ujišťují, že budou vždy spolu. Celý song končí už starým známým hlášením Proxima estacion -
Esperanza: avenida de la paz
(avenue míru).
Jako celek se to neúprosně vlévá do vědomí a podvědomí, tenhle song prostě nejde ingorovat, poslouchám ho pokaždé jako poprvé. Není v něm nic normálního, celé to představuje jakýsi divný svět, samé nesmysly, ale člověk to postupně poznává a zjišťuje, že je to právě ten náš svět. Prostě paráda.

Celkový dojem:
Celkově je to album hodně vyvážené, dokáže ukázat, že Chao je velmi komplexní umělec. Jak pozitivní tak i smutné části jsou upřímné, uvěřitelné a odvážím se říct, že nejsou dělány proto "aby byly pro lidi kůl". Určitě má slabší i silnější stránky, myslím, že k tomu jsem se dostatečně vyjádřil u konkrétních písní. Celkově ho hodnotím velmi pozitivně, jak už jsem psal, u Chaa je to mé oblíbené. Pokud ústřední myšlenkou má být, že máme naději, tak jsem s tím stopro stotožněn. Všechen ten akustický nepořádek si moc užívám, i když chápu, že někomu to může přijít spíše odpudivé. A vůbec nevím, jak s tímhle pochodím na spíše rockmetalovém fóru, ale to se uvidí :lol:

Závěr
Už nevím, co jiného bych tu napsal, aniž bych se opakoval. Já tohle album žeru.
Pokud jste ochotni připustit do své knihovny "něco jiného, něco netradičního", tak vřele doporučuji mu dát šanci.

Ochutnávky:

:DDDDDD Si vytlemenec máš velkej hrtan víš kdo sem ale nepiš to sem :DDDDDD SI MRTĚ HUBENEJ JES JOGURTY
Uživatelský avatar
mtmccox
 
Příspěvky: 1337
Registrován: 18.11.2009 19:58
Bydliště: Прага

Zpět na Recenze alb

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků

TOPlist