Bazar hudební nástroje Hudební nástroje

Hudební fórum

Diskuze o všem, co souvisí s hudbou a hudebními nástroji.
 

Fjieri - Endless (2009)

Místo pro recenze CD, DVD ...

Fjieri - Endless (2009)

Příspěvekod Nero » 4.07.2011 17:32

Diskuze k této recenzi - recenze-alb-f62/fjieri-endless-2009-diskuze-t25885.html

_________________

Interpret: Fjieri
Název alba: Endless
Obrázek
Label: Forward Music Italy
Rok vydání: 2009

Tracklist:
1. A Reality Apart (4:35)
2. A Big Hope (5:30)
3. Ad Occhi Chiusi (5:57)
4. Marcinelle (5:37)
5. Breathing The Thin Air (6:13)
6. Endless (7:05)
7. Soul Eaters (4:56)
8. The Breath Of The Earth (5:50)
9. Lotus Flower (2:46)

Line-up:
Stefano Panunzi – klávesy
Nicola Lori – kytara
Elio Lori – baskytara
Angelo Strizzi – bicí

Hosté:
Gavin Harrison (Porcupine Tree, OSI)
Richard Barbieri (Japan, Porcupine Tree)
Tim Bowness (No-Man)
Mick Karn (Japan, No-Man)
Peter Chilvers (Eno)
Nicola Alesini
Andrea Chimenti
Haco


Fjieri
Srdcem tohoto hudebního projektu je italská čtveřice zmíněná v line-upu, zejména pak skladatel a klávesista Stefano Panunzi a kytarista Nicola Lori. Přestože spolu fungují již přes 10 let, Endless je jejich první nahrávka – o její základ se postarali právě tito čtyři, ve fázi dokončování a pro nahrání některých stop si přizvali plejádu velmi zajímavých hudebníků, kteří celému albu dodali ještě většího lesku.

Už když se podíváte na seznam hostů, dá se asi odhadnout, kam Fjieri hudebně zapadne. Osobně bych je hudebně definoval mix art rocku a ambientní hudby. Jako zdroje inspirace lze jistě vidět (a i pánové z Fjieri to potvrzují) Davida Sylviana, Japan, Pink Floyd, Briana Ena, King Crimson, Porcupine Tree nebo No-Man. Skvělé je, že se to těmto Italům podařilo skloubit tak, že je rozhodně nelze nařknout z plagiátorství nebo opakování již existujícího – o kvalitu a originalitu 48minutového alba se netřeba bát...

Endless
Abyste se při poslechu dostali do příjemného rozpoložení a pochytili tu správnou atmosféru, začíná Endless dvojicí instrumentálních skladeb, a to A Reality Apart a A Big Hope. Nečekejte ale žádný pomalý rozjezd, už po několika taktech má A Reality Apart energie na rozdávání. K podkladu se pomalu přidává celá kapela, různě se mění motivy a barvy a vy si můžete naplno vychutnat Panunziho aranžérské schopnosti. A Big Hope na první track v podstatě navazuje a rozvíjí ho, jen je klidnější a více směrem do ambientu, byť v druhé části kytary připomenou i rockové pojetí. Každá nota se perfektně doplňuje s dalšími, ve skladbě není ani o tón víc či míň, než by mělo být.

V Ad Occhi Chilisi se konečně dočkáme zpěvu (ne že by tedy v předchozích skladbách chyběl), a to v italštině. Nad mix vytažený hlas Andrea Chimintiho se šarmem Italům vlastním navozuje dramatickou atmosféru, kterou elegantně doplňují saxofon a klarinet. Následující Marcienelle je znovu éterickou instrumentálkou, jejímž vrcholem je působivé kytarové sólo.

Nyní je čas se nadechnout k prvnímu vrcholu alba – dvojice skladeb, kde se o vokály postaral Tim Bowness, v celé nahotě ukazuje veškerý um hudebníků, kteří se na albu Endless podíleli. Breathing the Thin Air by svou dynamikou a barvou neměla problém zapadnout mezi to nejlepší, co kdy vytvořili No-Man, ve kterých Bowness působí, melacholická, emotivní a dynamicky se vyvíjející Endless možná připomene Davida Sylviana. Znovu zde musím zmínit skvěle promyšlené aranže a úžasnou atmosféru, z které až běhá mráz po zádech.

Pokud zmiňuju skvělou atmosféru, tak skladba Soul Eaters v ní představuje znatelný výkyv – zejména kvůli expresivním střídavě japonským a anglickým vokálům zpěvačky Haco. Celkově je skladba energičtější a rockovější, takže poněkud vytrhne ze snivého konceptu alba.

Osmý track, tedy The Breath of the Earth je pro mě druhým vrcholem desky. Jde znovu o instrumentálku, která jakoby navazovala na Soul Eaters, přestože se brzy začne vyvíjet úplně jinak. Nebojím se tuto skladbu označit za „Best of“ instrumentálních výkonů z celého Endless. Na závěr se pak Endless vrací tam, kde začalo – Lotus Flower atmosféru uklidňuje a nechává posluchače pozvolna zpracovat to, co během předchozích minut slyšel.

Celkový dojem
Málokdy se mi stane, že se ke mně dostane deska zcela neznámé kapely, kterou bych si po prvním poslechu chtěl ihned pustit znovu. Natož abych den poté chtěl album slyšet ještě jednou a objevovat v něm to, co jsem nestihl zachytit. Endless mezi takové desky patří.

Těžko čekat, že se v dnešní době dočkáme nějaké zcela originální a objevné hudby. Nebudu proto tvrdit, že Fjieri představují něco, co jste nikdy neslyšeli – nebyla by to pravda. Ale dost možná to může být kapela, která vychází z něčeho, co dobře znáte, a která tomu dokáže dát zcela novou energii a notnou dávku nápaditosti. Ostatně – na ukázkách to můžete posoudit sami...


Ukázky





Naposledy upravil Jester dne 4.07.2011 19:09, celkově upraveno 1
Důvod: Přidán odkaz na diskuzní vlákno
"Náš problém není v tom, že toho víme málo. Náš problém je, že mnoho z toho, co víme, není pravda."

PetrPeter 1975 - 2008
Uživatelský avatar
Nero
Site Admin
 
Příspěvky: 29456
Registrován: 15.07.2007 13:21
Bydliště: Brno

Zpět na Recenze alb

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků

TOPlist