Povětšinou jsem se v životě setkal s názory velebícími hlavně poslední léta éry Beatles a často téměř opovrhujícími jejich začátky - i tady kdosi psal něco o ohraných slaďárnách. Můj pohled je poněkud odlišný, především asi v souladu s postupným zjišťováním, že si v hudbě cením zejména citu pro melodii, který svět od té doby u žádné další kapely, troufám si říct, v tak enormní míře nezažil. Melodičnost je sice jinak zásadním aspektem napříč celou tvorbou Beatles, ale postupem času už u nich z hlediska celých alb nebyla tolik zásadní - alespoň tak to vnímám já.
Co se týká psychedelického období v kariéře Brouků, mně se líbí, skladby jako Lucy in the sky with diamonds nebo Strawberry fields forever za poslech rozhodně stojí a v porovnání s jejich ranými alby jde o propracovanější a v pro někoho možná i zajímavější muziku. Nemůžu si ale pomoct, v oblasti psychedelie mám spíše jiné favority (Cream, Pink Floyd, kalifornská scéna - Jefferson Airplane, Quicksilver Messenger Service...)

Beatles jsou z mého pohledu především o melodii, byť - kritickým pohledem vzato - možná občas kolovrátkové nebo lehce prvoplánové... kdybych měl vybrat jedno zásadní album v jejich tvorbě, pro mě je to Hard Day's Night.