nejlepší je článek na helloween.cz, sekce kritika, a příběh míši kiskeho

v kapele byly prostě vnitřní neshody, je slyšet na deskách pink bubbles go ape a chameleon, kam by se asi kiske chtěl ubírat, jiní z kapely se zase chtěli vrátit k hard&heavy. já osobně tyhle dvě alba moc nemusim, jinak mám rád všechny, a to i ty poslední. je to sice jiný než walls of jericho, ale i tak pecka. mimochodem, k helloweenům mě přivedla mnohými zatracovaná rabbit don't come easy. to je holt každýho věc jak se k tomu postaví. každopádně helloween je skupina s bohatou historií a velmi rozmanitou muzikou a jsou mojí metalovou modlou.
abych nezapomněl, mám s nimi svojí zkušenost z plzeňskýho koncertu v roce 2007, stavěli jsme jim pódium. mám struny z weikiho kytary, podepsaný všechny kromě andyho a daniho plus fotku s markusem a bubeníkem z gamma ray. markus věčně vysmátej, bubeník jakbysmet. kaie hansena taky nebyl problém ukecat k fotce, já vůl se neodhodlal...ostatní se před náma dost schovávali, andyho před náma uchránila ochranka, daniho jsem v zákulisí vůbec neviděl a weiki se saschou byli dost nevrlí, což se od weikiho dalo čekat, ale sasha prej bejvá taky vysmátej a přítulnej. asi to bylo hlavně tim, že jsme je otravovali před koncertem, coby stavěči pódia jsme bohužel neměli po koncertě na nic čas.
mimochodem, deris je vynikající zpěvák a s lety nabírá formu- v onom roce 2007 jsem z něj vážně padl na zadek jak byl skvělej.