Hudební fórum

Čaute, rád bych se zeptal někoho, kdo má osobní zkušenost s hybridními sadami strun. Zajímají mě zejména sady s tlustými basovými strunami a jejich vliv na držení ladění. Slyšel jsem, že někteří hráči, kteří používájí měkké struny (008, 009, 010) a ještě je podlaďují, tak často využívají tyto sady...
Např firma DR nabízí sady:
Medium-Tite MT-10 (10, 13, 17, 26, 36, 46) klasické desítky
Medium-Heavy MH-10 (10, 13, 17, 30, 44, 52) *bassové struny jsou shodné jako u dvanáctek až třináctek.
Zajímal by mě tedy názor na vliv držení ladění mezi klasickými sadami a hybridními se silnými bas. strunami, samozřejmě při použití stejného ladění.
Díkec, Míra.

Obecne, silnejsi struny lepe drzi ladeni a podle me maji lepsi i jine vlastnosti- dynamika, barva zvuku, ladeni v oktavach, vydrz.

používám na jendé kytaře 10-56 dropC a na druhé 11-60 dropB

nemůžu si je vynachválit. zvuk je samozřejmě silnější, ale důvod proč je používám je pohodlí při hraní. Potřebuju se mít do čeho opřít při hraní rytmů, ale na sola mám příliš líné prsty. proto ty měkké struny.

a jestli se to rozladí to nvm. mám to zamklé tkaže to nechám někomu jinému.

Mně osobně ty hybridní moc nesedly, zvuk to mělo někdy pěknej, celý akordy na tom zněly tak prapodivně... Ale fakt je že se to nerozlaďovalo v podstatě. Akorát mě štvalo že sem kvůli těm horním musel trošku vyhoblovat nultý pražec aby se tam vešly a když sem se rozhodnul že už je mít nebudu tak sem tam musel dávat novej ..

hraju na GHS 10-52 (standard) , na druhym stratu mam ted nejaky yamahy 10-62 (ted presne nevim tlouskty, ale tak nejak) na CGDGHE. tyhle struny mi nejvic vyhovujou (10-60 jsem na std prestal tahat kvuli problemum s rukama) protoze basovy struny nezni tence a zaroven desitky jsou porad jeste dost mekke. rozladuje se mi to uplne stejne jako jakykoliv jiny struny, ty 10-60 mozna min praskaly ale prijde mi ze se mi rozladuje tak nejak vsechno podobne.

akorat bacha na kytary s neladitelnou kobylkou (lp junior, prs mccarty a podobne) - bez jednotlivych kamenu se tyhle struny nedaji poradne naladit.

...EDGE... píše:Obecne, silnejsi struny lepe drzi ladeni a podle me maji lepsi i jine vlastnosti- dynamika, barva zvuku, ladeni v oktavach, vydrz.

A to bych se hádal Krom barvy zvuku a "dynamiky", které jsou ale subjektivní věcí, bych netvrdil ani v jednom bodě, že silnější struny musí být nutně lepší. Ladění budou (při kvalitním navinutí) držet stejně dobře (nebo blbě) jakékoli struny, stejně tak ladění v oktávách. To samé výdrž (teda - pominu-li fakt, že 008 strunu lze mechanicky zničit snadněji než 013) - budu se bavit jen o zvuku a "hratelnosti".


Nicméně osobně taky používám hybridy - z toho důvodu, že při hraní riffů na basových strunách jsem rád, když se můžu do něčeho opřít a ta struna jde "proti ruce", ale na druhou stranu si nerad ničím své již načaté šlachy taháním silných strun při solech.

Silné struny vydrží, když do toho víc jebneš. Nerozhodí se ti tolik ladění. Měl jsem i 10-60 ve standard E a ten zvuk byl vážně dost pevný a třískat jsem do toho mohl jak jsem chtěl. Ale už to byla moc velká posilovna.

Když si na Smithe natáhnu (pořádně a pečlivě) devítky a dvanáctky, tak se vsadím, že ladění budu držet obě sady stejně dobře...

Mluvím o ladění při hře - když do toho praštíš. Je to velmi dobře slyšet, když podladím svoje 10-52 do céčka a trošku víc ty struny přetáhnu. Ten tón pak nemá pořád stejnou frekvenci - to ladění prostě lítá.

Díky pánové, je zde vše co jsem potřeboval vědět. Měl bych ale ještě jednu spíš fyzikální otázku. Když používám silnější basové struny při normálním ladění, tak musí mít zákonitě větší tah než výškové, tudíž je krk namáhán nerovnoměrně, a tyto sady by se měly používat spíš při různých drop laděních?

Teď jsem dal 10-52 na std. ladění, a na tlustém E nesešteluju oktávu, je mimo rozsah pohybu kamene FloydRose. Ostatní jsem musel dát cca o 5mm dozadu (dříve struny 9-46).
Jinak hybridy vyhovují, beru je.

Severin 852 píše:Díky pánové, je zde vše co jsem potřeboval vědět. Měl bych ale ještě jednu spíš fyzikální otázku. Když používám silnější basové struny při normálním ladění, tak musí mít zákonitě větší tah než výškové, tudíž je krk namáhán nerovnoměrně, a tyto sady by se měly používat spíš při různých drop laděních?

Ty struny mají různý tah tak jako tak. Tohle bych neřešil. Už tak jsem tu kdysi dostal čočku, když jsem se odvážil zeptat, jestli se mi nezkroutí krk, když hraju jen s pěti strunami a krk je tím pádem zatížen nerovnoměrně.

Fajn, tak je to asi v pořádku

Ten krk vydrží (nebo by aspoň měl vydržet) mnohem větší zátěž, než jsou ty struny schopné generovat. Navíc pokud je dobře řezaný a sušený, tak je riziko zkroucení do vrtule fakt minimální.

Pokud má krk funkční výztuhu, tak je to OK. Ale se strunou tl. 60 na spodním E jsem se bál o ladící mechaniky (třicetileté otevřené).

kmensik píše:Teď jsem dal 10-52 na std. ladění, a na tlustém E nesešteluju oktávu, je mimo rozsah pohybu kamene FloydRose. Ostatní jsem musel dát cca o 5mm dozadu (dříve struny 9-46).
Jinak hybridy vyhovují, beru je.

nebylo by lepší seštelovat krk? oktávy máš naladěné pořád stejně - na stejnou vzdálenost kabene od nultého pražce aŤ tam natahneš prádelní šňůru, nebo žížalu. to že se ti rozladili bych viděl fakt spíš za tím ohnutím krku a zkrácením menzury.

A ono je to přesně naopak. Kompenzace menzury (oktáv) přímo závisí na tloušťce strun, výšce nad pražci, materiálu atd. Krk se skoro nepohne, natož aby se zkrátila menzura. Něco si o tom přečti.

kmensik píše:A ono je to přesně naopak. Kompenzace menzury (oktáv) přímo závisí na tloušťce strun, výšce nad pražci, materiálu atd. Krk se skoro nepohne, natož aby se zkrátila menzura. Něco si o tom přečti.

takže chceš říct že když natahneš desítku strunu a máš naladěnou oktávu na Ečko, a natáhneš tam stejně silnou strunu a naladíš Dečko, zůstanou oktávy naladěné?

Sorry ale já mám přesně opačnou zkušenost. Můžu natáhnout jakoukoliv strunu a dokud je v Ečku oktávy zůstavají naladěné pokud se mi neprohne krk... a ten se teda prohne když změníš sílu strun.


Mohl bys to líp vysvětlit případně nějak ukázat?

Intonation error from pulling a string to the top of a fret

When we fret a string, we add tension to the string, raising the pitch. Lengthening the string at the saddle compensates for that added tension by resulting in lower pitch for any fretted note, compared to the open string. We increase the string length by changing the point of suspension on the bridge saddle.

Generally, as we move up the fretboard, the tension becomes greater, because the strings are higher off the fretboard. Compensation at the bridge takes care of this nicely because the added distance to the saddle becomes a greater proportion of the vibrating length as you move up the fretboard.

Intonation error from the stiffness of a string

Because of the stiffness of a string, the string does not bend perfectly at the edge of the saddle. The effective point of suspension, as far as vibration is concerned, is beyond the actual point of suspension. The effective point of suspension at the bridge is just a bit in front of the saddle. Also, the effective point of suspension of any fretted note will be ahead of the top of the fret. Both of these contribute to the need of saddle compensation.

We may not have thought of the stiffness effect before, because we compensate by trial and error, and make the required adjustments irrespective of the specific causes of intonation error.

We can easily see now, why the smallest wound string needs less compensation than the biggest unwound string: the stiffness of a string is mostly determined by the string’s core size, not its overall size, and the core size of the smallest wound string is small compared to its overall size, and it is also smaller than the biggest unwound string.

http://www.setitupbetter.com/Geometry-and-Intonation.php

díky za objasnění.

a tohle nějak popírá to co sem psal já? to je jen další věc co na ladění má vliv.