Vox Big Bad Wah (Wah-wah pedál)

Místo pro recenze Vaší výbavy
Odpovědět
Uživatelský avatar
Nero
Rádce
Příspěvky: 29517
Registrován: 15.07.2007 13:21
last.fm: http://www.last.fm/user/Nero1
Bydliště: Brno

Vox Big Bad Wah (Wah-wah pedál)

Příspěvek od Nero » 18.07.2010 20:39

Model: Vox Big Bad Wah
Foto:
Obrázek
Pořízeno: zapůjčeno, cena na kytary.cz: 4390,- Kč
Testováno na: PRS Custom 24, Ibanez SZ 520, Mesa Boogie F-50 Combo

Základní charakteristika
Big Bad Wah je signature kvákadlo Joe Satrianiho, které Vox představil roku 2009. Jde o wah, jehož pohyb je „snímán“ potenciometrem, nabízí 2 různé wah módy (Wah1/Wah2) a přepínač Induktor (UK/US charakter), navíc pro mód Wah2 je zde i potenciometr Drive se „zdvihem“ až 10 dB a dva různé voicingy (Bright/Dark). Spínání je klasicky switchem pod špičkou pedálu, o napájení se stará buď 9 Voltová baterie (součástí balení), nebo adaptér (nutno dokoupit).

Zpracování
Efekt je zpracován velmi precizně, hodnotím na 1. Šasi je z kovu, switch pro aktivaci pedálu i pro přepínání módu se tváři velmi odolně, pedál je dobře připevněn. Na horní straně je pogumován (logo Vox a nápisy Amplifier, Instrument), noha z něj jistě nesjede. Konektory jsou umístěny na bočních stranách. Chod pedálu je příjemný, tak akorát – ani ne moc tuhý, ani ne moc snadný, switch pro aktivaci klade správný odpor. Vše jak má být. Přepínač módů je umístěn na dobrém místě, noha se k němu dostane bez problémů. Při přepnutí na Wah2 se rozvítí červená dioda. Pro změnu zelená dioda signulizuje přepnutí spínače Inductor z UK na US charakter. Přepínání Bright a Dark Voicingu probíhá pomocí mini-toggle přepínače. Nad mín je potenciometr Drive s „chicken-head“ knobem, na můj vkus se otáčí až moc snadno a mohl by mít trochu větší odpor.

Zde narazím na první dvě výčitky: 1. Sepnutí efektu není nijak signalizováno, na což jsem zvyklý. Nemám tedy přehled o tom, jestli je wah aktivován nebo ne. Jistě by nebyl problém vyřešit to napojení na diodu signalizující přepáníní Wah1/Wah2, tak netuším, proč to u Vox nějak nezařídili. 2. Nemám rád umístění poměrně křehkého mini-toggle switche poblíž samotného pedálu a switche Wah1/Wah2. Sice je teoreticky možné ho též přepínat nohou, ale měl bych trochu obavy, jestli bych ho při hraní neukopl, když bych na Big Bad Wah šlapal poslepu.

A pak jsem zde narazil na jeden pro mě poměrně velký problém – rozsah pedálu. Ne z hlediska zvuku, ten je akorát, ale mechanicky. Porovnávám s Morley wahy (měl jsem Power Wah Volume a teď funguju s Tremonti Wahem). Schválně jsem to měřil – Tremonti má rozsah pohybu pedálu 12°, což zajišťuje zdvih na špičce pedálu něco málo přes 3,5 centimetru. U Big Bad Wah je roszah jen 8¬°a zdvih se zmenšuje asi na 2,5 centimetru. Podle čísel se to možná nemusí zdát, ale ten rozdíl je fakt velký a dělalo mi to docela problém. U Big Bad Wahu se musí s pedálem zacházet opravdu chirurgicky přesně.

Zvuk
Pokud jsem měl trochu problémy s „technikou“, zvukem mě Big Bad Wah totálně odboural. Opravdu se mi líbil, nevím, jestli jsem se setkal s takhle dobře znějícím kvákadlem. Navíc díky širokým možnostem se z něj dá dostat poměrně široká paleta zvuků, i když základní charakter je pořád stejný voxovský.

Pokud je všem něco společné, tak to že i přes přizpůsobení Satrianiho požadavkům zní pedál pořád jako Vox. Zvukově je tedy položen řekl spíše do oblasti vyšších středů. Zní velmi kulatě a řekl bych až „sladce“, není zrovna agresivní. Rozsah má tak akorát na 6 strunnou kytaru, na basu nebo vícestrunné kytary bych ho asi nedoporučil. Mohl by být možná o něco větší, ale to by nutně vyžadovalo i prodloužení dráhy pedálu.

Základem jsou dva módy, Wah1 a Wah2. Wah1 je klasický Vox wah-wah zvuk, zní tedy spíše Vintage a hodně podobně například V847. Zvukově je spíše temnější, dost kulatý. Wah2 je udělán podle představ Satrianiho – je agresivnější, lehce více položený do výšek, zní trochu více jako americké wahy (jako kdyby v rodokmenu Big Bad Wah tak dvě generace zpět figurovalo CryBaby). Navíc u něj lze pracovat s ovladačem Drive a přepínačem Voice. Drive funguje jako čistý boost, ale samozřejmě spolu s decibelly nabírá i na agresivitě.

Funkce přepínačů, tedy Voice (Dark/Bright) a Inductor (UK/US), se slovy popisují velmi těžko. Přišlo mi, že ve výsledku jejich vzájemné nastavení nabízí 4 různé fáze přechodu od kulatého sladkého temného vintage tónu po jasný agresivní jasný moderní zvuk. „Nejtemněji“ zní kombinace Dark UK (Inductor Off), poté Bright UK, následně Dark US (Inductor On) a „nejjasněji“ a nejagresivněji Bright US. Je to ale hodně subjektivní. Jak již bylo zmíněno výše, Inductor funguje na obou módech, Voice jen u Wah2.

Nutno podotknout, že přestože se zvuk mění znatelně, tak těžko říct, jak moc by byly rozdíly poznat při použití naživo s kapelou, pak by se to asi trochu stíralo. Na domácí hraní nebo ve studiu to ale dělá opravdu dost.

Spolehlivost
Nemám co vytýkat. Jen bych se bál trochu toho mini-toggle switche, jak jsem psal výše.

Shrnutí
Big Bad Wah mě hodně mile překvapil. Cena je sice vyšší, ale rozhodně odůvodněná. Ten pedál prostě hraje. Jako minusy bych viděl kratší dráhu pedálu a chybějící indikaci spuštění, zásadním plusem je pro mě ale zvuk, který mě hodně zaujal. A to natolik, že mě rozhoupal k prodeji mého stávajícího Morley Tremonti Wahu. Sice mám v plánu ozkoušet ještě pár jiných wahů, ale je klidně možné, že se nakonec k Voxu vrátím s koupím si ho.

Kdyby mi nástroj ukradli, koupil bych si ho znovu?
Kdyby byl opravdu můj, tak asi ano. Ale je jen půjčený...

Ukázky
Oficiální představení s povídáním od Satche – zvuk vcelku věrně zachycen
"Náš problém není v tom, že toho víme málo. Náš problém je, že mnoho z toho, co víme, není pravda."

PetrPeter 1975 - 2008

Odpovědět

Zpět na „Recenze Vaší výbavy“