Jsem klasický kytarista a snažím se dát dohromady určitý systém, jak cvičit opravdu efektivně a neztrácet čas. V patnácti jsem vzal jednu věc a tu jsem pořád "drtil" dokola, dokud jsem se jí nějak nenaučil "vyprasit". Na konzervatoři jsem to dělal trošku efektivněji, stejně ale byly mezi námi studenty obří rozdíly v technice. Mým patnáctiletým stylem odabsolvovalo poměrně dost studentů. Ti rozumnější hráli pomalu, ti lepší si to rozdělili na části. Ale o to nejde. Tenkrát jsem sice chtěl být dobrý, ale otázku efektivity cvičení jsem vůbec neřešil a tak je to věc, kterou prostě neovládám. Nevím už ani, jestli mě to učili a mě to nezajímalo nebo jak to bylo. Prostě neumím cvičit a studovat věci efektivně.
Jsem poměrně mladý a mám dost času cvičit. Takže prosím tohle téma nevnímejte jako otázku nebo zájem někoho, kdo "už nemá čas cvičit" a chce se alespoň něco naučit. Myslím to opravdu vážně a tohle téma by se měly učit děti už od mala. Napadlo mě zapojit se do této komunity a zkusit štěstí, jestli zde potkám někoho s podobným zaměřením. Možná to teď vyzní namyšleně, ale i přesto, že hraju na kytaru od svých 13 let (je mi 27), neznám naživo nikoho lepšího, než jsem já. Což je dost velký problém, protože se už nemám od koho učit a můj přístup se od studentských let poměrně změnil. Myslel jsem si, že mě chuť na cvičení a zlepšování se přejde, ale je to ještě silnější, než to bylo. Už mi nestačí jen něco "vyprasit" s chybama od začátku do konce. Chci získat skutečně brilantní techniku.
Musím se přiznat, že jsem si dřív myslel, že je to o talentu a odcvičených hodinách. Že když budu cvičit 12 hodin denně, budu hrát jako Julian Bream a takhle se to dělá. Jenže... Si myslím, že pokud bych cvičil stejně efektivně, jako třeba Rak nebo Bream, byl bych stejně dobrý, možná i lepší a určitě by to neznamenalo, že bych si musel zničit život tím se zavřít doma s kytarou na celé dny. Že efektivita je to, proč se většina lidí nikdy nic pořádného nenaučí, i když to drtí X hodin denně. Můj první učitel mi říkal, jak u cvičení když byl na konzervatoři koukal na televizi a přišlo mu to v pohodě.
Ví někdo, jak skutečně cvičí kytarový virtuosové? Jak cvičit těžké výměny, jak se učí věci zpaměti, jak zvládnou třeba za hodinu to, s čím se já babrám měsíc? Jak se stoprocentně koncentrovat? Jak si věc přečíst, zanalyzovat, co bych měl všechno vědět? Jak konkrétně, když si sedne nějaký Williams nebo Rak ke kytaře a jde cvičit, jak KONKRÉTNĚ cvičí, co doopravdy dělá, jak u toho přemýšlí, když si vezme věc do ruky. Hrají věci, které jsou vysoko nad jejich možnosti a tím se zlepšují, nebo naopak věci pod jejich možnosti, aby získali sebevědomí a jistotu ve hře a techniku cvičí extra? Obě možnosti mi dávají smysl.
Pojďte se podělit o vaše nápady jak zefektivnit cvičení na kytaru. Jestli víte o nějakém zajímavém videu na YouTube, sem s ním! Knížka o kytaře? Sem s ní. Taky rád poznám někoho stejně nadšeného, jako jsem já. Někoho, kdo chce na sobě skutečně pracovat a opravdu se něco naučit. Obrovsky mě mrzí, že když jsem měl možnost, tak jsem hlubšího studia nevyužil. Byl jsem mladej a blbej. Mně to prostě tenkrát nezajímalo. Teď mi nějak s nabývající moudrostí dochází, že kytara je můj opravdový kus života a sám na to všechno asi nepřijdu. Jenže už se nemám koho zeptat.
Za mě, co jsem si v poslední době sepsal.
- Meditace. Obrovsky zvyšuje soustředění a prožitek ze hry. Když jsem s ní začal, začalo "mrazení v zádech" z toho co hraju. Doporučuji každému, je to neskutečný skoro jak vás to posune.
- Biohacking- zatím jsem u "zdravé stravy", ale rád bych se tomuhle tématu věnoval víc. Tak nějak jsem už přišel na to, že když se nacpu pizzou a zapiju to colou, že moje efektivita půjde strmě dolů například oproti tomu když bych si dal třeba lososa se salátem a Smoothie s jahodama, citrónem, granátovým jablkem a takovýma podobnýma dobrotama... Ale o skutečném biohackingu moc nevím. Moc rád uvítám tip na nějakou literaturu, tip, od čeho začít. Objednal jsem ještě nějaké pravé zelené čaje, ale zatím jsem je nevyzvedl. Popřípadě jestli máte tip na nějakou suplementaci, po které pocitujete skutečný vliv na vás, moc mě to zajímá.
- Posilovna - dodá energii a celkově zlepší kvalitu života po všech směrech. Není jediný důvod to nedělat.
- Hrát skoro jenom extrémně pomalu. Tohle mi zničilo hodně let života a můžu říct, že naučit se cvičit pomalu bylo pro mě na celém hraní nejtěžší. Prostě jsem to nedokázal i když jsem věděl,že bych měl. Pořád jsem hrál rychle a pořád to za nic nestalo. Slíbil jsem si, že už neztratím ani minutu života tím, že budu cvičit věc kterou neumím v rychlém tempu. Meditace mi dodala trpělivost a naučila mě cvičit pomalu. A myslím opravdu extrémně pomalu, notu po notě. Začal jsem to praktikovat až nedávno a místa v některých skladbách, které jsem léta předtím hrál skoro vždycky s chybama a považoval je za těžké, jsem se tímhle stylem přeucil za pár minut.
Moc se těším na nápady a inspiraci. Našel jsem knihu "Analýza kytarové techniky na základě anatomických pocitů uvolněnosti". Tak se podívám, co se v ní píše. Pojďme zlepšit svět kvalitním tématem
Takže jako první věc bych si našel učitele. Cvičit hodiny denně jako samouk je ztráta času a přesně to bude jak říkáš - budeš pořád dělat chyby, v hraní ti bude chybět jistota, protože prostě nebudeš vědět, jak na to. Extrémně duležité je se naučit tóny na hmatníku, stupnice, základy hudební teorie, harmonie a vědět co hraješ. Ještě dneska se začni učit pentatoniku, vytiskni si kvintkvartový kruh, hraj si stupnici. Na youtube je mraky videí. Nesleduj jedno za druhým, najdi si nejak kanal co ti sedne a nastuduj základy. Čemu nerozumíš, zaloz vlakno tady.
