TC Electronic Nova Repeater (digitální delay)

Místo pro recenze Vaší výbavy
Odpovědět
Uživatelský avatar
Nero
Rádce
Příspěvky: 29517
Registrován: 15.07.2007 13:21
last.fm: http://www.last.fm/user/Nero1
Bydliště: Brno

TC Electronic Nova Repeater (digitální delay)

Příspěvek od Nero » 29.06.2010 15:59

Model: TC Electronic RPT-1 Nova Repeater
Foto:
Obrázek
Pořízeno: srpen 2009 (kytary.cz – cca 4200,- Kč)
Testováno na: PRS Custom 24, Ibanez SZ 520, Mesa Boogie F-50 Combo

Základní charakteristika
Nova Repeater je odlehčená verze TCE Nova Delaye - jde o digitální delay, který je schopen pracovat se zpožděním 20 až 2290 ms. Má zabudovanou modulaci (chorus, vibrato), tap tempo a audio tapping, je možné vybírat ze 6 zvukových módů, disponuje funkcemi Spillover (trails, doznívání echa i po vypnutí efektu) a Kill Dry (ultumení původního signálu, znějí jen dozvuky – vhodné pro použití v paralelní smyčce). Vstup je mono, výstup stereo. Nikde nepíšou, že by byl true-bypass, ale signál rozhodně nežere. Součástí je napájecí 12V / 300mA adaptér, s baterií zde nepochodíte.

Zpracování a ovládání
Na hodně lidí, a přiznám se že i na mě, efekty od TCE působí na obrázcích zpočátku poněkud křehce. Jakmile se vám ale dostanou do ruky, zjistíte, že to tak není. Tahle potvora je pořádná kovová cihla, s kterou bych rozhodně nechtěl koupit po hlavě. Z hlediska odolnosti se jí nedá nic vytknout. Je to precizně postavený a spolehlivý pedál.

Všechny mačkátka a kroutítka na této více méně čtvercové krabičce naleznete na horní straně. Zezadu jsou umístěny konektory – vstup pro adaptér (klasický konektor), dva vstupy (jeden optimalizovaný na signál lezoucí přímo z kytary, druhý na signál ve smyčce) a dva výstupy (pravý a levý kanál zvlášť, v mono zapojení použijete levý). Spínače jsou masivní a spolehlivé, najdete zde dva – On/Off a Tap Tempo, který, když ho budete držet déle, funguje jako audio tapping – tempo nenaťukáte nohou, ale údery do strun. RPT je zanalyzuje a na základě nich nastaví tempo.

První řadu ovládacích prvků tvoří potecniometry. Jsou pogumované, mají příjemný chod, jsou tak akorát velké a tak akorát od sebe umístěné. Nohou je asi při hraní nepřenastavíte, ale pracuje se s nimi velmi dobře. První z nich je Delay (délka zpoždění, jeho rozsah záleží na nastaveném módu, viz níže), Feedback (počet dozvuků – zcela vlevo = 1 echo, zcela vpravo = „nekonečné“ množství ech), Tone (klasicky pro utlumení / zesílení výšek), Mod (modulace, na 12 hodinách má aretační drážku, pokud ji chcete mít vypnutou, směrem doleva přidáváte vibrato, směrem doprava chorus) a nakonec FX Level (hlasitost dozvuků – čistý signál prochází efektem 1:1, jeho hlasitost se nemění, Level ovlivňujete jen dozvuky).

Další řadu tvoří umělohmotná mačkátka, která nejsou stavěná na ovládání nohou (navíc byste se k nim dostávali těžko). První dva jsou Spillover a Kill Dry, jejichž aktivaci značí zelené světélko v jejich středu. Další 3 slouží jako přepínače mezi módy rozsahu (Range), zvuku (Type) a „dělení“ dozvuků vůči natapovanému tempu (Division). Jejich nastavení je indikováno v grafické části pedálu.

U Range jsou 3 možnosti nastavení, u každé vidíte, kolik milisekund je nastaveno, když dáte poťák Delay zcela vlevo, na střed, nebo zcela vpravo (Min – 20 / 300 / 500 ms, Mid – 200 / 415 / 800 ms, Max – 400 / 600 / 1200 ms), takže i bez displaye máte pořád ponětí o tom, kolik ms máte cca nastaveno. Pomocí potenciometru Delay lze nastavit zpoždění jen 1200 ms, pokud ale budete tapovat nohou (nebo audio tapping), lze se dostat až na 2290 milisekund. Při tapování tempa je jedno, jak máte Range nastavený, RPT ho ignoruje a určuje jen na základě tapování. Jakmile ale začnete kroutit Delayem, tak nastavení respektuje Range – to je poněkud nepraktické, pokud něco natapujete a chcete jen lehkou úpravu tempa, to bohužel nejde.

Možnosti ovladače Type teď přeskočím a vrátím se k nim za chvíli.

U Division máte 6 možností nastavení. Tato funkce je velmi šikovná v tom, že si natapujete (nebo potenciometrem Delay) určíte tempo 1/4 not. Pomocí Division pak nastavíte, jestli se opravdu mají opakovat echa v tempu čtvrťových not, nebo jinak. Možnosti jsou následující: 1/4 noty (respektuje natapované tempo), osminky s tečkou, osminové trioly a pak „dvojkombinace“ 1/4 + osminky s tečkou, 1/4 + osminové trioly a 1/4 + osminky. Pokud hrajete stereo, tak v levém kanálu budete mít čtvrtky, v pravém druhý „rytmus“. V mono zapojení budete mít oba „rytmy“ v jednom kanálu.

Zvuk
Z hlediska zvukového je pro mě RPT velmi podařený delay. Je to digitál, a je to na něm poznat – v tom dobrém slova smyslu. Nesnaží se nikterak hrát na analog, i když je u něj možné zapnout módy simulující tento zvuk. Kdo hledá digitální delay, ten bude spokojen, pro příznivce analogu rozhodně dobrou volbou nebude.

Hodně se mi u něj líbí, jak funguje poťák Tone – na zvuk má opravdu velký vliv a v podstatě při jakémkoli nastavení zní dobře. Jedině extrémně vlevo (maximální útlum výšek) je to až moc zahuhlané, ale dobrých 90% jeho dráhy je v klidu využitelných. Též mě hodně mile překvapila modulace. Byť na nastavení máte vlastně jen půl dráhy potenciometru (půlka pro vibrato, půlka pro chorus), lze na něm znovu nastavit poměrně široký rozsah modulace. V extrémním nastavení se mi ani jedna nelíbí, ale znovu nějakých 90% dráhy poťáku je velmi dobře využitelných. (I když osobně využívám spíš jen lehčí modulaci.) Zvuk vibrata asi nemá moc smysl popisovat, tam není zrovna co řešit, chorus bych popsal jako spíše vintage, žádná divoká modulace, jde o spíše subtilní, ale velmi příjemně znějící zvuk. Pro mě akorát, protože já nic „velkého“ nepotřebuju. Přesnější podoba zvuku se hodně mění v závislosti nastavení delaye (rychlost a počet opakování).

Jde-li o jednotlivé zvukové módy, naleznete jich zde 6.
Studio – založen na legendárním TC 2290, jde o opravdu studený, neskutečně přesný digitální delay, u něhož jsou dozvuky a originální signál podobné jako vejce vejci. Bez práce s Tone se to skoro nedá poslouchat, jak je to přesné :-)
Analog – rádoby simulace analogového delaye, která má zabarvený teplejší tón, u kterého výšky lehce clippují. Je někde na půli mezi digitálním a analogovým delayem, můj oblíbený mód.
Tape – simulace páskového echa, hodně podobný Analog módu, jen je trochu více „špinavý“, skvěle zní s trochou modulace. Spolu s Analog módem ho využívám asi nejvíce.
Dynamic – znovu vychází z TC 2290, jde o jakousi šílenou feature, které jsem nikdy moc nepřišel na chuť. Delay pozná, jestli hrajete a nebo už ne. Když hrajete, jsou dozvuky tišší, když přestanete hrát, tak je zesílí, aby více vyzněly. V podstatě vůbec ji nevyužívám.
Reverse – stejné jako Studio, jen jde o reverzní delay. Zní vcelku dobře, ale slyšel jsem už i lepší (třeba na EHX Stereo Memory Man w/ Hazarai).
PingPong – no prostě ping-pong, znovu vychází ze Studio módu, jen dozvuky „alternují“ mezi pravým a levým kanálem, pokud je používáte.

Jak jsem již napsal, osobně nejvíc používám Analog a Tape módy. Znějí pořád digitálně, což mi sedí, ale nejsou tak „precizní“ jako u Studio módu. Je tam prostě kousek té špíny a barevnosti. Nicméně opakuji – příznivcům analogového delaye stačit nebudou. (Proto taky uvažuju, že bych časem koupil k TCE do páru nějaký jednoduchý analogový delay, abych měl k dispozici kompletní paletu zvuků...)

Spolehlivost
Z hlediska mechanického bych se o RPT vůbec nebál. Ten pedál vydrží snad cokoli a neumím si představit, co by se muselo stát, aby ho to nějak poničilo. Měl bych nicméně 2 technické připomínky:

1) Tlačítka na přepínání módů jsou moc blízko footswitchů. Párkrát se mi stalo, když jsem na On/Off tlačítko šlapal naslepo, že jsem spolu s ním špičkou nohy zmáčknul i ona tlačítka nad ním. A vzhledem k tomu, že u něj jsou Spillover a Kill Dry, tak to není zrovna dobré. Což o to, když omylem deaktivujete Spillover, tak se zas tak nic hrozného nestane. Horší to je v Kill Dry. Já ho mám permanentně vypnutý (= původní signál protéká), a pokud se omylem aktivuje, tak to je docela průšvih. Není moc praktické, když originální signál zmizí a slyšet jsou jen echa... No a pak ho znovu přepínat nohou při hraní moc nejde. Člověk si na to musí dávat trochu pozor a nedupat tak nějak nazdařbůh.

2) Delay lze přehltit. Sice se mi to stalo jen v opravdu extrémních nastaveních při experimentování (rozhodně nešlo o zvuky, které bych někdy prakticky použil), ale stalo se. O co jde? Pokud například dáte Feedback na nějakou vyšší polohu (dejme tomu posledních 10% dráhy), nastavíte kratší dobu zpoždění a vyšší FX Level, plus hrajete rychlé tóny, tak po pár vteřinách RPT prostě přestane stíhat a zblázní se. Zvuk zmizí až na jakési rychlé perkusivní bušení, které se zrychluje a je hlubší a hlubší. Skončí až vypnutím efektu. Pro reproduktor to určitě nebude zdravé... Nicméně nejde o nic podstatného – stalo se mi to jen při absolutně šílených nastaveních, nikdy při normálním hraní.

Shrnutí
Dle mého názoru jde o kvalitní digitální delay, který velmi dobře umí to, na co je stavěný. Nechtějte po něm hrát analogově, ale mezi digitálními efekty ho hodnotím doopravdy vysoko. Nastavíte toho na něm opravdu hodně, z hlediska ovládání je velmi praktický, možnosti nastavování jsou šikovné. A zvuk je na jedničku...

Za daný peníz je opravdu super. Mohl by mít pár vylepšení, ale to by člověk chtěl moc... Bylo by třeba fajn, kdyby šlo spustit samostatně modulaci. Kdyby měl looper, bylo by to totálně perfektní (před RPT jsem měl EHX Stereo Memory Man w/ Hazarai a looper je ted to jediné, co mi chybí).

Kdyby mi efekt ukradli, koupil bych si ho znovu?
Ano, určitě. Zatím jsem nenarazil na jiný (stejně koncipovaný) delay, který by mě zaujal více než RPT-1. U téhle potvory určitě zůstanu, maximálně, jak jsem již psal, ji doplním o nějaký analog ve stylu MXR Carbony Copy nebo Malekko Ekko 616.

Ukázky
Přikládám linky na ukázky z PGS a od TCE...



"Náš problém není v tom, že toho víme málo. Náš problém je, že mnoho z toho, co víme, není pravda."

PetrPeter 1975 - 2008

Odpovědět

Zpět na „Recenze Vaší výbavy“