Ano, porad se bavis o cernosich se trema strunama u Mississippi a jejich pokracovatelich, coz by se za "folklor" jiste oznacit dalo (to jsme nekde v prvni pol. 20. stol., i kdyz urcite se takovi lidi najdou napric celym stoletim), ovsem nazvat tak modernejsi formy tohohle zanru (hlavne ty elektricky kytarovy, jako treba chicago blues 50. let a dal - Otis Rush, Magic Sam, Luther Allison, Buddy Guy, a kdyz uz jsme se bavili o bilejch, nemuzu nezminit M. Bloomfielda) mi prijde jako seriozni blbost. Kdyz uz jsme u toho co je a neni "komercni", treba takovej Ray Charles byl ve svy dobe komercni jak p*del a ten clovek je pro me doslova a do pismene ztelesneny blues (jeho zanrovy odskoky typu jedno kántry album vynechme - na druhou stranu, rada jeho jazzovejch veci byla taky super, ale nebylo to ono). To, ze se nekdo dobre prodava hned neznamena, ze je to prodejna devka ktera neco dela jen pro penize. A na zaver, ano, blues obecne se opravdu vyvinulo tak, ze to je zanr jako kazdy jiny. "Hudebni uciteli".mmjuz píše: Jinak na blues se dost těžko dá dívat jako na jakýkoli hudební styl, nebo formu, jak píšeš. Takové techno, nebo heavy metal a pod. jsou jakési styly, které může hrát kdekoli, kdokokli a pořád to bude ta populární záležitost, kterou se může bavit mládež na celém světě a je jedno jak si s tím poradí. Ovšem blues je záležitost, která se určitou dobu vyvíjela v určitém místě a etniku. Jinými slovy je to klasický příklad folklóru, ať už se Ti to líbí, nebo ne. Teď se pokusím o absurdní konstrukci: parta eskymáků na Aljašce se zamiluje do moravských lidovek. Nakoupí cimbál, husličky, kaču a začnou to drtit. Dejme tomu, že budou šikovní a pracovití a za pár tejdnů se polární nocí budou ozývat popěvky o bílém vínečku, jakoby Jožkovi Černýmu z břicha vylezly. Bude to ještě pořád moravský foklór? Já myslím že určitě. Ovšem pak přijde chvíle, kdy si nanuci řeknou, že do toho vnesou něco svého, nového. A co to bude pak? A aby to bylo ještě veselejší, tak celou situaci sleduje partička dalších milovníků Slovácka někde na ostrově Kjúšů. A hošíci se na svém www chatu začnou hádat:" ten eskymák u cimbálu vůbec nemá fíling!"... "Ale jo, má, jenže ten houslista to mrví, vždyť to není ani horňácko, ani dolňácko!"... " A co ten zpěv, ty sykavky, vždyť se to nedá poslouchat." A podobně. Přesně v téhle situaci jsme my. Podle mě si blues může hrát kdo chce, ať už černoch, nebo tatar. A je fuk, jestli to bude v New Orleans či v Bukurešti. Když k tomu ten týpek bude přistupovat poctivě, tak to prostě pořád bude blues. Ovšem pokud někdo sype z rukávu muziku podle požadavků trhu, tak to je jakýsi showbussines a prostituce. Klasickými bílými blůzmeny jsou dle mě třeba Tom Waits, nebo Bob Dylan. Ty si táhnou svoji káru a dělaj si muziku podle sebe a přitom to je blues jako poleno. Určitě by se i v našem regionu pár poctivých blůzmenů našlo. Třeba Sketa Fotr, Sváťa Karásek a Pozdravpánbu, Jé Jé Neduha, Hoochie Coochie Band a další. Pořád nechápu, kde vidíš ten rasismus a jsem na tohle slovo dost alergický, tak se uklidni, hudební studente.
Kinx píše:nikdy bych nerekl ze z prebuzenych bandmasteru muze jit takovy zvuk!
Urcite Bandmastery? Vim ze 68' - '69 hral jak Green tak Kirwan hlavne na Matampy (Orange), ve finalni fazi na Fender Dual Showmana s 15' repro (coz bylo vytaveny absolutne brutalni, nejlepsi priklad toho je slyset v jejich coveru Tutti Frutti na Live at the Boston Tea Party, a vubec na celym tom albu
)
Navíc jsem to přebudil 
