Od španělky rozedřené prsty nehrozí, jen otlačené - a pokud člověk cvičí hodně, tak možná puchýře a loupající se mozoly. Nylonové struny jsou oproti kovovým daleko tlustší a tudíž šetrnější k prstům. Než si ničit prsty nějakým pádlem s šíleným dohmatem a orezlými siriuskami, to radši táborákovky hrát na nylony. Ono to nezní tak špatně. Navíc tenké kovovky mají strašně plochý a řinčivý zvuk, nedokážou správně vybudit přední desku kytary.JohnyWM píše:2) K tomu rozdírání prstů: Kůže se odírá od strun každému začátečníkovi, protože není zvyklá! Když sem já začínal, taky to zezačátku bolelo jak sviňa, ale po mesici hraní to bylo OK. Když se chce někdo naučit hrát na kytaru, je potřeba tomu i něco obětovat!
vetrnicek: Pěkný článek, jen jsem si všiml, že tam máš chybku - dohmat (action) je výška struny nad pražcem (většinou se měří nad 12.) když se jí nedotýkáš, tedy jak hluboko musíš dohmátnout aby byla na pražci
To, co tam popisuješ, je prohnutí krku (neck relief).
