Nine Inch Nails - Hesitation Marks [2013]

Místo pro recenze CD, DVD ...
Odpovědět
Uživatelský avatar
tele.kom
Příspěvky: 587
Registrován: 4.12.2008 21:51
Bydliště: Litoměřice
Kontaktovat uživatele:

Nine Inch Nails - Hesitation Marks [2013]

Příspěvek od tele.kom »

Nine Inch Nails - Hesitation Marks

Obrázek

Interpret: Nine Inch Nails
Název alba: Hesitation Mark
Label: Columbia
Rok vydání: 2013

Tracklist:
1. The Eater of Dreams (0:52)
2. Copy of A (5:23)
3. Came Back Haunted (5:17)
4. Find My Way (5:16)
5. All Time Low (6:18)
6. Disappointed (5:44)
7. Everything (3:20)
8. Satellite (5:03)
9. Various Methods of Escape (5:01)
10. Running (4:08)
11. I Would for You (4:33)
12. In Two (5:32)
13. While I'm Still Here (4:03)
14. Black Noise (1:29)

Line-up:
Trent Reznor

Hosté:
Adrian Belew
Lindsey Buckingham
Pino Palladino
Alessandro Cortini
Ilan Rubin
Eugene Goreshter
Joshua Eustis

Produkce:
Atticus Ross
Alan Moulder
Tom Baker
Russell Mills
Rob Sheridan


Nine Inch Nails
Nine Inch Nails je Trent Reznor a Trent Reznor je Nine Inch Nails. Kapela nikdy neměla žádnou stálou sestavu, za 25 let existence NIN se při koncertních vystoupeních vystřídalo přes 20 muzikantů (mezi nimi např. Robin Finck nebo Jeordie White) nicméně hlavní tvůrčí osobností byl, je a vždy bude Trent Reznor. NIN vznikli v roce 1988 kdy Reznor po večerech zkoušel nahrávat své hudební nápady v nahrávacím studiu kde přes den pracoval jako technik.

Z těchto demo nahrávek později vzniklo první album NIN - Pretty Hate Machine (1989). Kombinace synth-popu a industriálního rocku měla u publika velký úspěch, zejména první singl Down In It a Head Like A Hole. Reznor se poté dostal do křížku se svou tehdejší nahrávací společností TVT records a z jeho frustrace způsobené neshodami s TVT vzniklo album Broken (1992).

Agresivní, tvrdá deska plná hněvu, nejkytarovější z celé diskografie NIN. Už jen názvy písní (Help Me I'm In Hell, Happines In Slavery) napovídají, že Reznor neprožíval nejšťastnější období svého života. Reznor se později z kontraktu s TVT vymanil a pod křídly Interscope vydal jeho nejzásadnější album, The Downward Spiral (1994). Koncepční album, které sleduje osud člověka, který se postupně skrze své problémy se vztahy, náboženstvím a vírou, dopracovává až k nevyhnutelné sebevraždě. Downward Spiral bylo pro NIN zlomovým okamžikem, kdy se z relativně populární alternativní skupiny stala všeobecně známá kapela (zejména díky hitu Closer a jejich vystoupení na Woodstocku 94').

Reznor poté propadl alkoholu a drogám, ale i přesto dokázal vytvořit hudební opus Fragile (1999) a ačkoliv prodejností Fragile na Downward Spiral navázat nedokázal, je to stále jedno z jeho nejoceňovanějších alb. Hudebně se NIN posunuli od tvrdého agresivního zvuku do mírně melancholičtější polohy, ale industriální kořeny jsou zde i nadále velmi patrné. Reznorovi problémy s drogami poté došli do stádia, kdy se na začátku roku 2000 předávkoval a téměř zemřel. To byl pro něj signál pro změnu. Po skončení tour k Fragile se přihlásil na odvykací kůru a na čtyři roky o něm hudebně nebylo slyšet.

V roce 2005 se NIN vrátili s albem With Teeth. Trent vyměnil heroin za posilovnu a začal opět koncertovat z čehož o rok později vzniklo výborné koncertní DVD Beside You In Time. Během tour Reznor také již začal psát materiál pro další album - Year Zero (2007) jež je dalším koncepčním albem v diskografii NIN. Tématem alba je dystopická budoucnost Spojených států, kde vláda vymazala veškeré lidské svobody a již pouze malá skupina lidí se snaží systému odporovat. Promo alba doplňovala neuvěřitelně rozsáhlá virální kampaň, kdy byli na koncertech nacházeny USB disky s úryvky písní a tajnými kódy které vedli na internetové stránky kde se nacházeli další a další indicie, album tak v podstatě doprovázela jakási hra založená na virtuální alternativní realitě.

Reznor se poté opět rozhádal se svou nahrávací společností, od Interscope odešel a začal vydávat alba sám. V tomto období vyšla sbírka instrumentálních skladeb Ghosts (2008) a album The Slip (2009) jež bylo v podstatě dárkem pro fanoušky, jelikož ho dal Reznor zdarma ke stažení na své internetové stránky.

Hesitation Marks
Po čtyřleté pauze, kterou si Rerznor s Nine Inch Nails dal, přišlo v březnu oznámení o obnovení koncertní činnosti a zanedlouho také naplánování vydaní nového alba na začátek září 2013. Vzhledem k tomu, že NIN jsou již přes měsíc na tour po festivalech, některé písně z nového alba zazněli ještě před vydáním v živé podobě a navíc NIN vydali minulý týden již třetí singl. Celkově jsem měl tedy možnost, před poslechem celého alba, slyšet pět písní a měl jsem pocit, že vím jak zřejmě bude album znít. Nicméně mě první poslech nových písní stejně překvapil. Nevím zda je to náhoda či záměr, ale všechny songy které byli ke slyšení před vydáním (Came Back Haunted, Copy Of A, Dissapointed, Find My Way a Everything) se vyskytují v první polovině alba, popřípadě na první straně vinylu. Druhá polovina alba mi však přijde poměrně odlišná jak kompozicí, tak i po hudební stránce.

První část je poměrně rozmanitá, možná bych řekl až nesourodá. Je zde pomalá a zasněná Find My Way, která jako by z alba vypadla Reznorovu side projektu How To Destroy Angels a zároveň radio friendly hit Everything, který nezní jako nic co kdy Nine Inch Nails vydali (dost možná první song NIN v dur) při jehož poslechu máte chuť osedlat si nosorožce a s duhou v zádech odklusat do dáli. Je zde zajímavá a chytlavá Copy Of A a Columbia si místo toho pro singl a videoklip vybrala relativně fádní Came Back Haunted. Vůbec bych řekl, že výběr singlů z nové desky byl jeden velký neúspěch, protože kdokoliv, kdo singly z Hesitation Marks vybíral, se dokázal neomylně trefit do těch nejhorších písní z celého alba. Ideální písní pro singl mi přijde All Time Low, která mi ihned připomněla nejúspěšnější hit NIN za celou její historii - Closer. Sexy beat, Reznorovo šeptání v refrénu, už chybí jen "I wanna fuck you like an animal", ačkoliv myslím že "Hey! Everything is not okay!" bude mít na živých vystoupeních podobný efekt.

Druhou polovinu alba začíná Satellite. Skladba která je v souvislosti s odhalením sledovacích technik Amerických tajných služeb velice aktuální. Hudebně (i tématicky) velmi připomíná Year Zero a popěvek "Satellite, I know you're up there somewhere" by byl skvělým podkresem pro biografický film od Edwardu Snowdenovi. Various Methods Of Escape je důkaz toho, jak skvělé refrény umí Reznor psát. Proč dokázal Reznor protlačit industriální hudbu do mainstreemu? Protože umí vymyslet chytlavé melodie, tady je jedna z nich. Další skladbou je Running, která začíná skoro až world-music beatem, ale nikam dál se příliš nevyvine, což je škoda. Skladbu pro mě mírně sráží text, který je v některých místech mírně řečeno nucený, přeci jen "they're right behind, so hard to find, as good as pie, I'm out of time" není úplně na Nobelovu cenu za literaturu. I Would For You je Reznorovou zpovědí a omluvou jeho starého života. Jako člověk se za posledních pár let velice změnil, oženil se, má dvě děti a už dávno není tou sebedestruktivní rockovou hvězdou kterou býval. Jeho vývoj je na albu velmi znát a tento song je toho hlavním důkazem. Klasický Reznorovský klavír na konci je třešničkou na dortu. Nejagresivnější písní na novém albu je zřejmě In Two, minimálně její začátek. Zde mě trochu vadí použité vokální efekty, ale to je na každého osobní preferenci, já mám auto-tune efekt spojený s velkou spoustou mírně řečeno špatných písní a i když vím, že zde nebyl použit pro zakrytí nedokonalostí ve vokálech, tak mi stejně k NIN příliš nesedí. Konec alba obstarává While I'm Still Here která se plynule přemění v Black Noise a rozhodně je to jedno z nejlepších zakončení ze všech alb v diskografii Nine Inch Nails.

Hesitation Marks bylo album, na které jsem se letos těšil nejvíce a vůbec mě nezklamalo. Naopak moje očekávání možná i předčilo (a že bylo vysoké). Nine Inch Nails se zvukově posunuli zase někam jinam a opět se mi ta změna velmi líbí. Reznor v rozhovorech tvrdí, že při tvorbě alba hodně přemýšlel nad jeho nejlepším albem The Downward Spiral. Jakým člověkem býval, jakým je teď a jaký kus cesty ušel. Je už sice jiný člověk, stejně jako jeho hudba, ale pořád je to zatraceně dobrá hudba a já se nemůžu dočkat, kam se hudebně vydá dál.

Ukázky

Various Method Of Escape


All Time Low


Satellite
Odpovědět

Zpět na „Recenze alb“