Scorstin píše: 26.08.2020 14:13
1. Nauc sa zaklad teorie o tonoch. Myslim tym to, ze mame nejakych 7 zakladnych tonov (to je snad jasne kazdemu) a medzi vacsinou z nich aj poltony, je dolezite vediet kde tie poltony su a kde nie. Tu najlepsie pomoze vizualizacia na klaviature. Biele klavesy su cele tony, cierne poltony.
Být nováček, přečíst si tohle a pak na to takhle jít, tak do týdne zanesu kytaru do frcu a jdu to raději prochlastat Úplně vidím jak tenhle přístup baví někoho v 16 aby uměl lépe sólovat na GnR. Ani omylem.
Poradím ti jinak. Nedělej si to složité. Nauč se lehká sóla jiných písní, které se ti líbí. Uvažuj nad tím. Zkus je změnit. Poslouchej výsledek. Nauč se cítit to a trénuj ucho. Nauč se jiné další stupnice. Hlavně tě to ale musí bavit
A ne laborovat nad černýma a bílýma klapkama a číst teorii.
Asi jsem už jako pard ciwe...
#2022BezHF vyústil v to, že jsem si uvědomil, že muziku je lepší zažít a dělat, než o ní psát na internet. Tedy sbohem
Demilich píše: 28.08.2020 14:22
Být nováček, přečíst si tohle a pak na to takhle jít, tak do týdne zanesu kytaru do frcu a jdu to raději prochlastat Úplně vidím jak tenhle přístup baví někoho v 16 aby uměl lépe sólovat na GnR. Ani omylem.
Poradím ti jinak. Nedělej si to složité. Nauč se lehká sóla jiných písní, které se ti líbí. Uvažuj nad tím. Zkus je změnit. Poslouchej výsledek. Nauč se cítit to a trénuj ucho. Nauč se jiné další stupnice. Hlavně tě to ale musí bavit
A ne laborovat nad černýma a bílýma klapkama a číst teorii.
Asi jsem už jako pard ciwe...
Tak, pozri si zadanie, vychadzal som z toho co tam napisal...ze hra uz 7 let,novacek uplny nebude, nejake sola uz umi zahrat (AC/DC), zjavne sa snazi kopirovat svoje oblubene kapely. To je samozrejme zaklad, kopirujes co ta bavi a ucis sa na tom.
Dotaz ale bol o tom naucit sa hrat/vymyslat vlastne sola, chalan sa chce niekam posunut a IMHO bez toho aby obetoval tych par hodin nauceniu sa uplnych zakladov, sa moc neposunie, to moze do konca zivota len kopirovat Slasha a Angusa dokolecka...niektore veci neodrbes.
Ja som bol na zaciatku v podobnej situacii ako on, stracal som sa. Akurat mi to nikto nevysvetlil takze som na to prisiel postupne sam a trvalo mi to dlhy cas a vela slepych uliciek
Ale to je samozrejme len moj nazor a skusenost, poznam ludi co hraju 15 rokov a viac a nevedia ani pomenovat powerchord co drzia. Hrat ich ale bavi tiez takze whatever
Souhlasím se Scortsinem. Aspoň já na to šel podobně. Pochopit durovou stupnici, tedy primárně C dur, tedy bílé klapky, a to, že mezi 3. a 4. a mezi 7. a 8. stupněm je jen 1 půltón. Přenést to na kytaru, naučit se aspoň jeden "box" (u mě to byla VII-X poloha - Na Scortsinově tabulatuře jsou to ty poslední 4 polohy napravo . na E strunách s tóny H, C, D) no a pak transponovat, tedy to, že tentýž tvar stačí posunout a máš D dur nebo A dur a td. Jestli na to jde někdo čistě intuitivně, trefuje se na pražce konkrétního sóla podle poslechu, proč ne, ale bojím se, že to nikdy "nezobecní", a nepokročí k nějakému samostatnému hraní.
Kouk jsem na tu Scortsinovu nalejvárnu a myslím, že to je perfektní start. Asi by to šlo i ještě zjednodušit (více méně na co, co píšu výše), ale v těch pár odstavcích je fakt to gro. Kdo nemá energii se zabývat ani takovouhle zkratkou, ten by měl spíš kytáru odnest do bazaru ...
Vy jeden, každý musíme snést mínění druhého. Demokracie znamená diskusi. (Tomáš Garrigue Masaryk)
Jak vymýšlet kytarová sóla? To je stejná otázka, jako jak namalovat obraz? Talent a dřina. Jednu radu dám a není z mojí hlavy. Kdysi jsem četl od Petra Jandy zkušenost, kterou si člověk neuvědomí, i když ji podvědomě používá, to sólo se musí nejprve vytvořit v hlavě, prsty jsou na druhém místě. Vřele doporučuji na YT seriál Petra Henycha "Kytara ladem a skladem", hlavně stupnice. Člověk se musí smířit s tím, že na některé věci nemá od přírody vybavení a uleví se mu, jako mně
Snad jsem to nepřehnal, na zahrádce osvěžovny bylo krásně, jinak bych to nekomentoval
Naposledy upravil(a) cid dne 30.08.2020 3:56, celkem upraveno 1 x.
cid: Možná jsme četli stejný rozhovor. P. Janda v něm říká, že když kytarista nad sólem nepřemýšlí, většinou generuje jen chuchvalce tónů beze smyslu (nebo tak nějak). Na to si často vzpomenu při poslechu některých kytaristů a bohužel nezřídka i sebe.
Vy jeden, každý musíme snést mínění druhého. Demokracie znamená diskusi. (Tomáš Garrigue Masaryk)
Samozřejmě sólo v Jasné zprávě nelze srovnávat např. se sóly Ritchie Blackmora. Příkladem budiž různě zahrané sólo skladby Smoke on the Water. Na každém koncertě trochu jinak provedené, ale kostra většinou podobná. Tím chci říct, že vždy stejně zahrané sólo do tónu přesně, může být nudné. Hlavně pro hudebníka, který to hraje.
Nečetl jsem to celé. Ale když hrajeme, většinou bluegrass a country, tak některá sóla na kytaru umím (hraju stejně, jak se má, nebo je mám naučené trochu jinak). Některá sóla čistě improvizuju, vím jak zní která struna kde... A některá si doma v poklidu vymýšlím a pak je zahraju (i když se spletu -> s trochou improvizace). Ale je potřeba vědět, jak struna zní, když se stiskne tady a tady. Což za těch 25 let už člověk trochu ví předem.
Já bych doporučil si ta sóla nejdříve zkoušet pískat nebo zpívat, protože tam člověk nemá tu bariéru v podobě omezené orientace či technické dovednosti. Prostě si to sólo vymysli takhle a teprve potom se ho nauč na kytaru. Bude to mít navíc tu výhodu, že to nebude klasické kytarové pidlikání, ale melodicky a hudebně logická a soudržná věc. Zpěv je klíčem k hudbě jako takové.
K sólování potřebuješ znát stupnice a tóninu. Dole přikládám co je potřeba.
Horší už je, že stupnice se musíš naučit nazpaměť, pak můžeš sólovat z fleku na cokoli.
Ke kvalitnímu sólu je nutné znát akordy a získat kontrolu melodie, většinou jsou to hodiny hraní a hraní ...
S pentatonikou se daleko nedostaneš.
Nadři těhle 7 boxů a můžeš hrát poslepu.
Hodně štěstí.
Z touhle výbavou můžete pak sólovat na jakýkoliv song z místa. A to i bez výraznějšího talentu, je to matematika.
Obecně:
Správné sólování na kytaru nestojí na rychlosti, ale na vyprávění příběhu. Skvělé sólo funguje jako rozhovor, který střídá napětí, uvolnění a jasné hudební myšlenky.
Napětí a uvolnění (Tension and Release)
Hudba potřebuje kontrast. Pokud hrajete stále stejně, posluchač ztratí zájem. Napětí vyvolává otázku, uvolnění přináší odpověď.
• Vytváření napětí:
◦ Mimoakordové tóny: Hrajte tóny mimo doprovodný akord (např. sekundy, kvarty nebo chromatické tóny).
◦ Vytahování strun (Bending): Vytahujte tón pomalu, abyste napínali ucho posluchače.
◦ Opakování: Hrajte stejný rychlý motiv (riff) několikrát dokola.
◦ Rychlost a dynamika: Zrychlete hru nebo hrajte hlasitěji (forte).
• Rozlišení (Uvolnění):
◦ Cílové tóny: Skončete frázi na základním tónu (tónice) nebo tercii právě hrajícího akordu.
◦ Vibrato: Přidejte na poslední dlouhý tón široké, stabilní vibrato.
◦ Ticho: Po divoké pasáži nechte tóny doznít a udělejte pauzu.
Otevření a zavření motivu:
Sólo by mělo mít jasnou strukturu složenou z hudebních vět (motivů). Představte si to jako kladení otázek a dávání odpovědí.
• Otevření motivu (Otázka):
◦ Fráze končí na "nestabilním" tónu (např. sekunda, kvarta nebo septima).
◦ Melodie má stoupající tendenci (končí ve vyšších frekvencích).
◦ Rytmicky zůstává viset ve vzduchu (nekončí na první dobu).
• Zavření motivu (Odpověď):
◦ Fráze končí na stabilním tónu (tónika nebo kvinta akordu).
◦ Melodie klesá dolů k hlubším tónům.
◦ Rytmicky se usadí na těžkou dobu (např. na dobu 1 v novém taktu).
Jak správně cvičit frázování:
1. Zpívejte, co hrajete: Lidský hlas přirozeně dělá pauzy na nadechnutí. Zpívejte si sólo linku a kytara bude automaticky frázovat lidsky a melodicky.
2. Omezení tónů: Pusťte si podklad (backing track) a sóluje pouze pomocí 2 nebo 3 tónů. To vás donutí přemýšlet o rytmu, napětí a výrazu namísto bezhlavého běhání po hmatníku.
3. Pravidlo otázky a odpovědi: Zahrajte krátký motiv (otázku) a hned na to odpovězte podobným, ale zakončeným motivem (odpověď).