Hudební fórum

Jestli ti nevadí, že zase odpovím já, tak bych pár drobností k tvému dotazu napsal. Ohledně ladičky ti podle mě zcela správně odpověděl Terne. Zastávám poměrně radikální názor, že ten, kdo není schopen naladit podle kovové ladičky a následně kvintami, není tím pádem ani schopen správně intonovat při hře. Elektronická ladička je možná vhodná pro kytaru - to ale není můj obor. V klasice se používá třeba k naladění hoboje, který pak udává "A" celému orchestru.

Hraní na housle nezačíná prvními tóny té které skladby, ale laděním - pro samouka je to naprostý základ hry na housle. Při veřejné produkci je skrytý význam ladění nejen v tom, že publikum ztichne, ale že samotný hráč se už v tu chvíli začíná koncentrovat na následný výkon. Použitím elektronické ladičky mi houslista za prvé jasně vysílá skrytý signál, že si neumí naladit podle sluchu (a tím pádem hodlá hrát falešně), a za druhé mě nutí uvažovat, jestli vůbec zvládne pomalu táhnout smyčcem na dvou prázdných strunách naráz, což je ten nejjednodušší pohyb, který lze na houslích smyčcem provést.


Co se týče pavouků, existuje teorie, že čím méně prvků mezi strunami a tělem houslisty, tím lépe pro zvuk - což je i důvod, proč třeba někdo nepoužívá dolaďovače na struníku. Já si myslím, že hraní bez pavouka je přežitek a hodí se možná pro barokní soubory, ne pro normálního člověka. Páteř má každý jen jednu a tu svou bych za žádné vylepšení zvuku nevyměnil

NA téma pavouka bych řekl toliko: vyzkoušel jsem jich již mnoho, a stejně to není uplně ideální. Ale bez něj bych housle prakticky nemohl udržet, aniž bych si nepomáhal držením levou rukou, čímž by ale byla výrazně omezena její pohyblivost po hmatníku a uvolněnost. Bohužel s houslemi to není tak jednoduché, každý má jiný tvar ramen, krku, hlavy. V tomhle trochu závidím jiným nástrojům, u kytary jsem takové věci nikdy řešit nemusel

V průměru nejvíce lidem sedne pavouk typu Wolf, je nastavitelný ve všech osách, lze na něj objednat i prodloužené nožky. Já hrál na wolfy celý život, jejich nevýhoda je cena, malá životnost pěnové části (při každodenním použití) a to, že díky nastavitelným mechanismům nedrží až tak dobře na houslích a občas padají. Před pár lety jsem koupil čínskou kopii wolfa jménem FOM, a kupodivu - je lepší než originál. Pěnovka nedegraduje, nožky jsou lépe vyřešené a guma se neprodírá, prostě vydrží víc. Zatím posledním mým etalonem je nějaký korejský pavouk MUCO, původně určený pro 3/4 housle, navrtal jsem tam a opatřil závitem další dvě díry, aby nožky získaly rozteč potřebnou pro celé housle, a je z něj zatím nejlepší pavouk co jsem měl v ruce/pod bradou. Nedá se ale jakkoliv nastavit, naštěstí mi sedne prostě tak, jak je.

Z finančních i jiných důvodů doporučuji začátečníkům výše zmíněný FOM, který si postupně nastaví do požadované polohy. Teprve pak se dívat po něčem dražším, co už třeba nejde nastavit v tolika směrech, ale pavouk je tím pádem pevnější a dodá jakousi větší jistotu při hraní.

Já jsem jich vyzkoušel několik druhů, začal jsem s tímto:
http://www.taixingviolins.com/wp-conten ... r-rest.png
nesedl mi.

Pak jsem z číny za necelých 100Kč koupil tento FOM
http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9 ... oc-_yVBFhA
Ten používám střídavě, nevýhoda je, že nožky se mohou naklápět i do stran (určují náklon houslí jakoby v ose souběžně s kobylkou) a nedrží tak, jak bych potřeboval, mám ještě trochu jiný model, který je na šroubkách místo osiček, a drží.

A občas používám tento Bonmusica:
http://www.grantviolins.com.au/shop/mag ... /bon_1.jpg

Ten už stál ale něco přes 1000Kč, je dobrý v tom, že housle pevně sedí na rameni, ani se nehnou a nepotřebuji takovou podporu krku/hlavy. Výhoda i nevýhoda je obrovské množství a možností nastavení, ta ohnutá část je navíc uživatelsky tvarovatelná.

Problém je v tom, že s žádným nevydržím hrát dlouho, po pár týdnech je vždy střídám, protože mám pak ztuhlý krk nebo mě trochu bolí záda. A to se snažím hrát vzpřímený, nijak se u toho nehrbím ani nekrčím, ale prostě ideál jsem nenašel. Po 1-2h hraní je to cítit, musím si dávat kratší přestávky a trochu se hýbat...
Mám nevýhodně celekm dlouhý a hubený krk. Vyzkoušel jsem i celou řadu podbradků, tam už jsem skončil na tom, který mi celkem vyhovuje. Problém je, že každý drží housle trochu jinak dle svých dispozic, a tak můj učitel třeba nevidí žádnou chybu, takže je to asi o zvyku. Navíc každý pavouk se dá aspoň nějak nastavit plus se dá dát na houslích na různá místa, což znesnadňuje hledání toho pravého...
Sice jsem si nejprve říkal, že je škoda že jsem nehrál na housle již od malička, ale zase v dětství a přes pubertu si můžou děti asi pěkně zničit záda hraním ne?

já bych si dovolil k tý ladičce něco - jestli to dobře chápu, tak Damazid nikdy na nic nehrál a s hudbou začíná úplně od nuly, maximálně si občas zazpíval v hospodě, nebo u ohýnku (můj případ). V tom případě asi nezná moc noty, stupnice a intervaly - málo platné když má naposloucháno desítky písniček, když nemá naposlouchanou kvintu a bez ní housle nenaladí, aspoň foukací ladička je podle mne pro začátečníka samouka naprosto nezbytná. Když jsem před rokem začal, bylo to naprosto neplánovaně a živelně (hurá housle), bez jakýchkoli znalostí hudební teorie, nevěděl jsem ani, co znamená půltón, uměl jsem akorát vyjmenovat noty, jak jdou za sebou, housle mi naladil zákazník, co si zrovna přišel pro auto, ale v podstatě za deset minut už mi z houslí lezla jednoduchá melodie (naštěstí u toho nikdo nebyl) . Teorii jsem začal řešit až následně, přečetl jsem si Zenkla a hodně věcí je vysvětleno na internetu, zejména na wikipedii. Ale v podstatě ani po roce tu kvintu bezpečně naposlouchanou nemám, musím si pomoci "křemílkem a vochomůrkou" je tam krásně kvarta a kvinta a stejně to radši zkontroluju s ladičkou. Klavír je určitě k houslím supr věc, aby se měl člověk čeho chytit, ale kupovat ho kvůli houslím je asi blbost, myslím, že postačí malé klávesy na elektriku.

U těch foukacích ladiček bych si opravdu dal velký pozor při výběru, ta co se mi dostala do rukou šeredně neladila (byla spíš v sortě těch levnějších). To už možná radši ta elektronická, kde může být jakš takš slušný převodník aby to určovalo frekvenci s relaitvně malou chybou. A "kvintu nemám bezpečně naposlouchanou" - když už si ty housle naladíš čímkoliv "přibližně" na tóny jaké by to mělo být, tak když dolaďuješ pomocí kvint, nepotřebuješ mít naposloucháno, ale musí ti to znít dohromady, a pokud jsi přibližně v okolí kvint, tak to určitě poznáš že ti neladí, je to totiž hodně slyšet pokud jsi o kousek mimo, a na jemné doladění se dají poslouchat takové vibrace (obdoba rázů v teorii stojatého vlnění) mají nižší frekvenci (vibrují stále pomaleji) čím blíž jsi ke správnému naladění. Pokud máš struník s dolaďovči, tak si to schválně vyzkoušej, malinko si je rozladit... Ale jinak pomoct si nějakou písničkou je určitě ze začátku dobrý nápad

ty vibrace teprve začínám vnímat, oktávu poznám dobře a některé další tóny už také, ono si to ucho prostě musí zvyknout, vycvičit se, ono se to těžko vysvětluje profíkovi, kterýmu už tohle všechno přijde automatický a třeba se i díví, že to někdo neslyší, nepozná, nebo nechápe. Foukací ladička se mi rozpadla asi za měsíc, tak mám elektrickou - na jednu stranu je to pohodlné ladění, na druhou stranu je to asi nevýhoda, že to člověka nenutí víc cvičit ucho

Na kvinty mám pomůcku "Vzhůru na palubu dálky volají"

Jak správně poznamenal standa.t, mé hudební zkušenosti jsou téměř nulové. Kdysi jsem se učil hrát na flétnu jako dechové svičení, ale vydržel sem u toho čtvrt roku a nijak mě to v tu dobu nebavilo. A to už nějakou tu zimu bude.

Ohledně ladiček... Mám i tu ladící vydlici (ta kovová věc do tvaru písmene U), problém je v tom, že se skutečně musím naučit odposlouchat to co je potřeba. To bude chtít čas a vzhledem k mé práci to bude chtít asi víc času. Dokážu poznat když někdo třeba zpívá falešně, problém je v tom, že to nepoznám u sebe Takže budu trénovat jak s ladicí vydlicí, tak elektronickou ladičkou. Rozhodně budu potřebovat něco, co mě dokáže kontrolovat a ukáže mi to skutečnou hodnotu. Časem se to rozhodně naučím, tedy doufám (Bude to podobné jako rozeznávat materiály podle barvy, doufám že se časem dostanu na úroveň rozenání i podle zvuku, čím víc uhlíku, tím vyšší zvonivější tón).

A k pavoukům. Asi se tedy poohlédnu po tom FOM. Případné upgrade konstrukce se dají provést... Jinak, podle mě nevadí že tu odpovídá celkem úzká skupina lidí. Každá informace, dobrá informace.

A nyní můj další začátečnický problém Budu z vás vysávat vědomosti a informace dokut to půjde . Podle mé přítelkyně, když táhnu smičcem po struně, kterou nijak nedržím... To je prázdná struna? Netuším. Tak je prý ten zvuk dobrý, hlasitý, ale dobrý, že jí to ladí na poslech celkem. Sem odbočil. K problému. Když zkouším strunu A, tak se mi čístečně rozezní i Ečko. Lehce ho to rozvybruje a při doznění je slyšet takový vysoký tón, není moc slyšet, ale jak ty housle držím, vím o něm. Při tom se Ečkové struny nijak ai nedotknu. Stává se to pouze v tomhle případě. U jiných strun se to neděje. To samé při ladění elektronickou ladičkou, když vyladím Ačko, tak na zatáhnutí smičcem je to v pohodě, ale při brnknutí na strunu je vše v "limitu" správného naladění, ale občas tam skočí písmeno D na té ladičce.

Jinak... Hrozí mi vystěhování s houslemy na kovárnu A to si zatím jen zkouším ladit a trefovat se i podle zvuku bez ladičky Nechci vidět co se bude dít, až začnu vážně cvičit

Struna bez prstů=prázdná struna. Přeznívání jiných strun při ladění je zvláštní, nepřibíráš je spíš smyčcem? Jinak právě bohatost zvuku klasických nástrojů, tedy ne elektronických, způsobují harmonické frekvence (alikvoty), které se ozývají spolu s hraným tónem. Například, pokud zahraješ tón E na D struně (úplně normálně 1.prstem v první poloze), může se stát, že se ti lehce rozezní i E struna. Taky je normální, že když nějaký jiný hudební nástroj zahraje tóny G,D,A,E, rozezní se ti slabě struny - typicky když hraje kontrabas, pozoun, lesní roh. Každé housle také mají nějak laděné desky, moje například v Es - ale neptej se mě, k čemu to je, musel bych se na to zeptat někoho povolanějšího

Jinak elektronické ladičky při ladění houslí občas ukazují různé podivné věci, to bych vůbec neřešil.

To, proč když třeba zahraješ D na G struně a zároveň se rozezní i prázdná D struna je způsobeno jevem, který se jmenuje Rezonance. Pokud má něco stejnou rezonanční (vnitřní) frekvenci, rozvibruješ to čímkoliv, co má stejnou frekvenci a celkově se vibrace zesilují. Stejně tak jak píše pan Kmoch, že má desku laděnou do Es, tak jakékoliv zahrané Es (což je v podstatě označení tonu o určité frekvenci) čímkoliv jiným mu bude rezonovat s deskou. Každý fyzický předmět má svou rezonanční frekvenci, dokonce i člověk. Díky tomuhle je možné např. hrát vibrato i na prázdných strunách..

To že při brnknutí se ti mění frekvence může být podle mě způsobeno strunami nebo i konstrukcí tvých houslí. Na houslích, na kterých jsem začínal (nejlevnější "poctivě" dělané české s nejobyčejnějšími drát strunami - myšleno žádná čína z továrny) se stávalo, že i při zahraní smyčcem a zvednutí smyčce bez utlumení struny se tón malinko změnil, totéž se třeba může dít u tebe. Housle máš seřízené a připravené k hraní od houslaře?
Ale spíš bych to tipoval, že ta ladička nabírá něco jiného, třeba že se ti rozvibruje i jiná struna, kterou to pak nabere místo té, kterou ladíš, s tím bych si asi nelámal hlavu...

koukni aspoň na tohle, než si najdeš učitele http://www.youtube.com/watch?v=88G0O5unNuQ trochu se sice tenhle styl liší od toho, co se učí tady, ale je to lepší, než se učit úplně sám. S tím učitelem neotálej, nebo si udělej výlet do Ostravy, ať ti mistr Kmoch předvede aspoň ty základní věci, jak se to drží a jak se u toho stojí, myslím, že pro ten začátek je odborný vedení obzvlášť důležitý.

Nevím nevím, podle toho co mě učí tak ani jedno rameno by jsi neměl zvedat (narážím především na držení houslí na tom videu), jinak tě budou bolet záda. Druhá věc že držení smyčce asi existuje mnoho stylů, protože mě třeba je vtloukáno že prostředník a prsteník musí být na žabce, což je tady označováno za špatné držení, tady podle toho videa mají být naproti palci, i když mě tam právě samovolně sklouzávají při hraní

Na tyhle dvě věci by mě hrozně moc zajímal názor Kmocha123, jelikož je profesionál (z čehož také soudím že si nesprávným držením houslí nepřivodil bolesti zad, ramenou nebo krku...)

lepší jsem nenašel, aspoň aby se měl čeho chytit, než najde odborníka. To držení smyčce ja tam jinak, mě taky učí palec proti prostředníku. Když jsem před rokem hledal nějaký videa, našel jsem taky tohle http://www.youtube.com/watch?v=4WQVhE8Pizg

Dokonalý!

Já bych jen poprosil bez toho pána, je mi něco přes třicet, a hlavně ne mistr, na to mám alergii, jediný Mistr je Karel Gott co se týče Wimmera, ten byl perfektní. Buď si prošel hudebkou a okoukal způsoby učitele, nebo snad musel sám učit. Prakticky všechno, co Černochovi radí, a všechno, co předvádí, je pravda.

Držení smyčce je jen jedno, palec v pozici proti prostředníku. Jiní způsoby držení, např. barokní, kdy se smyčec drží skoro ve druhé čtvrtině smyčce, z něj přirozeně vycházejí, ale klasické držení je základ.

Chtěl jsem napsat nějakou "hlubokou myšlenku", ale nevím jak na to. Začátečníci mají často hodně otázek, jak co držet, jaké hrát smyky, prstoklady atd. Z praxe vím, že hlavní je se při hraní moc nenadřít, a tedy vše kolem by mělo směřovat k maximální přímosti, jednoduchosti. Jako příklad lze uvést postoj při hraní - hodně lidí se u toho různě kroutí, tuhne, zvedá rameno, vytáčí loket, prolamuje zápěstí... proč tak složitě?

Zkusím popsat, jak na to: Stoupněte si, zcela uvolněně, s houslemi v pravé ruce. Rozkročte se na šíři ramen. Levé chodidlo vytočte mírně doleva. Přiložte housle na levé rameno, hlavu houslí ve směru levého chodidla, mírně otočte (svoji) hlavu doleva, zcela nepatrně přiklopte bradu na podbradek, stále housle přidržujte pravou rukou. Volně zvedněte levou dlaň zhruba před obličej (hlava houslí je v tu chvíli někde vlevo od dlaně levé ruky). Podívejte se na dlaň - a tak, jak se na ni díváte, ji vložte pod krk houslí, samozřejmě krk mezi palec a ukazovák. Pravou ruku volně spusťte podél těla. A máte dokonalý postoj, lepší vás nenaučí ani na AMU.

Ale víte, v čem je fígl? V tom, neudělat nic navíc, než jsem napsal. Když se rozkročíte, nesmíte ztuhnout v kolenou. Když vytočíte levé chodidlo, nesmíte zároveň vytočit trup. Když budete posazovat housle na rameno, nesmíte zvednout žádné rameno, nesmíte vytočit páteř, nesmíte se nijak nahrbit ani housle bradou stisknout, ale musíte zůstat stejně uvolnění, jako při základním volném postoji. Když zvednete dlaň, palec nesmí být přitisknutý k ukazováku, v uvolněném stavu je od něj přece pár centimetrů odkloněn. Když vložíte dlaň pod krk, zachovejte rovnou přímku loket-dlaň, neprolamujte zápěstí... a může nastat dalších sto různých problémů, které z přímého a jednoduchého souladu s tělem (pokud se tak dá hra na housle nazvat, protože upřímně - pro lidské tělo je to něco dost nepřirozeného) udělají houslistovi hotovou mučírnu. V zásadě se jedná o to, že v celém tom procesu to, co jste už jednou správně udělali, nesmíte změnit pod tlakem ostatních "prvků sestavy" - a to je to těžké. A to jsme ještě nenasadili smyčec, nezahráli žádný tón... Proto právě vždycky doporučuji odborné vedení, hlavní náplň učitele je vlastně jen předvést relativně jednoduchý pohyb a pak hlídat, aby byl prováděn naprosto přesně. Bez takového koučování to pak dopadá nemastně neslaně. Já se v žádném případě nijak nechci povyšovat a nezatracuji lidi, kteří se o vlastní vůli chtějí sami naučit hrát na housle, ale o to víc mě mrzí, když vidím houslistu, který má ke hraní evidentně vlohy - správně intonuje, rytmus super, prsty mu běhají - to vše se naučil sám. Ale je pokroucený, ztuhlý, pomáhá si prolamováním kdejakého kloubu, a lije z něho jak z brigádníka v létě.

K tomu popisu držení bych se zeptal:
"...zcela nepatrně přiklopte bradu na podbradek,..."
já teď musím držet housle mezi ramenem a krkem (bradou) celkem silně, možná právě to mi způsobuje nepříjemnosti v oblasti hlavy a zad, mám tomu rozumnět tak,že při hraní držení bradou není tak zásadní, a že by se měli housle jen velmi lehce přidržovat? Protože pak když potřebuji pohybovat levou rukou po hmatníku, nemůžu si dovolit housle přidržovat ve stabilní poloze i levou rukou, přece jenom i od smyčce je nějaký ten tlak směrem dolů (plus od levé ruky, resp. od prstů které tlačí na hmatník). Já osobně bohužel nemůžu housle držet bez pavouka, prostě nemám je jak opřít o rameno aby nesklouzli, a mám celkem vysoký krk (můj, ne houslový ).. Hraji už něco málo přes rok, a někdy je to v pohodě, někdy ne, někdy musím vyměnit typ pavouka jak už jsem psal, trvalo dlouho než jsem jakš takš našel typ spolu s podbradkem, který nebyl tak hrozný, ale můj odborný dozor takhle nevidí nic špatně, protože každý drží housle malinko jinak kvuli stavbě těla. Tak proto by mě to zajímalo dvojnásob, abych se pokusil najít novou polohu. Prozatím jsem měl za to, že housle držím právě tlakem mezi bradou a ramenem/krkem, abych byl schopen držet housle a levou rukou se volně dotknout pravého ramene...

Od oka bych si dovolil tipnout, že po roce hraní asi nezvládneš natolik obtížnou techniku, která by tě nutila housle svírat bradou nějak moc, tahání smyčcem zleva doprava a hra v první poloze neklade žádné nároky na pevnost držení houslí hlavou. V začátcích je to o tom, najít optimální poměr mezi sílou "stisku" palce a ukazováku levé ruky na krk houslí, a sílou přítlaku prstů na hmatník. Když tuto rovnováhu najdeš, nemusíš potom prakticky nic svírat bradou. To přichází až při výměnách z vyšších do nižších poloh, ale i tam není nutné žádné násilí, chce to prostě přijít jak na to.

Ok děkuji za tip, zkusím se na to v následujících dnech podívat a přehodnotit. Je pravda že člověk si neustále na něco zvyká, tak to asi nějaký ten rok ještě potrvá. Už jen to, že přítlak má probíhat hlavně na prstech bez nějaké velké podpory palce (jako je tomu naopak např. u kytary) je nezvyk, ale bez přítlaku to samozřejmě nejde Lektor mi radil občas si to jen tak zkusit třeba uplně bez palce, pro snazší pochopení, a to pak levou rukou housle vubec nijak nedržíš, takže někde se držet musí a odskáče to hlava.
Co se techniky týče tak v některých skladbách chodím na návštěvu i do třetí polohy (učím se celkem rychle i díky tomu že to není můj první nástroj, samozřejmě také chápu že vycivčení časem hraní se nijak oč***at nedá), a třeba na vibrato zrovna ty housle musím držet celkem pevně, jednak abych mohl mít uvolněnou levou ruku a jednach aby byly housle stabilní a krásně se vibrovalo... Ale to se předpokládám stále počítá za nenáročné základy protože i na youtubu se dají najít pěkné šílenosti které mě teprve čekají za hooodně dlouho

A taky se tam dají najít pěkní šílenci, kteří viděli housle z rychlíku, ale dávají lekce jak na to. Nad některými mi zůstává rozum stát... Pro začátečníky bych měl hned jednu naprosto základní radu - před hraním si vždy umyjte ruce mýdlem. Jinak dopadnete jako tahle paní učitelka, která sice pěkně vykládá, ale přibližně v čase 7:05 odhalí své neuvěřitelně zapráskané žíně na smyčci - tedy prozradila, že si buď nemyje ruce, nebo asi moc neumí držet smyčec

http://www.youtube.com/watch?v=smbYlauS-zM