Hudební fórum

triplicita, edit

Je to zkratka povedenej kus, za kterej nevadi utratit tolary. Takova ta kytara jedna ze 100, kdy je uplne jedno, kolik stoji. Jenze to je muj hodne subjektivni pohled, poslech... ber v uvahu fakt, ze kazdej slysime jinak.
Ale ano, je to dobrej kus.
[/quote]

Ok, tak než přijde záplava nezbytných ale, musím říct, že je to fakt dobrá kytara. Na menší tělo má krásné basy, je hlasitá, výšky jsou jasné, ladí, všechno jak má být. Pro mě osobně není úplná výhra širší krk (pro spoustu hráčů naopak výhoda) a jako milovník Dreadnoughtu nemohu neslyšet hlavně na struně G mírný plechový nádech mezi prázdnou strunou a cca tónem C, což ovšem bývá pro kytary s menším tělem charakteristické. Zpracování je velmi kvalitní a pro Sigmu typické. K diskusi je především cena, protože za +/- 27 000 Kč lze již zalovit i mezi nečínskými značkami jako jsou Martin, Taylor a Godin (tzn. Seagull, Art and Lutherie a Norman). Lze, ale v tomhle případě bych asi neváhal a zvolil Sigmu a to jí ještě minimálně 20% celkového dojmu ubírají už přece jen trochu unavené struny…
Projel jsem svoje záznamy z posledních let a zjistil jsem, že mýma rukama už prošly Sigmy s označením JM-SG45, 00M-15S, DR-1HST, OMMRC-1HST (na tyhle čtyři jsem psal recenze do Hudebního světa) a dále GMCE, DR-41, DRST, DM-SG5, SOMR-28 (vida, už jsem na ni úplně zapomněl) a SDR-45YEARS. Z uvedených modelů podle mého názoru měla opravdu špičkové parametry asi jen posledně uvedená výroční celomasivní SDR-45YEARS (tedy asi na úrovni Martin D-41, D-42 apod.), ale cenovka 50 000 Kč je na čínskou produkci fakt krutopřísná…

Dik za dojmy! Ta zaplava ale jeste prijde, nebo to byl nejaky recnicky obrat?

Ne, žádná ale už nebudou. Je to zřejmě výjimečný kus, protože (jinou) SOMR-28 jsem už před pár lety měl a dlouho se u mě neohřála. Ale já bohužel podvědomě ve všem hledám Dreadnought a to je potom těžké.
Tahle by chtěla jen maličko seřídit a vyměnit struny a kdo ji koupí, rozhodně neprohloupí. Já to ale nebudu, protože mám nakoupené dva Martiny s tímto 000/OM tělem a to MC-28 (momentálně u kytaráře) a 000-1 (momentálně na celnici). Ani na jednu jsem ještě nehrál a po včerejší zkušenosti se Sigmou jsem o to víc zvědavý, jak dopadne srovnání (co se týká cen, tak Martin 000-1 stál cca stejně jako SG SOMR-28 a Martin MC-28 zhruba 2x tolik).

Tak jsem rád, že nemám úplně ucho na pikaču. Každopádně - jo, za tu cenu je i taylor, ale upřímně jsem z Taylora do 30 takový vibrace ve šrajtofli nepociťoval, protože ten wow pocit mi z mejch kusů navozuje akorát zelenej Furxh. Regulérně jsem měl cuky prodat jeden dva horší kusy a koupit místo toho Somra. Pak jsem se naštěstí uklidnil ale pokušení bylo.

To Šimkojc. Za feedback díky, jsem rád, že to hodnotíme podobně - já byl nadšenější, protože mi širší krk nevadí. Jen nevím, jestli ti mám děkovat tak moc, protože jsem spoléhal na to, že tu kytaru trochu setřeš a já budu mít klid. Takhle jsem celá kniha neklidu a jdu si ji pro jistotu odpoledne ještě jednou checknout.
To Bromden: dobrej typ chlape, a také ti děkuji za ten neklid

To Prskyn. Jestli ji chceš rozmluvit, stačí říct...

Ne, já si to rozmluvím... půjdu po detailech a ušetřím... nebo taky ne

Nějak jsem nepozorně četl bromdena a vyšlo mi, že nejlepší Taylor je Furch

Já bych nechtěl dělit kytary na čínské a ostatní, ale historická časová posloupnost vývoje výroby v Asii je celkem známá, tedy nejdřív to bylo Japonsko, pak Korea, potom Taiwan, Čína, Indonésie, Vietnam apod. Můj osobní limit pro dobrou čínskou kytaru je tak cca do 15 000 Kč, nad tuto sumu bych se už ohlížel po jiném výrobci. Možná je to pro někoho ujeté, ale to, jak kytara hraje, pro mě není úplná alfa a omega všeho. Současná Sigma Guitars má už s původním projektem od Martina z roku 1970 celkem málo společného, ten definitivně skončil (v Indonésii) před patnácti lety v roce 2007. Až se divím, že jim Martin povoluje dávat na hlavu nástroje "EST. 1970". Nová čínská Sigma Guitars je od roku 2011 značkou mnichovské AMI Musical Instruments GmbH.

A ještě jsem si vzpomněl na jednu zajímavost k té SOMR-28. Když vezmu Martina D-41 za 100k a zahraju tón F na struně E6 na 13. poli hmatníku, tón je velmi krátký, plytký a rychle odezní. Dělají to i jiné kytary Dreadnought a do těch míst asi většina hráčů málokdy zabloudí, ale Sigma má ten tón v naprosté pohodě a s normálním dozvukem. To mě překvapilo...

To mě docela překvapuje... ale žádný D už nemám a nevyzkouším to.

Šimkojc píše: 28.04.2022 14:06 A ještě jsem si vzpomněl na jednu zajímavost k té SOMR-28. Když vezmu Martina D-41 za 100k a zahraju tón F na struně E6 na 13. poli hmatníku, tón je velmi krátký, plytký a rychle odezní. Dělají to i jiné kytary Dreadnought a do těch míst asi většina hráčů málokdy zabloudí, ale Sigma má ten tón v naprosté pohodě a s normálním dozvukem. To mě překvapilo...

No to bych se klidně vsadil, že když na tom Martinu to samý F zahraješ na A struně (8.p) i na D struně (3.p), bude znít dutě s kratším sustainem taky. Aspoň trochu. Tohle má prakticky každá kytara, kde dřevo aspoň trochu vibruje, teda paradoxně na to o něco víc trpěj kytary vyšších tříd. Dready to maj nejčastějc mezi E-F# (i když jedna moje Epi - Dread s cutawayem to má až na G#), malý těla to maj klidně někde od G až po H. Není to ale úplně pravidlo, měl jsem v ruce malý kytary, který se taky dusily kolem Fka. Když sleduju různý prezentace opravdu drahejch boutique kytar, je to slyšet na každý, pokud se tomu tónu hráč úplně nevyhne. A neni to jen u kytar, dělaj to i jiný dřevěný akustický nástroje, jako housle, čela atd. Všechny kytary, který jsem měl v ruce, ať už je vlastnil, nebo jen zkoušel, tenhle mrtvější tón měly. Všechny do jedný. Někdy to bylo víc patrný, jindy míň, ale bylo to tam vždycky. Nejlíp ho najdeš, když brnkneš bez nehtu jen bříškem, spíš silnějc, než slabě.

Je to možná vlastnost Dreadnoughtů, dokonce je ten kratší tón maličko slyšet i když se to F zahraje na struně A...

himself píše: 28.04.2022 11:30 Nějak jsem nepozorně četl bromdena a vyšlo mi, že nejlepší Taylor je Furch

Tak zrovna tohle jsem psal dvě myšlenky najednou, a ještě jak dislektik. Moc smysl to nedává.

Šimkojc píše: 28.04.2022 11:58Až se divím, že jim Martin povoluje dávat na hlavu nástroje "EST. 1970". Nová čínská Sigma Guitars je od roku 2011 značkou mnichovské AMI Musical Instruments GmbH.

To jsem nevěděl. Celou dobu žiju v tom že Sigma je pro Martin něco jako Epi pro Gibson...

Dávno ne. To jen lidový vypravěč Otakar Kott je inzeruje ve svém internetovém vetešnictví jako Sigma by Martin .

Che, che, s panem Kottem stejná zkušenost. Ale jsou i jiní, na HB nějaký borec z Brna prodává SG DR-28V a píše, že se jedná o "licenční kopii kytary Martin"...
Nicméně historie SG je zajímavá a byla správnou a rozhodnou reakcí C.F.Martin na rostoucí výrobu neautorizovaných napodobenin pod nejrůznějšími značkami. Výroba SG v Japonsku trvala 13 let do roku 1983, kdy se přesunula do Jižní Koreje. V Japonsku pak pokračovali dalších 13 let až do roku 1996 s výrobou sérií kytar s označením C.F.Martin Shenandoah. Byly to převážně (ale nejen) D28 (6 i 12 strunné) a D35 v polomasivním provedení s cca o 30% nižší cenou, než celomasivy z Nazarethu. Materiál na výrobu se vozil do Japonska, kde nástroje s (tehdy) výrazně nižšími náklady vysochali a následně je zase převezli do USA, kde se provádělo lakování a finální dokončení a nastavení. Ostatně i produkce původní Sigma Guitars est. 1970 se po dohotovení u asijských výrobců vozila do USA a teprve po finální kontrole v C.F.Martin se dostávala k zákazníkům.
Nová Sigma Guitars je produkcí čínského kytarového gigantu Cort a v USA se nesmí oficiálně prodávat, resp. dodává se pod názvem Kindred Guitars. Cort dále produkuje značky jako Washburn, Ibanez, Hohner, Jackson, Squier, Tanglewood, bere od něj i Dowina a bůh ví kdo ještě. Je to megafirma, ale její produkce je kvalitní a za rozumné ceny.

Nekoupil jsem... vysvětlení ve vlákně první kytara pro začínající dítě...