Hudební fórum

King of Kings: Jen telegraficky: Srovnávaška s SD-1 byla lepší, SD-1 má přeci jen normálnější spektrum než SD-2, ale zase má omezenější zkreslení. Něco za něco. Na KoK ten Lead také udělám. (minule jsem ho postrádal, ale bylo to staženým Gainem u OD-A). Při obou Gainech naplno to už zpívá pěkně, ale co si budem povídat, pak už je to trochu unifikované, i když pořád čistší a zdravější než u SD-2. Ten King kraluje právě v těch nižších a středních Gainech, kde teda hraje parádně!

Teprve teď jsem zjistil, proč se mi KOK tak zalíbil. Je to kopírka legendy KOT.
https://www.analogman.com/kingtone.htm
Počet jsem ve výrobcových chvalozpěvech a v podstatě to přesně popisuje, jak mi zní ten můj KOK a v čem vítězí nad normálními OD, TS.
Originál asi nepořídím. Pak bych měl KOK+KOT a to nezní moc světově.

torst píše: 24.11.2025 17:16 Teprve teď jsem zjistil, proč se mi KOK tak zalíbil.

Taky ho doma mám a celkem dlouho jsou ho používal jako okamžitý nakopávadlo mimo presety (s QC, FM3). Je to za pár korun moc fajn efekt, jen by mě zajímalo, co dělají ty čtyři páčkový přepínače. Přišel jsi na to? Podle mě totiž skoro nic:-)

Určitě hejbou s hlasitostí. Jinak barva zkreslení - taky nic moc neslyšim. Ale budu ještě laborovat.

Placka píše: 25.11.2025 14:33 Je to za pár korun moc fajn efekt, jen by mě zajímalo, co dělají ty čtyři páčkový přepínače. Přišel jsi na to? Podle mě totiž skoro nic:-)

Včera večer jsem si s ním zase chvíli hrál. Při Gainech na max. ty switche jen výrazně sníží hlasitost, ale barva se nemění.
Když dám Gainy na 1/2 nebo míň, hlasitost také ubude, ale ne tak výrazně a o trošku přibyde zkreslení. Ale nic, co bych neudělal přidáním Gainu. Takže z mého pohledu ty Switche nemají větší smysl.

Staci se podivat na schema King of Tone a hned je jasne ze ty prepinace urcuji, jestli se pouziji orezavaci diody bud ve zpetne vazbe operaku (soft clipping ala TS9, Timmy,...), nebo az za operakem mezi signalem a zemi (hard clipping ala Rat,...), popr oboji.

No dobře, bude to jak píšeš, jenže prostě neslyšim zásadní rozdíl.

V ruce jsem to neměl, ale stál bych v tomto za Torstem.
Za můj už docela dlouhý život mi totiž prošlo rukama spousta různých (nejen) hudebně - zvukových duperelí, u kterých něco mělo "něco" dělat - a v konečném důsledku nedělalo vlastně nic, aspoň tedy nic, co by stálo za zmínku, nebo že by nedejbože bylo nějak zásadně ovlivňující funkci
Navíc, některé tyhle věci se můžou projevit jenom v konkrétní konfiguraci.

Pawlik píše: 28.11.2025 15:04 V ruce jsem to neměl, ale stál bych v tomto za Torstem.
Za můj už docela dlouhý život mi totiž prošlo rukama spousta různých (nejen) hudebně - zvukových duperelí, u kterých něco mělo "něco" dělat - a v konečném důsledku nedělalo vlastně nic, aspoň tedy nic, co by stálo za zmínku, nebo že by nedejbože bylo nějak zásadně ovlivňující funkci
Navíc, některé tyhle věci se můžou projevit jenom v konkrétní konfiguraci.

Přesně tak. Může hodně záležet i na kytaře (typu snímače) a zesilovači. Mám 4 různé zesilovače (2 lampáče, 1 digi-lampáč a 1 digitál), a třebas na nich nastavím pokud možno srovnatelný základní zvuk, s gain krabičkami (ale vlastně i kompresorem, reverbem a delayem) je výsledek různý v tom smyslu, že s některým zesilovačem se zařazení efektu projeví víc a s jiným míň. Důležitý je u zesilovače headroom, který má torst za sprosté slovo...

Fořt: jo, právě takové hraní (si) se zvukem při obyčejném cvičení mě v poslední době strašně baví. Pokaždé to dokáže hrát trochu jinak, někdy tedy dojdu k názoru, že "tudy ne, přátelé" ale většinou je to docela inspirující.
Už jsem tady zmiňoval krabičku HB Dr.D, což je podle popisu u Thomanna "Dumble sound" (motá se mi do toho litevské slovo dumblas, což je bláto nebo bažina nicméně to není ten případ), podle mého amatérského předpokladu to může být nějaký klon Zen drive, a tedy tohle můžu doporučit vaší ctěné pozornosti.
Neuvěřitelně živý, šťavnatý a univerzální overdive. Mám pocit, že i když ho zapojíte v úplně "random" nastavení (třeba jak přijde v krabici z obchodu) nebude sice dělat přesně to, co chcete - ale furt to bude nějakým způsobem použitelné a nebude to hrát "úplně blbě".

nevím jestli neuveritelne, ale je to fajn krabička, snad se dostanu i k nejakym ukazkam

Tím neuvěřitelně myslím hlavně to, že coby starý pes pořád ještě nejsem úplně zvyklý na to, že si koupíš malou krabičku za pár peněz a ona opravdu objektivně funguje.
A tohle mi navíc sedí i subjektivně a hraje prakticky v jakékoli konfiguraci. Třeba TS je fajn, ale "hraje" jenom v určitém rozsahu nastavení - a nerozumí si s každým aparátem. Tohle je opravdu nezvykle univerzální.

jen pro ilustraci https://www.thomann.de/cz/harley_benton ... _dr._d.htm

Strašná situace, na stará kolena. Celý život jsem žádné distortiony nepoužíval, jsa trochu jiného založení ...... Ale přecjen jsem to zkusil, ale opatrně. Tedy mám doma jen kompletní nabídku Marshall a stačí mi to. Jsou takové hodné. Zní jako ty zesilovače. K čemu jsou vlastně masivní a brutální zkreslení? Občas se podívám na nějaké kapely a říkám si, proč hrají tak starou hudbu? Tak se přeci hrálo před třiceti lety.

starypard píše: 2.12.2025 19:05 K čemu jsou vlastně masivní a brutální zkreslení? Občas se podívám na nějaké kapely a říkám si, proč hrají tak starou hudbu? Tak se přeci hrálo před třiceti lety.

Nějakej druh hudby má bejt postavenej jako protipólem něčeho, co se třeba hraje v rádiu a má jí totálně smést ze stolu (nejlíp z povrchu země ). Taková je přesně ta hudba s tim vysokym zkreslenim, kde je základ primárně postavenej právě na tý tvrdosti. Takovou hudbu já osobně miluju a pro mě má největší smysl, jinak bych jí bral asi jako kulisu. Ne nejsem ten typ, co tvrdí, že jakmile neni hudba zlo, tak za nic nestojí, ale jakmile tam je ta tvrdost vyjádřená, tak zkrátka zpozornim a začnu si jí víc všímat a něco ve mě vyvolává. Je pravda, že před 30 lety takhle kapely hrály a taky právě proto tak vzniklo nejvíc hitů od kapel, který maj takový jméno, že i když dneska vydaj prakticky cokoliv, tak jim to lidi žerou. Naopak se mi nelíbí dnešní moderní styly, který zní chvíli jak nejtvrdší kapela světa a refrén je pop jak z rádia. To pro mě úplně ztrácí smysl vzniku tvrdý hudby. Ale je fakt že postprodukčně to maj vychytaný neskutečně.

Je fakt, že hooodně podladěné kapely a rádobytvrdá hudba je ideální jako kulisa, pouštěno potichu. Taková hospoda je příjemná. Je to vlastně popík, neruší to. V hospodě není dobrá moc nadupaná, hudebně zajímavá, hudba. To hodně tvrdé je nudné, takže vlastně nejlepší.

Co neni tvrdý nemá právě smysl vůbec pouštět A nejlepší metalový věci pro mě jsou právě ty, kde podladěný kytary nejsou. Jak pravil Andreas Kisser ze Sepultury: "Abys zněl tvrdě, nepotřebuješ kytaru podladit". Měl pravdu. Nejlepší je, když kytara střílí jak kulomet Pokud nedělá dždždž, tak nemá smysl na to ani hrát

Pro mě je "tvrdá hudba" Kryl, Vl. Merta nebo M. Prokop. Bez obalu, na tvrdo ti předhoději tvrdou pravdu.
Když se dospělí lidé vyžívají ve strašidlech, démonech, pajdulácích, kostlivcích, peklech a márnicích a myslí si, že čím to bude krvavější, zamračenější, hlasitější a zkreslenější, tím to bude pravdivější, tak to je pro mne "legrační hudba".

No to co popisuješ je divadelní hudba no Nejlepší je proto taková autentická. Třeba jak vznikal Thrash, tak se mi líbilo přirovnání, když lidi poprvé slyšeli Metallicu (ačkoli nejsem jejich fanoušek a je to na mě pořád hodný). "Na pódium přišli kluci z ulice a najednou začali hrát hrozně rychle". Přesně tak to mám rád. Žádný divadla, prostě přijdou lidi odehrát hudbu a nic víc. Žádný převleky, masky, ani ohňostroje.

Koukám, že skutečně nejlepší ouverdrajv (byť společenský) je kleš jedinců majících pocit, že jimi preferovaný žánr je ten správný/pravdivý/nadřazený.
No asi se jdu cítit na výši a domixovat do skvělého aranžmá Vltavy pro varhany od Jonathana Scotta nějaký samply vytahaný od Gusgus, NIN a Atheny Chlebový..