Hudební fórum

Jinak se mi libi i veci od Juniora Kimbrougha
http://www.youtube.com/watch?v=lm06GowX3gU
(prisel jsem na nej, kdyz The Black Keys vydali uzasne EP Chulahoma: The Songs of Junior Kimbrough, prave s covery od Kimbrougha - doporucuji taky)

Garry Moore je výbornej bluesmann se skwělou kytarou, hlasem a skladbami. Jeho úspěch je nemožný přehlídnout. Že nějaký jeho songy mají kořeny odněkud z dřívějška? To je prostě blues, jednoduchá forma.
Rozhodně nemůžu považovat tohoto muzikanta za násilníka hudby, to jste mě trochu (hoodně ) pobavili

pehve píše:Garry Moore je výbornej bluesmann se skwělou kytarou, hlasem a skladbami. Jeho úspěch je nemožný přehlídnout. Že nějaký jeho songy mají kořeny odněkud z dřívějška? To je prostě blues, jednoduchá forma.
Rozhodně nemůžu považovat tohoto muzikanta za násilníka hudby, to jste mě trochu (hoodně ) pobavili

Kdo by dneska znal songy jako Still Got The Blues a fůru dalších bluesovek??? Moore ty skvosty vytáh na světlo boží a předhodil je ke strávení širokým masám. Věřím, že tak přivedl fůru lidí k poslechu blues.

Já třeba Garryho moc nemusím...
Každopádně je to dobrý kytarista.
Still got the blues je docela fajn (hlavní motiv... který je trochu [trošičku] podobný s Europou od Santany... resp. někdy si chci ten riff zahrát, a nejdnou zjišťuji, že brnkám Europu, či naopak ).

Edit: Teď mne napadá- Je Still got the blues původně od Garryho? Ta melodie je docela známá, jen nevím odkud. Jestli jsem ji slyšel jako píseň od Garryho, či jako píseň někoho po něm, či před ním...

pehve píše:Garry Moore je výbornej bluesmann se skwělou kytarou, hlasem a skladbami. Jeho úspěch je nemožný přehlídnout. Že nějaký jeho songy mají kořeny odněkud z dřívějška? To je prostě blues, jednoduchá forma.
Rozhodně nemůžu považovat tohoto muzikanta za násilníka hudby, to jste mě trochu (hoodně ) pobavili

To ze umi velice dobre jak hrat tak zpivat nikdo nezpochybnuje, ovsem v pripade tech konkretnich veci co jsem zminoval ja proste neslo o tu "bluesovou podobnost" - vzal ty songy v absolutne puvodnim aranzma (The Supernatural, Love that Burns a furu dalsich), akorat pridal svoje higain shredy a udelal z toho album. Pro me to toho spravnyho ducha proste nemelo (asi jsem moc narocnej).

Jinak, jo, tohle konkretni album melo uspech, jo, diky nemu asi privedl lidi k tomu aby se zajimali o puvodniho autora (koneckoncu bylo delany jako pocta, coz vidim jako jeho jediny vyrazny pozitivum). Kazdopadne, poslechnul jsem si ho kdysi cely, a vyraz znasilneni mi k nemu docela sedi (i kdyz, vzdycky muze bejt hur. )

pehve píše:Garry Moore je výbornej bluesmann se skwělou kytarou, hlasem a skladbami. Jeho úspěch je nemožný přehlídnout. Že nějaký jeho songy mají kořeny odněkud z dřívějška? To je prostě blues, jednoduchá forma.
Rozhodně nemůžu považovat tohoto muzikanta za násilníka hudby, to jste mě trochu (hoodně ) pobavili

No já jsem psal, že tím spoustu lidí naštvu. Mně na tom vadilo (teda slyšel jsem pouze jeho Still Got The Blues a k poslechu jeho dalších bluesových desek už mě nikdo nedonutí) jak tam pořád cpal jakési metalové, hard rockové postupy. Sezval si tam spoustu hostů, kteří ho dokonale přehráli. Dle mého hrál úplně blbě, bez bluesového feelingu.
To, že se to někomu líbí, to je jasné. Nikomu jeho názor neupírám. Ale tohle pro mě prostě není to pravé blues. To je pokus rockera o blues. Což je samozřejmě jenom můj názor a spousta z Vás to vidí jinak. Nemám s tím problém.
Jestli tahle deska někoho přivedla k blues, tak má samozřejmě plus k dobru.

wikxzen píše:Jinak se mi libi i veci od Juniora Kimbrougha
http://www.youtube.com/watch?v=lm06GowX3gU
(prisel jsem na nej, kdyz The Black Keys vydali uzasne EP Chulahoma: The Songs of Junior Kimbrough, prave s covery od Kimbrougha - doporucuji taky)

Zní jako R. L. Burnside.


Tohle akustické CD je od něj asi nejlepší věc. Miluju ten styl jakým hraje.
Ostatní věci jsou takové trošku divné. Něco má dokonce zremixované a tak.

Jinak k tomu G. Moorovi. Já ho nějak extra nežeru. Hraje dobře ale poslechnu si raději někoho jiného.

Co si vůbec myslíte o Jimu Hendrixovi, jako o bluesmanovi? Zajímal by mě váš názor!

http://www.youtube.com/watch?v=Ln4RebrVxn0
http://www.youtube.com/watch?v=uCH9MCOv ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=xci0-26M-bk
http://www.youtube.com/watch?v=47IEb6aAYpE

Tonda píše:Safe As Milk prej bylo oblíbený LP Johna Lennona .. kdopak by to řek

Já mám od něj (kromě vyslovenejch rarit, bootlegů a tak) prakticky všechno, z 90 % na vinylu, pár CD .. třeba Grow Fins. Akorát Doc At.. mám jenom na kazetě - možná ani někdo už nebude vědět co to je..

Copak Beefheart + Magic Band - to by bylo na samostatný téma..

Tak to jsi mi, Tondo, vyrazil dech. Přeci jen tu nejsou jen metalisti. Jestli bylo Safe as Milk nejoblíbenější LP J. Lennona, to opravdu nevím, ale moje už to je určitě dobrých dvacet let. Zkus si někdy zajít na slovenskou kapelu ZVA 12 28. Trošku to tam v přístupu toho Nora Červeňáka je.

Blues se samozřejmě dá zahrát podle dané šablony jako cokoli jiného, zvláště zdatným muzikantem. Ovšem také se dá žít. Co se týče Gery Moore, tak to s duší blues nemá pranic společného. Je to jen dobrý muzikant, který hraje to, co se dá zrovna dobře prodat. Podobně jako Eric Clapton, Fleetwood Mac, John Mayal, Van Morison, John Fogerty a podobní "bílí blůzmeni".

Smrťokvítku, ten R. L. Burnside je výborný. Neznal jsem ho.

mmjuz píše:Podobně jako Eric Clapton, Fleetwood Mac, John Mayal, Van Morison, John Fogerty a podobní "bílí blůzmeni".

Aaano, opet se k tomu dostavame... Bluesovy rasismus navzdy

No, příteli, víš že zrovna Eric Clapton nesnáší černochy a dokonce to několikrát veřejně ventiloval a skončil až u soudu? Zvláštní, u blůzmena, že?
Dále, zkus si třeba od něj, či od ostatních sehnat nějaké nahrávky z poloviny 80.let. Ať už Clapton, nebo Fogerty se svými Roling Stones, i třeba Fleetwood Mac hráli normální stupidní disco popík, který neměl s blues už pranic společného, ale dobře se prodával, stejně jako dříve blues. To co v té době hrál G. Moore by se dalo nazvat snad sladkoblátivý hard rock / heavy metal.
Tak kde vlastně vidíš ten rasismus?

mmjuz píše:No, příteli, víš že zrovna Eric Clapton nesnáší černochy a dokonce to několikrát veřejně ventiloval a skončil až u soudu? Zvláštní, u blůzmena, že?
Dále, zkus si třeba od něj, či od ostatních sehnat nějaké nahrávky z poloviny 80.let. Ať už Clapton, nebo Fogerty se svými Roling Stones, i třeba Fleetwood Mac hráli normální stupidní disco popík, který neměl s blues už pranic společného, ale dobře se prodával, stejně jako dříve blues. To co v té době hrál G. Moore by se dalo nazvat snad sladkoblátivý hard rock / heavy metal.
Tak kde vlastně vidíš ten rasismus?

No, priteli, ja ti taky povim par veci:

1) Claptona neposloucham ani neprotezuju, takze je mi sumak jestli je to rasista nebo ne, to je jeho problem (a i kdybych ho poslouchal, spojovat umeleckou tvorbu s osobnim zivotem mi neprijde moc koser). Mezi bily lidi (kdyz uz teda musime zabrednout do vod hudebni rasovy segregace) ktery podle me hrajou hudbu s pravou bluesovou dusi nepatri.

2) John Fogerty pokud vim byl frontmanem CCR, nikoliv Rolling Stones. A CCR sice hrali bluesrock (a dobrej), to je ovsem malinko neco jinyho, i kdyz je to velice pribuzne.

3) K Fleetwood Mac - doporucil bych ti si poslechnout jejich tvorbu (nejlepe live vystoupeni) do r. 1970, ve kterem od nich odesel Peter Green (ano, toho ja osobne povazuju za mozna dokonce nejlepsiho bilyho bluesmana, nebo jinak receno cloveka, kterej "to" mel). Protoze po tom, co vypadnul, se z toho stala doslova a do pismene jina kapela, ktera je hudebne uz uplne nekde jinde a na blues si to vazne ani nehraje.

4) K Moorovi jsem se v tomhle tematu uz vyjadril.

Kde vlastne vidim ten rasismus? V tom ze blues se stejne jako kazda jina hudebni forma vyviji, ciste cerna zalezitost to neni uz peknejch par dekad, a ja taky nevidim jedinej duvod, proc by ho bili lidi hrat nemohli. Brat za blues jenom (vyvedeno do extremu) padesatilety cernochy, co nemaj deset zubu, hrajou na kytaru s trema strunama a sedavaj na zaprazi domecku u Mississippi (ne, to opravdu neni jedina vetev blues co existuje, to ze se nekomu libi jen tohle je uz vec jina), mi prijde se vsi uctou jako totalni zhovadilost. Maucta.

moc se to snažíte škatulkovat.
...nikdo z nás se v osmdesátejch muzikou na západě neživil tak neodsuzujme dobrý muzikanty za komerční projekty. To se stává často
Blues je forma, nadčasová záležitost, takže to pravý blues je jen to co sedí každýmu dle jeho stylu a ucha.

pehve píše:moc se to snažíte škatulkovat.
...nikdo z nás se v osmdesátejch muzikou na západě neživil tak neodsuzujme dobrý muzikanty za komerční projekty. To se stává často
Blues je forma, nadčasová záležitost, takže to pravý blues je jen to co sedí každýmu dle jeho stylu a ucha.

To je svata pravda, kazdymu se libi neco jinyho, a je to tak dobre... Ale o necem se mluvit musi

A takovej SRV taky prorazil v osmdesatejch a jakej je to narez!

zajímavý že clapton tak nesnáší černochy když s nima mnohdy hraje naživo

každopádně to myslím fakt hrotíte... řešit čistotu nějakého hudebního stylu je fakt trochu zbytečný, každý styl má své směry a odvětví - i ten prazákladní blues ať už je to Son House, nebo BB King, je to blues... a seznam by mohl pokračovat dál, víme

i toho Garyho Moora mám hodně rád. Ano, hrával taky všechno možné a ne všechno fungovalo, každopádně v mnoha případech z něho ten chicago blues rovnou kape. co od desky to je víc střihnuté rockem, nebo alternativou (např Scars za všechny), záleží na období... otázka je - vážně by Vás bavilo neustále poslouchat tu bluesovou dvanáctku dokola bez jakékoliv invence? bez jakéhokoliv posunu někam jinam, bez jákékoliv fůze?

mám třeba koupenou desku Johna Lee Hookera "boogie chillen" (och, jaké překvapení... i lidi co poslouchají metal mají vkus pro rýpaly )... je to poměrně zvláštní deska, hodně z toho na mě dýchá to dřevní blues, občas na to náladu mám, občas ne, ale dlouhodobě bych to fakt poslouchat nemoh

Když byla řeč o Hendrixovi, tak by mělo vyjít CD nějakých nevydaných skladeb

http://www.musicradar.com/news/guitars/ ... sic-232042

a co takhle john spencer blues explosion?

pro me je dulezity kdyz blues (nebo cokoliv jinyho) nekomu verim, a je mi jedno jestli je bilej, cernej nebo treba stribrnej. a zrovna stary fleetwood mac mi prijdou treba hodne uveritelny i kdyz je to vlastne proti starym sun nahravkam takova uhlazena hodna revolta nebo coverum klasik v podani jacka whitea taky verim, narozdil od garyho napriklad (ackoliv jeho hru miluju).

Kde vlastne vidim ten rasismus? V tom ze blues se stejne jako kazda jina hudebni forma vyviji, ciste cerna zalezitost to neni uz peknejch par dekad, a ja taky nevidim jedinej duvod, proc by ho bili lidi hrat nemohli. Brat za blues jenom (vyvedeno do extremu) padesatilety cernochy, co nemaj deset zubu, hrajou na kytaru s trema strunama a sedavaj na zaprazi domecku u Mississippi (ne, to opravdu neni jedina vetev blues co existuje, to ze se nekomu libi jen tohle je uz vec jina), mi prijde se vsi uctou jako totalni zhovadilost. Maucta.[/quote]


Samozřejmě, Farell, máš s J. Fogerty pravdu, zaměnil jsem si dvě jména. Doufám, že mi to odpustíš. Ale je to stejná generace, podobný přístup.

Jinak na blues se dost těžko dá dívat jako na jakýkoli hudební styl, nebo formu, jak píšeš. Takové techno, nebo heavy metal a pod. jsou jakési styly, které může hrát kdekoli, kdokokli a pořád to bude ta populární záležitost, kterou se může bavit mládež na celém světě a je jedno jak si s tím poradí. Ovšem blues je záležitost, která se určitou dobu vyvíjela v určitém místě a etniku. Jinými slovy je to klasický příklad folklóru, ať už se Ti to líbí, nebo ne. Teď se pokusím o absurdní konstrukci: parta eskymáků na Aljašce se zamiluje do moravských lidovek. Nakoupí cimbál, husličky, kaču a začnou to drtit. Dejme tomu, že budou šikovní a pracovití a za pár tejdnů se polární nocí budou ozývat popěvky o bílém vínečku, jakoby Jožkovi Černýmu z břicha vylezly. Bude to ještě pořád moravský foklór? Já myslím že určitě. Ovšem pak přijde chvíle, kdy si nanuci řeknou, že do toho vnesou něco svého, nového. A co to bude pak? A aby to bylo ještě veselejší, tak celou situaci sleduje partička dalších milovníků Slovácka někde na ostrově Kjúšů. A hošíci se na svém www chatu začnou hádat:" ten eskymák u cimbálu vůbec nemá fíling!"... "Ale jo, má, jenže ten houslista to mrví, vždyť to není ani horňácko, ani dolňácko!"... " A co ten zpěv, ty sykavky, vždyť se to nedá poslouchat." A podobně. Přesně v téhle situaci jsme my. Podle mě si blues může hrát kdo chce, ať už černoch, nebo tatar. A je fuk, jestli to bude v New Orleans či v Bukurešti. Když k tomu ten týpek bude přistupovat poctivě, tak to prostě pořád bude blues. Ovšem pokud někdo sype z rukávu muziku podle požadavků trhu, tak to je jakýsi showbussines a prostituce. Klasickými bílými blůzmeny jsou dle mě třeba Tom Waits, nebo Bob Dylan. Ty si táhnou svoji káru a dělaj si muziku podle sebe a přitom to je blues jako poleno. Určitě by se i v našem regionu pár poctivých blůzmenů našlo. Třeba Sketa Fotr, Sváťa Karásek a Pozdravpánbu, Jé Jé Neduha, Hoochie Coochie Band a další. Pořád nechápu, kde vidíš ten rasismus a jsem na tohle slovo dost alergický, tak se uklidni, hudební studente.

Kinx píše:a co takhle john spencer blues explosion?

pro me je dulezity kdyz blues (nebo cokoliv jinyho) nekomu verim, a je mi jedno jestli je bilej, cernej nebo treba stribrnej. a zrovna stary fleetwood mac mi prijdou treba hodne uveritelny i kdyz je to vlastne proti starym sun nahravkam takova uhlazena hodna revolta nebo coverum klasik v podani jacka whitea taky verim, narozdil od garyho napriklad (ackoliv jeho hru miluju).

Mě ty starý Fleetwood Mac také vyloženě nevadí. V Praze tyhle věci coby revival v 90.letech výborně hrávala kapela Vejfuk. Byl jsem na nich několikrát, také jsem je kdysi zvučil a bylo to dobrý. Jenže když si vzpomenu na tu strašlivou LP ( název už nevím ) která Fleetwood v druhé polovině 80.let vyšla i u nás v bývalém Československu, tak je mi ještě teď nanic. Helenka Vondráčková s Michal Davidem měli k blues asi stejně daleko.

mmjuz píše:

Kinx píše:a co takhle john spencer blues explosion?

pro me je dulezity kdyz blues (nebo cokoliv jinyho) nekomu verim, a je mi jedno jestli je bilej, cernej nebo treba stribrnej. a zrovna stary fleetwood mac mi prijdou treba hodne uveritelny i kdyz je to vlastne proti starym sun nahravkam takova uhlazena hodna revolta nebo coverum klasik v podani jacka whitea taky verim, narozdil od garyho napriklad (ackoliv jeho hru miluju).

Mě ty starý Fleetwood Mac také vyloženě nevadí. V Praze tyhle věci coby revival v 90.letech výborně hrávala kapela Vejfuk. Byl jsem na nich několikrát, také jsem je kdysi zvučil a bylo to dobrý. Jenže když si vzpomenu na tu strašlivou LP ( název už nevím ) která Fleetwood v druhé polovině 80.let vyšla i u nás v bývalém Československu, tak je mi ještě teď nanic. Helenka Vondráčková s Michal Davidem měli k blues asi stejně daleko.

tak to uz vlastne byla jina kapela se stejnym nazvem ale i v tom popovym obdobi meli veci co me bavily. z toho staryho blues obdobi doporucuju zivak z parize z roku 68 (myslim) - nikdy bych nerekl ze z prebuzenych bandmasteru muze jit takovy zvuk!