Hudební fórum

Polynomy 12. řádu se právě zobrazují na těch 3D grafech. Mám i to vzdělání. A upřímně, s těmi zobrazeními je to tak, že to je asi jako meteorologie (tomu trochu trochu rozumím). Veškerá moderní technika tohoto druhu funguje tak, že máte nějaký soubor parciálních dat. Bodové zobrazení, data v čase a místě. Tu dynamiku průběhu si jen aproximujete a projektujete. Nelze jinak. Princip projekce je v zásadě jednoduchý a pro ta základní data vražedný. Nejprve vyškrtáte "náhodné" chyby, pak chyby "systematické". A pak to proženete modelem, který jste si vytvořili. Zákonitě, většinou, dostanete to, co očekáváte. Tak funguje moderní "věda".
Hudební nástroje z tvrdých dřev nemohou znít dobře.
A ta zmíněná lípa - je kus lípy, který je na soustružení a kus lípy, který ani nehoří, jak je řídký ..... Takže, druh dřeva ani nemá cenu zmiňovat, protože se to může dost lišit na jednom jediném stromečku. Rád z lípy soustružím, je to někdy skoro jako javor. Jindy je jako olše (což je dost jiné). Bříza se chová hodně podobně, tedy se hodně liší části kmene.
Můžu tu vyrobit kytaru z vrby. Mám jich na pozemku dost, sto let staré.
Bude se to chovat asi jako topol.
Také se dá kytara vyrobit z jeřabiny nebo akátu.
Prostě, kdo do dřeva nedělá a nepotkává se s ním každý den v dílně, žije v projekcích.

Ano, drevo ma vplyv na zvuk.
Ten rozdiel citi hlavne hrac pri hrani. Na nahravkach a v mixe sa to stracia/rozdiel zastiera.
Je to v zasade alchymia najst telo + krk + snimace tak, aby to hralo podla gusta hraca. Krasny priklad je snimac JB pri kobyle. Na niektorych gitarach znie hrozne, inde uplne topka, niekedy staci vymenit krk a den a noc rozdiel.
Kedze mam gitaru z honduraskeho mahagonu „zo starych cias“, mozem potvrdit, ze ta gitara je najzivsia a najdynamickejsia gitara, aku mam.
S lipou mam trebars skusenost, ze je velmi neutralna zvukovo, to moze byt dobra vec, mne to skor vadi, chyba mi charakter. Mne celkovo vyhovuje ebenovy hmatnik, nejak mi ten sound a feel sedi.

Zkušenosti telegraficky:
- Kramer po výměně krku z kyt. Delta zněl úplně jinak, středově, bluesově. Vrátil jsem původní krk.
- Kramer s Duncanem SH-6 byl ideální v našem tehdejším rockmetalovém powertriu.
- tentýž Kramer zněl na domácí tiché hraní tupě, zastřeně, nevynikal ani při domácím nahrávání s potřebou zdvojených HG riffů
- levná Ibanez GRG naopak výšeuvedenými chybami netrpěla a v domácích podmínkách hrála skvěle
- tatáž Ibanez na živo v kapele zněla tence, sklěněně, ostře, nepoužitelně.
- současná Ibanez RG 550/570 po instalaci snímače SD SH-6 zněla v kapele ostře, výškově, bez basového a středobasového spektra
- tatáž Ibanez po výměně za levný Cort Bluebucker hraje perfektně, moderně, široce
- přesto v kapele s 2. kytaristou s Gibsonem LP a Marshallem požívám lacinou Cort X-5 s týmž snímačem, má ale o trochu silnější krk (RG styl) a rockovější, agresivnější, středovější, průraznější zvuk.
- Snímač SH-6 jsem instaloval na modifikovaného levného strata, ten hraje výborně, ale s tím tradičním poprockovým ´80kovým zvukem, není to ten moderní valivý sound nutný pro HG dždž.
- Od Gibsona mám origo dva Lespauly a SG SGJ, tovární snímače, kopii Vitage LP V100 a Jolanu Diamant. Všechny hrají výborně, ale tím klasickým, středovějším, jazzbluesovým zvukem, pro punk-metalový styl naprosto nepoužitelným.

torst píše: 30.08.2025 10:36 Od Gibsona mám origo dva Lespauly a SG SGJ, tovární snímače, kopii Vitage LP V100 a Jolanu Diamant. Všechny hrají výborně, ale tím klasickým, středovějším, jazzbluesovým zvukem, pro punk-metalový styl naprosto nepoužitelným.

A já zase zjistil, že krátký menzury právě na high gainy fungujou nejlíp. Neni ani náhodou, že větěina HC stylů používaj hlavně LP a SG tvary, i když je to i věc stylu, tak ty krátký jsou zvukově plnější a fungujou pro moje potřeby prostě líp. Ostatně i Gibsonskej 498T s 300k volume poťákama z výroby (stejně to jsou 250k!! ) fungoval na dždždž pěkně. I když já teda měl osvědčenou klasiku SH-4, ale to zase pro 500k volume a tone. S tou nižší hodnotou jsem to nezkoušel.

inner: Já to samozřejmě vidím, že ty hardandheavy maji LP, SG nebo jejich variace. Osobně to naprosto nechápu, protože u mě je to přesně naopak. Na dždž ideál superstraty (Cort, Ibanez), klidně slušná šunka za pár šupů (momentálně Cort X-5 za 700,-), ale ty LP, SG mi v higainu vůbec nefungují, je to pořád to středové, zpívavé blues. Ještě bych to chápal u toho Zakka, který má aktiv EMG.

Zkusim sem hodit dvě srovnání teda a aby to nebylo úplně OT tak napíšu krátká menzura (24 5/8) - olše, dlouhá menzura (25,5) - mahagon. Jména souborů snad nikomu nenapoví

ten wgr má v sobě o chlup více takové plnosti, středobasové nashranosti, nj je tenčí, spíš ve výškách,

Wgr - 24 5/8
Nj - 25,5
Oboje stejnej snímač, stejnej řetězec, stejný ruce Sílu šlo docela těžce srovnat protože wgr je vždycky plnější, ale pak už míň zase chrčel.

Takhle ti pošlu 2 ukázky dvou kytar ze svého studia. Ty mi řekněš, že A hraje lépe než B a já ti to potvrdím, protože to v nahrávce slyším taky tak. A pak si vezmu obě kytary pod zkušebnu nebo na koncert a tam to bude přesně naopak. B bude lepší. Osobní reálná zkušenost.

torst píše: 8.09.2025 8:03 Takhle ti pošlu 2 ukázky dvou kytar ze svého studia. Ty mi řekněš, že A hraje lépe než B a já ti to potvrdím, protože to v nahrávce slyším taky tak. A pak si vezmu obě kytary pod zkušebnu nebo na koncert a tam to bude přesně naopak. B bude lepší. Osobní reálná zkušenost.

No ale pozor, tu je zase druhy pes zakopany. Jedna gitara moze zniet lepsie doma (v studiu) a live moze zniet ta druha lepsie.

Uplna dalsia vec, spravis pred koncertom sound check, vsetko nastavene, pridu do saly ludia a zaplnia ju svojimi telami a austika a zvuk su zmenene

Tady to naštěstí platí i před bednou. Krátká menzura hraje plnějš. Stejně tak fungujou i kytary ostatních členů. Les pauly gibson a harley benton jako wgr a straty jako nj

Takhle to funguje i u bas. Dlouho jsem tomu nevěnoval pozornost - prostě některé basy zněly v základu "jako když biješ komunistu do hlavy", nic s tím nešlo udělat a kapelou prolézaly jenom při hraní s trsátkem. Přitom zdaleka ne všechny byly vyhlášené Jolana plečky. Nakonec něco napověděl místní kolega José a mi to nakonec docvaklo: Všechny byly short scale.

innerself píše: 8.09.2025 12:54 Tady to naštěstí platí i před bednou. Krátká menzura hraje plnějš. Stejně tak fungujou i kytary ostatních členů. Les pauly gibson a harley benton jako wgr a straty jako nj

Ono to tak zhruba je. Ale co si budem povídat, každej metalista, vyjma Kerryho Kinga, k tomu opovrhovanému "EQ véčku" tíhne. Jasně, nejsme děcka, abychom hráli přes "vykuchaně" nastavený MT-2. Ale ten "mesovský buldozer" je vždy odstředěnější než typický Marshall. Moje zkušenost - superstraty (Ibanez, Cort, ale i pádlo headless) mají rovné, vyvážené spektrum a valeji ideálně. Gibsonoidy dominují ve středech, na starou, klasickou muziku od jazzu přes Zeppeliny po Kiss ideální, ale to dždž z nich prostě nedostanu. Zlatá Cortka za pakatel! Ale už jsem měl tolik dogmat, které jsem po čase přehodnotil ...
Ola v to má jasno ! https://www.youtube.com/@OlaEnglund

Před zkreslenim právě chceš mraky středů. Vykrojit až po zkreslení. Ukazatelem je jasný užívání tube screamera, nebo eq a na aparátu středy na 0 (viz dimebag) Ale sto lidí sto chutí. Jenom jsem chtěl slyšet co by kdo vybral. Nicméně jsem pochopil že kratší se líbí víc právě i na to dždždž. A když jsem to zkoušel s jinym riffem kde bylo víc otevřený hraní, tak na otevřený tóny to víc řízlo u dlouhý. Protože většinu věcí hraju ale tlumeně, tak je u mě volba jasná

Tohle jsou moje 3 kejtry nahrané linkou do zvukovky + VST Poulin LeCto + impuls. Názor?

Poslední má blíž snímač než první dvě a gain je tak silnější

Podobně jako innerself: první dvě jako přes kopírák, třetí trochu víc takových "chrastivých středů... Zkoušel jsem přes sh.t kuchyňské bedničky a obyč sluchátka JVC, mostovky s kabelem. (Ale já na tenhle styl nejsem vůbec odborník).

Gibson SGJ, LP Vintage V100, Ibanez RG550.
Samozřejmě Ibaneza vítězí, protože valí v basech, resp. je vyrovnaná v celém spektru. Kdežto gibsonoidy jsou prostě bluesové. Proto mi na živo nikdy pro dždž nefungují.
To je muj postoj k LP, SG a kratší menzuře.
Nemluvě o všech těch djentistech, kteří mocně podlaďují, takže hrají na superstraty, nebo baritonky, nebo multiscale.
Asi jsem lopata, ale LP, SG v metalu nerozumím.
https://www.youtube.com/@MishaMansoor/v ... shelf_id=5

myslím, že je to zajímavý problém, ale přehodil bych ho s dovolením to patřičnějšího tématu, tady už jsme OT.
viewtopic.php?t=32727&start=40

Čaute všetci.
Toto je fakt iba môj pohľad na vec okolo dreva na gitky.
Raz som kupoval jeden aparát a chalanisko Joe H, kurnik, jakú gitku chytil do ruky, tak mu to hralo jak sviňa. No a on chodil ešte za socíku na naše koncerty jak soplák a tak sa naučil na gitke, že dovi, fakt som čumel.
Lenže ten chalanisko fakt aj hral a ten zvuk mu liezol z každej mojej gitky, ten neriešil, či to je mahagón, jaseň, bahňák, jelša.
Palisander, alebo javor, snímače.
On bol posadnutý, teda ešte dúfam aj je a stále hral, koncertoval.
Proste profík každým cólom.
Niekomu aj rôzne chrápy ožijú v rukách, to je iba o tom hraní a nadaní.
Jedna z najlepších gitiek na ktorých som hral bola Hohner Strat.
Squier Strat 50 "s EMG 89 ani nehovorím a hral som s tým kopec koncertov a nerozbitná gitka, super sa na to hrá.
Prvú lipovú gitku som mal Harley Benton a tiež super.
Podla mňa je toto tápanie okolo dreva trocha strata času, treba hlavne hrať a nebyť gramblavý.