Stránka 8 z 26

Re: Dream Theater

Napsal: 1.04.2010 9:16
od Dark Axel
Samozřejmě to, že mě to nebaví, tě vůbec zajímat nemusí, ale mám dojem, že trochu nechápeš pointu - mě tvůj názor zajímá, ale tím, jak ho podáváš, mi nemá absolutně žádnou možnost mi něco říct

čili se tu snažím o nějaké ROZVINUTÍ nastalé diskuze. A na co reaguju? tak mimo starších postů taky na tvé dva posty před tím, co jsem napsal :-)

Neříkám že máš špatný názor - je to prostě tvůj názor. Ale zajímá mě, co tě k němu vede :-)

co se týče ukazování příkladů - nejde mi o to, kde okopírovali Meshuggah, Panteru nebo Muse - tyhle vlivy tam místy slyšet jsou a tomu se nevyhne ŽÁDNÁ kapela, ať už mladá, nebo stará (taky proč, že). Jde mi právě o to kopírování sebe sama - a ano, tam by mě docela zajímaly konkrétní příklady, jelikož mě zajímá, co považuješ za kopírování sebe sama

Re: Dream Theater

Napsal: 1.04.2010 19:30
od Nero
Hmm, taky do toho vtrhnu...

Pokud jde o "kopírování" Muse nebo třeba U2, tak si stačí najít jakýkoli rozhovor s Portnoyem z doby natáčení a vydání 8varia - sám tvrdí, že tyhle kapely ho inspirují a že to bere jako jakýsi tribute jejich zvuku. Takže bych to zas tak špatně neviděl.

A pokud jde o kopírování sama sebe - doufám, že se tu nezačnou vytahovat citace z 8varia, "trilogie" A Mind Beside Itself nebo dokonce 12AA program...

holkoune, můžu se tě takhle adresně zeptat na jednu věc? Píšeš, že by tě mohli maximálně tak přesvědčit DT samotní. Ale čím? Příjde mi, že pokud přijdou s něčím připomínajícím starou éru, budeš to hanit jako kopírku sama sebe, pokud přijdou s něčím novým, bude to zase kopírka někoho jiného nebo přiblížení se mainstreamu. Co je teda pro tebe to "ono", co teď DT chybí a čím by tě přesvědčili?

Re: Dream Theater

Napsal: 5.04.2010 9:46
od bubucci
U DT se těžko hledá něco mezi, buď je můžeš vrchem spodem nebo je prostě neposloucháš. K jejich coverům není co vytknout, od Damage/Metallica přes Medley, perfect strangers až po comfortably numb (zároveň odpověď na údajnou neschopnost Petrucciho hrát pomalé věci). Covery jsou vždy spíš bonus než regulérní tvorba. Např Change of Seassons je jediná 20-min skladba co umím zahrát :)) Trošku mě mrzí, že v době, kdy byli ce Zlíně jsem je jeětě neposlouchal. Nevím jestli ti opovrhovači nějak blíž skoumali stavbu skladeb a rozmanitost petrucciho riffů, licků, melodií a naprosto netradiční využití akordů, o jejichž existenci se jen špekulovalo :)) Jak už tu někdo psal, je to studnice vědění. Pro mě to navždy zůstane kapela, která zcela změnila můj náhled na hudbu a otevřela naprosto nové musiciální dimenze.

Něco na odlečení:

MP: Ladies and gentlemen...John Petrucci 2001!
*JP with his new haircut*: Thank you...it feels like a great weight has been lifted off my shoulders.

JP: It's weird...I can't write really good music with short hair. I find that I keep writing in 4/4 time.
MP: So people should expect a new Creed album.
JP: But...I find when I grow my beard longer, the music gets heavier, and if I grow it really long, it'll sound like ZZ top.
MP: There you go...Creed meets ZZ top!

:laugh:

Re: Dream Theater

Napsal: 5.04.2010 14:38
od holkoun
Nero píše:Hmm, taky do toho vtrhnu...

Pokud jde o "kopírování" Muse nebo třeba U2, tak si stačí najít jakýkoli rozhovor s Portnoyem z doby natáčení a vydání 8varia - sám tvrdí, že tyhle kapely ho inspirují a že to bere jako jakýsi tribute jejich zvuku. Takže bych to zas tak špatně neviděl.

A pokud jde o kopírování sama sebe - doufám, že se tu nezačnou vytahovat citace z 8varia, "trilogie" A Mind Beside Itself nebo dokonce 12AA program...

holkoune, můžu se tě takhle adresně zeptat na jednu věc? Píšeš, že by tě mohli maximálně tak přesvědčit DT samotní. Ale čím? Příjde mi, že pokud přijdou s něčím připomínajícím starou éru, budeš to hanit jako kopírku sama sebe, pokud přijdou s něčím novým, bude to zase kopírka někoho jiného nebo přiblížení se mainstreamu. Co je teda pro tebe to "ono", co teď DT chybí a čím by tě přesvědčili?
V pripade, ze natoci neco podobnyho jako Scenes, tak je hotovo...a tim "podobnym" samozrejme nemyslim tony ale proste originalitu at uz se konceptu tyce, hudby i textu... a pak je mi celkem u zadele, jestli udelaj Metropolis pt.3 a budou se tak odkazovat na I&W nebo Scenes, nebo na cokoliv jinyho. Takze pokud udelaj neco, co bude jejich, co bude neco, co opravdu je hodno nest znacku DT...pak budu ja spokojen. Kazdopadne pokud neco takovyho udelaj a ja to uslysim, tak to poznam, ze to je "ono". Holt jsem asi zmlsanej, protoze jsem jako prvni jejich desku slysel asi jejich nejoriginalnejsi, co se napadu tyce, I&W - a ty se vyrovnaj jen Scenes (coz je moje nejoblibenejsi deska od DT a mozna i vubec).

To ze se jejima deskama prolinaly motivy to bylo vzdycky a naopak to byl dobrej "hudebni for". Ale ono vseho je prilis.

To co ty ted pises z Portnoyem se taky da vzit jako skrytej alibismus - ja taky reknu, ze me inspiruje tahle nebo tahle deska, vydam desku coveru a pak to budu prodavat jako svoje...mmm proc ne...ale jaksi ztracim ten punc originality.
Nikomu nenutim at neposloucha veci po roce 2002, poslouchejte si je.... ale desky vydany do roku 2002 (vcetne) jsou proste jinej level (ac s tim nemusite samozrejme souhlasit).


bubucci píše:U DT se těžko hledá něco mezi, buď je můžeš vrchem spodem nebo je prostě neposloucháš. K jejich coverům není co vytknout, od Damage/Metallica přes Medley, perfect strangers až po comfortably numb (zároveň odpověď na údajnou neschopnost Petrucciho hrát pomalé věci). Covery jsou vždy spíš bonus než regulérní tvorba. Např Change of Seassons je jediná 20-min skladba co umím zahrát :)) Trošku mě mrzí, že v době, kdy byli ce Zlíně jsem je jeětě neposlouchal. Nevím jestli ti opovrhovači nějak blíž skoumali stavbu skladeb a rozmanitost petrucciho riffů, licků, melodií a naprosto netradiční využití akordů, o jejichž existenci se jen špekulovalo :)) Jak už tu někdo psal, je to studnice vědění. Pro mě to navždy zůstane kapela, která zcela změnila můj náhled na hudbu a otevřela naprosto nové musiciální dimenze.

Něco na odlečení:

MP: Ladies and gentlemen...John Petrucci 2001!
*JP with his new haircut*: Thank you...it feels like a great weight has been lifted off my shoulders.

JP: It's weird...I can't write really good music with short hair. I find that I keep writing in 4/4 time.
MP: So people should expect a new Creed album.
JP: But...I find when I grow my beard longer, the music gets heavier, and if I grow it really long, it'll sound like ZZ top.
MP: There you go...Creed meets ZZ top!

:laugh:
Hele tak to ji neumis celou, kdyz umis "jen" 20 minut:-)

ja byl na DT v CR nekolikrat (zrovna kdyz byli ve zline, tak hned den nebo dva na to byli i v Praze), lonsky rok jsem ovsem z tady naznacenych duvodu vynechal. Jen podotek, v tom roce, co tu byli v Pze i ve Zline (pro pametniky rok 2000) jim delala predkapelu tehdy neznama predkapela Porcupine Tree:-) To jsem si rikal, ze na predkapelu celkem zajimavy:-)

Re: Dream Theater

Napsal: 5.04.2010 15:18
od Jester
holkoun píše:Jen podotek, v tom roce, co tu byli v Pze i ve Zline (pro pametniky rok 2000) jim delala predkapelu tehdy neznama predkapela Porcupine Tree:-) To jsem si rikal, ze na predkapelu celkem zajimavy:-)
Jsem ani nevěděl, že někdy hráli v Česku. Ale tehdy jsem je, samozřejmě ještě ani neznal.

Re: Dream Theater

Napsal: 5.04.2010 16:33
od bubucci
2 holkoun: sem věděl, že se někdo na těch 20min chytí :D

Re: Dream Theater

Napsal: 5.04.2010 19:30
od Nero
bubucci píše:Jak už tu někdo psal, je to studnice vědění. Pro mě to navždy zůstane kapela, která zcela změnila můj náhled na hudbu a otevřela naprosto nové musiciální dimenze.
Pod tohle bych se podepsal! Sice jsem se k DT dostal až díky (mnohými opovhovanýmu) Octavariu, ale i tak mi ta kapela otevřela zcela nové dimenze hudebního prostoru...
holkoun píše:
Nero píše:..., I&W - a ty se vyrovnaj jen Scenes (coz je moje nejoblibenejsi deska od DT a mozna i vubec).
Tak na tohle se ale shodneme... :wink:

Re: Dream Theater

Napsal: 6.04.2010 22:03
od holkoun
bubucci píše:2 holkoun: sem věděl, že se někdo na těch 20min chytí :D
:-) btw mas sedmistrunku?

Re: Dream Theater

Napsal: 11.04.2010 0:06
od holkoun
Jester píše:
holkoun píše:Jen podotek, v tom roce, co tu byli v Pze i ve Zline (pro pametniky rok 2000) jim delala predkapelu tehdy neznama predkapela Porcupine Tree:-) To jsem si rikal, ze na predkapelu celkem zajimavy:-)
Jsem ani nevěděl, že někdy hráli v Česku. Ale tehdy jsem je, samozřejmě ještě ani neznal.
No Petrucci mel dokonce nekdy v 97. workshop v Bontonlandu na Vaclavaku. Jedinej kdo o tom tehdy informoval byl muzikus (ve forme letacku vlozenyho do casopisu)

Re: Dream Theater

Napsal: 11.04.2010 19:21
od Nero
Když se ke mně dostávají podobné informace, tak mě prostě štve, že jsem ročník 1991. DT s PT na jedné akci? Petrucciho workshop? Ts ts ts...

Re: Dream Theater

Napsal: 12.04.2010 0:53
od holkoun
no jo no, takovej je zivot:-) Ja zas asi nezaziju navstevu z vesmiru:-)

Re: Dream Theater

Napsal: 12.04.2010 15:45
od Nero
To já dost možná taky ne - a zas tak mě to nežere :P

Re: Dream Theater

Napsal: 20.05.2010 19:02
od Skořepný Šokátor
Tak jsem se před pár dny rozhodl o tuhle kapelku zajímat když jsem tu viděl tuhle diskuzi, a líbí se mi A Rite Of Passage, Octavarium a Root Of All Evil - co byste mi doporučili za další písničky? Spíš takovou tvrdší tvorbu?

Re: Dream Theater

Napsal: 20.05.2010 19:29
od mtmccox
Nero píše:
bubucci píše:Jak už tu někdo psal, je to studnice vědění. Pro mě to navždy zůstane kapela, která zcela změnila můj náhled na hudbu a otevřela naprosto nové musiciální dimenze.
Pod tohle bych se podepsal! Sice jsem se k DT dostal až díky (mnohými opovhovanýmu) Octavariu, ale i tak mi ta kapela otevřela zcela nové dimenze hudebního prostoru...
Tak tohle je zajímavé, DT zatím šel mimo mě, co je na jejich muzice tak speciálního? Asi na něco mrknu..

Re: Dream Theater

Napsal: 20.05.2010 23:27
od holkoun
Skořepný Šokátor píše:Tak jsem se před pár dny rozhodl o tuhle kapelku zajímat když jsem tu viděl tuhle diskuzi, a líbí se mi A Rite Of Passage, Octavarium a Root Of All Evil - co byste mi doporučili za další písničky? Spíš takovou tvrdší tvorbu?
No pokud bys chtel od DT tvrdy ale fakt progress rock pisnicky...tak predevsim Awake....

Pokud ciste metal tak Train of Thought - pro me bohuzel nuda na osmou.


Ja osobne doporucuju toto (ne nutne v tomto poradi):
1. Images & Words - pravdepodobne nejnapaditejsi deska DT (a mozna i 90. let - v rocku) - mix vsech moznych stylu, originalni napady, melodie, zajimavy rytmy a fantasticka Take the TIme.
2. Scenes from a Memory - vynikajici deska - spolu s I&W moje nejoblibenejsi deska od DT a moje top 3 vubec. O malicko ji mam radsi nez I&W - koncepcni album, kde jsou songy provazany pribehem o minulem zivote (deska zacina odpocitavanim do hypnozy). Cely album je nahrany v jednom kuse s jedinou mezirkou pred skladbou home (Tou zacina 2. dejstvi) ...vynikajici po vsech strankach, byt vyuzivajici hudebnich odkazu na predchozi alba DT zejmena (ale nejen) na I&W
3. Awake - v 90. letech jednoznacne nejtvrdsi album DT, s vynikajicima skladbama jako 6:00, Erotomania+Voice+Silent man atd....osobne jsem si k tomuhle albu hledal cestu trochu dyl.
4. Falling into infinity - vyborne album, ktere bylo kritizovano za svuj komercni nadech. DT ho nahrali primocareji a jednodusseji se zamerem zasahnout sirsi publikum, coz se jim castecne povedlo.
5. 6degrees - 2CD - Vyborne druhe CD doplnene pro tebe urcite zajimavym tvrdym prvnim CD, na kterym je zjevna inspirace kapelami jako byla treba Pantera
6. WHen dream and day unite - z myho pohledu nevyrovnane album, ale rozhodne porad vynikajici (jeste se zpevakem Charliem DOminicim) - za poslech stoji urcite Fortune in Lies, Ytsejam (anagram puvodniho nazvu kapely Majesty a Killing hand. Deska mi celkem hodne pripomina, i diky zpevu, Queensrÿche.
7. Muzes sahnout i po deskach DT z 21. stoleti, ale osobne doporucuju zacit prave I&W a pokracovat dal...
8.pokud mas rad Covery - tak nevahej vzit k poslechu desku CHange of Season - je to deska coveru + je tam asi nejdelsi a fantasticky puvodni song DT o 4 dejstvich - Change of Season, ktery puvodne mel byt uz na albu Awake - kdyby tam byl, tak bych si asi Awake oblibil mnohem driv....


Mimochodem tady par zajimavosti:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dream_Theater
Charakteristika písní

Dream Theater používají mnoho různých technik pro psaní textů svých písní, což je nejpatrnější v pozdějším období kariéry, jelikož jim jejich nahrávací společnost poskytuje větší volnost při tvorbě textů.

Počínaje albem Train of Thought začala kapela úmyslně vkládat do své hudby malé skryté části, jako balíček pro své zapálené fanoušky. Nejznámější z těchto takříkajíc „oříšků“ se objevuje v písni „In the Name of God“ a je to část známého výroku Mike Portnoye – „eat my ass and balls“ (česky: sežer mou p***l i koule) zakódovaný v morseovce šikovně skryté za mixáží písně (hlavně v úseku na 5:50 až 6:07 minutě). Od té doby fanoušci Dream Theater aktivně vyhledávají tyto drobné zvláštnosti, které ovšem příliš nezaujmou běžného posluchače.

Některé z technik skládání písní používané skupinou během jejich působení:

* Zvuk gramofonu, který je slyšet na konci písně „Finally Free“ na albu Metropolis Pt. 2: Senes from a Memory je stejný jako zvuk na začátku písně „The Glass Prison“ z jejich následujícího alba Six Degrees of Inner Turbulence. Akord, kterým zazní do ztracena konec alba Six Degrees of Inner Turbulence je stejný jako akord ve který se promění píseň „As I Am“ na následujícím albu Train of Thought. Nota kterou hrají klávesy na konci písně „In the Name of God“ z Train of Thought, je stejná jako nota která otvírá píseň „The Root of All Evil“ na dalším albu Octavarium, ikdyž toto album začíná stejnou notou na klavír, kterou i končí.
* Tři části písně „The Glass Prison“ z alba Six Degrees of Inner Turbulence, dvě části písně „This Dying Soul“ z alba Train of Thought a dvě části písně „The Root of All Evil“ z Octavaria obsahují prvních sedm taktů z dvanáctitaktové suity s textem Mika Portnoye, který vypráví o jeho účasti na dvanáctistupňovém protialkoholním programu Billa W. Tyto tři písně sdílejí některé stejné rify, hudební témata i texty. Portnoy projevil svůj zájem o hraní těchto taktů postupně po dokončení suity a každou část zvlášť věnoval Wilsonovi. Písně mají po textové i hudební stránce vztah s písněmi „Mirror“ a „Lie“ z alba Awake, na kterém píseň „Mirror“ pojednává o Portnoyově alkoholismu
* Dream Theatre často používají při komponování techniku, při které rozšiřují části písně pokaždé, když tuto část použijí. Jako příklad můžeme uvést „6:00“ z alba Awake, kde po intru začíná skupina už skoro hrát refrén, ale nezahraje ho a začne s další slokou (v 1:33 minutě). Když má potom znovu přijít refrén, zahrají z něho jen část (v 2:11 minutě). Píseň potom pokračuje a když se opět vrátí k refrénu, zahrají ho už celý (minuta 4:41). Tuto techniku nalezneme také v písních „Peruvian Skies“, „Blind Faith“, „Endless Sacrifice“ a další.
* Hudební citace (hudební téma, lehce přetvořené a použité v jiném hudebním kontextu) je technika, kterou proslavil Charles Ives. Dream Theatre ji použili například zde:
o Sólo v „Take Away my Pain“ (minuta 3:35) je citované v sólu „These Walls“ (minuta 4:43).
o Téma písně „Wait for Slede“ je později použito v písni „Learning to Live“ (minuta 8:11) a také dvakrát v písni „Just Let Me Breathe“ (v minutách 3:39 a 5:21).
o Téma písně „Learning to Live“ je použité v „Another Day“ (minuta 2:53).
o Téma písně „Space-Dye Vest“ je použité hned několikrát na celém albu Awake.
o Jedna z hlavních melodií písně „The Mirror“ je použitá jako outro ve skladbě „Lie“ na albu Awake (minuta 5:14).
o Jedno z témat písně „Erotomania“ je citováno v písni „A Change of Seasons“ (minuta 2:48)
o Jedna z melodických linek v „Metropolis Pt 1 (The Miracle and the Sleeper)“ (minuta 8:28) se opakuje v „Overture 1928“ (minuta 1:34) z alba Metropolis Pt. 2: Senes from a Memory a v druhém refrénu skladby „Home“ (minuta 6:49), kde je změněno pouze jedno slovo. Navíc některé slova z písně „Metropolis Pt 1“ jsou recitovány v „Home“ (minuta 5:17). V podstatě celé Senes from a Memory je plné hudebně-lyrických citací z „Metropolis Pt 1“ a píseň „Dance of Eternity“ je celé zkonstruovaná z různých částí které jsou součástí původního alba. Navíc Mike Portnoy hraje během skladby „Home“ rytmus z „Metropolis Pt 1“ (minuta 2:35). Tento koncept pak vysvětluje na instruktážním DVD s názvem „Liquid Drum Theatre“.
* Části každé písně na alba Octavarium hrají jako pozadí ve čtvrté části písně „Octavarium“ (minuta 18:40). Pořadí písní:
o základ: „Take all of me“ z Root of All Evil (minuta 3:03)
o sekunda: „Don’t let the day go by“ z The Answer Lies Within (minuta 4:21)
o tercie: „Tear Down These Walls For Me“ z These Walls
o kvarta: „I walk beside you“ z I Walk Beside You (minuta 1:06)
o kvinta: „Hysteria“ z Panic Attack (minuta 3:35)
o sexta: „Chat would you say“ z Never Enough (minuta 2:49) – tento úsek je nejlépe slyšitelný
o septima: „All praised and sacrificed sons“ z Sacrificed Sons (minuta 3:26)
o oktáva: „Medicate me“ z Octavarium (minuta 10:08)
* Hudební citace jiných interpretů v hudbě Dream Theater:
o Ve „Fatal Tragedy“ se dvakrát objevuje „Acid Rain“ od Liquid Tension Experiment (stopa 4:21 a 6:33)
o Ve „Sacrified Sons“ se objevuje linka z Teddy Bears Picnic (stopa 7:02)
o Píseň Jingle Bells je na „Octavarium“ (stopa 17:47)
o Battle Hymn of the Republic se objevuje v pozadí písně "In the Name of God" (stopa 12:56)
o Píseň od The Beatles "Within You Without You" se objevuje v písni "To Live Forever" na videu Images and Words: Live in Tokyo
* Texty jiných skladatelů, které se objevují v textech Dream Theater:
o Třetí část „Octavaria“, která se nazývá Full Circle je ódou Mika Portnoye na progresivní rock. Text obsahuje spoustu slovních hříček na seznam jeho blíbených písní, kapel a dalších věcí. Jsou to například: Day Tripper, Lucy In The Sky With Diamonds, Get Back od Beatles, Supper's Ready a The Cinema Show od Genesis, Careful With That Axe Eugene a Yes' Machine Messiah od Pink Floyd, a také My Generation (The Who), Show Me The Way (Peter Frampton), Light My Fire (The Doors), Day For Night (Spock's Beard), Sailing On The Seven Seas of Rhye (Queen), Seize The Day/Diem (téma jejich písně z roku 1995 "A Change Of Seasons"), Gabba Gabba Hey (z písně "Pinhead" by The Ramones), a Hey Hey My My (Neil Young). Uveden je zde i herec Owen Wilson, bývalý vokalista Judas Priest Tim "Ripper" Owens, frontman skupinyVan Halen David Lee Roth, Wilson Phillips, Jack the Ripper, Cheech and Chongův "Dave's not here, man…", a Nightmare Cinema.
o Také na „Octavariu“ (stopa 14:00) je ukázka, osoby říkající „This is where we came“. Tato ukázky je pravděpodobně referencí na „The Wall“ od skupiny Pink Floyd. Na konci The Wall totiž můžeme zaslechnout hlas říkající „Isn’t this where…” a na začáku desky stejný hlas říká “…we came in?” Toto je pravděpodobně ukázkou téma celého Octavaria - jak se věci stále dokola opakují.

Re: Dream Theater

Napsal: 22.05.2010 22:23
od Funky_Train
Moc je nemusím, ale John Petrucci je sakra dobrej kytárista, to se musí nechat :!: :!: :!:

Re: Dream Theater

Napsal: 26.05.2010 14:19
od Nero
Skořepný Šokátor píše:Tak jsem se před pár dny rozhodl o tuhle kapelku zajímat když jsem tu viděl tuhle diskuzi, a líbí se mi A Rite Of Passage, Octavarium a Root Of All Evil - co byste mi doporučili za další písničky? Spíš takovou tvrdší tvorbu?
Tvrdší alba jsou určitě Train of Thought, Systematic Chaos. Zkus i Black Clouds and Silver Linings. I to Octavarium by ti mohlo sednout. Vypadáš spíš na příznivce té podoby DT 21. století. Nicméně rozhodně bych neopominul desky jako Awake, Images and Words a rozhodně ne moje oblíbené Scenes from a Memory. 6 Degrees of Inner Turbulence osobně moc nemusím, ale mohlo by ti sednout, Falling info Infinity je jistě zajmavé, ale asi ti nesedne. When Dream and Day Unite asi budeš moc vynechat.

Re: Dream Theater

Napsal: 26.05.2010 14:38
od Skořepný Šokátor
Jo BCaSL se mi líbí moc, další poslechnu...fakt dík hoši za tenhle objev :wink:

Re: Dream Theater

Napsal: 23.06.2010 23:40
od holkoun

Re: Dream Theater

Napsal: 24.06.2010 6:21
od Jester
holkoun píše:rozhovor s Portnoyem:
http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-cla ... eten~2010/
Díky, dobrý článek. Jinak mně se víc líbí styl G. Harrisona než Portnoyův.