Hudební fórum

Tenacious D - Pick Of Destiny

John Lennon byl první můj první impuls pro to, abych se začal pídit po tom, jak vlastně funguje kytara. Tu první, nalezenou na půdě s ulomeným krkem zkrouceným do vrtule, mi táta nechal u truhláře dát trochu dohromady v r. 1982. Naučil jsem se tři akordy, tři písničky a byl jsem king No a po dvou letech, když jsem byl na učňáku jsem si pořídil o trochu lepší nástroj a tak to šlo dál. A taky už to potom nebyl jen Lennon, ale Lemmy Kilmister, Angus Young, a spousta dalších skvělých běsů.

Hmmmmm,coby.. Byl sem jeden z těch pitomců,co si řek,že založí kapelu.Koupil sem si kytaru o který sem nevěděl ani prd.Kytary mi pak přirostly k srdci.Na kapelu teď nějak tak zvysoka ****,hlavně se pořádně odreagovat.

uplne prvni impuls byl asi tata ktery na kytaru hral (kdysi snad i v nejakych kapelach), na kytaru jsem od malicka smrdlal nejake lidovky ktere me nebavily, i kdyz jsem uz pres starsi segru (resp jeji kazety) objevoval kapely typu offspring nebo green day tak jsem do kytary spis jen tak bezcilne busil. pak jsem asi v deviti letech nahodou zahledl v tv zaznam z woodstocku jak tam Hendrix hraje star spangled banner a to mi uplne obratilo svet vzhuru nohama pamatuju si jak jsem v soku bezel ke spanelce a snazil se z ni vyloudit ty sileny zvuky co on delal pakou + vazbama s univibem a nechapal jsem proc to nejde, co a jak asi dela nejak jsem se do toho zakous a uz me to nepustilo.

co se tyce vyberu kytary jsem byl jako zaryty hendrixofil odkazan na strata, ktery me vzdycky fascinoval designove i zvukove napred jsem mel zakazkovou jolanu marina po tatovi (mela sileny dohmat, neladila a znela jako kdyz nekdo krici do plechove trubky). pak prisla jolana galaxis (vybral jsem si ji tehdy s dedou v bazaru protoze mela dva rohy a mechaniku na jedny strane jako strat), posleze prvni kytara co trochu ladila a hrala - cort strat z indonesie za 5tisic funglovka - to mi bylo 11. pak dloouho nic, az jsem dal v sestnacti spolecne s rodinou dohromady penize na opravdovyho fendera am. standard pamatuju si ze jsem musel delat ruzny "prehravky" jako kus toccaty D-moll, nebo veci od hendrixe aby deda vedel ze kytara nebude lezet v koute ) v mym okoli moc americkych stratu nebylo, ale z tech par co jsem zkousel jsem vydedukoval ze chci model vyrobeny po roce 2000 (zaoblene hrany hmatniku a vetsi radius, dneska mi to je jedno ale v te dobe jsem na to byl strasne fixovany) a nechci poleno typu 70ty leta - nakonec se mi podarilo sehnat kytaru presne podle mych predstav, 2003 (v te dobe funglovka, po sesti letech uz solidni relic) american series v sunburstu a s javorovym hmatnikem od jednoho sberatele.

az asi pred trema rokama jsem zacal touzit po kytare s humbuckerema koncepcne odlisny od strata, protoze se mi ty singly uz zacly trochu zajidat - mimo pseudohumbuckeru na galaxisce a pulrocni epizody s prisernym mexickym fat stratem (vyjimecne spatna kytara) jsem vzdycky hral jen na singly. stejne se k nim furt vracim ale i tak to nejde pouzit na vsecko, po par nastrojich a vyhozenych penezich jsem konecne poridil vysnene PRS takze strat ma ted trochu oraz, stejne se k nemu ale zas vratim (jako zatim vzdycky) i kdyz ma proti PRS spoustu vad, nektery veci prs proste neumi.

EDIT Nero: sloučeny 2 posty, existuje tlačítko UPRAVIT

Já se na kytaru chtěl naučit vždycky, ale nějak mě rodiče nebrali vážně, když jsem to chtěl jako dítě. Ale loni jsem si řekl, že prostě do toho praštím, rozbil jsme prasátko a běžel do obchodu:). Můžu říct že to byla nejlepší volba v mým dosavadním životě:).

PS: Kytara nikdy nezradí

První motivace byla od mého otce, uměl hrát na kytaru a já vždycky koukal.
Druhá motivace byl asi Cobain a Nirvana. Prostě umět to co oni. Tak jsem dostal Jolanu Galaxis od strejdy a už to začalo kámoš měl doma nějaký sezík tak jsme zkoušeli první songy od Nirvany.
Posléze mně chytl hevík takže jsem chtěl hrát už něco jiného.
Ale hlavní motivací se pro mně stal ten životní styl alá rock'n'roll. Prostě žít naplno a užívat si života Takže jsem si koupil jednu z nejvýstřednějších kytar co jsem našel a na co jsem měl. Stagg Jaguar v červené metalíze To bylo peklo...potom jsem jí začal upravovat. Vypadala fakt šíleně když jsem jí na pickguard udělal britskou vlajku Potom jsem jí prodal a koupil, chvilkové pobláznění, nějaké německé tele to jsem asi do týdne poslal dál do světa a koupil Squiera (rok 04). A tady jsem zatím skončil.
Ale nejvíce mně vždycky motivují koncerty, prostě stát na pódiu a jedním mávnutím ruky pozdravit hafo lidí a předat tu zábavu dál Prostě být legendaaaaaaaaa

PS: Hendrix mně taky chytl, ale hrát mi to nejde

Kdyz muj otec umiral na rakovinu oka, bylo mi teprve sest. Z te doby si toho moc nepamatuju, ale co mi utkvelo v hlave byly jeho posledni slova:
"Synku, v rodine mame takovou tradici. Muj dedecek, tvuj pradeda, byl slavny muzikant. Kdyz umiral, potreboval svoje dilo predat dal, a tak kdyz nastala soudna chvile, predal svuj nastroj memu tatinkovi, tvemu dedovi, a rekl: hraj jak nejlip umis. A zemrel. Kdyz byl tvuj deda na smrtelne posteli, rekl mi, ze kdyz budu jeho nastroj ctit a hrat na nej srdcem, dostanu se v zivote daleko. A mel pravdu. Uz je to davno, ale mel jsem svuj kus slavy, stejne jako on.
Nastal cas, predat zezlo synu. Hraj jak nejlip dovedes." a umrel.
Tehdy jsem jeste nevedel co to vsechno znamena, ale dnes uz vim jak to myslel.
Na rumbakoule hraju uz 15 let a troufam si rict, ze vim co to obnasi. Je to tvrda drina, ale vysledek stoji za to. Clovek se furt neco uci a tak jsem stale jeste na zacatku cesty.

/nuda v praci

Chuck Schuldiner

První to byl hlavně Clapton, potom samozřejmě School of Rock a Pick of Destiny, tím nejsilnějším impulsem ale bylo to, když jsem začal poslouchat Iron maiden.

Cena za akustiku a jeji jednoducha udrzovatelnost / skladovatelnost.

Žena...

Tom Morello!

Prostě mi jednoho dne ruplo v bedně..bůh žehnej tomu dni!

Nějak jsem v 17 vycítil, že se tím dají na mejdanech docela dobře omámit holky a pak není problém si vybrat...

Rychle jsem nacvičil pár akordů na strašnou španělku s kovovýma strunama a dohmatem asi kilometr a už jsem byl jednookým králem večírků mezi slepými nehráči. Písničky se přepisovaly na psacím stroji, neznámé akordy řešil kapodastr nebo transpozice a na 3-4 akordy šlo zahrát téměř všechno od Nohavici po Olympic... psal se rok 1985...

Darth Maul píše:Nějak jsem v 17 vycítil, že se tím dají na mejdanech docela dobře omámit holky a pak není problém si vybrat...

Rychle jsem nacvičil pár akordů na strašnou španělku s kovovýma strunama a dohmatem asi kilometr a už jsem byl jednookým králem večírků mezi slepými nehráči. Písničky se přepisovaly na psacím stroji, neznámé akordy řešil kapodastr nebo transpozice a na 3-4 akordy šlo zahrát téměř všechno od Nohavici po Olympic... psal se rok 1985...

ten dodatek nemá chybu..

mna nadchla 'tallica...dlho som ju pocuval a ked som ju uz poznal odpredu-odzadu tak som si povedal, ze 'where do I go from here?' tak som chytil segrinu spanielku a zacal som brnkat Sanitarium to som teda zistil ze je na mna asi moc tazke na zaciatok, tak som sa vrhol na Maidny, to uz slo vpohode

napadlo mi ze by mozno bolo zaujimave zalozit topic o tom, ako vyzerali kazdeho tu pritomneho zaciatky s hranim na gitare...teda, nie to, co nas k hraniu dostalo a inspirovalo, ale ako prebiehali prve mesiace/roky, kto mal ucitela a kto sa ucil sam, ako sa s tym popasoval atd...

ak tu uz taky topic je, tak sorry, nenasiel som mozno nehladam dost dokladne

Tak ja jsem 3 roky hrala na akustiku...ale to me nejak nebralo... A na elektriku me motivoval muj tata, kterej chtel hrat driv na bici, to mu nevyslo tak aspon ze me chtel nejakoiu rockerku a driv jsem hrozne chtela kapelu. Tak jsem si rekla ze to zkusim a koupila se kytara a me to zacalo hrozne bavit. No a skupina to je asi Edguy, nebo Dragonforce

K-on a Beck, jednou tak na to čumím a řeší tam cenu elektrické kytary a tak mě trklo se podívat kolik stojí a už byla objednaná

Apalucha - anebo dovolená chlapi + děti na co nejhůře vybavené chatě Večer oheň pivko a kytary + kajon - dětský repertoár (Noc na Karlštějně, Včelí medvídci, Jožin z Bažin a další mládkoviny, Ať žijí duchové a pod) prokládané a po usnutí prcků nahrazené Butami, Beatles, Red Hoty, Metallicou, Nirvanou, Alice in Chains, Pink Floydy a pod No a chtěl jsem nejen zpívat, ale přidat se ke kytarám, tak jsem se do toho na stará kolena pustil 8 měsíců akustika, teď jsem si do toho přibral elektriku, defakto proto, že je to doma tišší než akustika (narodil se další přírustek na apaluchu), a taky proto, že mne to hraní chytlo

Sum 41