Hudební fórum

Díky za další zpřesnění. Ta problematika zdroje je čim dál zajímavější Na metal to rozhodně nemam...to neni oblast mýho zvukovýho (ani hudebního) zájmu Baví mě více či méně nakřáplej zvuk a na to ten zesík chci postavit a odladit zvuk,kterej mi bude vyhovovat. A i proto už měsíc osciluju mezi usměrněním lampou vs. křemík. A už nevim. Protože jednou se dočtu,že usměrňovat lampoou je v dnešní době blbost (mr. Soldano). Pak zase, že lampa ve zdroji umí zafungovat podobně jako kompresor (tzv. sag efekt, už sem toho o něm přečet celkem dost), jenže to jen u dvojčinný AB třídy, u jednočinnýho to tak prý nefunguje, tudíž se může klidně použít křemík (kterej je použitej i v nejnovější verzi SEL AX84, byla tam lampa). Takže, kam se mam vrtnout? Zdroj ošulit nechci, až ho napočítam,pochlubim se... Budu rád,když mi k tomu pak přidáte názor, klidně se necham zkorigovat do lepší (dražší) varianty, pokud to netrefim. Objednávku udělam, až si budu jistej, že to je finální a kvalitní řešení.

moh by sis tam dát jak usměrňovačku tak diody a přepínat mezi . jen je třeba počítat s tim že usměrňovačka ti sežere 20V (podle typu) z anodovýho napětí a normální diody asi jen 1,5V .

Mně se po letech bádání nejvíce osvědčil tento zdroj: Ideálně použít měkký síťák s plechy s nižším sycení, třeba od Mercury Magnetics, s napětím třeba 320 - 0 - 320mA. Ovšem to se trochu prodraží. U běžného standartu bys měl mít pro takovýto zesilovaček na primáru cca 275 - 0 - 275 / 60mA. Tlumivka pak pochopitelně na stejný proud a napětí min 400V. Když to šikovně poskládáš, ze zdroje Ti nepůjde absolutně žádný brum ani při vytočeném volume na max. a přitom ve špičkách docílíš krásného komprimačního efektu.

Dík. Nevíš náhodou napětí na anodě a bias, jaký má v tomhle případě ELka? Snažim se pořádně pochopit ty konce porovnáváním teorie a praxe. Navíc, chtěl bych si to trafo nechat namotat s odbočkama na nižší napětí, abych moh použít i diodovej usměrňovač a nezměnilo se mi napětí po usměrnění. Jak sem řikal, ten zesík stavim k edukačním účelům. Vyjdu z něčeho,co funguje a pak chci zkoušet, co se stane "když". Samozřejmě na základě nějaký teorie. A zajímá mě i vliv křemík vs. lampa (dokud to neuslyšim,tak s tim nedam pokoj ).

Záleží na vlastnostech výstupáku. Moje hodnoty budou pravděpodobně úplně jiné, než naměříš Ty.

když je tam auto bias tak tam je to asi jedno když se teda použije vástupák s +- impedancí co potřebuje lampa a bias se nastaví sám podle napětí . no a když by se dělal fixní bias tak to se nechá spočítat http://ax84.com/biascalc.html do katody se vrazí odpor do serie s výkonovým potenciometrem a tim si pak nastavíš proud .

Ahoj.Bude tam autobias. Ale i tak jsem si to napočítal
Mam dotaz ohledně výstupáku. Použiju vykuchanej z Tesly Teslatron TS536. Tam běželo na 260V s koncovou ECL86. Moje otázka je - uhandluje to 300V? Když jsem si zpočítal impedanci primáru, vychází 7430 OHM, což akorát sedí se 7500 OHM potřebných pro EL84 pracující na 300V a protože k těm trafům jsem nikde nenašel jedinej dokument, nevim, co si můžu dovolit...

pokud to trafo bude v nějakým slušným stavu a nebude se drobit izolace tak těch 40V navíc by tomu nemělo dělat problém . Těch 300V je na to EL84 už trošku moc . Nebo teda je to maximum co snese . lampa to ustojí ale asi odejde rychlejš .

To trafo nevypadá španě. Uvidíme

nech si proměřit izolaci na megmetu. starý trafa můžou stokrát vypadat dobře...

Taky mi napadlo,nechat si to někde proměřit,jenže v Plzni kde? Nikoho,kdo tohle dělá neznam. Mimochodem, to trafo je z Teslatonu a má číslo 1PN 676 40. Kdyby jste k němu měl někdo nějaký informace,budu rád.

Ahoj, dělám náčrt rozložení součástek pro šasí a všiml jsem si že transformátory jsou navzájem (na většině fotkách) o devadesát stupňů otočeny. Je to pravidlem?

EDIT: tak otázku stahuji, našel jsem to.
Vliv to má na brum

Slyšel jsem tu, že je to proto, aby se brumy z napájecího trafa neindukovaly do výstupního.

Díky!

Nejlepší je, když jsou osy vinutí traf úplně mimoběžné v prostoru, a neměly by ani mířit na elektronky. Třeba napájecí trafo naležato s osou vodorovně a kus od něho výstupák na stojato s osou svisle.

Taky můžeš zkusit metodu se sluchátkama. Najdeš to tuším někde na AX84

Právě jsem se někde na anglickym FAQ o stavění high gain zesolovačů dočetl, že někdo vůbec nepoužívá stínený drát a že prý jenom zakroutí dva dohromady a má i tak dobré výsledky. Stavěl prý Valve junior, použil to tam a používá to pořád. Jakej na to máte názor vy?

valve junior neni hi-gain ...

Tak to teda nevim proč to tam pletl. Jinak, dá se to teda používat?

Stíněný kabel používám hlavně na signálové cesty. Je to vyšší level než kroucená dvojlinka a hlavně nevím jak bys ji tam chtěl použít. Zkus si postavit něco higain ať víš jak je to citlivé...