Nedá mi to a podělím se dojmy ze Sonisphere taky...
Jsme v topicu o Metallice, tak nejdřív o ní - první koncert, na kterej jsem se dostal, takže by mě Hetfieldovci odvařili, ať by hráli jakkoli

. K těm Larsovejm double bass výpadkům, ronnie má naprostou pravdu, byly tam, to je neoddiskutovatelný, ovšem to mi zážitek zkazit nemohlo (ale One jsem, pravda, čekal alespoň trochu líp odkopaný). Jinak tomu po instrumentální stránce bylo těžko co vytknout. Příjemně mě překvapily dvě věci - Jamesův zpěv, nebylo to takové to výš položené "skřípání", které předváděl poslední dobou (éra Death Magnetic), ale jeho vokál mi přišel zase hlubší, jistej, super (ty přirovnání berte s rezervou) a další nádhera byl playlist (naprostý perly, který teď nehrajou tak často - Disposable Heroes, Battery, Harvester,... však víte). Prostě 2 hodiny fascinace a dojetí, kdy jsem texty (stejně jako všichni kolem) odeřval tak, že jsem ráno hledal hlasivky a z devil horns jsem měl křeče v rukách

.
Úplný absolutno pro mě byl set Slayer, na který jsem se protlačil až k zábradlí oddělující sektory a ty moje thrashový modly jsem měl jako na dlani. Zase, odeřváno spolu s Arayou, headbanging o zlomkrk, ukazováčky a malíčky neustále v pozoru, super pařba, hned vedle mě se rozjel pěknej mosh, friendly violent fun hadr. A tady se projevil respekt mezi lidma, i když se pařilo jak o život, tak samej úsměv a OHLEDUPLNOST, kdy se lidi sbírali ze země, za větší rány omluvný gesta, všechno OK, pak mi povídejte, že metalisti jsou agresivní tupci. Playlist taky úžasnej, strašnou radost mi udělal Silent Scream (Lombardo je hrozný zvíře

).
Anthrax byli skvělý, přesně takový, jaký jsem čekal, funny skočnej mazec, párty až za hrob...
Megadeth taky šleha, s muzikantama, jaký má Dave v sestavě, je za vodou, odehraný profesorsky, ale se zápalem a vášní, tomu říkám sofistikovanej thrash, bomba.
Obdiv, jestli jste to dočetli až sem, ale potřeboval jsem se podělit o dojmy a zážitky, kterejch jsem ještě teď plnej.