Hudební fórum

Jó Pikusi, to já už neovlivním, to je na pánu bohu, já udělám jen to nejlepší co dokážu, víc nee : ))
Ještě jsi mi připoměl.. ohledně prohřátí.. určitě po nastavení nechat běžet, nějakou dobu, zahrát si a přeměřit, nechat zapnutý nějakou dobu,klidně hodinu dvě, zas přeměřit, párkrát se stalo že elektronka se při normálním nastavení chovala běžně třeba, ale za nějakou dobu žačal proud stoupat a anoda červenat, nebo se kus projevoval nebývalou strmostí, taky to nedopadlo dobře, takže neprověřené elektronky kontrolovat trochu pečlivěji, třeba když jsou už použité...i u nepoužitých je to dobře udělat,pokud nejsou z ověřeného zdroje napárovány... ale tam je už postup trochu jiný a důvody také..

No ještě mě napadlo co změna napětí v síti +10% -6% ?? Např. na změnu žhavicího napětí nemusejí reagovat obě elektronky stejně.

Ano, to je pravda, jedna z veci kterou ovlivnime jen u nastaveni, v provozu už bohužel ne.

Zdar, chlapi prosím Vás nepletete si zesilovač pro kytaru s elektrozařízením NASA na měsíční sondě?

Zdar, já věděl že tě to zaujme : )

... tak jsem provedl simulaci ..
vzal jsem tři dvojice 6L6
sovětskou, JJ a Engl
síťové napětí jsem nastavil 220 / 230 / 240 V
přičemž se žhavící napětí pohybovalo asi takto : 5,86-5,88 / 6,13-6,15 / 6,39-6,41 V
sovětská dvojice se " rozjela" o 1mA, Engl o 1mA a JJ o 2mA (rozdíl proudů obou elektronek, kdy byli proudy ve výchozím stavu stejné a při změně napětí sítě se proudy vůči sobě změnili o udanou hodnotu)
Takže výsledkem je, že pokud by takhle reagovala většina značek a typů, nemusíme mít z "přiměřené" změny napětí v síťi, příliš obavy...pokud jde o zhaveni jako takové a jeho vliv, proud anodou se vsak zmenil v nejhorsim pripade o 6mA.

Trevor: Super, díky! Můžeš prosím postnout naměřené hodnoty Ia, co se kam posunulo? Stačí pro jeden pár. Domnívám se, že to není napětím na vlákně, ale jen změnou prac. bodu. Když se změní napětí v sítí, tak se stejným poměrem musí změnit Ua i Ug => posune se pracovní bod elky, ale už ne lineárně, protože ta závislost Ua,Ug,Ia není lineární při nižších proudech. Rozdíly proudů v páru jsou pak dány nespárovaností elektronek.

TubeGuru: To si určitě nepleteme .

Trevor: Zajímavej experiment. Kterej navíc dokládá to, že nastavovat pracovní bod nějak extra přesně za pomocí megasložitých metod, je prostě zbytečný. Zapneš zesilovač jindy a můžeš to nastavovat znovu. Zapneš ho jinde a můžeš to nastavovat znovu... a když k tomu připočteš to, o čem jsme psal já... prostě, nemá to smysl .

jurator, Nejní zač, měřil jsem to v katalogovém zapojení pro 6l6GC v AB při cca 360V na anodě, tak jsem nastavil kolem 40mA.
Jj změna prac bodu za to může nejvíce, chtěl jsem zkusit měnit i jen samotné žhavení, ale to se v zesíku povede málokomu samostaně měnit, tak jsem od toho upustil : )
Ale tak aspoň pro nějakou reálnější představu co se může stát, je to, si myslim, schopný příklad...

220/230/240V
jeden kus -37/40/44 - druhý kus-37/39/43 mA

Je to jen tak pro orientaci viď, každý zesík je jinde napětím i proudem a zdroj taky nereaguje vždy stejně, podle tvrdosti a druhu usměrňovače, tohle je na diodách, ale mám tu jeden kousek kde se dají použít dva rozdílné druhy usměrňovaček, tam by to bylo možná taky zajímavé zkusit..

kmensik píše: 24.10.2018 18:27 Teď jsem nastavoval bias tak, aby se co nejvíce eliminoval brum. Jedna lampa 27mA, druhá 34mA (fix bias, dva trimry). Taky dost rozdíl. V tomto případě je spíš na vině nesouměrné vinutí výstupáku. Ničemu to nevadí, hraje to pěkně.

Taky jsem si hrál. Přehodil jsem EL34 mezi sebou bez úpravy předpětí. Klidový proud skočil z těch 27 a 34mA na 17 a 54mA. Takže každá lampa je úplně jiná (staré Tesly). Pokud by zesák neměl bias trimr pro každou lampu zvlášť nebo měl autobias jako MB, musely by se použít hodně dobře spárované lampy, jinak by byl konec dost rozhozený.

kmensik, No tak to je bezva, aspoň víš jak na tom jsou když jsi zkusil je prohodit, co všechno jde poznat jen v zesíku... pokud by měli stejnou strmost, nebo aspoň hodně podobnou, což taky můžeš zjistit, když máš možnost nastavovat předpětí, poběží to bez problému a jestli víš i Ua a Ug1 víš i jak na tom jsou emisí zhruba. jj nastavení pro každý kousek zvlášť není od věci když je ta možnost.

Pikus, teď aspoň víš že stačí změřit napětí v zásuvce a víš jestli hraješ s koncem nastaveným na "cold" nebo "hot" : D

Trevor píše: 26.10.2018 9:34 Pikus, teď aspoň víš že stačí změřit napětí v zásuvce a víš jestli hraješ s koncem nastaveným na "cold" nebo "hot" : D

Mám doma pěknej analogovej panelovej voltmetr do 250 VAC (takovej retro - kolatej, žlutě podscícenej)... až budu dělat nějakej steampunkovej zesilovač, plácnu ho na předek šasi .

Když se Ug2 zvýší o 5% tak se Ia zvýší o cca 12 mA, ale současně se zvýší -Ug1 takže Ia klesne o cca 5 mA tedy celkové zvýšení bez vlivu změny Uf by mělo být cca 7 mA, změna Ua o 5% má celkem nepatrný vliv (cca 0,3 mA).
http://www.alldatasheet.com/view.jsp?Se ... gJbIPD_BwE

Lampy, flašky .. v jednom starým zesilovači mi přišly 4 Mullardy EL 34 z roku 74 - a hrajou líp než cokoli novýho, nový JJčka naprosto o ničem, EH jakž takž, Svetlany winged C dobrý ale už nejsou.. nic jsem neměřil nemám na čem, ale slyším ..
a pak mám nějakej prehistorickej poválečnej zesilovač - něco takovýhohle, asi KZ 9 http://www.teletym.g6.cz/radia/zes/KZ8/KZ8.jpg s naprosto bizarníma lampama (6F31(předzesilovač fotonka), 6BC32(předzesilovač mikro), 6BC32 (směšovač), 6CC31 (obrácení fáze), 2x6L31 (koncový stupeň), AZ12 (usměrňovač) )

no, před 20lety dával do starýho pre Rola celestiona naprosto, ale naprosto nejlepší crunch co sem kdy slyšel.. dneska se ho bojím bez variacu zapnout.. ale možná by to ty lampy i tak přežily.. prostě tenkrát se dělaly věci co vydržely, ne ten šunt jako teď

Zdar, lampy to velmi pravděpodobně přežijou, ale filtrační elektrolytické kondenzátory bych pro jistotu před provozem naformoval.

Tondo, ty elektronky nejsou vůbec bizarní, spíš docela běžné, asi ne tedy pro kytarového hráče,ale pro člověka c s elektronkou trochu dělá, zcela běžné typy co se dříve vyráběli, z fleku ti řeknu že AZ12 a 6L31 mám ještě určitě v zásobě, u těch ostatních nevím, hodně jsem toho poslední dobou rozprodal za pár kaček, protože to byli nadnormální zásoby, právě takových typů co se v nástrojových zes. moc často nepoužijou, ty tvé typy ale nebude problém sehnat si myslím, jiná věc je v jakém stavu, chce to aspoň zkoušeč..
To že Mullard budou hrát jinak než JJ je asi bez debat : )
Jinak jak je výše, určitě věnovat pozornost elektrolytům kolem zdrojové části,v katodách elektronek apod. hrubé naformování a jejich kontrolu a přeměření zvládneš i s multimetrem, jde jen o vhodný postup, pak bych taky věnoval pozornost vazebním kondenzátorům, jak bude nějaký naprasklý, či jinak pootevřený, tak by to chtělo vyměnit a samozřejmě ty co vypadají dobře, zhruba proměřit aby seděla kapacita, pokud bys to chtěl trochu víc probrat, udělej pořádné foto vnitřku a napiš přesný typ.

Zdarec, poprosím o radu/výpomoc. Kamarád si neohlídal na fesťáku aparát a nějaký kluk si ho chtěl vypůjčit. Někdo byl tak strašně šikovný, že tavil Mesáckej koncák fifty/fifty (starší verze) a jedná půlka jela (nikdo neví jak dlouho) bez zátěže. Od té doby ta jedna polovina nejede. Můžete mi nějak lidově říct postup, jak alespoň dokážu spolehlivě určit, zda odešli lampy, nebo samotné výstupní trafo, nebo oboje? Připomínám, že jedna polovina stále hraje dobře. Děkuji za info.

Vymontujes vystupak.
Do poloviny primaru pustis střídave napětí, staci 12V vic nedavej,porovnas co leze z druhe poloviny a pak zas naopak,potom kdyz to bude ok,post to do celeho primaru a zmer co je na vystupu,z toho se da odhadnout nebo spocitat zda prevod sedi.
Sam ale asi nezmeris izolacni stav,jestli nemas megmet.
No a elektronky vis jak zmeris ne? Akorat nevim jestli bys do toho mel stourat, zkus si cvicne to trafo a zapis vysledky,pak uvidime
Kdybys nerozumel,nakreslim...

Zdar, nouzově můžeš změřit izolační stav i multimetrem. Měř primár proti jádru, sekundár proti jádru a primár proti sekundáru. Když tam bude zuhelnatělá izolace, bude odpor v řádu desítek nebo stovek Ohmů. Normálně by měl být v řádu megaohmů. Kdyby to výstupní trafo přežilo, byl by to zázrak. Zrovna MB Fifty-fifty nemá žádnou ochranu (varistor, diody) proti přepětí na anodách koncových lamp. Elektronky to s trochou štěstí přežít mohly.

OK, děkuji za info. Než by se demontovalo/měřilo trafo. Pomůžou mi údaje, když proměřím lampy přes bias patice? Pokud uvidím hodnoty mA v normě, v porovnání s druhou (funkční) stranou, budu mít jistotu, že lampy přežili? Nebo je to nebezpečný postup?

Teoreticky je to napul dobra uvaha,ale kdyz bude trafo prerusene nenameris nic ani s dobrou elektronkou a kdyz bude primar spalenej a ve zkratu nameris normalni hodnoty : )