Hudební fórum

Díky za rady, většinu z toho dělám taky, příště zkusím stejnosměrné žhavení a vstup daleko od zdroje. Hlavně příště už nebudu nic předělávat, ale navrhnu si celej zesík sám, v pro/engineeru to vymodeluju i se zapojením všech kablíků k elektronkám a dám to sem... Radši strávím tejden navrhováním a předěláváním ve virtuálním světě, než to pak předělávat v reálu .

Ahoj, poprosil bych vás o radu .

Pustil jsem se do lampového kombíčka, EL84 v konci, dvě ECC83 v preampu... Měl jsem několik problémů s rozchozením zesilovače (hlavně se zdrojem) a při rozchazování se mi povedlo připojit na chvíli na ECC83 400V. Od té doby se i po výměně všech elektronek line ze zesilovače hlasitý šum (do té doby byl šum neslyšný) a občasné a náhodné praskání. Šum je závislý pouze na hlasitosti potenciometru volume.

Vzhledem k tomu, že jsem mamlas a nedošlo mi, s jakými dělám napětími, použil jsem jako vazební kondenzátory svitky na 63V.

Chtěl bych se zeptat, nevíte, čím by ten šum mohl být způsobený? Mohly by být na vině odpálené vazební kondenzátory?

no lampě to asi neudělalo nic nebo jí to ubralo pár hodin života . Nevim teda co si kam připojil ale docela jistě to budou ty kondíky . Mam za to že hodnota 64V je stejnosměrná a jestli ti signál kmitá někde kolem 100V tak je problém . Jo a když budeš už v tom vyměňování tak vyměň všechny kondíky a použij alespoň pro 600V .

Asi by bylo dobré pořešit to napájení,co tam máš za zdroj? diody nebo usměrňovačku? 400v? tady by stačilo 230-250v za trafem,pokud nebude mít střed a poladit zdroj, podle schéma kterých je tady spousty, když zabádáš v tomto tématu,těch zdrojů je tady opravdu dost

Asi to opravdu budou ty kondenzátory... až je seženu, vyměním je a uvidím. Resp. myslím si, že odešel pouze vazební kondezátor před koncovou elektronkou...

Zdroj je zatím z diod, ale plánuju ho předělat na usměrněnej elektronkou (až seženu tlumivku). Momentálně zdroj fuguje, jak má a dává napětí, který po něm chci. Navíc, jsem si téměř jist, že zdrojem to není.

Počítáš s tim že elektronka má vyšší voltage drop než křemíková dioda . Křemík má pokles o cca 0,5 V na diodě ale elektronka seřere i 20V

core88 píše:Počítáš s tim že elektronka má vyšší voltage drop než křemíková dioda . Křemík má pokles o cca 0,5 V na diodě ale elektronka seřere i 20V

Jo, s tím počítám... .

EDIT:
Tak jsem zjistil, čím to šumění bylo... nevím proč, ale odešel potenciometr. Když jsem to přepojil na jinej, tak už to hrálo normálně . Ale každopádně ty svitky vyměním, protože je na nich cca 130V a jsou dimenzovaný na 63V (divím se, že ještě fungujou) .

možná přez ně šlo moc proudu a vypálilo mu to dráhu .
Oni se ty svitkáče neodpálí hned. Takle dopad jeden svitkáč co sem měl paralelně připojenez u usměrňovací diody (trafo 400 0 400) . cca 4 dny to ustál https://scontent-b-ams.xx.fbcdn.net/hph ... 3865_n.jpg

Chudák malej ... přesně tyhle tam mám použitý jako ty vazební, ale už mám objednaný jiný. Proč se dává takhle paralelně k těm usměrňovačkám?

Pikus píše:Proč se dává takhle paralelně k těm usměrňovačkám?

Kondenzátory se dávají paralelně k usměrňovacím diodám proto, aby se odfiltrovaly rušivé impulzy, které vznikají v každé půlvlně napájecího napětí. Nejvíce se to projevuje při malém odběru proudu, kdy jsou diody otevřené pouze velmi krátkou dobu. Proudové impulzy, přes které se nabíjí kondenzátor, pak jsou krátké špičky, které mají široké spektrum a můžou být slyšitelné v zesíleném signálu.

Když máš diody s nižším jmenovitým napětím než potřebuješ tak dáš 2 do série . a ty kondíkyse tam dávaj prej proto aby se líp rozdělovalo napětí mezi diodama . A taky to asi ruší šum kterej vzniká při spínání diod . tady je o tom nějaká zmínka http://www.valvewizard.co.uk/fullwave.html no a jak tak koukam tak je doporučeno použít kondíky pro 1kV nebo vyšší Tak sem to vyřešíl tak že sem ty diody uštípal všechny a je klid nový zdroje kuli tomu leptat nebudu .

EDIT : Microdesignum byl si rychlejší

Vážení koumáci, měl bych jeden skromnej dotaz. Přitáhnul jsem domů dva funkční moduly koncových zesilovačů Tesla AUJ-620 a z jednoho bych chtěl použít trafa na stavbu 50W zesilovače s koncovkama EL34.
Má někdo zkušenost s převinutím výstupáku 100V na 8 Ohm ?
Teď jsem četl informaci : rozhodit výstupák - odvinout část vinutí a místo 100 V navinout 80 závitů. Trafo bude mít převod 6K/8 Ohm.

Co na to říkaj odborníci ?
Navíjecí předpis výstupáku 3AN 67308 http://tubeamp.sk/3an67308.html

Zdar, gratuluji k úlovku. Ta primární impedance 6kΩ je poněkud vysoká. Podle katalogu by měla být pro push pull se dvěmi EL34 impedance primáru výstupáku Ra-a = 3,4kΩ. Závisí to samozřejmě i na použitém anodovém napětí. Ta Tvá trofej byla určena především pro reprodukci řeči s co nejmenším zkreslením, má tedy pro kytarový zesilovač zbytečně vysoké anodové napětí. Pohodová impedance primáru pro 50W zesilovač s 2xEL34 je 3,4kΩ, Marshall šel u některých modelů až na 2,5kΩ. Použitím základních vzorců si můžeš vše vypočítat. Budeš potřebovat asi tyto: Ua=sqrt(PxRa-a), ve Tvém případě Ua=sqrt(50x3400)=412 [V;W;Ω]. Pak převod p=n1/n2, druhá mocnina převodu p^2=Ra-a/Rrep [-;Ω;Ω] kvadrát převodu=3400/8=425, převod je tedy sqrt 425=20,62, čili 21. Nechce se mi počítat závity na tom děleném primáru výstupáku, ale to jistě zvládneš sám, jakož i výpočet správného počtu závitů na sekundáru pro impedanci reprobedny 8Ω.
Měl by jsi začít asi odmotáním závitů na sekundáru síťového transformátoru tak, abys tam dostal cca 320Vst.
Po usměrnění a filtraci dostaneš naprázdno cca 450Vss, což je běžné napětí u většiny kytarových zesilovačů s EL34. Přeji úspěšnou přestavbu traf z AUJ-620 na trafa pro pořádný kytarový zesilovač.

Děkuji za informace.
Síťák ( 3AN 66107 ) jsem měřil naprázdno a dává 1 x 6,3 V a 1 x 312 V , což je v pohodě použitelný.
Převíjení 100 V výstupáku ( 3AN 67308 ) si musím ještě promyslet, aby to nakonec nebylo horší než
výstupák z GESu. Kdyby se to vyplatilo, uvažoval jsem o celkovém převinutí cívky v TBP Blatná.
No a v nejhorším případě se bude kupovat nějakej slušnej výstupák - potřebuji, aby to trochu slušně hrálo.
Možná by taky stálo za zkoušku modul uschopnit a k němu dobastlit preamp JCM800 a na výstup dát převodní trafo Omnitronic ELA-T75 http://www.soundlights.cz/product/omnit ... -ohm:3029/

Zdravím, zrovna koukám na celkem férovou nabídku tesly music 70, která je mimo provoz, ale má trafa v pořádku. Chci se zeptat jestli je výstupní trafo použitelné na push-pull kytarový zesilovač (2x el34 v konci)? Na internetu jsem našel technický popis: http://www.radiojournal.cz/schemata/azk450.pdf (výstupní trafo je na 25. stránce), ale z toho schématu výstupáku jsem opravdu jelen. Nevíte někdo prosím jaká impedance je na primáru? Na internetu jsem našel jen, že sekundár by měl být na 8 a 16 ohmů. Předem dík za pomoc.

je

Pohledej na webu navíjecí předpis pro výstupák 3AN 67315
tohle VT pro EL34 má sekundár : 200 Ohm = 100 V a pak to má 15 Ohm a 8 Ohm

O těch dvou odbočkách pro 15 a 8 ohmů vím, jen mi není jasné co mám udělat s tím 100V výstupem, když ho nevyužiju? Chtěl jsem zjistit hlavně jaká impedance je na primáru, protože jsem to nikde nemohl najít.

Zdar, neřeš voloviny s nějakou impedancí, to momentálně k ničemu nepotřebuješ. Pro Tebe je důležité, že výstupák je určen (a spočítán) pro 2xEL34. Na vývod primáru č.4 přivedeš anodové napětí ze zdroje, vývody č.1 a č.7 jsou pro anody EL34 (pin 3). Sekundár zapojíš podle toho jakou impedanci má Tvoje reprobedna.
Jestli má 8Ω, připojíš ji na vývody č.8 a 9, má-li 15Ω (nebo spíš 16Ω), připojíš ji na vývody č.8 a č.10. Nic víc nemusíš zapojovat. Vývod č.11 (což je ten 100V) necháš nezapojený.

co se 100 v výstupem ? buď si seženeš vesnickej rozhlas , nebo dráťák a budeš to hnát přes ně . nebo ho uštípni a zaizoluj . No a impedance tě až tak trápit nemusí pokud použiješ stejný lampy (počet) a napětí jako je v tý tesle . V tom PDFku co si sem postnul tak si někdo dělal poznámky tužkou tak je tam napsáno 4K