Hudební fórum

mmjuz píše: Jinak na blues se dost těžko dá dívat jako na jakýkoli hudební styl, nebo formu, jak píšeš. Takové techno, nebo heavy metal a pod. jsou jakési styly, které může hrát kdekoli, kdokokli a pořád to bude ta populární záležitost, kterou se může bavit mládež na celém světě a je jedno jak si s tím poradí. Ovšem blues je záležitost, která se určitou dobu vyvíjela v určitém místě a etniku. Jinými slovy je to klasický příklad folklóru, ať už se Ti to líbí, nebo ne. Teď se pokusím o absurdní konstrukci: parta eskymáků na Aljašce se zamiluje do moravských lidovek. Nakoupí cimbál, husličky, kaču a začnou to drtit. Dejme tomu, že budou šikovní a pracovití a za pár tejdnů se polární nocí budou ozývat popěvky o bílém vínečku, jakoby Jožkovi Černýmu z břicha vylezly. Bude to ještě pořád moravský foklór? Já myslím že určitě. Ovšem pak přijde chvíle, kdy si nanuci řeknou, že do toho vnesou něco svého, nového. A co to bude pak? A aby to bylo ještě veselejší, tak celou situaci sleduje partička dalších milovníků Slovácka někde na ostrově Kjúšů. A hošíci se na svém www chatu začnou hádat:" ten eskymák u cimbálu vůbec nemá fíling!"... "Ale jo, má, jenže ten houslista to mrví, vždyť to není ani horňácko, ani dolňácko!"... " A co ten zpěv, ty sykavky, vždyť se to nedá poslouchat." A podobně. Přesně v téhle situaci jsme my. Podle mě si blues může hrát kdo chce, ať už černoch, nebo tatar. A je fuk, jestli to bude v New Orleans či v Bukurešti. Když k tomu ten týpek bude přistupovat poctivě, tak to prostě pořád bude blues. Ovšem pokud někdo sype z rukávu muziku podle požadavků trhu, tak to je jakýsi showbussines a prostituce. Klasickými bílými blůzmeny jsou dle mě třeba Tom Waits, nebo Bob Dylan. Ty si táhnou svoji káru a dělaj si muziku podle sebe a přitom to je blues jako poleno. Určitě by se i v našem regionu pár poctivých blůzmenů našlo. Třeba Sketa Fotr, Sváťa Karásek a Pozdravpánbu, Jé Jé Neduha, Hoochie Coochie Band a další. Pořád nechápu, kde vidíš ten rasismus a jsem na tohle slovo dost alergický, tak se uklidni, hudební studente.

Kinx píše:nikdy bych nerekl ze z prebuzenych bandmasteru muze jit takovy zvuk!

Farrell píše:

Kinx píše:nikdy bych nerekl ze z prebuzenych bandmasteru muze jit takovy zvuk!

Urcite Bandmastery? Vim ze 68' - '69 hral jak Green tak Kirwan hlavne na Matampy (Orange), ve finalni fazi na Fender Dual Showmana s 15' repro (coz bylo vytaveny absolutne brutalni, nejlepsi priklad toho je slyset v jejich coveru Tutti Frutti na Live at the Boston Tea Party, a vubec na celym tom albu )

mmjuz píše:Jinak na blues se dost těžko dá dívat jako na jakýkoli hudební styl, nebo formu, jak píšeš. Takové techno, nebo heavy metal a pod. jsou jakési styly, které může hrát kdekoli, kdokokli a pořád to bude ta populární záležitost, kterou se může bavit mládež na celém světě a je jedno jak si s tím poradí. Ovšem blues je záležitost, která se určitou dobu vyvíjela v určitém místě a etniku. Jinými slovy je to klasický příklad folklóru, ať už se Ti to líbí, nebo ne. Teď se pokusím o absurdní konstrukci: parta eskymáků na Aljašce se zamiluje do moravských lidovek. Nakoupí cimbál, husličky, kaču a začnou to drtit. Dejme tomu, že budou šikovní a pracovití a za pár tejdnů se polární nocí budou ozývat popěvky o bílém vínečku, jakoby Jožkovi Černýmu z břicha vylezly. Bude to ještě pořád moravský foklór? Já myslím že určitě. Ovšem pak přijde chvíle, kdy si nanuci řeknou, že do toho vnesou něco svého, nového. A co to bude pak? A aby to bylo ještě veselejší, tak celou situaci sleduje partička dalších milovníků Slovácka někde na ostrově Kjúšů. A hošíci se na svém www chatu začnou hádat:" ten eskymák u cimbálu vůbec nemá fíling!"... "Ale jo, má, jenže ten houslista to mrví, vždyť to není ani horňácko, ani dolňácko!"... " A co ten zpěv, ty sykavky, vždyť se to nedá poslouchat." A podobně. Přesně v téhle situaci jsme my. Podle mě si blues může hrát kdo chce, ať už černoch, nebo tatar. A je fuk, jestli to bude v New Orleans či v Bukurešti. Když k tomu ten týpek bude přistupovat poctivě, tak to prostě pořád bude blues. Ovšem pokud někdo sype z rukávu muziku podle požadavků trhu, tak to je jakýsi showbussines a prostituce. Klasickými bílými blůzmeny jsou dle mě třeba Tom Waits, nebo Bob Dylan. Ty si táhnou svoji káru a dělaj si muziku podle sebe a přitom to je blues jako poleno. Určitě by se i v našem regionu pár poctivých blůzmenů našlo. Třeba Sketa Fotr, Sváťa Karásek a Pozdravpánbu, Jé Jé Neduha, Hoochie Coochie Band a další. Pořád nechápu, kde vidíš ten rasismus a jsem na tohle slovo dost alergický, tak se uklidni, hudební studente.

mmjuz píše:Problém je v tom, že Ty si vždy z mého příspěvku vybereš jen co chceš a pak oponuješ za každou cenu. Mám pocit, že se rád hádáš a docela uvažuji o tom, jestli spíš Ty nejsi rasista. Ti se takhle chovají běžně. Pokud nejsi, tak mne omluv.
Každopádně Ray Charles vůbec není klasický představitel blues. Tem měl mnohem blíž k jazzu ( a v tom byl určitě výborný ), klidně by se dalo říci, že koketoval i s rock and rollem, podobně jako Bo Dydley, akorát ten s kytarou, Ray s klavírem. Ale určitě mezi bluesmany by se počítat měl. Mám ho také rád.
No a když je řeč o Chicagu 50.let, tak zase nejsi moc přesný. Tebou zmínění už jsou opravdu představitelé novějšího výrazně elektrifikovaného blues. Ovšem to co se nazývá chicágské blues 50.let je ta předchozí vlna zastoupená hlavně lidmi jako: Muddy Waters, Howlin Wolf, Sonny Boy Williamson či třeba asi nejznámější Lee Hooker. Tohle je ta chicágská scéna 50.let, tzv. rythm and blues, ti Tvoji na ně až navázali. Samozřejmě bychom se mohli hádat kdo byl o kolik starší, kdo kdy se první zviditelnil, či začal nahrávat. Asi bych měl problémy, páč tak dobře se v tom neorientuji. Každopádně i ti mladší vycházejí z těch původních kořenů, to jen technická revoluce jim dala jiné možnosti.
Osobně mi vůbec nevadí, když přijde na svět famózní muzikant s něčím vyjmečným a zbohatne. To bych dokonce vůbec komercí nenazýval. Proč pořád všechno překrucuješ?

A jestli Tom Waits a Bob Dylan jsou černoši se třemi strunami na břehu Mississippi tak já jsem opravdu rasista.

Farrell píše:Co se tyce chicago blues, samozrejme ze ty co jsi jmenoval jsou jeho velci predstavitele (jeste nesmi chybet muj oblibenec Willie Dixon, perfektni basak a skladatel, jehoz skladby hodne z tech ostatnich hralo), ja se jsem ale schvalne zminil tyhle, jelikoz prave oni (jinak, obcas se jim rika West Side Chicago blues - vydavatelstvi jako Cobra atd.) a dalsi kytaristi ze Statu (Tri Kralove (Albert, Freddie, B.B.) atd.) podle me udelali prvni opravdu poradnej krok aby blues posunuli na "vysluni" coby regulerni a svetovej kytarovej zanr (jednak zvukem, druhak tam v porovnani s tema ostatnima tam proste je slyset urcitej krok dal, i kdyz porad v ramci zanru). A vsichni tihle dohromady samozrejme ovlivnili britsky inteprety 60. let atd. atd., ale to uz se dostavame zase dal.

pehve píše:ta konstrukce je opravdu absurdní..nic neplatí absolutně a tak to je i v muzice. Jak je možný že Druhá Tráva s Robertem Křesťanem se svým prvotřídním bluegrassem sklízí úspěchy v USA, kde je bluegrass folklorem? Vidíš že na tvoji teorii nemusí sedět na všechno, hudební odborníku.
Nakonec ti dám jednu radu - přestan upozornovat na to kdo je a není hudební student, tim si autoritu nezískáš. Zrovna Farrelova poznámka o tom "rasismu" mi přišla na místě protože tady hodně lidí dělí hudbu na bílou a černou.
To je nanic protože to blues nesvědčí.

Prejdák píše:Mne tak nenapadá teď nic... Projdi si Erica Claptona, či Stevieho Raye Vaughana...
Co třeba Little Wing od Jimiho Hendrixe?
Ten song není nejlehčí, ale jde zjednodušit a zní pěkně
Pseudohendrix - Vietcong soundtrack - Rudé kostry

fixja píše:

Prejdák píše:Mne tak nenapadá teď nic... Projdi si Erica Claptona, či Stevieho Raye Vaughana...
Co třeba Little Wing od Jimiho Hendrixe?
Ten song není nejlehčí, ale jde zjednodušit a zní pěkně
Pseudohendrix - Vietcong soundtrack - Rudé kostry

Claptona a SRV mám naposlouchaný hodně. Ten Vietcong zní fajn, od Hendrixe asi jen toho Joea, nechci je zahrnout 10 písněmi od jednoho interpreta a jednou improvizací.
Od Claptona ještě nevím co tam dát, ale Hey Hey (Převzato od Big Bill Broonzyho) a třeba Old Love, Before You Accuse Me (Ten začátek určitě), to si ještě promyslím. Jinak dík moc.
EDIT: Ještě jsem zapomněl na Dire Straits: Money for nothing, úžasný riff.

Ještě spíš jestli někdo jiný neposlouchá víc "bluesovější" blues typu BB King, JJ Cale, Muddy Waters, Albert Collins, Big Bill Broonzy,... Tak jestli od podobných starších autorů neznáte něco co by se hodilo?

Farrell píše:Hendrix, Dire Straits ani Moore (ja vim, ale nemuzu si pomoct ) mi do prezentace o blues teda moc nesednou, ale budiz... Doporucuju kouknout treba All Your Love (I Miss Loving) od O. Rushe http://www.youtube.com/watch?v=oMdn0EKH7Ys (pokud z toho chces jen usek tak treba od 1.20, je tam hezka ficurka ), pak treba nejaky drzy mollovy blues a la Watching You od Luthera Allisona pro nejakou tu variaci, a od Vaughana bych bral spis neco zvlastniho (jako treba Life by the Drop, akusticka, je takova sva)...