Hudební fórum

cherreda píše:Krásná kytara.
Otřesný zvuk.


(u kytarářova videa se mi líbí ten elegantní cancour basové struny)

No, já to včera nenapsal, páč jsem si řikal, jestli neni chyba ve mě.

vnimame to vsihcni podobne

PS fleur: psal mi kinx ze uz se nejak domluvili, takze k nemu vyrazi na testik.

PPS: pri studiu threadu guitar science, jsem se zaposlouchal do kytar McPherson. Musim priznat, ze me velmi potesilo, ze i v tak rigidním oboru jako je akusticka kytara se najdou inovatori, kteri se nespokojili pouze s papouškováním poznatků 150 let starých a navzdory "neprolomitelným pravdám" si to vesele (a úspěšně) páchají po svém. Minimálně předváděný ultradlouhý sustain odkazuje všechny výtky omezeneckých inkvizitorů tam kam patří - mezi fórové kecy. http://mcphersonguitars.com/technology/

hyenik píše:vnimame to vsihcni podobne

No, když na ni koukam, tak mi teda nepřijde ani pěkná.

Asi jsem puritán, ale mam za to, že u hudebních nástrojů se pěknej design = funkční design.
Ale tohle tady už taky padlo, párkrát.

Tady u tý poslední je pěkný, jak ta křivka díry navazuje na křivku lubů. Vošklivá neni, ale, že by mě nějak dostávala, to taky ne.

hyenik píše:PPS: pri studiu threadu guitar science, jsem se zaposlouchal do kytar McPherson. Musim priznat, ze me velmi potesilo, ze i v tak rigidním oboru jako je akusticka kytara se najdou inovatori, kteri se nespokojili pouze s papouškováním poznatků 150 let starých a navzdory "neprolomitelným pravdám" si to vesele (a úspěšně) páchají po svém. Minimálně předváděný ultradlouhý sustain odkazuje všechny výtky omezeneckých inkvizitorů tam kam patří - mezi fórové kecy. http://mcphersonguitars.com/technology/

Ano, tohle klidně podepíšu. Jestli je někdo v kytarách inovátor, pak je to určitě McPherson a já si dovolím ho zařadit na první místo. Inovační snahy navíc tlačí správným směrem a nesnaží se prosazovat blbiny, jako C. F. Martin IV. se všemi těmi jeho micartami, richlite a "pseudozelenými" praktikami. Vylepšení McPhersona se netýkají jen excentricky umístěného ozvučného otvoru, ani to není jenom "cantilevered neck". Velmi zajímavá jsou např. i trojvrstvá žebra (adirondack-eben-adirondack, "slaminované" dohromady), která využívají faktu rozdílné rychlosti šíření mechanického impulsu ve dřevech rozdílné hustoty k vytvoření jakéhosi mechanického vlnovodu, který je využit k rozvedení mechanické energie do vzdálenějších částí desky a tím k jejímu rovnoměrnějšímu vybuzení (US Patent 6943283B2). Zajímavá je též konstrukce žeber a jejich uspořádání, při kterém nedochází k částečnému fázovému vyrušení energie budicího impulsu, jako je tomu u tradičního X žebrování. Nechci tu prudit podobnými detaily, ale zásadních inovací je celkem 7 a mohly by mít možná takový význam, jako vytvoření dreadnought typu těla. Teď ještě takového McPhersona sehnat za přijatelnou cenu ...

par tisic dolaru neni prijatelna cena?

Ol'Dawgu, klidně detaily pruď, tohle jsou zajímavé věci

+1

Asi tak, mista je tu dost a nikdo nema povinnost to cist.

http://mcphersonguitars.com/technology/
tady ty zakladni veci dobre vysvetluje, ukazuje i predvadi sam autor, podivejte se na ty videa.
samozrejme takovehle kecy vede kazdy druhy vyrobce, ale tenhle kdyz brnkne a kytara mu zni výrazně déle než normálně (což taky jiní lidi exaktně změřili) tak ty kydy maji hned trošku jinou váhu.

Tak mi se tyto kytary líbí i designově. Až mě láká to zkusit zkopčit... V tom videu jsem zaslechl,tuším,u těch žeber palisandr a ne eben ale dost možná se mýlím... Engliština ne můj kobyl...

Co všichni blbnete s tím sustainem? Všichni chtějí dlouhý sustain a pak hrajou čtyři tóny za vteřinu. K čemu je půlminutový, přesně změřený sustain, za tu dobu mám odehranou půlku skladby, takže vpodstatě nevyužitelné.

džetro píše:Co všichni blbnete s tím sustainem? Všichni chtějí dlouhý sustain a pak hrajou čtyři tóny za vteřinu. K čemu je půlminutový, přesně změřený sustain, za tu dobu mám odehranou půlku skladby, takže vpodstatě nevyužitelné.

To je jednduchá věc - sustain není jeden, ale fakticky každý jednotlivý kmitočet má svůj extra sustain. Pro výšky bývá zpravidla malý, proto se dají hrát 4 tóny za vteřinu ve výškách, zatímco u basů, kde bývá sustain dlouhý, se to třeba nechá znít. Dlouhý sustain lze přitlumit, obráceně to nejde. A taky to velmi podstatně souvisí s barvou zvuku i charakterem kytary. Krátká rychlá kytara často zní, jak vycpaná hadrama a lví podíl má na tom právě sustain..
Mimoto mají ještě řadu Camrielle,
http://mcphersonguitars.com/camrielle-series/
což jest kytara s poměrně malým tělem a ta je dost rychlá, je navržená na fingerstyle.

Tengli píše:Tak mi se tyto kytary líbí i designově. Až mě láká to zkusit zkopčit... V tom videu jsem zaslechl,tuším,u těch žeber palisandr a ne eben ale dost možná se mýlím... Engliština ne můj kobyl...

I palisandr, i eben (macassar), i tasman blackwood, oni zkoušeli leccos. U nich bývá každá kytara jiná, v podstatě unikát, pokud se týče kombinace dřev.

Nero píše:Ol'Dawgu, klidně detaily pruď, tohle jsou zajímavé věci

Dobrá tedy, i když je to štof na několik článků a je v tom fůra fyziky. Nezasloužilo by si to ale extra vlákno, do něj odvalit vše dosud napsané na téma McPherson a pokračovat tam?

Ol'Dawg píše: Nezasloužilo by si to ale extra vlákno, do něj odvalit vše dosud napsané na téma McPherson a pokračovat tam?

A co využít starší vlákno a tam to valit? Jen otázka do diskuze.
akusticke-kytary/kytary-mcpherson-t2788 ... =McPherson

jeleniste píše: No, když na ni koukam, tak mi teda nepřijde ani pěkná.

Asi jsem puritán, ale mam za to, že u hudebních nástrojů se pěknej design = funkční design.
Ale tohle tady už taky padlo, párkrát.

Tady u tý poslední je pěkný, jak ta křivka díry navazuje na křivku lubů. Vošklivá neni, ale, že by mě nějak dostávala, to taky ne.

On tohle právě je funkční design. Konstrukce u možňuje využít nepřerušená léta dřeva pod strunami, což je dost zásadní. Rovněž se potom dá použít jiná konstrukce žebrování.

Párkrát jsem tu kytaru už viděl - bude to asi dobré řešení.

Otázka je ale co trh. Pokud to kytaristická veřejnost nepřijme, resp. výrobce to obchodně neprosadí, žádná revoluce nebude. Nakonec u houslí se celá staletí nic moc nezměnilo, a jestli něco houslisti opravdu chtějí, tak zvuk hodně starých houslí.

Ten funkční design nebyl k tomu McPherson, ale k tý předtim. Tam sice taky nejsou přerušený léta, ale funkční to asi moc neni. Podle toho, jak nepěkně to hraaje.

jeleniste píše:Ten funkční design nebyl k tomu McPherson, ale k tý předtim. Tam sice taky nejsou přerušený léta, ale funkční to asi moc neni. Podle toho, jak nepěkně to hraaje.

Aha, tak to jo. Tohle podle mně navrhl nějaký designer zcela bez ohledu na funkčnost.

hyenik píše:par tisic dolaru neni prijatelna cena?

Tak třeba 2 000 USD v Evropě by byla cena celkem příjemná.
Bohužel 5 500 Liber je opravdu hodně, a a vyšší řady jsou v US za cca 12 000 USD!
Nejde jen o cenu, ale to, že musí konkurovat těm nejlepším nástrojům, značek s velikou tradicí, co se vyrábí. A to asi bude problém.
http://www.absolutemusic.co.uk/mcpherso ... ewood.html

Ol'Dawg píše:Velmi zajímavá jsou např. i trojvrstvá žebra (adirondack-eben-adirondack, "slaminované" dohromady), která využívají faktu rozdílné rychlosti šíření mechanického impulsu ve dřevech rozdílné hustoty k vytvoření jakéhosi mechanického vlnovodu, který je využit k rozvedení mechanické energie do vzdálenějších částí desky a tím k jejímu rovnoměrnějšímu vybuzení (US Patent 6943283B2).

Tak vlnovod nefunguje. Vlnovod sestává z materiálu s nižší rychlostí šíření vln obklopeného ze čtyř stran materiálem s vyšší rychlostí šíření vln.

pbla4024 píše:Tak vlnovod nefunguje. Vlnovod sestává z materiálu s nižší rychlostí šíření vln obklopeného ze čtyř stran materiálem s vyšší rychlostí šíření vln.

Silně off-topic:
Pokud si myslíš, že mám sklony psát o věcech, kterým nerozumím, tak mi pošli SZ. Nechci tu zavádět debatu, která nikoho nezajímá, ale přesto bych doporučil si přečíst něco o vedení energie podél rozhraní, potažmo promrskat Maxwellovy rovnice. To jen proto, abys omylem nepopřel existenci stripline vedení, Goubau kabelu nebo směrových antén s postupnou vlnou. Já opravdu nezavinil to, že se v české odborné literatuře vlnovod prezentuje spíš jako trubka obdélníkového (kruhového, eliptického) průřezu, určená k přenosu elektromagnetické energie v mikrovlnných pásmech, zatímco v odborných literaturách mimo náš český hnojník je pojem "wave guide" chápán spíš ve smyslu "energy guide", což je mnohem méně zavádějící. Zkraťme to - k vedení (odrazu, lomu, refrakci, difrakci atd.) energie dochází vždy na (podél) nějakého rozhraní, charakterizovaného skokovou změnou nějakého dominantního parametru. O tom, co je dominantní rozhoduje povaha uvažované energie - v případě mechanického vlnění to může být hustota prostředí, v případě elektromagnetického vlnění vodivost, permitivita, permeabilita... A na tom trojvrstvém žebru jsou zřetelná hned dvě rozhraní. A vo to gou.

Pozn.: v doprovodném textu US patentu 6943283B2 se o tom vedení Mathew McPherson nijak zvlášť nešíří. Jasné to začne být až při pohledu na způsob, jakým jsou žebra pospojována. Zatímco u běžného X žebrování se energie částečně fázově vyruší, žebrování McPherson tenhle postranní efekt velmi snižuje pomocí "můstků" (nebo jak nazvat ty výhýbky na žebrech?). Určitě by bylo velice zajímavé prohlédnout si (např. pomocí interferometru), jak deska téhle kytary kmitá.

Pokud chcete popisovat akustické vlny Maxwellovými rovnicemi, pak tématu vůbec nerozumíte.

pbla4024 píše:Pokud chcete popisovat akustické vlny Maxwellovými rovnicemi, pak tématu vůbec nerozumíte.

Nebráním se věcné diskusi podložené argumenty. Na takovéto plácání do vody však reagovat nehodlám. Bylo by na místě zabývat se analogiemi a podmínkami, za kterých (ne)platí. Zabývat se tím, kdo čemu (ne)rozumí ovšem odmítám.