Hudební fórum

Měl bych dotaz k části o intervalech a nenašel jsem zde vhodné podfórum pro hudební teorii, tak mě případně nekamenujte.

Zajímalo by mě, proč je kvinta čistým intervalem. Prima, kvarta a oktáva jsou pochopitelné, protože se mezi 1. / 8. a 7. tónem (prima / oktáva) a 3. a 4. (kvarta) v diatonické durové stupnici pouze půltónový interval, nicméně mezi kvintou a kvartou je tón celý. Mezi čistou kvartou a čistou kvintou se tedy nachází celý tón a jediným způsobem, jak dojít rozdílu 6ti půltónů s kořenovým tónem je zvětšená kvarta. Čistě teoreticky by mě proto zajímalo, proč není kvinta intervalem velkým, přičemž malá kvinta by byla vzdálená 6 půltónů od kořenového tónu a velká kvinta 7. Co z kvinty činí akord čistý?

Odvozovat charakter intervalu počtem půltónů je mírně řečeno nešťastné - ono i to teoretizování má naštěstí své meze.
Kvinta je čistá m.j. proto, že je to hned druhý tón v přirozené alikvótní řadě, hned po oktávě.
Těch důvodů proč je kvinta čistým intervalem by se dalo odvodit hned několik, otázkou zůstává k čemu to dobré? Budeš tím lépe intonovat, či hrát?

Atkins píše:Odvozovat charakter intervalu počtem půltónů je mírně řečeno nešťastné - ono i to teoretizování má naštěstí své meze.
Kvinta je čistá m.j. proto, že je to hned druhý tón v přirozené alikvótní řadě, hned po oktávě.
Těch důvodů proč je kvinta čistým intervalem by se dalo odvodit hned několik, otázkou zůstává k čemu to dobré? Budeš tím lépe intonovat, či hrát?

Zpívám, hraju, komponuju (vše ze zápalu pro věc a pro osobní potěšení) doteď po sluchu. Momentálně se prokousávám hudební teorií, abych to posunul někam dál. Tzn. zajímají mě všechny důvody, proč jsou určité intervaly čisté a jiné velké - všude je jen vysvětleno, že jsou, nikde proč.

Pokud jsem to pochopil spravne, tak prima, kvarta, kvinta a oktava jsou nejkonsonantnejsi intervaly (viz. intervaly) - proto se tedy nazyvaji ciste.

Třeba proto, že kvinta je obrácená kvarta? Jinak ovšem nejsem tak docela přesvědčen, že zrovna toto "bádání" Tě k něčemu smysluplnému přivede.
Kup si základy hramonie - tam je toho k "bádání", ajajaj

Bych se opřel o matematiku - jak praví Wiki: "Čisté intervaly mají svoje označení proto, že poměr frekvencí jejich tónů je i v rovnoměrně temperovaném ladění velmi blízký poměru malých celých čísel, které používá čisté ladění."

Poměr frekvencí u oktávy je 2:1, u kvarty v čistém ladění 4:3 => 498 centů a v rovnoměrně temperovaném 500 centů, u kvinty v čistém ladění 3:2 => 702 centů a v rovnoměrně temperovaném 700 centů.

U malé sekundy je rozdíl mezi čistým a rovnoměrně temperovaným ladění už asi 11 centů, u malé sexty 14 centů, u velké septimy 12 centů apod.

Souvisí to v posledku určitě s akustickými vlastnostmi daných intervalů, ale odvozeně potom hraje taky svoji roli tradice a na ní postavená hudebné teorie. Některé intervaly jsou prostě považovány - a právě jistě z důvodů akustických - za stěžejní a jedinečné, kdežto jiné za vedlejší.

Pokud jde o rozlišení například malé sexty a zvětšené kvinty, je nutno se opřít o konkrétní kontext - tóninu, souzvuk, funkci.

4woro: Dobře budu hledat dál...

Děláš si p***l?

Mohli byste mi doporučit nějakou knížku na naučení základů teorie? Něco přehledného a taky abych si u toho procvičil čtení z not..

Knížku nevím, ale noty se nejlépe procvičujou tak, že hraješ z listu.

Pošlu ti klidně pár skladeb, co jsme hráli na orchestru.. jak píše Jester, z not se to naučíš nejlíp. Navíc knížku nepotřebuješ - tu základní teorii tady Nero rozepsal a já si myslim, že to nejdůležitější tam je, víc de facto v praxi nepotřebuješ.

Tak ty noty jsem myslel jenom jako takový bonus. Ale fakt by se mi hodilo něco, kde by bylo přehledně rozepsané všechno kolem intervalů, stopnic, stavby akordů, atd. A chci knížku, protože je mnohem praktičtější než materiály na počítači. To, že něco z toho v praxi nevyužiju je možné, ale nechci se v těch věcech a výrazech tak ztrácet, když o tom někdo mluví

Dřív byly pěkně dělané učebnici pro výuku hud. teorie pro Základní umělecké školy.. Akorát si nemohu vzpomenout na jméno.

Zkusim ti doporučit dvě, co mám a přijdou mi docela dobrý. První je Abeceda hudební nauky, napsal ji nějakej pan Ivo Mertl, je tam hezky přehledně a stručně popsaný všechno od začátku (intervaly, stupnice, stavby akordů...). Druhá je Tajemství akordových značek od Milana Šolce, to je teda spíš taková příručka k jazzový kytaře, ale ty intervaly a akordy jsou tam vysvětlěný snad nejlíp, co jsem kdy viděla. A je v ní i pěknej přehled hmatů (tabulatury i notovej zápis).

Díky za rady, díval jsem se a zdá se, že ta od Šolce není k sehnání, takže to vidím na Abecedu hudební nauky.

Neni zač A je fakt, že ta Šolcova je starší, já mám pátý vydání z roku 1979, ale možná v nějakym antikváriátu by mohla bejt...

Zenkl, Luděk - ABC hudební nauky; Editio Baerenreiter Praha, 2003.

Dobře napsaná knížka s krásnou žlutou obálkou Doporučuju.

já mám 8. vydání z roku 2007 - je rozšířené o nějaké zajímavosti jako nástroj a počítač i víc
nicméně souhlas s Neronem - tuhle knížku si troufnu též doporučit
když jsem intenzivně studoval teorii, tak mi pomohli dvě knihy z knihovny (dnes už jen tam nebo antikvariát) - tenké se zelenými obaly - obsahují celé učivo ZUŠky i se cvičeními - já to udělal tak, že jsem si neznámé věci vypsal do notýsku, který čas od času otevřu a připomenu si.
Pro pokročilejší doporučuji L. Andršt - Rock, Jazz, Blues první vydání.
Ze začátku je nutné si knihu přečíst několikrát a ne pouze projet očima - stojí to za to. 2. a 3. díl provádí různými stupnicemi a akordy, ale teorií již nikoliv.

Franta Fuka začal z mého pohledu se zajímavým seriálem:
http://fffilm.fuxoft.cz/2012/02/hudebni ... ychle.html
http://fffilm.fuxoft.cz/2012/02/cast-2- ... ychle.html

PS: Kdo Fuku nezná, připravte se na jeho poměrně odlehčený styl psaní