Hudební fórum

Zdar, pravdu měl Váš p. učitel. Obecně se vlastnosti všech elektronických součástek s rostoucí teplotou zhoršují. Za dob Tesly byly k mání konstrukční katalogy, kde byly grafy závislostí významných parametrů na napětí, teplotě a spousta dalších údajů potřebných (užitečných) pro navrhování elektronických obvodů. Přibližně od roku 1990 jsem konstrukční katalog v papírové podobě pro nové součástky neviděl. Seriozní výrobci je však aspoň zveřejňují v elektronické pobobě na Internetu. Rezerva je dobrá vždy, avšak je třeba, aby byla taky ekonomicky únosná. Neúměrné předimenzování součástek svědčí také o tom, že to konstruktér nijak zvlášť neřešil - taky cesta, ovšem velmi nákladná. Nakonec to stejně zaplatí zákazník, tak co .

O tom, že se parametry součástek mění s teplotou, vlhkostí, napětí,... samozřejmě vím. Jen jsem si nebyl jestli, jestli ta závislost průraznýho napětí je opravdu taková (dvakrát zvýším teplotu, průrazné napětí klesne na polovinu). Díky za odpověď .

Zdar, obecně závislost není lineární, záleží na oblasti teplot, pro které průrazné napětí zjišťujeme. Pro teploty v okolí 25°C by však bylo možné křivku přímkou aproximovat.

V případě výroby, či repasu jednoho kusu aparátu, který mám sám pro sebe, si nedovedu představit ekonomickou neúnosnost. Snad jen drátům z 24 karátového zlata bych se asi vyhnul. Jinak to jsou pořád peníze, které investuji sám do sebe. A zrovna ušetřit pár desítek korun u elytů, mi připadá jako dost nepochopitelné. Napěťová rezerva je vždycky výhodná.

to Tube Guru, odpory G2:
Díky za radu. Snad ještě jeden dotaz: Jak moc důležité je dodržet hodnotu 1k?

Někde jsou mřížky přímo na napájení C+ bez odporů. U JCM900 jsou dokonce odpory 2k2, nicméně bych se držel ověřených hodnot, žádné úlety.

Já jsem pokročil s výměnou filtračních kondů v ESH. Povedlo se, funguje. Ty staré jsem odhadl přesně, jsou to staré dobré "Znáte z TV". Nejspíš by ještě sloužily, ale to promáčknutí se mi fakt nelíbilo. Na druhém kondu je to stejně.

hash píše:to Tube Guru, odpory G2:
Díky za radu. Snad ještě jeden dotaz: Jak moc důležité je dodržet hodnotu 1k?

Musíš zamezit, aby si G2 nemohla cucnout více proudu, než má povoleno. Dobré je mí jistotu, že na druhé mřížce není vyšší napětí než na anodě. Pokud se tak stane a na G2 není dostatečný odpor, může se pak přihodit, že G2 převezme svévolně funkci anody a na tak velké proudy není stavěná. Lampa pak odchází po krátké době do jiného světa a ani k tomu nepotřebuje muchomůrky bílé. Obyčejně u EL34 stačí odpor 470R, ovšem záleží na konstrukci zdroje. Pokud tam dáš nějak výrazně vyšší hodnotu, např. těch 2K2, tak G2 je citelně omezena, snížíš tak výkon koncového stupně, de facto posouváš pentodový provoz mírně k triodovému. Což má své výhody, stejně jako nevýhody.
Některé verze JCM 800 nemívaly u G2 žádné odpory, ale v napájecí větvi bývaly místo tlumivky odpory 1K5. Tím je rozumný provoz dostatečně zajištěn.

Zdar, kmensik odpověděl za mě a celkem správně. Obvyklé hodnoty Rg2 jsou pro pentody EL34 1kΩ, pro svazkové tetrody a pentody KT66, KT88, 6550, 6L6GC (to jsou ty nejpoužívanější) bývá stínící mřížka napájena většinou přes 470Ω. Účelem těchto odporů je omezit proud stínící mřížky tak, aby nebyla překročena její povolená výkonová ztráta (pro EL34 je to cca 8W, pro 6L6GC 5W). Odpor stínící mřížky taky ovlivňuje tzv. SAG, což je (nepřesně řečeno) jakási komprese. Jeho přesná hodnota není nikterak kritická, tolerance ±20% plně vyhoví. Rg2 má taky vliv na dosažitelný výkon; pro dosažení max. výkonu je vhodné použít nejmenší hodnotu Rg2 dovolenou pro konkrétní elektronku katalogovým listem.

čau, tohle je kopie krank krankenstein v 5w verzi, nemáte někdo na první pohled tušení, proč to bručí? žhavení 12ax7 je usměrněné a stabilizované na 12,6V. čistý zvuk je v pohodě, bručí jen zkreslený, klasicky 50hz... Pokud stáhnu volume na kytaře, je ticho. Díky.

Zdar, no když stáhneš volume na kytaře a je ticho, vypadá to, že brum z okolí chytají snímače. Zkus se s kytarou různě natáčet. Jestli se bude intenzita brumu měnit, bude tato diagnostika potvrzena. Jinak máš k řídícím mřížkám stíněné kablíky? Celá "drátovačka" působí dojmem, že by bylo spíš divné, kdyby to nějaká rušení nechytalo; používáš zbytečně dlouhé propoje, ještě štěstí, že žhavíš 12AX7 stejnosměrně, jinak by to byla superbrumící mašina. Že to na čistém nebrumí je celkem logické, signálová cesta "clean" má násobně menší zesílení než zkreslený kanál. Taky si mohl postnout schema, aby se Ti dalo poradit konkrétněji, ale jak jsem napsal na začátku, nejdřív se zaměř na blízké okolí kytary - téměř jistě bude v dosahu nějaký transformátor, třeba přímo napájecí z Kranka .

sniper24792
země u vstupního jacku je připojena z nějakého společného bodu nebo je z panelu přímo u jacku?, zkus obě možnosti, nepřehlédni možnost "zdvojeného zemění " z různých částí zesilovače ...




A já bych si dovolil dotaz ohledně red plating - zajímá mne jak často jste se s ním setkali a na jeho příčiny.
Teď jsem tu měl dva případy -tovární stroj, zesilovač hraje, jedna elektronka z páru se pomalu dostávala do rp, postupně a zvolna, po výměně elektronek v pořádku
Druhý případ, zesilovač hraje a za okamžik / minutku skokově hned do rp, přestane hrát a známý "bzukot"
tady se jedná o domaci výrobu, kde jsem shledal několik podstatných "neelektronkových" řešení obvodu a zapojení, takže tam zatim nechci strkat na delší dobu nové elektronky, čeká na přestavbu...

bývá příčinou spíš elektronka která prostě nevydrží sama o sobě nebo přidružené věci jako rezistor v mřížce třeba ? jde mi o vasi přímou zkušenost, ale trocha teorie co by mi to osvětlila jistě taky neuškodí : )
děkuji

Zdar, 99,9% příčin redplateingu je nepřítomnost záporného mřížkového předpětí na řídící mřížce. Příčin může být mnoho; když to vezmem od elektronky: první možností je, že pin 5 není propojen s řídící mřížkou, dál už je to naštěstí měřitelné: napětí na pinu 5 máš kolik V? Mělo by tam být kolem -35V proti kostře (GND) v závislosti na anodovém napětí. Ve Tvém případě (když je to po výměně elektronek OK) to ukazuje na nepropojenost řídící mřížky (g1) s pinem 5. Obecně je příčinou rp vždy ztráta -Ug1. Doufám, že zatím stačí takto, případné další dotazy rád zodpovím, suplovat studium odborné literatury však nehodlám.
EDIT: Teď jsem si uvědomil, že jsem Ti automaticky odpověděl pro koncové elektronky s paticí oktal (EL34, 6L6GC), jestli máš na konci EL84 s novalovou paticí, naměříš záporné mřížkové předpětí na pinu 2.

Co se týče zemnění, tak středící kolík od zásuvky jde hned na šasí, zbytek zesilovače je zemněn pomocí 1,5mm2 sběrnice do společného bodu ukotveného šroubem, kterým je přidělán napájecí transformátor pod zdrojovou částí. Vstupní jack je plastový, abych ho neměl uzemněný dvakrát.

Koukám, že jsem zapomněl na stíněný kablík mezi první a druhou elektronkou. S dlouhými propoji mám problém od začátku, co tohle dělám, vždycky to vypadá, že je tam hodně místa a nakonec nevím, kam dát relátka.

Ahoj
Děkuji, takhle mi to stačí, kdyby to byla jiná příčina, byl by to tedy téměř zázrak, tak se budu věnovat všemu kolem předpětí..
Ten první se po výměně elektronek už dál neřešil, ale ten druhý řešit budu, zkusmo jsem měřil naprázdno jen v patici a bylo tam asi -59V při napájecím (tvrdém) U kolem 500V pro EL34, byla tam JJ, to se mi zdá celkem v pořádku,i když podle mne dost na hraně maxima s napětím, na chvíli jsem dal 6L6 a zas hrál normálně, takže od oka bych to šacoval že je mozná problém v patici, ale prolezu ho celý a možná něco objevím, na mých zesilovačích se mi to nikdy nestalo, takže s tím moc praxi nemám, dostali se ke me takové elektronky, ale až po poškození a bez aparátu který to způsobil...

Zdar, to sniper24792: Jestli-že se brum ztratí při stažení volume na kytaře, nehledej příčinu v zesilovači - není tam . Ještě můžeš vyzkoušet vytáhnout kabel ke kytaře z jackové zásuvky v zesilovači. Bude-li zesilovač brumět, je příčina v zesilovači, jinak se tam dostává cestou přes snímač. Nerozvrtej si zbytečně zesilovač hledáním někaké fiktivní zemní smyčky, ta by způsobovala brum nezávislý na potenciometru volume na kytaře.

Mimo tema- u kranka z jacku do mrizky nevidim rezistor u patice,68kohmu, fakt tam neni nebo se spatne divam?

Rezistor tam opravdu není, ale myslel jsem, že ten jen odrušuje rádiové frekvence, co jsem s tím experimentoval, tak to nikdy zásadně nepomohlo.. Každopádně vyzkouším ho tam dát, doplním jeden stíněnej kablík a vyzkouším, zda je to snímačema, kabelem, nebo zesákem... většinou to bejvá nějaká blbost, co přehlídnu . Díky za rady.

Jojo, nekdy staci dva draty vuci sobe ve spatny pozici a uz to zlobi a kor kdyz jde o zesik s velkym gainem, kazdopadne napis kdyz prijdes na to cim to bylo

Trevor píše:
A já bych si dovolil dotaz ohledně red plating - zajímá mne jak často jste se s ním setkali a na jeho příčiny.
Teď jsem tu měl dva případy -tovární stroj, zesilovač hraje, jedna elektronka z páru se pomalu dostávala do rp, postupně a zvolna, po výměně elektronek v pořádku
Druhý případ, zesilovač hraje a za okamžik / minutku skokově hned do rp, přestane hrát a známý "bzukot"
tady se jedná o domaci výrobu, kde jsem shledal několik podstatných "neelektronkových" řešení obvodu a zapojení, takže tam zatim nechci strkat na delší dobu nové elektronky, čeká na přestavbu...

bývá příčinou spíš elektronka která prostě nevydrží sama o sobě nebo přidružené věci jako rezistor v mřížce třeba ? jde mi o vasi přímou zkušenost, ale trocha teorie co by mi to osvětlila jistě taky neuškodí : )
děkuji

Jednou se mi ( EL84 ) stalo, že po určité chvíli hraní se projevil zkrat přímo v baňce elky a ta si začal brát proudu až celý systém zářil červeně. Zajímavé bylo, že zkrat byl v té druhé elektronce, která se chovala normálně a celý problém se objevoval až tak po deseti minutách provozu. Když to kluk dovezl, byl bouchlý katodový elyt. V druhém případě ( rovněž u EL84 ) se zase projevila nekvalitní patka a na G1 se dostávala stejnosměrná složka, lampa se chovala podobně.

mmjuz
Právě z té nekvalitní patice mám právě obavy, já všechno dělám silnější, předimenzuji, neždímu ze všeho až na krev, ale tohle je místo kde se musím spolehnout na kousek plechu kterej dokáže udělat paseku všude kolem, až mě to děsí : )