Hudební fórum

Dík za radu a podporu, mám dlouhé vedení a jsem nezkušený, dal jsem to dohromady.

Zdravim.
Mám tu výstupáky z již zmiňovaného rádia Rema 2072 (stereo SE EL84). Zarazilo mě, že primární impedanci mají 10k ohm. EL84 by měla mít 5k ohm pokud se nepletu. Přehlídl jsem něco nebo udělali soudruzi z NDR někde chybu?

Díky jaski

vercajg píše:Zatím to rozebírat nebudu, asi špatně by jsem se cítil.. Zkoušel jsem do toho zapojit kytaru a má to pěkný vintage zvuk. Dokonce jsem chytil na VKV jednu stanici pěkně bez šumu. Netušil jsem, že se na OIRT ještě vysílá. To síťové trafo vypadá fakt lákavě.

Sháním to rádio REMA 2072 HF-Stereo, máš ho ještě? Je to naše rodinná památka a dvakrát mi uteklo na Aukru. Díky za odpověď!

Nemám, prodal jsem sběrateli. Teď mě to štve, už bych to neprodal. Krásné rádio..

Ahoj chlapi, mám dotaz k čemu přesně slouží katodový sledovač? Našel jsem jen zmínku v AJ že je to kvůli korekcím, ale moc jsem to nepochopil, technická angličtina není moje silná stránka Budu rád když mi to někdo ze zkušenějších objasní

Hlavní vlastnosti katodového zesilovače jsou:
- zesílení napětí blízké 1 (nezesiluje)
- velké proudové zesílení
Slouží tedy k tomu, když potřebuješ natlačit signál do nízké nebo neznámé impedance, ať už je to třeba obvod efektové smyčky nebo korekcí, budící trafo pružinového reverbu, přímo reverb, sluchátka...

Při zadání do vyhledávače termínu "katodový sledovač" Ti to vyhodilo pouze zmínku v angličtině? To je fakt divný.
Katodový sledovač plní funkci v audio zařízení jako jakýsi proudový budič pro tvrdší signál, kdy výstupní napětí je prakticky stejné, jako vstupní. Jako první ho použil v nástrojovém aparátu Leo Fender v modelu Bassman 59, který byl pochopitelně určen na basu a měl co nejméně kreslit. Do kytarových aparátů se to ještě potom dlouhá léta vůbec nepoužívalo. Důvod proč katodový sledovač najdeš dnes ve spoustě kytarových aparátů je asi ten, že díky nízké výstupní impedanci sledovače lépe fungují korekce, které se do něj zapojí, zřejmě tam nedochází k tak velkému úbytku signálu, jako když se zařadí třeba mezi první a druhý zesilovací stupeň, jak se to dělávalo dříve. Ovšem aparát tak ztrácí také trochu na "živosti" a dynamice hry. Já ve svých aparátech nikdy katodový sledovač nepoužívám. Ovšem u tzv. high gain aparátů to máš úplně šumák, tam se stejně nějaká jasná reakce trsátka na strunu neočekává, páč je díky konstrukci kaskády X triod v předzesilovači prakticky vyloučena.

Hm, tak jsem druhý.....

takže když mám korekci hned za první triodou a nemám efektovou smyčku, ani reverb, ani nic podobného tak katodový sledovač ztrácí smysl?

To nejde jen tak říct. Záleží na zatěžovací impedanci, která je na zesilovací stupeň pověšená.

Starší Marshally (Plexi, JCM800) a Fendery (Champ, Deluxe reverb) používají vpodstatě stejný typ korekcí, ale Fendery jej mají mezi prvními dvěma triodami, zatímco Marshally za sledovačem. Všude se píše, že když korekce krmí sledovač tak fungují lépe, ale mi se zdá, že když na Marshallech kroutím korekcemi, tak se toho až tak moc neděje. Máte v tomto někdo srovnání Fender/Marshall?
Já jsem kvůli tomu použil korekce ze Silver Jubilee. Ty se zvukem zamávají více a ušetřím triodu.

já právě měl v zesu taky 3-pásmové korekce za katodovým sledovačem a zdálo se mi že právě nic moc extra nemění, tak jsem dal za první triodu jen tone pot a volume a přijde mi že to funguje lépe, ale teď právě uvažuju jetsli mi tam ještě k něčemu ten katodový sledovač je, z něj jde signál rovnou do EL84. Jinak ten tone pot je taky podle nějakého fendera

Zdar, lze sice navrhnout korekce v souladu s teorií, ale prakticky to pak často vypadá jinak . Pro harmonický (sinusový) signál se chovají korekce jako prostý regulátor hlasitosti pro vybrané pásmo - tak to funguje u hi-fi zesilovačů. Účelem katodového sledovače, který má funkci převodníku impedancí je, aby byly korekce napájeny z tvrdého zdroje, jak to požaduje teorie. Výstupní impedance stupně se společnou katodou je typicky cca 39kΩ, zatímco katodový sledovač má výstupní impedanci zpravidla nižší než 1kΩ. Důvod proč umístil Marshall korekce až za celý předzesilovač, spatřuji v tom, že by právě měly více "zamávat" se zvukem jelikož do nich vstupuje signál již obohacený o vyšší harmonické a korekce tak mohou podstatně měnit tvar signálu. Když by si někdo chtěl pohrát s vlivem jednotlivých součástek na funkci korekcí, může si odtud:
http://www.duncanamps.com/tsc/
stáhnout kalkulačku pro tento účel. Ač nevěřím různým kalkulačkám na netu, tato je dostatečně přesná a plně vyhovující pro zjištění jak různé korekce fungují.

Ahoj. On Marshall toho moc nevymýšlel, prostě okopíroval architekturu původního Bassmana 5F6, takže proto ten sledovač a korekce na konci A zatimco Fender tohle řešení opustil, Marshall se toho drží dodnes S tonestackama si teď hraju a pokud se korekce zapojí za triodu, fungují lépe, resp. kroucení knoflíkama je víc slyšet (právě proto, že neni živenej sledovačem, takže se v něm "ztratí" víc signálu). A když je pramp tvořený jen 1 dvojitou triodou, mě osobně vyhovuje zapojení korekcí mezi stupněma, protože nemusim řešit snížení zesílení mezi stupněma. To za mě vyřeší tonestack a navíc si můžu charakter zkreslení nakroutit knoflíkama Zkoušim teď odladit Jamesovo korekce tak, aby mi hezky zněly, ale ač mi to malinko mrzí, zatim mi TMB vychází jako nejlepší volba. A ve finále, když se pak podívam na Ampeg nebo Sunn co dělaly, aby ty korekce funguvaly i ve středech, je TMB asi fakt nejuniverzálnější volba, navzdory svým nevýhodám. Zaujaly mě ty korekce k Jubilee, to musim prozkoumat

syneda píše:já právě měl v zesu taky 3-pásmové korekce za katodovým sledovačem a zdálo se mi že právě nic moc extra nemění, tak jsem dal za první triodu jen tone pot a volume a přijde mi že to funguje lépe, ale teď právě uvažuju jetsli mi tam ještě k něčemu ten katodový sledovač je, z něj jde signál rovnou do EL84. Jinak ten tone pot je taky podle nějakého fendera

Tohle je ta nejjednodušší clona, jaká snad jde použít. Úbytek signálu tam je celkem minimální oproti složitějším korekcím, vyhovuje-li Ti funkce, píchni to hned za první stupeň, za to regulátor hlasitosti a sledovač pusť k vodě. Tedy pokud stavíš jednokanál a nepřebývá Ti jedna trioda. Pakliže do invertoru připojíš zápornou zpětnou vazbu, nezapomeň si tam udělat jednoduchý obvod "presence" a máš další možnost korekce zvuku. Také není k zahození si za první triodu dát dvě možnosti rozdílných kapacit. Třeba 1n / 22n a volit možnost nějakým přepínačem, pakliže máš dvojitý, můžeš to kombinovat s tzv. bright obvodem ( kondík malé hodnoty v potu volume ). Budeš mít něco jako normal / briliant kanál který bývá u VOXů.
A co pískání, už ses toho zbavil?

Píská to stále, ale podařilo se mi to posunout na trochu větší hlasitost, jen nevím čím přesně předělal jsem zemění a rozmístění součástek, ale asi mi nezbyde nic jiného než někde splašit osciloskop a najít to osciloskopem. Jinak ten sledovač tam asi nechám, mám v předzesilovači 2x ecc83 takže by mi jedna trioda zůstala nevyužitá. Tónovou clonu mám přesně jak říkáš hned za první triodou, to s těmi kondíky vyzkouším, zrovna se mi tu válí jeden dvojitý páčkový přepínač, ale presence a záporná zpětná vazba nepůjde, mám SE konec, takže nemám invertor a jestli se nepletu tak se to používá v push pull koncích?

Na jednom zesilovači, kterej udělal Stanley tady z fóra, jsem viděl takovou vychytávku... pomocí přepínače se dala do signálové cesty připojit trioda, což se projevilo nárůstem zesílení - resp. gainu. Pokud tě baví experimentovat, můžeš na to zkusit využít tu triodu, co máš teď zapojenou jako katodovej sledovač . Pokud ji nastavíš pracovní bod tak, aby měla relativně malý zesílení a dáš jí ještě před první triodu, mohl bys tím získat jednoduchej lampovej clean boost (jak to měl zapojený on, nevím - jen jsem na to hrál ).

Ohledně presence. Pokud jsem funkci presence pochopil, tak pouze ovlivňuje, jaké kmitočty se ti budou skrze zpětnou vazbu přenášet. U push-pull zesilovačů se zapojuje z výstupního trafa na fázovej invertor, tady bys jí poslal do katody poslední lampy v předzesilovači.

Tak konečně se taky můžu pochlubit svojí novou palicí
preamp JCM800, konec 2xEL84 přidán PPIMV (kterej je teda mimochodem úplně boží!), pájeno na turretky, úprava mod#34. První zapnutí se sice neobešlo bez pár problémů, ted už je ale vše OK. jen dodělat nějaký kravinky, ale hlava konečně funkční!

Ahoj kluci (a holky, pokud tu nějaké jsou) pustil jsem se do stavby lampové hlavičky na domácí cvičení, s různými technickými záležitostmi mi pomáhal St.Anley, kterého jsem vytrvale obtěžoval, preamp včetně boardů jsem měl přímo od něj, zbytek jsem si navrhl sám (se St.Anleyho kontrolou a pomocí), zesíček jsem oživil v práci na noční za použití generátoru signálu 1kHz a oscíkem, následně jsem to pustil i do repráčku, vše fungovalo naprosto krásně, ale měl jsem naplánované tam ještě hodit "mute" abych mohl zesák "zašlápnout" když po mně něco bude chtít manželka. Trochu už jsem v tu jedu ráno nemyslel a šupnul jsem mezi preamp a koncovou elektronku optron H11F1 asi takto, což způsobilo, že mi začal kouřit katodový resistor (270Ohm) a elektronkou začalo místo 70-73,5mA téct přes 200mA, výsledek elektronka v ... (doplň si libovolné slovo), doma jsem elektronku vyměnil, a nemohu bias dostat přes 1,9mA (ano sice to hraje, ale dost potichu a divně), zkusil jsem vyměnit výstupní trafo i celou katodovou větev (odpory, poťák, kondíky) a stále nic, také od té doby zesák šumí/brumí, tipuju to na prostřelené napájeci trafo, proměřil jsem ho na zkraty a dc odpor a naměřil jsem stejné hodnoty jako když mi poštou přišlo, stejně tak napětí na všech větvích odpovídá, mimo trafo už v toho v anodové větvi moc není - 2x 100uF/500V kond a 100R/5W odpor.

Má otázka tedy zní, mám šanci nějak zjistit jestli jsem odstřelil trafo nebo kondík doma (náhradní nemám, abych to zkusil výměnou kus za kus)? Teď delší dobu nebudu v práci, takže nemám možnost změřit RLCčkem kondíky.

Zbytek věcí zde v albu

Moc děkuji St.Anleymu za pomoc při stavbě, moc mi pomohl.

Zdar, trafo odpálené nebude. Tys zapomněl na uvedení řídící mřížky na potenciál GND po tom vložení optronu. Při tzv. automatickém předpětí získávaném na katodovém odporu je to nutné - obvykle se toho dosahuje odporem 470kΩ až 1MΩ zapojeným mezi řídící mřížku (u EL34 je to pin 5) a kostru (GND). Mute uděláš nejjednodušeji odpojením katody EL34 např. miniaturním páčkovým spínačem. Jestli nemáš možnost měřit, odlož to, nemá smysl něco dělat na základě nějakých předpokladů když nemáš zkušenosti. Nadělal by sis další škody.

Dargoran píše:Teď delší dobu nebudu v práci

Nemáte u vás nejěké volné místa?

Pokud máš před optočlenem vazební kondenzátor a odpor o kterém píše Guru, tak nechápu jak by se to co popisuješ mohlo stát a hledal bych problém jinde. Myslím, že ani absence toho odporu by to neměla způsobit. Chápal bych to pokud bys do místa "IN" připojil anodové napětí. To by sežehlo mřížku a katodový odpor.
Obvod mute bych nestavěl takto do signálové cesty, ale proti zemi.
Chybu bych hledal klasicky odzadu - necháš zapojenou jen koncovou elektronku a připojíš nějaký signál a pak postupně přidáváš další (bacha ať si ten zdroj signálu neodpálíš nechtěným dotekem napětí).
Pokud problém způsobil nadměrný proud, který protékal celou koncovou elektronkou, tak bude šum přidávat anodový/katodový odpor nebo první odpor ve zdroji. Šumět může taky ta nová elektronka nebo studený spoj. Jestli by mohlo šum přidávat koncové trafo nevím, ale to bych nechal jako poslední možnost. Špatné kondíky ve zdroji by způsobily hlavně brum.