Hudební fórum

tak to je otázka na Milana. A jestli máš něco k ukázání, tak založ nové vlákno o svých zkušenostech, aparátech atp. Myslím, že by to leckdo uvítal. Odborníků není nikdy dost.

Bylo by lepší, kdybys citoval celé věty:

mmjuz píše: 25.09.2019 11:32 Izolované by měly být spoje na primární straně transformátoru, na sekundáru už to dle norem vůlbec není nutné.

Nicméně vycházím ze školení v rámci zaměstanání v letech 1999 - 2005, od té doby jsem to nepotřeboval, vyhláška pak každé tři roky. Pokud je dnes situace benevolentnější, tím lépe. Navíc paměť moje určitě není nekonečná. Uznávám, měl bych si to doplnit.
Že je ochrana zajištěna krytem, dvojitou či zesílenou izolací, automatickým odpojením a podobné základní bezp. normy je prakticky vždy omíláno při školení a následnýcmh testech v rámci vyhlášky 50.
V tomhle směru nemám u svých zesilovačů nejmenší pochybnosti.

Prohlížel jsem Tvůj obrázek AC30 a nějak jsem z toho nevykoukal, že by tam byla dvojí zem. Zkus sem raději hodit schéma konkrétního modelu, třeba to z toho vyčtu lépe.
To, že v tomhle zesu je země řešena nějakou sběrnicí na desce je naprosto jasná věc. Vždyť se jedná o současnou sériovou výrobu! Je to takto pro výrobce výrazně efektivnější, to ovšem neznamená, že to musí být nutně lepší z hlediska funkce. Zrovna AC30 není kdo ví jak skvělá ukázka. Když si vzpomenu na 90. léta, kdy Korg rozjel výrobu VOX v Číně a jak zrovna AC30 vrčely jak na lesy a reklamace se na to nevztahovala, tak se nemohu ubránit úsměvu. Ovšem tehdy nebyl problém v zemění, ale byly tam špatně vedeny dráty od žhavení. Což souvisí s problematikou veškerého drátování uvnitř zesilovače. Nějaký rok Číňanovi trvalo, než konstrukci vychytal.

Nazajímají mě moderní technologie, tedy polovodičové, či digitální a různé hybridyní konstrukce kytarových zesilovačů, nechápu, kde v tom vidíš alibismus. Běžné lampáky klasické konstrukce ( aby nedošlo zase k nějakému nedorozumění, tak přiznávám, že hig gain lampové paskvily prošpikované polovodiči neznám a předpokládám, že tam to bude asi také jinak, ovšem pro tento sortiment z pohledu mého zájmu platí to samé jako pro hybridy, protože to jsou hybridy ), tedy běžné lampáky jsou v drtivé většině vybaveny jen jednou zemí a vzhledem tomu, že kovové šasí se stejně musí uzemnit z bezp. důvodů, jsem přesvědčen, že zemění přes šasí je výhodnější, než drátování do jednoho bodu. A teď bych ti sem mohl naházet nějaké fotky těch reissue hand made Tweedů a kopií třeba od Victoria amps a poukazovat na kovové jacky zeměné přes své tělo, poťáky přímo na panel a pod. A kam by to zase vedlo? Prostě si zemni jak chceš a já si to budu dělat po svým. Vlastně tak, jak to dělají všichni ti malovýrobci typu Little Walter amps, Komet, Matchless, Victoria... atd. Ne že bych nutně musel být ve stádu, ale drátování do jednoho bodu už mám dávno za sebou. Nikdy člověk nevěděl, co se stane a oživování byl často opruz. Buď zesilovač kmital, nebo bruměl... Holt seriovku nedělám. Posledních cca sedm let zemním přes šasí jako většina světa v této kategorii zesilovačů a mám klid. Pokud neudělám sám kiks, tak celé oživování je jen o přeměření důležitých hodnot a nastevní předpětí.
Případně odladění korektoru, či kapacit v anodových vazbách v rámci maximálního využítí kvalit výstupáku a konkrétního reproduktoru a to mě vyloženě baví. Rozhodně více, než hledat který zemnící drát mi zase dělá neplechu. Pochopitelně jsem si vychytal i jiné náležitosti, je spousta způsobů, jak si vnést do signálu brum.

V dubovým kombu je výstupák od Hammond, verze pro audio s možností UL zapojení. Na kombo pro čistý zvuk a akustiku mi připadá velmi vhodný.
Poslyš, na téma výstupáků, ale klidně i síťáků nemám problém diskutovat, a už jsem tu toho napsal o trafech dost. Ale není to tak, že bych měl třeba pět typů v různých výkonových třídách, je to trošku boj.
Např. v Mojo tone měli vynikající a levné Musicman 8-50 a Gibson GA60. Snad to byly ještě zbytky z náhradních dílů, ale loni došly. Dodneška si rvu vlasy, že jsem si neudělal zásobu. Nebo Carvin Nomad, ten byl vyloženě za babku a hrál úžasně. Kupoval jsem funglovku coby náhradní díl od Carvina, bohužel, loni ho vyřadili z výroby a už nelze objednat. Tyhle kousky mě bavily mnohem více než kopie Fenderů od Hammond a pod. Ovšem když člověk hledá, tak prostě vždycky něco najde. Nejdéle mi trvalo hledání slušného výstupáku pro 5W SE. Ani Mercury Magnetics Fender Chanp Tweed 57 tehdy za 90,- USD plus všechny ty náklady spojené s nákupem v USA mně nesedl. Vyloženě zklamal. Předloni jsem pak kápl v TAD na tenhle: https://www.tubeampdoctor.com/en/output ... =125A3A-GS Tohle je bezkonkurenčně nejlepší výstupní trafo pro 5W šudlátka co jsem měl v rukách. A že jich bylo. Tak doufám, že ho zase nevyřadí z výroby. Jinak je to tip pro všechny kdo uvažují o vlastní stavbě malého komba. Výborně s tím fugují malá repra Weber 8´´ nebo 6 X 9´´ ze serií Signature, Classic a Vintage, ale nejlepší jsou verze s hladkou membránou. Ani tohle zjištění nebylo hned a už vůbec ne levné...

Neizolované primární okruhy mohou mít jak nové i staré zařízení tř.I, viz fotky, co jsem poslal v mém předchozím příspěvku, na tom se roky nic neměnilo, ale to je nepodstatné.
Prostě měly být ty spoje na primární straně izolované buď všechny nebo vůbec.
Souhlas - doplň znalost, jednou ty přístroje prodáváš, tak bys měl znát platnou normu.

Ze schématu to nevyčteš přece - ty země jsou přece vodivě spojené, vidět to jde na layoutu.
Prohlédni si pořádně ten obrázek (nový Marshall Astoria) a odkaz (VOX AC30 z roku 1964), co jsem poslal.
Starý vs. nový - v obou nenajdeš polovodič, oba netahají signály po šasi, oba mají země vedené podle dokumentu níže (kombinaci hvězdy a sběrnice).

Ad zemnění po X-té a naposledy pro všechny tématem nepolíbené konstruktéry a bastlíře v dokumentu zde:
http://www.valvewizard.co.uk/Grounding.pdf
Je tam přesně napsané, o čem jsem psal - po kastli se netahají signály

Having designed the circuit layout on a PCB, turret board or even wired
point-to-point, and having dutifully obeyed a sensible ground scheme, we must
finally connect circuit ground to the chassis (which is bonded to earth) at one point
only. This connection is purely for safety / shielding purposes; no circuit current
flows in this connection under normal circumstances. It is merely a voltage
reference, not a return for current.

To, že někteří výrobci tahají signály přes šasi je jen prasácké zjednodušení konstrukce (bastl), nemá to jiný účel.

High gain je prošpikovaný polovodiči, takže to není běžný lampák? Single Rectifier, Orange Rockerverb, Soldano SLO100... Krom diod v usměrňovači tam není použitý ani jeden polovodič. Vactroly nepovažuju za polovodič, protože se pro signál chovají stejně jako rezistory.
Konkrétně v Rockerverbu a Singlu jsou v signálové cestě jenom relátka.

Můžeš poslat příklad, kde jeden z tebou zmíněných výrobců používá u zesilovače podobné konstrukce a složitosti 7 gnd bodů? Ohledně připojení jacků na šasi, to je třeba u vstupu tolerováno, protože spousta zesilovačů má právě u vstupu jediný GND bod, navíc vstupem neteče skoro žádný proud oproti proudu, co teče preampem, koncem a hlavně sekundární stranou výstupáku.

kromě vypisování norem jsem neviděl a ani neslyšel o jediném Juratorovu výtvoru. Škoda. Mluví docela fundovaně, ale bez ukázky něčeho hmotného je to jen teoretiozování. A přitom mluví o High-gaiunu a tam Milan nemíří své produkty. Takže prostor tu mezi metalistama určitě je.

To máš těžký, před nějakou dobou jsem se tady pustil do jednoho "takystavitele" a se vší slušností ho upozornil na to že polovina součástek co používá je odpad a že dávat do zesilovačů doma navíjený trafa nevidím jako zodpovědné a bezpečné, jenže ostatní jen obdivovali nádherný design a jak to má hezky všechno poskládané a úhledné.
Tu máš, když to přeženu, téměř opak a stejně tak najdeš nespokojence. (ne že bych byl proti konkrétní kritice, myslím obecně, ne osobně)
Každý má nějaké představy,osobně stavím i higainy i normální kytaráky a to druhé mi prijde těžší i když schematicky vypadají jednoduše, ale je jasné že mesa vypadá uvnitř jinak než magnatone, to jsou jiné světy prostě..
technickým tahanicím bych vyhradil jiné téma, aby tady zůstal spíš ten aparát jako takový

Mám pocit, že se zase dostáváme v naší diskuzi do jakési humorné polohy. Prvně tvrdíš, že u lampáků je bezpodmínečně nutné rozdělit zem na signálovou a na silovou, že nelze země táhnout po šasí:

jurator píše: 25.09.2019 9:30
Jedno ze základních pravidel je, že se zem jako signál nikdy netahá po kastli. Druhé je, že silová a signálová zem mají být oddělené.

A pak sem na důkaz svých slov hodíš fotku jakési moderní, nejspíč čínské kopie AC30 a směle tvrdíš, že se jedná o originál Jennings z roku 1964 -

jurator píše: 26.09.2019 12:54 (VOX AC30 z roku 1964)

Což jasně dokládá Tvou absolutní dezorientaci v této problematice.
Pochopitelně, že ve schematech to zaznamenané není, protože nic takového, jako je striktní rozdělení na zem silovou, signálovou, případně digitální, jak to známe dnes, tehdy neexistovalo. Každý výrobce si to tak nějak pytlikoval podle sebe, byly to různé kombinace, něco šlo po šasí, k tomu nějaká ta "hvězda", různé "hřebenové sběrnice", případně smyčky, které se vzájemně rušily. Holt už tenkrát s tím výrobci bojovali jak mohli. Zajímavé je, že zrovna Tebou jmenované historické Marshally jsou dost problémové. Odhaduji, že tak dva kusy ze tří, které se k nám do Česka z Ebay dostanou, potřebují i zemění upravit. O tom, jak se chovají různé kopie od Kopálka a Rožďala až třeba po Cariatone, se nemá smysl ani zmiňovat. Když někdo něco okopíruje i s chybama, tak dobře mu tak. Klasika jsou dlouhé drátky od mřížkových odporů, blokovací kond na anodách invertoru na drátech šest, sedm centimetrů ( kdyby tam nebyl, bylo by to stejné ), země vedené od katod kdo ví kam a pod. Brát tohle jako příklad dobré konstrukce zase může vzít v úvahu jen člověk, který tuhle záležitost chápe jen na teoretické rovině. Rozhodně mi je systém tak častý hlavně na USA aparátech výrazně sympatičtější a i chování těchto aparátů v praxi potvrzuje jeho výhody. Ty tomu ovšem říkáš prasárna.
Víš čemu říkám prasárna já? Strkat do lampových zesilovačů nějaké samodo trafomotáky. Víš, v tuhle chvíli se ani nedivím Tvému brilantnímu přehledu v bezpečnostních normách. Já být na Tvým místě, tak taky šprtám jak oteklý, ať mám alibi, pro případ náhlého zvýšení úmrtí rockerů vinou úrazu elektrickým proudem. Hlavně mi netvrď, že máš doma vakuovou pec a dokážeš trafa takto kvalitně ošetřit. Povídačky
o skvělém zvuku čtyřicet let vyzrálých plechů, či o tom, jak úžasné vlastnosti má trafo máčené po jednotlivých vrstvách v kýblu s lakem, to už tu bylo. Tomu snad neuvěří vůbec nikdo. Zakapávací lak je nouzovka přijatelná tak při provozu do 400V. S odřenýma ušima. Rozhodně ne s vyšším napětí.
Pro zajímavost. Pokoutnou výrobu výstupáků jsem zavrhnul hned v počátcích svého zájmu o tuto problematiku, ač v Boskovicích má pan Zdenek Vlach ve své opravně slušnou navíječku a je v tomto směru velice vstřícný. V 90. letech mi na mé cívky pár síťáků navinul, ovšem pro tranzistoráky. Pro lampy jsem to vzdal právě z důvodů nedostupnosti vakuové impregnace. Tedy výstupáky používám v drtivé většině z nabídek e-shopů, jak jsem se už včera zmiňoval. Nikdy jsem na nich neměl jedinou poruchu. Ovšem výroba síťáku mi přišla natolik prostá, že jsem si je zadával v různých tuzemských firmách. Za zmínku by stály hlavně tři společnosti, které mají na trhu celkem silné postavení, žádná vesnická garáž, a všechny tři pochopitelně trafa impregnují ve vakuové peci. Ke každému trafu pak dostanu protokol z testu a výčet všech těch ČSN a ISO, které to splňuje. To bys zajásal. Ovšem ouha. Propálilo se první trafo. No, změním dodavatele a opět a letos na jaře zklamala i třetí firma. Je legrační, když řešíš s výrobcem reklamaci a on Tě přesvědčuje, že použití drátu s jednou vrstvou izolace je naprosto v souladu s normami a že to musí stačit. Asi to těžko budu vysvětlovat klukovi, kterému v pátek uprostřed koncertu kdesi v Opavě odešel síťák. Chyby klasické, první závit na kraji cívky se už ve výrobě dostal přes kraj izolace do kontaktu se spodní vrstvou a česem se ta izolace propálila. A podobně. Celkem jsem zazamenal čtyři takové havárie, z toho dvě u mně doma při zátěžovém test, zhruba z 80 síťáků v Česku vyrobených. Tlumivek tuzemských je ve světě ode mne o něco více a tam tedy nikdy žádný problém. Síťáky od Mercury Magnetics, nebo i Hammond dohromady tak 40 ks možná více, bez problému. Co z toho vyplývá? Že už od tuzemského výrobce beru jen tlumivky a max. malá trafa do domácích 5W komb, protože ty drží. Jinak nic. A pokud mi někdo chce nabulíkovat, že si je doma schopen navinout spolehlivé trafo do lampové mašiny, tak si tak akorát zaťukám na hlavu. Pokud Tě zajímají jména výše zmíněných firem, řeknu Ti je do telefonu, číslo už si tu najdeš. Psát to nikam nebudu, nestojím o nějaké problémy.
Jinak musím smutně konstatovat, že Tvé příspěvky mi zhola nic nedaly. A pochybuji, že komukoli jinému. Sice jsem tohle vlákno nezaložil já, leč jakýsi citový vztah k němu z pochopitelných důvodů mám. Tedy bych Tě chtěl požádat, aby sis pro své teorie otevřel vlastní seriál.
Pokud Trevorova připomínka mířila na někoho jiného, tak jsem ji špatně pochopil a prosím za omluvu. Určení je v tom případě jiné osobě.

Já jen - než se rozvine nedorozumění - jurator to i psal.
Taky jsem koukal na VOX origo na tom moderním skoroplošňáku -> ale to je relativně Maršálskej butik ->Astoria
Fotky střev origo Voxu jsou v odkazu, který se nachází pod fotkou. Jedná se tedy o dva různé příklady.
Jinak musím říct, že (pominu-li osobnější party, bez těch by to nešlo, prosím?) se ty diskuze laikovy krásně čtou a na obrázky se pěkně dívá. Každopádně díky za sdílení vyměňování zkušeností -> jen znovu prosím o oproštění se od invektiv, bať jen naznačených -> internet a psaný jazyk nám dává jen omezené výrazové prostředky a bohužel v diskuzích dochází k daleko větším osobnostním polarizacím než při běžné mluvě. Za kulturní a inspirativní prostředí mnohokrát děkuji!

Edit: jen malinko přeformulováno do smysluplna, byl to takový rychlíkovský proud myšlenek

Tak ten odkaz na Vox je jako na starý Vox, žádná čínka, akorát je to zrestaurované nějakým "standardně smýšlejícím jedincem", který prostě slyší na současný trend "nacpi tam SOZO a Orange drops". Přitom jsou kondíky Mustard stále celkem dostupné, snad ve všech hodnotách, to by se ale někomu muselo chtít je shánět a aparát tak uvést to původního stavu a dát za to prostě nějaké kačky navíc. No, ten odkaz bych tedy nepokládal zrovna za ukázku toho, jak by se to mělo dělat...

Marshall Astoria tady ještě vypadá dost "butikovsky", ty verze s více kanály jsou už myslím takové ještě víc pcbťovější, ale to je jedno. Důležité je to, že na turrety nebo očka to udělá každá opice, to je taková ta prácička pro vietnamky nebo mexičanky, které se toho ve Fender Custom Shop nebo ve Voxu rády ujímají. Prostě to dělají lidi, kteří o tom neví naprosto nic - dostanou layout a sypou tam součástky jako lidský robot.

Hardwired, tak jak to dělá Milan, je trochu jiná liga. To už se bez nějaké znalosti dělá dost blbě, a to i v případě, že se jedná o opakovaný proces. Milan to navíc tak nějak dělá pomalu pokaždé jinak, takže ta znalost a přehled v obvodech je v tom prostě vidět. On třeba Matchless vypadá uhlazeněji a líbivěji, je pravda, že srdce takového toho jedince s OCD při pohledu na ten vnitřek MMjuzových aparátů asi nezaplesá, nicméně mi to přijde narozdíl od již zmíněného Matchless daleko lépe servisovatelné, je to prostě účelně navržené a postavené, nehledí se na to, aby byl každý drátek dokonale narovnán, prostě tam je, aby plnil funkci, ne aby se na něj čučelo.

A takové to lepeníčko všeho co má víc než jeden gram, což byla taky jedna z kritizovaných věcí, mi přijde jako takový divný trend, který ti stavitelé prostě tak nějak rádi po sobě opakují. Ve všech těch starých Fenderech, Marshallech a Voxech se rozhodně nic nelepilo a drží to už přes půl století pořád na místě...

Prostě Milan umí, jde si za svým, očividně nevyrobí to, co je mu proti srsti. Takových lidí u nás moc není, važme si jich

Mně se to kombo líbí, jako domácí výrobek je to super. Jako zakázková výroba, kdybychto měl srovnávat s drahými boutique aparáty, to zapojení už taková krása není. Sám bych to stavěl úplně stejně, je to praktické a nemám dost sebekázně to mít výstavně vymydlinkované.
Co se týče zemnění, jak jednou člověk dostane do hlavy princip oddělení signálové a silové (a stínící) země, těžko to pak udělá jinak, i když drátuje jen kytaru. Nemám v tomto odborné vzdělání, jsem samouk amatér a se zemněmi jsem se dost natrápil. Špatná topologie, uvolněné šroubky k šasi, filtrační elyty na dlouhých přívodech. Přimlouvám se za sběrnici a připojení šasi v jednom bodě jen jako stínění a PE.

Když budu hovořit pouze o tom, jak se má v elektrotechnické praxi provádět stínění signálů, pak se TE (stínění) připojuje k PE pouze v jediném bodě. Tolik běžná praxe. Jak se to má dělat v kytarových zesilovačích přenechám jiným.

A/ Musí to být bezpečný.
B/ Musí to dobře hrát.
Všechno ostatní jsou zbytečný kecy.

No, ten odkaz bych tedy nepokládal zrovna za ukázku toho, jak by se to mělo dělat...

Ten odkaz na VOX byl zmíněný jako příklad jiného systému zemnění zesilovače (do zemnění nebylo zasahováno), takže ostatní součástky, úpravy a degradaci stářím příště prosím ignoruj.
Orange Drops patří do DPS, jako všechny součástky s radiálními vývody. Těžké součástky se vždy hodí rozumně připevnit, ví to a dělají to všichni solidní výrobci.

je to prostě účelně navržené a postavené, nehledí se na to, aby byl každý drátek dokonale narovnán, prostě tam je, aby plnil funkci,

V tomhle si Milan trochu protiřečí, protože vývody má (ne všude) dlouhé = větší parazitní R a zkroucené = větší plocha "smyčky" = větší parazitní L. Ale jak jsem už 3x psal, low gain si nechá víc líbit, takže rušení ani nestability se to nemusí dotknout. Víc mi to tu vadí esteticky

Milane a humorná poloha je, že sis i po mém opakovaném upozornění neprohlédl znovu lépe, že se jednalo o obrázek a odkaz (dvě věci = dva odlišné zesilovače).

Což jasně dokládá Tvou absolutní dezorientaci v této problematice.

Už nám konečně pošli nějaký příklad, aby bylo jasně vidět, že máš pravdu

Jinak musím smutně konstatovat, že Tvé příspěvky mi zhola nic nedaly. A pochybuji, že komukoli jinému.

Smutné, smutné, smutné.

Víš, já nechci, aby mi tu někdo lezl dop*dele (jako to někdo dělá tobě).
Mně stačilo vést rozumnou debatu, stačilo odpovědět na mou položené otázky, což jsi neudělal ani jednou a místo toho si debatu začal stáčet a rozvádět do roviny, ve které máš pravděpodobně větší osobní zkušenosti (trafa).

Ad výstupáky - jejich návrh znám dobře teoreticky, ale prakticky jsem žádný návrh nerealizoval. Neznám žádnou českou firmu, která by byla schopná vytvořit něco lepšího a levnějšího než Mercury Magnetics, potažmo Hammond, když pujdeme víc po ceně.
Ad zalévání traf, cívek, PCB, vysokonapěťových dílů: Stav se to klidně probrat, mám docela dobrou praxi v oboru napájecích zdrojů a komponentů pro el. mikroskopy. A nevěřil bys, mám i každodenní přístup k vakuové peci.

Znovu: Můžeš poslat příklad, kde jeden z tebou zmíněných výrobců používá u zesilovače podobné konstrukce a složitosti 7 gnd bodů?

Jasně, toho VOXe jsem zazdil, moje chyba. Byl mi ten obrázek podezřelý, vůbec na AC30 nevypadal. Mrknu na to během dne, ač si myslím, že se nikam dál v tomto neposunem. Já Ti vyjmenoval hned několik příkladů výrobců, kteří mě inspirovali. Nebudu sem dávat fotky profláklých tweedů, byl by to možný zdroj spekulací ohledně data výroby. Ani se nebudu odvolávat na Gibson GA20 ( rok výroby 1952 ) a Masco AU18 asi ještě starší, které jsem měl fyzicky doma a byly takto řešeny, po drobné údržbě a opravě repra v Gibson hrály skvěle a bez brumu ( přes adaptér 115 / 230V ). Navíc mám jen fotky z vnějšku. No, dám to sem, že nekecám: Tedy hned ze současných jsem jako první zkusil Little Walter a tohle mi nabídl vyhledávač: Prostě tenhle způsob zemění je běžně používaný i u nejdražších hand made aparátů, u tovární sériovky pak nikoli a to z důvodů, které jsou celkem jasné. Vůbec nechápu, proč se kvůli tomu hádáme.

Co se týče kroucených vodičů, tak ty jsou v dubovém kombu pouze a jen u žhavení a napájení Ua pro invertor a prempy, to protože se takový pramen zpevní, lépe se pak fixuje a snižuje se možnost vzniku studeňáku vlivem otřesů. Navíc to je pro většinu lidí hezčí, ač zrovna Tobě to esteticky vadí. Je to naprosto běžná praxe, žádné nevýhody to nepřináší. Jinak v signálové části je zemění realizováno přímo vývody součástek, max. drátkem do 2 cm. To mi tedy moc dlouhé nepřipadá. Kdybych to měl dělat do jednoho bodu, logicky by musely být propoje nesrovnatelně delší. Tohle jak když hrách na stěnu hází. A už opravdu dost, nikam to nevede. Já Ti Tvůj způsob nijak nerozmlouvám, pouze tu celou dobu obhajuji své.

Vakouvá pec. Argument, který jsem slyšel, byl ten, že nikdo neví, jakou izolaci ( jaké plasty ) jsem do trafa použil a že jim tím mohu způsobit poškození celé várky a tedy takové riziko nehodlají na své triko brát. No, zní to i logicky. Pamatuji si ze střední příběh, kdy kluk někdy v prváku donesl síťové trafo, které si sám namotal a ani ho nijak neimpregnoval a poprosil učitele, ať mu to zhodnotí. Ten dobrák ( už tehdy mi jeho odvaha vyrazila dech ) se ani nepřesvědčíl Megmetem o izolaci a trafák připojil na zdroj a přidával napětí a měřil. Po cca 20 vteřinách z trafa začal lítat jakýsi roztavený zelený bordel, který se mu připekl na stůl v malých kapkách a ty už tam asi zůstaly navždy. Pokud by podobná situace nastala ve vakuové peci plné materiálu řekněme za desítky tisíc, dovedu si představit výsledek.
Pokud máš možnost vakuové impregnace, ideálně nějaké maličké, to je velice výhodný stav. Už jsem tuhle věc v minulosti řešil xkrát s kamarádem z Ostravy. Jednak nespolehlivá práce navíjáren ( osobní zkušenost jsem popsal výše ) a právě problémy s vakuovou impregnací. Mám doma pár starých trafáčků na tenkých plechách, některé i "M" střih, ale jsou to prostě děděčci a jejich použití není v tomto stavu vhodné. Uvažoval jsem několikrát o rozborce, kompletním převinutí a následné vakuové impregnaci. V jaké části Česka se pohybuješ?

Fender to ze začátku taky pěkně prasil, jak se mu zachtělo. Masco je dobrý příklad, ten Gibson už tak nee. Kdo psal, že mi vadí kroucené vodiče? Proč to tady ostatním podsouváš? Právě naopak, kroucení považuju za nezbytnost, tam kde něco teče

Edit: Pracuju v Brně

Chachá, kroucené dráty... Tak asi zase roztržitost, promiň. Právě skončil skoro dvouhodinový výpadek proudu na Boskovicku. Musím makat. Brno je skvělé. Mikroskopy v Kohoutovicích?

Ad trafa, to byl uživatel Berseker, jestli si pamatuji, ten si je dělal doma.

Ad trafa - jj, Berserker, tu vyhrocenou elektrotechnickou debatu si taky vybavuju.
Udělal více různých zesiků, zaujaly mě tehdy perfektně dotaženými designy - takže dneska po letech máte někdo zprávu, že ty jeho trafa a zesiky už někoho zabily či zranily? Třeba samotného výrobce?

Mám zprávy od jeho bývalého zákazníka. Nebudu to tu ventilovat za zády výrobce. Všichni žijí a těší se pevnému zdraví. Takže OK.

Mikroskopy Černovice/Slatina. Mám od Berserkera výstupák v jednom aparátu, stále žije.

Tak jestli si Milane psal, že hořely i české profi trafa..