Hudební fórum

Mám čerstvý příklady vlivu vlhkosti na akustickou kytaru.
Nedávno se na Ebay.com prodával celomasivní Martin Special Mahogany (Made in U.S.A.), se kterým bylo (údajně při dopravě) tak skvěle zacházeno, že praskl lub v délce cca 80 cm (viz foto) a praskl i zadní špalek (docela by mě zajímalo, jak by to dopadlo, kdyby měl špalek obráceně léta…). Kytara byla nová a nehraná. Usoudil jsem, že by se to dalo opravit, míru rizika a cenu jsem vyhodnotil jakou přijatelnou a nástroj koupil.
První dojem nebyl úplně nejlepší. Kytara praskla, ale kluci z Sounds Cheap Music v Missouri nechali natažené struny, takže jednotlivé části praskliny si žily tak trochu svým životem a úplně přesně už na sebe nesedly (oprava ale nakonec dopadla dobře). K tomu byl nástroj evidentně přesušený, přední deska byla propadlá před i za kobylkou, posledních pět pražců na hmatníku už šlo z kopce, celé okolí rezonančního otvoru bylo níž o cca 2 – 2,5 mm proti rovně okrajů korpusu, zkrátka typické příznaky skladování při nízké relativní vlhkosti vzduchu. Naštěstí deska vydržela a nepraskla.
Nikam jsem nespěchal a tak jsem kytaru umístil do komory, kde mám poměrně stabilní vlhkost (52 – 54%) a teplotu (19 – 20 st.) a byl jsem příjemně překvapen, jak rychle dřevo reagovalo na svoje komfortní podmínky a vracelo se do původního stavu. Už za 48 hodin se deska za kobylkou srovnala (viz foto) a za další dva dny se deska dokonce mírně (cca 1 mm) vyklenula a srovnala se propadlina před kobylkou. Část hmatníku od 14. pražce se také znatelně narovnala. Ještě to tak nechám pár dní, pak kytara dostane struny a začne dělat radost. Kytara si hlídání vlhkosti zaslouží….

Šimkojc píše: 8.03.2021 15:36 ... Kytara praskla, ale kluci z Sounds Cheap Music v Missouri nechali natažené struny, ...

Nemyslící hovada, jinak se to nedá nazvat. V takovém případě snad ze všeho nejdřív povolím struny.

Podle mě kejtru nechali někde za výlohou nebo v rozpáleném autě. Buď ulítne kobylka nebo to někde praskne. V Guitarparku pár let visela HD28V s dolepovanou kobylou s podobným příběhem.

Upřímně řečeno viděl jsem už lecco, ale tady si tu ránu, která způsobila takovou devastaci, nedovedu představit. Na druhé straně byly dokonce dvě praskliny (viz foto). Nejlepší na tom je, že na nástroji nikde není žádná stopa pádu, nebo úderu, jen maličko na horním rohu hlavy, ale od toho to nemohlo být. Něco hodně vzdáleného jsem kdysi viděl po pádu kytary přímo na kolík popruhu, ale ani to se mi nezdá nehledě k tomu, že Martin u nových nástrojů kolík neinstaluje, ale dává ho do příslušenství. Na samotné působení sucha je to moc brutální. Zlatá překližka...

Uf, no teda... zajímavý soundport

Fascinuje me, ze tohle nekdo chce. Klobouk.

Podle toho kolik byla cena vraku. Oprava tak za 2k? Já bych na koupi podle fotek koule neměl.
Šimkojc: Jen pro zajímavost, to je DRS?

Martin DRS se přejmenoval v rámci sjednocení názvosloví na D10 a měl by to být nejlevnější celomasivní Martin vyrobený v Mexiku. Moje kytara se správně jmenuje Martin Special a je z limitované edice, kterou si u Martina nechává vyrábět portál Musicians Friend. Kolik čítala kusů netuším, ale je to už několikátá edice, která dříve se nazývala Custom (v minulosti jsem totiž již měl tu čest být po jistou dobu majitel modelu Custom Rosewood z roku 2014). Rozhodně to nejsou běžné nástroje. Kytary jsou vyrobené v mateřském závodě v Pennsylvánii a mají asi nejblíže k modelu D15, ovšem se smrkovou deskou. Nástroj je celomasivní a celodřevěný, tzn. že na něm nenajdete (na rozdíl od DRS/D10) žádné „moderní“ materiály jako Richlite, Micarta, HPL apod. Základní prodejní cena nového nástroje byla údajně 1200 USD (tzv. street price ale může být příjemně nižší) a tím pádem by tohle měl být nejlevnější celomasivní Martin vyrobený v Americe. Uvedená cena je samozřejmě při nákupu v U.S.A., ke které by se pak ještě mělo připočítat „DPH“ konkrétního státu (0 – cca 8 %). V případě individuálního dovozu do ČR, tedy po započtení nákladů na dopravu, DPH a clo, by česká cena byla asi kolem 35 000 Kč. Já se dostal s celkovými náklady pod 50%.
Kytara je již opravená, ale ještě čeká na retuš (pokud se jí tedy vůbec dočká), protože mi nedošlo, že mahagon na lubech a spodní desce je pod barveným lakem výrazně světlejší a každý takový velký zásah znamená buď náročnou retuš, nebo kompletní obroušení a nástřik nového laku.
Zatím jsem na ni natáhl jen tři spodní struny (zatím stále zvlhčuji), ale už je jasné, že bude hrát skvěle. Je použito žebrování A frame „X“ (stejné má D15), které má v hlavním rezonančním prostoru za kobylkou místo dvou žeber je jedno malé žebro a tato konfigurace produkuje silný basový zvuk při zachování kvalitních středů a výšek.
Musicians Friend tak touto svojí aktivitou přibližuje amerického celomasivního Martina širšímu spektru muzikantů. Martin D15 není sice o moc dražší, ale celomahagonové tělo zcela bez výložek lemujících korpus se každému nemusí líbit a zase třeba ikonická D18 vám z kapsy vytáhne až o 1 000 USD víc a to nemusí být pro každého dosažitelné…
Omlouvám se za nevyžádanou přednášku, ale mě to baví.

"...by česká cena byla asi kolem 35 000 Kč. Já se dostal s celkovými náklady pod 50%."
Za mě dobrý. Daleko lepší jak ty evergreeny z bazaru. "Kytara s lehkou vadou", kdy cena je 75 % nové a je prdlá přední deska. Asi každý tuší...

Jestli ji máš pro sebe, tak ta retuš se mi jeví celkem jednoduchá, poznat to sice půjde ale ne moc. Dokonce to té kytaře bude slušet, električtí kytaristi si dělají umělý relic, ty ho máš natural.

To máš recht Petře, když nemá kytara patinu od hraní, tak aspoň od toho, že s ní někdo jebnul o zem. Koupil jsem nějaké retušovací fixy, ale asi to moc prožívat nebudu, měla to být kytara pro mě do hospody. Hospody jsou reliktem minulosti, tak si brnkám doma u lahváče...

Oprava vypadá fajn, pěkná kejtra na pařby. Já bych aspoň trochu retušoval, neboť jsem úchylnej strojař .

Na lub nějakou takovou stíračku. V Sigmě mě s tímhle nas..li, udělají vintage vzhled a do toho dají fishmana do lubu, hned bych ji bral ale bez elektroniky nebo s elektronikou v ozvučném otvoru
https://www.sigma-guitars.com/guitars/1 ... -15e-aged/

Bylo by škoda to takhle nechat, byť je to do hospy. Myslím, že lihovým mořidlem, třeba i lehce naředěným to opatrně (opakovaně) nějakou vatovou tyčinkou zapravit, případně to vlhkou houbičkou roztahat do ztracena a potom nějakým voskem (třeba i lehce tónovaným) na sjednocení odstínu. Rozhodně by to šlo hodně zlepšit i systémem samo-domo, nakonec není to drahá kejtra.

Ahoj má někdo zkušenosti s těmito zvlhčovacími sáčky?
Jako výhodu vidím že to nemůže poškodit kytaru - nevýhoda je cena ale pokud vydrží několik měsíců….

https://kytary.cz/daddario-pw-hpk-01-hu ... rce=Search

https://kytary.cz/boveda-two-way-humidi ... Kgiw%3d%3d

https://kytary.cz/daddario-guitar-humid ... /HN182996/ kup si tohle a nebudes zbytecne generovat odpad

Osobně ne, kamarád si to koupil z jakéhosi perfekcionismu k drahému Tayloru, ale říkal, že když má kytaru ve futrálu a ten neskladuje opřený o radiátor, tak je to vlastně asi jedno.
Jinak Boveda jsou pytliky do humidorů na doutníky, kde mají držet cca 70%, tak asi je na tu značku spoleh a budou jim dobře fachčit i ty 49% pytliky pro kytary.
Akorát mi subjektivně vadí, že se to pak vyhodí.
Ostatní humidátory taky kytaru nepoškozují, používám roky Kyser.

Ono to není potřeba nějak hrotit, v ČR jsme v pohodě, nejsme v Indii ani na Sahaře, máme obvykle příjemné rozmezí vlhkosti, ve kterém je i kytarám dobře.
Doporučuju si pořídit domů vlhkoměr, nakoukat si průběžně, jestli se neděje nějaký extrémek.
U nás problém bývají v zimě vytopené přesušené byty = je potřeba zvhčovač - a v létě deštivější dny po sobě = když zaznamenám vyšší vlhkost, šoupnu radši na týden kytaru do futrálu, než to přejde.

Me jde právě ted o tu zimu - v paneláku to ústřední topení a je tam fakt sucho až je mi to i nepříjemný dýchat (tedy ve smyslu dráždí to vysouší).

U houbiček jsem nedávno četl jak to někdo (asi dost šilovnej) dost nevyždímal a nakapalo mu to na vnitřek a kytara je poškozena.
Pak je tu druhá věc a to že pokud to člověk nehlídá tak asi může i prevlhčovat?

Ty sáčky by měli v uzavřeném futrálu držet stále cca 50% respektive jsem to pochopil tak že pokud je vlhkost vyšší mají ji naopak pojmout do sebe zas.

Vytváření odpadu je vznesena myšlenka na kterou by se dalo argumentovat plýtvání vodou - i když ono půjde více o tu výrobu a td.

No v mládí jsem to řešil párem ponožek - ne tedy zpocených - jednu namočit a vyždímat a vložit do druhé a zaháknout za struny - fungovalo to dobře ted si říkám že už je jiná doba a chtělo by to něco víc civilizovaného.

Ano klasicky zvlhčovač me napadl hned, ale ty sáčky vypadají zajímavě hlavně tím ze to ma tu vlhkost opravdu regulovat a ne jen zvyšovat.

Jestli tu houbičku někdo namočí tak, že mu z ní kape voda a tak ji strčí do kytary, tak je zřejmě blbej a neumí nejspíš ani číst, takže tímto potenciálním problémem bych se zde nezabýval.

Pokud máš doma kytaru ve futrálu, budou ty sáčky zcela ok.
Mně by nevyhovovaly, protože mám kytary ve stojanech a schovávám je do pouzder pouze výjimečně při nějakých výkyvech.

Jj to sem si taky rikal - jde mi hlavně o to jak sem psal ze to ma zároveň fungovat jako vysoušeč - proste regulovat vlhkost obousměrně a držet k tem 50%.
Ty sáčky by mely vydržet dost dlouho tak to zas tak drahé není vlastně pak jeden vychází kolem 200,- a ma dat cca pul roku.

Jo kytaru dávám hned po hraní do toho tvrdého pouzdra.

No když jim to dlouhodobě funguje na ty doutníky tak to asi prubnu - proti houbičce nic nemám jen pak ještě nějaký vlhkoměr abych zjistil kdy ji dávat a kdy ne tohle je takový ,,blbuvzdorny”.

Tak to prubnu.

Ted jsem našel nějaká videa a chlapík vysušený sáčky vloží na dva dny do igelitového sáčku s mokrou houbou a oni se po dvou dnech zas nasáknou a fungují znovu Tak to je moc fajn - asi to nepůjde do nekonečna ale tak..... dobrá rada. Jiný zas říká že mu vydrží cca 4 měsíce a pak je dává ke zvlhčovači domácímu a taky zas nasáknou. Předpokládám, že kdyby byl opačný problém - moc vlhkosti tak by stačilo sáčky vysušit v mikrovlnce jak ty klasické co se dávají třeba do bot na vysoušení.
Jdu do toho