Hudební fórum

Hudba nestojí na pentatonikách. Nevím proč po petnatonické stupnici všichni tak prahnete. Používala se před 40 lety, dneska už se prostě hraje jinak. Dávno tomu co pentatonice odzvonilo.

MiraZ píše:Hudba nestojí na pentatonikách. Nevím proč po petnatonické stupnici všichni tak prahnete. Používala se před 40 lety, dneska už se prostě hraje jinak. Dávno tomu co pentatonice odzvonilo.

1) jednoduchost.
2) pasuje do spousty věcí právě protože nemá těch tónů tolik
3) I jednoduché věci mohou být krásné. Stačí je dobře zahrát
4) záleží na stylu.

Smrťokvítek píše: 1) jednoduchost.

O nic jednodušší jak durová/mollová stupnice.

Smrťokvítek píše: 2) pasuje do spousty věcí právě protože nemá těch tónů tolik

Nesouhlasím, pentatonika ti bude rozhodně sedět v méně věcech, než obyčejné durové stupnice. To že ji dva tóny do klasické stupnice chybí znamená akorát, že jsi o ně okradený (pokud umí kytarsta improvizovat pouze na základě pentatonik), což rozhodně není k užitku.

Smrťokvítek píše: 3) I jednoduché věci mohou být krásné. Stačí je dobře zahrát

Toto je svatá pravda, avšak nevím jak to souvisí s tím co jsem psal.

Smrťokvítek píše: 4) záleží na stylu.

Nezáleží na stylu, každý styl se dá hrát zajímavě. Omývat stále dokola pentatoniku zajímavé není. Vezměme si třeba blues, styl ve kterém se pentatonika hojně využívá. Není větší nuda, než když sólující hudebník využívá jenom pentatoniky. Ovšem něco jiného je, když používá např. dórský modus, který v blues zní krásně, a může to klidně s pentatonikou zkombinovat. Třeba půlku zahraje dórsky, půlku pentatonicky. Okamžitě se ta muzika dostává do jiné úrovně.

Kdyby jste věnovali stejný čas, který jste věnovali studiu pentatonik, studiu obyčejných durových stupnic, tak by jste byli mnohem dál než se nacházíte a zahráli by jste si daleko lépe. Už jen proto, že se tu bezmyšlenkovitě učíte polohy pentatoniky, se o strašně věcí okrádáte. Vezměte si to tak, že když se naučíte stupnici C dur, tak rázem umíte šest dalších stupnic, které můžete používat. A pak vám taky dojde, proč je A moll to samé co C dur, akorát od jiného tónu, proč se pentatonika hraje tak jak se hraje atd. A když se tu C dur naučíte hrát přes celý hmatník, nebudete mít problém s orientací na hmatníku, nebudete mít problém se naučit zbylé stupnice, protože je to furt to samé dokola.

MiraZ píše:....Ovšem něco jiného je, když používá např. dórský modus, který v blues zní krásně, a může to klidně s pentatonikou zkombinovat. Třeba půlku zahraje dórsky, půlku pentatonicky. Okamžitě se ta muzika dostává do jiné úrovně....

Máš pravdu ale zároveň přiznáváš že je dobré ji umět. Tak tedy co?

Moc té otázce nerozumím. Máš na mysli to, že jsem psal, že pentatonice jako takové odzvonilo a pak jsem napsal, že se to může kombinovat?

To co cituješ, jsem vysvětlil v tom postu o pár řádků níž. Zkusím to podat trochu jinak.

Máme dva případy:
1) budu se učit pentatoniku, podle toho jak tu píšete a obětuju tomu nějaký čas
2) ten čas co bych obětoval studiem pentatoniky obětuju studiem durových stupnic

A jaký bude výsledek?
V prvním případě budu umět zahrát do dvanáctky(je jedno jestli blues, rock n roll...). Bude to sice nudné klišé, ale bude to do toho zapadat. Když si budou chtít muzikanti zajamovat něco jiného než blues nebo rock, tak mi nezbude nic jiného, než sklonit hlavu a odejít.

V druhém případě budu taky umět zahrát do klasické dvanáctky, ale daleko lépe. Pro ty kteří by se pentatoniky i tak nechtěli vzdát, tak stačí nehrát dva tóny, což musíte uznat že není žádný problém. Nemyslím si, že jich bude moc. A můžu to použít do jakéhokoli stylu, nejsem vůbec omezený na malou část, do které se pentatonika používá.

Proč stavět dům od střechy? Proč se tu tedy takhle učit pentatoniky, když k nim vede stejně obtížná (nebo lehká - to je subjektivní) přes obyčejné durové stupnice? Akorát v druhém budete na úplně jiné úrovni. Odpadnou tím taky starosti s orientací na hmatníku, protože budete mít hmatník tak prolezlý, že bez přemýšlení např. řeknete, že na 9. pražci na struně G se nachází tón E. Když jsem si toto fórum pročítal, tak jsem narazil na tuny příspěvků typu "jak se hraje akord ten a ten?". Tyto problémy taky odpadnou. Už nebudete muset hledat prstoklady k akordům, ať je to třeba akord C dur nebo Bma7sus/F#.

Už si rozumíme?

ok, já ti rozumím ale proč tedy vlastně pentatoniku máme když podle tebe nepřináší žádné výhody a je stejně obtížné (lehké) naučit se a používat celou stupnici ?

Aby měl Štefl a jemu podobní co prodávat

to MiraZ:

To je celé nesmysl... ja bych ty stupnice nerozlišoval..

Když se člověk naučí pentatoniku (na první naučení ideální kvůli představivosti tvaru jednotlivých boxů) tak pak běhěm asi týdne zjistí že tam "uvnitř" existují ještě další dva tóny které do 7mi tonove stupnice chybí...

čili bych to nestavěl tak jak píšeš, o ty dva tony tam vůbec nejde...

jde o to, že pro začátečníka je imho lepší se naučit pentatoniku protože se dobře pamatuje, osvojí si pohyb po hmatníku a teměř s žádným z těch 5ti tonu nezahraje falešně..

a časem si tam sám najde, přidá, či dočte ty další tóny...

nebo nemám pravdu?

pentatoniku je třeba brát jako kostru na které se dá stavět... nic víc.. je dobré sní začít - můj názor

Není to nesmysl .

jde o to, že pro začátečníka je imho lepší se naučit pentatoniku protože se dobře pamatuje

Durová stupnice se taky dobře pamatuje. Vsadím se, že každý z vás dokáže vyjmenovat tóny ve stupnici C dur.

osvojí si pohyb po hmatníku

To si osvojíš jakoukoli stupnicí.

a teměř s žádným z těch 5ti tonu nezahraje falešně..

Stejně jako se sedmi tóny.


Zkusil jsem tuto problematiku nastínit, je jen na vás jestli si z toho něco vezmete nebo ne. Ono je taky fórum na řešení této problematiky na pytel, nedá se tu o tom pokecat . Až vás ta pentatonika nebude uspokojovat a odprostíte se od ní, tak vám to dojde, že těch cest je více s tím, že některé jsou zdlouhavější a některé jsou rychlejší, a že přes pentatoniky cesta nevede, respektive vede, ale je to jedna z těch pomalejších. A myslím si, že pak 99% z vás už ji prakticky nikdy nepoužije.

Pro ty, ve kterých jsem zasel semínko pochybnosti mám jednu radu: zkuste to vyzkoušet, nijak si tím neublížíte, každá vědomost a zkušenost se hodí.

Promiň, ale seš torchu moc extrémista . Taky mám radši klasické sedmitónovky (i když narozdíl od tebe i molové - rýpnutí). Ale pentatoniky mají svoje kouzlo.
Navíc nemáš pravdu ve svém citátu, že:

citace:
a teměř s žádným z těch 5ti tonu nezahraje falešně..

Stejně jako se sedmi tóny.

To je blbost. V sedmitónovce se dá splést velmi dobře (pokud teda nehraješ jazz, v ostatních stylech je to pro mé uši odporné, když se člověk netrefí do správného tónu).
Ale jinak je pochopitelně velmi správné, dkyž se člověk učí a objevuje nové a nové stupnice a postupy. Jen by to neměl všechno brát tak fatálně

hlavně se bavíme defacto o blbosti... kdo se naučí jako první pentatoniku, umí zrovna tak zároven kompletní 7tonovou stupnici když nemá IQ 80 a nižší....samozrejme ze je to i obracene..

čili je to fuk...

a dost tema je o knize o improvizaci

Jenom to zakončím

Nesst: Zmiňoval jsem pouze durové stupnice z jednoho důvodu. Když se naučíš durovou stupnici, tak rázem umíš mollovou (aiolskou), dórskou, frygickou... Nemyslel jsem to tak, že jsem vysazený pouze na durové (tím mám na myslí ionské) stupnice (konkrétně se mi nejvíc líbí frygické a lokrické) . A k té citaci jenom zmíním to, že jsem to myslel tak, že nezahraješ falešně, když v pentatonice zahraješ těch pět tónů tam kde máš, stejně jako když v sedmitónovce zahraješ těch sedm tónů tam kde máš .

Jinak byl bych pokrytec, kdybych ten extrémismus v totom nepřiznal .

pupack: Nebavíme se o blbosti . Každá diskuse člověka obohatí, a to platí oboustranně . Uznávám, že jsem částečně offtopic, vzhledem k tomu, že tu nepíšu o knihách, ale vzhledem k tomu, že se tu už řešily konkrétní věci to zas tak hrozné nebude .

Tak já používám pentatoniku jenom vizuálně kvůli boxům, ale protože vim, že ty další dva tóny tam vevnitř jsou, tak proč je nepoužívat, je to stejná stupnice...

MiraZ píše: A jaký bude výsledek?
V prvním případě budu umět zahrát do dvanáctky(je jedno jestli blues, rock n roll...). Bude to sice nudné klišé, ale bude to do toho zapadat. Když si budou chtít muzikanti zajamovat něco jiného než blues nebo rock, tak mi nezbude nic jiného, než sklonit hlavu a odejít.

Nevim proc tomu rikas nudne klise Jde o to hrat to, co te bavi a co te uspokojuje. Samozrejme ze hrat punkove tri akordy dokola (alespon me) neuspokojuje, ale podivej se na lidi, kteri pouzivali pentatoniky (nebo na nich alespon staveli) - King, Clapton, Gilmour, Young a dalsi, opravdu bych si netroufl oznacit jejich tvorbu za nudne klise.
Souhlasim, ze pokud muzikant uvazne na pentatonikach a neposouva se dal, pak je to spatne. Co se tyce ostatnich stylu - ano, ne vsude se pentatonika da dobre vyuzit rozhodne neni od veci z ni vyjit a postupne se presunout k jinym, dalsim stupnicim. Pentatoniky sou kazdopadne paradni odrazovy mustek! A i na nich se daj delat skvely veci.

PS: Jeste sem si vzpomnel, ze to, co se opakuje ne vzdycky musi bejt nudny.. - jidlo, sex, blues. (razeno vzestupne )

MiraZ píše:Jenom to zakončím

Nesst: Zmiňoval jsem pouze durové stupnice z jednoho důvodu. Když se naučíš durovou stupnici, tak rázem umíš mollovou (aiolskou), dórskou, frygickou... Nemyslel jsem to tak, že jsem vysazený pouze na durové (tím mám na myslí ionské) stupnice (konkrétně se mi nejvíc líbí frygické a lokrické) . A k té citaci jenom zmíním to, že jsem to myslel tak, že nezahraješ falešně, když v pentatonice zahraješ těch pět tónů tam kde máš, stejně jako když v sedmitónovce zahraješ těch sedm tónů tam kde máš .

Jinak byl bych pokrytec, kdybych ten extrémismus v totom nepřiznal .

pupack: Nebavíme se o blbosti . Každá diskuse člověka obohatí, a to platí oboustranně . Uznávám, že jsem částečně offtopic, vzhledem k tomu, že tu nepíšu o knihách, ale vzhledem k tomu, že se tu už řešily konkrétní věci to zas tak hrozné nebude .

Dovolím si ještě jednu rýpavou poznámku : pokud se naučíš základní stupnici a máš IQ větší jak 80 (jak říká pupack) potom umíš hned dalších 6 )to jen k té tvé teorii).
Pochopitelně to tak nefunguje... To že něco umíš neznamená, že to zahraješ od C po c, ale že to umíš v praxi použít... Což je mnohdy dost brutální rozdíl.
Ale jak říkám, každá osvojená technika, stupnice či postup člověka hodně posune...