Hudební fórum

Chambered Les Pauly se dělají od října 2006.

Nerozumím přesně jak to myslíš s tím Standardem 08, ale od letoška se dělá kromě Standardu 09 taky LP Traditional, a ten je jen "weight relieved", tzn. ty odlehčovací díry jako ementál.
/+ má také být brzo uveden ve verzi Traditional Pro, což bude taková "faded" verze, jako byl faded Standard, který se už přestal dělat.
O kolik míň bude stát není zatím známo/

EDIT tak se prodává /USA/ od 24.3., cena 2 tis USD

http://guitars.musiciansfriend.com/prod ... sku=581715

misadlouhy píše:Ahoj, říkáš že LP s komorami hraje líp..

Já ti samozřejmě můžu zprostředkovat jen mojí osobní subjektivní laickou zkušenost. Osobně se ale domnívám, že se z toho dělá obecně větší drama, než to ve skutečnosti je a vůbec kolem kytar je spousta přebytečnýho staromilství a tradicionalismu. Mně osobně 2008 std z toho všeho, co jsem měl v ruce seděl nejvíc (a nemusel jsem se nijak zvlášť finančně krotit) a mám za to (a i všichni ti, kdo ho ode mě měli v ruce), že hraje jak hovado.

ahoj...no mam par les paulu doma...osobne mi nejvic vyhovuje standart 89 goldtop...ma nejvice basu a celkove takovej nosnej zvuk kterej zkratka hraje...pak je to standart 2008 slash signature...kde si nejsem tim odlehcenim uplne jist...kazdopadne neni tak plny v basech jako ten goldtop...ale zvukove je hodne vyrovnanej...a tak nejak nejuniverzalnejsi kytara co mam...a na pomyslenem poslednim miste to je classic 04...to je jasne chambered co to slo...nejlehci ze tech kytar a zvuk je dost perkusni oproti nim...a asi nasucho nejhlasitejsi...kdyz nechate znit struny a jedete uchem kolem tela najdete miste kde se zvuk ozyva hlasiteji...jakoby z tech miste ten zvuk vyzaroval...tak trochu u teto kytary postradam ten lespaulovskej zvuk...takze pokud chci trochu jiny zvuk nez bezny les paul zvolim si tuto kytaru...ma to HB snimace takze je to stale nejak hutny ale rozhodne to neni tak nejak plnokrevny...diry nediry...urcite je dobry si to osahat a poznat na vlastni kuzi co cloveku sedi...a co sedi jednomu nemusi sedet druhymu...tak hodne stesti pri hledani...(:...

Píše se tu že Gibson vyrábí tělo z jednoho kusu mahagonu narozdíl od Epiphonu. Ale na youtube je video z továrny Gibson a na něm je vidět že tělo lepí ze 3 kusů mahagonu a ještě to tam zdůrazňují.
http://www.youtube.com/watch?v=pcx4fprp ... re=related

Dokonce původní velkej kus mahagonu ze kterýho by to tělo v klidu vyřízli, vezmou rozřežou ho a znovu slepěj. Dělají to i jiní výrobci, viz další video.
http://www.youtube.com/watch?v=EwN4l0L9Sn8

Nevíte proč to dělají? Je v tom nějaký záměr, aby dřevo tolik nepracovalo při zrání, nebo tak? A je to standardní postup který Gibson používal vždy?

Lidi kterým z těchto způsobů je delaná Epi Les Paul 2010 tribute? Nemůže se nikde dočíst na netu.

man píše:Píše se tu že Gibson vyrábí tělo z jednoho kusu mahagonu narozdíl od Epiphonu. Ale na youtube je video z továrny Gibson a na něm je vidět že tělo lepí ze 3 kusů mahagonu
..............

Nevíte proč to dělají? Je v tom nějaký záměr, aby dřevo tolik nepracovalo při zrání, nebo tak? A je to standardní postup který Gibson používal vždy?

Záměr určitě ne, to je východisko z nouze - dokud bylo dost kvalitního mahagonu ve velkých kusech, tak to nedělali.
Pak s tím přišli u low endu, pak u Standardů... Jediný kde to pořád 100% (1kus) dodržujou jsou Reissue
a snad u Customů (i těch non-reissue). Právě proto, že to je klasický postup.

Že by rozřízli velkej kus a zas ho lepili dohromady to pochybuju, leda by to dřevo bylo třeba moc těžký a dolepovali to lehčím nebo mělo nějakou vadu.. jinak by to byl nesmysl, s lespauly a pracováním dřeva problémy (u Gibsonu aspoň) nebyly. To video jsou asi jiný firmy (nechtělo se mi na to 5 minut čučet)

Rozřezání velkého kusu na menší a opětovné slepení rozhodně nesmysl není - to by ti řekl každý zkušenější kytarář. Důvod je ten, že v lepených spojích je větší pevnost než v dřevu samotném, takže to brání případnému ohybu těla. Když se v minulosti dělaly kytary, které měly tělo z jednoho kusu, tak často po čase trpěly na ohyb. Každopádně zase se obecně tvrdí, že lepené spoje brání rezonanci, ale aby to bylo pro normálního člověka (který si nehraje na to, že slyší trávu růst) slyšitelné, tak by to muselo být tak z 20 kusů . Jestli jste někdy viděli staré Burny les pauly... tak když se z nich sedřel lak tak byli i z 6 a více kusů a taky hrály solidně. Celé tyhle dohady jsou nesmyslné - kytara je od začátku do konce výroby jedna velká náhoda. Jediné co se na ni dá ovlivnit je kvalitní řemeslnické zpracování, ale klidně může být z jednoho kusu a hrát špatně a nebo z 20 a hrát božsky.

Zeptej se někdy "zkušenějšího kytaráře", kdy naposledy rozkrájel velkej kus mahagonu na malý, aby je pak slepil. Asi ti uniklo, že se tady nebavíme o olši, topolu nebo javoru.
Kroutily se fendery v 50.letech, když je dělali z 1 kusu - taky dneska, nebo spíš už hodně dlouho, z 1 kusu už u Fendera nedělají ze zásady nic. Kdo si myslí, že má 1kusovýho fendera tak jen nevidí šev, nebo kouká na dýhu.

Tak velkej kus kvalitního mahagonu, kterej stačí na tělo LP je totiž čím dál větší vzácnost, a byla by nebetyčná kravina ho rozřezat. (Mahagonu, ne luanu,sapele nata sita nebo jak se ty náhražky jmenujou).

Jedinej důvod proč to rozřezat může být to, že ty velký kusy jsou ze spodní části stromu - a většinou proto těžký.
Pokud nesplňujou váhový limity pro custom shop /Reissue/, tak by ho ale stejně spíš použili pro normální Standard, kdy by po vydlabání váha klesla.. a majitel by juchal, že má "one piece"

Nějaký zpevňování těla lepením z víc kusů je u LP zbytečný, nejen že se nekroutí ty s javorovou desku, ale nekroutí se ani (1kusý) Juniory.

Není pravda, s dnešní horší kvalitou mahagonu se přenesly tyhle postupy i na něj. Dean to tak taky dělají. Tím, že kus dřeva rozřežeš na 3 kusy a pak ho slepíš ho neodlehčíš... jiný praktický důvod to ani nemůže mít než pevnost. Ještě kor když dělají chambering, díky kterému má tělo mnohem menší mocnost a větší náchylnost k ohybu.

Ten první odkaz na Youtube co jsem dal o kus výše je z továrny Gibson v Nashvilu a ten druhý je tuším fabrika Godin. Obě firmy řežou mahagon na více kusů. Nějak to tam i vysvětlujou,ale tomu moc nerozumím, třeba by to někdo mohl přeložit. Koukal jsem na Gibsonky v krámech i na fotkách na netu a při pohledu ze strany je vidět že jsou všechny z více kusů. Pak jsem ale narazil na webovky kde jsou podrobný fotky vintage Les Paulů z let 1958 - 1960 a ty se zdají že jsou dělaný z jednoho kusu. Tak teď nevím. Chci si postavit Les Paula a dodržet postupy Gibsonu a s tímhle mám problém. Mohl bych sehnat honduras mahagon dost velkej na tělo z jednoho kusu. Mám ho rozřezat a slepit nebo použít v celku ? Vím že to možná na zvuk až takovej vliv nemá, ale chci prostě doržet postupy a materialy co používal Gibson na LP 1959 nebo 1960.
Pokud Gibson rozřezáva a lepí kusy znovu k sobě a dělal to vždycky , tak to asi nějakej důvod má.

Pokud Gibson rozřezáva a lepí kusy znovu k sobě a dělal to vždycky , tak to asi nějakej důvod má.

Vždycky to nědělal i teď to u některých modelů nedělá.

man píše:... Pak jsem ale narazil na webovky kde jsou podrobný fotky vintage Les Paulů z let 1958 - 1960 a ty se zdají že jsou dělaný z jednoho kusu. Tak teď nevím. Chci si postavit Les Paula a dodržet postupy Gibsonu a s tímhle mám problém. Mohl bych sehnat honduras mahagon dost velkej na tělo z jednoho kusu. Mám ho rozřezat a slepit nebo použít v celku ? Vím že to možná na zvuk až takovej vliv nemá, ale chci prostě doržet postupy a materialy co používal Gibson na LP 1959 nebo 1960.
Pokud Gibson rozřezáva a lepí kusy znovu k sobě a dělal to vždycky , tak to asi nějakej důvod má.

Mám pocit že mluvím/píšu do dubu čteš to vůbec ??

Tak znovu - nedělal to, a nemá to žádnej jinej význam než zužitkovat všechno co se dá, kvylitního dřeva ubývá,

a ani chambered L/P nepotřebujou nějaký "zpevnění" protože to drží ten javorovej dekl, je tenkej jen na krajích, uprostřed je tlustej skoro 1 palec.

Pokud chceš dodržet tradiční postup, nic nerozkrajuj.
Jiná věc, jak to celý může podomácku dopadnout..

No pokud to děláš po domácku tak bych se toho jednokusého těla celkem bál. Pokud teda nemáš dřevo z nějakého fakt 100% zdroje kde víš, že bude kvalitní a odležené.

Tak 100% jistotu nemám u dřeva nikdy. Narazil jsem na jeden zdroj z Austrálie a jeden z německa a oba se tvářej dost solidně. Další možnost je udělat to z desky 50 let starýho mahagonovýho stolu, kterej mám k dispozici, ale tam zas nemám 100% jistotu , že je to Honduras. Nedá se to nějak zjistit rozborem v laboratoři?
Všechny části nechám vyfrézovat na CNC mašině podle původních plánů na LP a pak budu ručně dočišťovat smirkem. Hmatník koupím hotovej, jen tam nalisuju do drážek pražce. Pomáhat mi bude kytarář. Nitrolak mi udělá kamarád co 20 let restauruje starožitnej nábytek a umí s ním. Hardware pomalu skupuju origoš na e-bay. Tak snad by to nemuselo dopadnout úplně blbě.

Nekrájet !!!!!!!

grock píše:Nekrájet !!!!!!!

Důvod?

Já bych se na to podíval takto - lepení kytary z více kusů je kvalitně přímo úměrné homogennosti dřev, které se k sobě lepí. Celkem logicky z toho vyplývá, že lepit k sobě kus, který jsem rozřízl není žádný problém, protože k sobě patří a je homogenní 100%. Kvalita se řezem a lepením IMHO nezmění tak drasticky [zvlášť u kytar, typu Les Paul, kde je objem (popřípadě váha dřeva, chcete-li) vysoká]. Zkuste ohyb a práci dřeva na větší a menší ploše. Větší kus neřezané a nelepené desky je risk. Minimum zdrojů dřeva na kytary neprošlo rychlo-sušícím procesem a stejně se vyrábí z poměrně syrového dřeva.

Klady těla z více kusů stejné desky:
- větší pevnost
- větší šance stability dřeva
- menší riskování znehodnocení celé kytary

Zápory:
- teoretické zhoršení šíření vibrací skrz tělo nástroje. (slovo teoretické je nutno podtrhnout, protože ideálně by měl být krk, kobylka snímače přidělán na jednom kusu dřeva - z důvodu vyrovnanosti tónu všech strun a aby se zabránilo anomáliím v barvě zvuku. Šíření vibrací do periférií tedy není zas tak stěžejní, jako základní kus na kterém se odehrává většina tvorby, snímání a spoje (krk a tělo). Vezměme si kytary s průběžným krkem. Zamyslete se sami, myslím že není nutné už dále rozepisovat tento mechanizmus.

EDIT - dostal jsem jednu reklamaci. Co se týče spojů nehomogenních dřev, tak extrémní případ je spojení kytary ze dvou desek například mezi strunou G a B. V tom případě se může stát, že zvuk E A D G se bude lišit od zvuku B E - to mi přijde jako problém. Spojování různých dřev v rámci těla a krku, není problém (popřípadě průběžného krku a tzv. "křídel"). - to je to o čem jsem mluvil.

Top je spojovaná cca na středu kytary, to není problém protože TOP je jedna deska dřeva.

Ale ono to tvoje šíření vibrací není žádné rozlévání pozitivní energie ze strun po dřevu a zpět, ani šíření zvuku velkým ohraničeným prostorem. Frekvence, které se na kytaře vyskytují, se na něčem tak malém jako kytara projevují jako kmitání v krutu a ohybu, se šířením zvuku v hale to nemá moc společného - to, čemu by bránil nehomogenní materiál, je podélné vlnění (šíření zvuku v místnosti), nikoli příčné.

Red Bull píše:ideálně by měl být krk, kobylka snímače přidělán na jednom kusu dřeva - z důvodu vyrovnanosti tónu všech strun a aby se zabránilo anomáliím v barvě zvuku.

Proč? Jak?

Red Bull píše:Co se týče spojů nehomogenních dřev, tak extrémní případ je spojení kytary ze dvou desek například mezi strunou G a B. V tom případě se může stát, že zvuk E A D G se bude lišit od zvuku B E - to mi přijde jako problém. Spojování různých dřev v rámci těla a krku, není problém (popřípadě průběžného krku a tzv. "křídel"). - to je to o čem jsem mluvil.

Nebude to spíš rozdílem těch strun samotných? Tohle mě docela zajímá, mohl bys mi to nějak osvětlit, případně doporučit odkud máš tyto informace a kde by se dalo zjistit víc?

Red Bull píše:Top je spojovaná cca na středu kytary, to není problém protože TOP je jedna deska dřeva.

Taktéž prosím o dovysvětlení.

Viz edit. Nejsem fanoušek průběžných krků. Nekoupil bych si kytaru, kde dochází ke k zvukovému a například hlasitostnímu rozdílu mezi dvojcí strun a zbytkem.

Informace? Potkal jsem za svůj život dvě kytary levných značek s takovýmto problémem. Rozdíl samotných strun bych bral v případě rozdílu mezi EAD a GBE.

TOP by měl být jedna deska dřeva rozříznutá podle osy x, ale jako vrstva. Přemýšlím jak to napsat lépe. (cca jako krájení chleba - doufám, že všichni krájíme chleba obdobně )

Red Bull píše:Viz edit. Nejsem fanoušek průběžných krků. Nekoupil bych si kytaru, kde dochází ke k zvukovému a například hlasitostnímu rozdílu mezi dvojcí strun a zbytkem.

Ale kobylka bývá uchycená ve dvou bodech, jak to dřevo pozná že nad tím spojem je zrovna třeba struna E? Nebo jsem tě špatně pochopil? Zkus se, prosím, trochu víc rozepsat.

Red Bull píše:TOP by měl být jedna deska dřeva rozříznutá podle osy x, ale jako vrstva. Přemýšlím jak to napsat lépe. (cca jako krájení chleba - doufám, že všichni krájíme chleba obdobně )

Jasně, bookmatched, ale zajímal by mě důvod co se týče kmitů, vlivu na výslednou ekvalizaci apod.

Red Bull píše:

grock píše:Nekrájet !!!!!!!

Důvod?

................

Klady těla z více kusů stejné desky:
- větší pevnost
- větší šance stability dřeva
- menší riskování znehodnocení celé kytary

Zápory:
- teoretické zhoršení šíření vibrací skrz tělo nástroje. (slovo teoretické je nutno podtrhnout, protože ideálně by měl být krk, kobylka snímače přidělán na jednom kusu dřeva - z důvodu vyrovnanosti tónu všech strun a aby se zabránilo anomáliím v barvě zvuku. Šíření vibrací do periférií tedy není zas tak stěžejní, jako základní kus na kterém se odehrává většina tvorby, snímání a spoje (krk a tělo). Vezměme si kytary s průběžným krkem. Zamyslete se sami, myslím že není nutné už dále rozepisovat tento mechanizmus.

EDIT - dostal jsem jednu reklamaci. Co se týče spojů nehomogenních dřev, tak extrémní případ je spojení kytary ze dvou desek například mezi strunou G a B. V tom případě se může stát, že zvuk E A D G se bude lišit od zvuku B E - to mi přijde jako problém. Spojování různých dřev v rámci těla a krku, není problém (popřípadě průběžného krku a tzv. "křídel"). - to je to o čem jsem mluvil.

Top je spojovaná cca na středu kytary, to není problém protože TOP je jedna deska dřeva.

Není důvod PRO krájení a znovuslepení. Pevnost je podle mě vzhledem k tlouštce a ploše těla bezproblémová a navíc ji ještě jistí ten top, tak PROČ krájet??