Hudební fórum

druha vec je dat na tady tyhle povidacky bez jakyhokoli opodstatneni, ktery jsou zalozeny na autosugesci a placebo efektu.

Pan Wohna - muž rychlých soudů.

1. Kdyz uz o nekom mluvis, mohl bys spravne napsat jeho nickname, pane Atkimsi.
2. Jsi offtopic.

No a kdyz uz i Hiddenplate, ktery s timhle prisel, rekl, ze naprosto chape muj postoj, tak tvuj prispevek nemuzu hodnotit jinak nez nesmyslna provokace. Rad bych te upozornil, ze tvoje chovani ne poprve prekracuje platna pravidla.

Nebo snad mas nejaky podlozeny doklad toho, ze napajeci kabely maji vliv na kvalitu reprodukce?

P.S.: Pokud mit vlastni nazor a nebat se ho prednest je nejaka zaporna vlastnost, tak prosim, jsem hrozne zly clovek.

prekracuje platna pravidla

Ano? A čímpak? Třeba v tomto případě?

Pravidla fora píše:- Odpovídejte konstruktivně a k věci. Diskuze by se má stále držet tématu, které bylo na začátku.

To, ze neznas pravidla, te absolutne neomlouva.

No, nechci Ti do toho nějak hovořit ale zrovna tento argument je zrovna v tomto fóru drobátko kontraproduktivní, neřku-li irelevantní...
Apropos, nevybavuji si, že bych zde psal něco o "záporných vlastnostech".

Takže ve střídavých obvodech elektrony "nevykazujou žádnej pohyb" , ano Hippo? (NO) Takže vodiči neprochází žádný proud. (Proud je tok elektronů...) A bože civilizace padá na kolena, nic nefunguje. Svět kolabuje dopravě nepřepravuje, pračky neperou, počítače nepočítají, kytary nehrají... Vše se musí přebudovat na stejnosměrný proud...

Ale chápu tě...pokud se myslíš, že se elektrony pohybují rychlostí 1mm/s. Jinak 6cm/min; 3,6m/h; 0003,6km/h. Ano pak by to dávalo smysl. Napětí periodicky mění svoji polaritu, ale chudáčci elektronci jsou tak pomalí, že na to nestíhají reagovat. Např.: Při frekvenci 50Hz by během jednoho kmitu urazili dráhu celých 10nm. To by bylo opravdu "krásné". Takhle si to asi představuješ že?
Rychlosti elektronů je někde kolem rychlosti světla. Během jednoho kmitu tedy urazí asi 3km.
Upozorňuji, že toto bylo čistě teoretické.

Jinak k těm srstnatým kabelům:
Elektron si zkus představit jako kuličku (elektron není kulička, ale má podobnou životní filozofii, takže jako příklad to poslouží dobře). Teď si vem trubku, nakloň ji třeba na 45° a prosypej ty kuličky trubkou. Takhle ty kuličky sypej 10 let. Po 10 letech tu trubku otoč a zkus sypat kuličky druhou stranou. Hle žádný problém. Kuličky projedou úplně stejně...

Neberte to nikdo nijak osobně...

Uf čáry, magie a kouzla... toť audio...

Kluci já vám do toho nechci nějak kecat, ale směrovost kabelů se řeší většinou u propojovacích kabelů mezi komponentami (tedy interconnect kabelů a těmi, pokud vím, neteče střídavý proud), ne u napájecích kabelů - ty mají koncovky většinou napevno a to dost jiné, tudíž otáčet nejdou.
Jinak dle mých vlastních zkušeností:
1. psychoakustika je sviňa
2. jestliže poslech neověříte metodou slepých AB testů, tak to nemá vypovídací hodnotu
3. rozdíly mezi signálovýma kabelama (interconnect) je nejlepší provádět online přepínačem na zdroji, který má dva výstupy na zesák
4. rozdíl mezi signálovýma kabelema je pro mě menší než rozdíl mezi repro kabelama
5. Biwire zapojení - třeba u mě slyším posun k lepšímu, ale věřím, že jsou sestavy kde slyšet být nemusí
6. Kašlu na věčný kolotoč prodávání/nakupování nových přístrojů a poslech hudby (o ten jde především) se snažím užívat - btw mám jeden signálový kabel (2500Kč) a reproduktorový biwire dělaný (2500Kč). Čiže nižší třídu v kabeláži.
7. Každý ať si koupí, co se mu líbí (mimochodem ty drahé kabely jsou fakt nádherné)
8. Mám sice vystudovanou elektriku, ale jak tam není aspoň 22kV, tak tam není žádný napětí

Zajímalo by mně, kdo z Vás je opravdu takový génius, že slyší tak nepatrné rozdíly? Co potom my, kteří máme poruchu sluchu?

Kdyz uz jsme to natukli - XLR kabely taky otacet nejdou, a prave XLR se v drtive vetsine pripadu pouziva u hi-end studiove techniky pro vstupy a vystupy linkovyho signalu.

Wohma píše:Kdyz uz jsme to natukli - XLR kabely taky otacet nejdou, a prave XLR se v drtive vetsine pripadu pouziva u hi-end studiove techniky pro vstupy a vystupy linkovyho signalu.

Ano, samozřejmě máš pravdu, ve svém příspěvku jsem měl na mysli signálové kabely zakončené cinch koncovkama - tedy nesymetrické propojení.

LAMA píše:Takže ve střídavých obvodech elektrony "nevykazujou žádnej pohyb" , ano Hippo? (NO) Takže vodiči neprochází žádný proud. (Proud je tok elektronů...) A bože civilizace padá na kolena, nic nefunguje. Svět kolabuje dopravě nepřepravuje, pračky neperou, počítače nepočítají, kytary nehrají... Vše se musí přebudovat na stejnosměrný proud...

Ale chápu tě...pokud se myslíš, že se elektrony pohybují rychlostí 1mm/s. Jinak 6cm/min; 3,6m/h; 0003,6km/h. Ano pak by to dávalo smysl. Napětí periodicky mění svoji polaritu, ale chudáčci elektronci jsou tak pomalí, že na to nestíhají reagovat. Např.: Při frekvenci 50Hz by během jednoho kmitu urazili dráhu celých 10nm. To by bylo opravdu "krásné". Takhle si to asi představuješ že?
Rychlosti elektronů je někde kolem rychlosti světla. Během jednoho kmitu tedy urazí asi 3km.
Upozorňuji, že toto bylo čistě teoretické.

Jinak k těm srstnatým kabelům:
Elektron si zkus představit jako kuličku (elektron není kulička, ale má podobnou životní filozofii, takže jako příklad to poslouží dobře). Teď si vem trubku, nakloň ji třeba na 45° a prosypej ty kuličky trubkou. Takhle ty kuličky sypej 10 let. Po 10 letech tu trubku otoč a zkus sypat kuličky druhou stranou. Hle žádný problém. Kuličky projedou úplně stejně...

Neberte to nikdo nijak osobně...

Uf čáry, magie a kouzla... toť audio...

Tákže...

Jak jsem říkal. Elektrony se pohybují v DC rychlostí 1mm za sekundu a v AC nevykazují skoro žádný pohyb. Ale signál (data, obraz, zvuk atd.) jsou přenášeny elektromagnetickýma vlnama, který maj rychlost zhruba stejnou jako rychlost světla. http://en.wikipedia.org/wiki/Speed_of_electricity

Abych to upřesnil...
Data, zvuk nebo obraz není nic jinýho než slabý signál v milivoltech. Všimněte si u některých komponentů (zesilovač, CD atd.) mají vzádu u cinchů nebo ať je to jakýkoliv vstup/výstup někdy uvedenou sílu signálu v mV.

EDIT: Těch 50Hz udává rychlost elektromagnetických vln jdoucích za sebou za sekundu.

Klucí - já do toho vstupovat nebudu, neb nejsem netopýr (elektro vzdělání ano), ale když už sem píšete, tak aspoň nepleťte ty základy - jako udávat prout v mV (Hiddenplate), už je docela síla.

Tlačítko "Náhled" tu neleží jen tak zbůhdarma....

P.

pavlii píše:Klucí - já do toho vstupovat nebudu, neb nejsem netopýr (elektro vzdělání ano), ale když už sem píšete, tak aspoň nepleťte ty základy - jako udávat prout v mV (Hiddenplate), už je docela síla.

Tlačítko "Náhled" tu neleží jen tak zbůhdarma....

P.

2pavlii:

Sorry opraveno

Btw. Zahlídnul jsem tam téma, kde "Hlava" tvrdí, že není žádný rozdíl mezi určitými druhy kovu. V určitém smyslu má pravdu, ale to je jako tvrdit, že není žádný rozdíl mezi určitými druhy dřeva použitých na tělo kytary.

Velký rozdíl je mezi mědí a stříbrem. Zlato se většinou používá jako příměs do slitiny.

Měď je odjakživa měkčí než stříbro. Tím pádem se to projeví, tak že výslednej zvuk je měkčí, příjemnější na poslech. Zatímco, když je použito stříbro, tak je zvuk sice detailnější, ale tvrší.

Je to stejné jako u kytar. Pokročilý kytarista pozná zvukový rozdíl mezi mahagonem(hutnější) a cedrem(středovější) nebo třeba zkušenej degustátor pozná rozdíl mezi různými ročníky vína atd. atd. a to jsou věci, na který je třeba mít skill. Takový věci prostě nejsou něčím podložený.

Chápete co tím chci říct?

Jenze drevo se podili na zvuku primo - ovlivnuje rezonance strun. Mas nejaky dukaz, proc by mechanicky mekci kov mel vytvaret mekci zvuk? U samotnych strun je to celkem logicky, ale pokud ten kov funguje jen jako vodic, pak to zrejme neni a chtelo by to nejaky fyzikalni vysvetleni a nejlepe i nejake mereni. Mne to spis pripada jako dalsi audiofilska povidacka, ale rikam, zadny velky fyzikalni vzdelani nemam, takze to nevyvratim.

Osobne si myslim, ze muze byt rozdil mezi signalovyma kabelama - kdyz porovnam kabel od Hamy a profi kabel z bezkyslikate medi, tak verim tomu, ze tam muze byt i nejaky meritelny a slysitelny rozdil. Neverim ale tomu, ze pokud mam dva profi kabely, jeden z medi a druhej ze stribra, tak ze tam bude slysitelny nebo meritelny rozdil.

Rozdíly zvuku (útlumu) dřeva jsou exaktně měřitelné (modální analýza).

Stejně tak rozdílná složení vín (podíl hroznového cukru, tříslovin).

Elektron je vždy jeden a ten samý. To s tím zvukem měď/stříbro se mi zdá jako úplná blbost. Výchozí je vždy odpor materiálu, od kterého se odvíjí další dynamické vlastnosti, jako impedance.


Zajímalo by mě, kde se dají normálně sehnat nahrávky, na kterých jsou frekvence 90kHz, když běžná vzorkovací frekvence wavu je 48000 Hz nebo 44000 Hz, což myslim, znamená těch 22000 Hz reprodukovatelných. Asi s vynily to jde, ale kde a za kolik se dají sehnat? A hlavně, kde máš záruku, že tam ty frekvence jsou?

Vybírat si kapely podle toho, jak mají kvalitní mastering, a jestli vydávají na vynil, je pěkná zhovadilost.

P.S.: Přenos signálu je nutné chápat jako děj kdy na jednom konci kabelu nějaký elektron doplním a na druhém ho to vytlačí. V tom je ta rychlost přenosu. Rozhodně se neděje nic takového, že by něco fyzicky proběhlo kabelem rychlostí světla přes celý kabel.

Dnes uz se delaji DVD-Audio nahravky se vzorkovackou 192kHz, takze podle pana Nyquista by mel byt frekvencni rozsah do 96kHz. U dobre udelaneho a neohraneho vinylu je to to same. Jinak pokud by vsechny casti retezce byly analogove a kvalitni, pripadne digitalni a spickove kvalitni, tak lze vytvorit i nahravku, ktera bude tech 96kHz opravdu obsahovat, i kdyz (jak uz jsem tady nekde psal), o vyslednem vlivu na zvuk muzeme jenom spekulovat.

dayslypper píše:Rozdíly zvuku (útlumu) dřeva jsou exaktně měřitelné.

Stejně tak rozdílná složení vín (podíl hroznového cukru, tříslovin).

Elektron je vždy jeden a ten samý. To s tím zvukem měď/stříbro se mi zdá jako úplná blbost. Výchozí je vždy odpor materiálu, od kterého se odvíjí další dynamické vlastnosti, jako impedance.


Zajímalo by mě, kde se dají normálně sehnat nahrávky, na kterých jsou frekvence 90kHz, když běžná vzorkovací frekvence wavu je 48000 Hz nebo 44000 Hz, což myslim, znamená těch 22000 Hz reprodukovatelných. Asi s vynily to jde, ale kde a za kolik se dají sehnat? A hlavně, kde máš záruku, že tam ty frekvence jsou?

Vybírat si kapely podle toho, jak mají kvalitní mastering, a jestli vydávají na vynil, je pěkná zhovadilost.

P.S.: Přenos signálu je nutné chápat jako děj kdy na jednom konci kabelu nějaký elektron doplním a na druhém ho to vytlačí. V tom je ta rychlost přenosu. Rozhodně se neděje nic takového, že by něco fyzicky proběhlo kabelem rychlostí světla přes celý kabel.

DVD-Audio má 96kHz 24bit nebo vinyl. Teda v případě, že byl dodržen nahrávací postup AAD(DVD-Audio) nebo AAA(Vinyl). Mám takovej pocit, že se dělali i SACD nebo HDCD, ale je to už nějakej pátek. U vinylu je samozřejmost kvalitní gramofon s kvalitní přenoskou.

EDIT: Jen tak btw. např.

Opeth --> http://www.audio3.cz/goods.asp?gid=1430295
Children of Bodom --> http://www.audio3.cz/goods.asp?gid=1196992
ale nezjistil jsem jestli byl dodrženej postup AAA

EDIT2: Kdyžtak ještě tady 48-stopej 96/24 recorder http://www.tascam.com/products/x-48.html ale to jen tak pro zajímavost.

dayslypper píše: Elektron je vždy jeden a ten samý. To s tím zvukem měď/stříbro se mi zdá jako úplná blbost. Výchozí je vždy odpor materiálu, od kterého se odvíjí další dynamické vlastnosti, jako impedance.

Od "činného" ohmického odporu se určitě neodvíjí dynamické vlastnosti. Leda tak od reaktance. Impedance je potom R + X(kapacitní nebo induktivní) -> tedy "činný" odpor + reaktance.

A už se na to prosím vykašlete. Všichni víte všechno a dohromady vlastně nic.

2Hidenplate: A co metody ADD a DDD? Protože DDD bude IMHO procentuelně asi nejhojněji zastoupenou metodou dneska....

P.