K tomu vrtání - já to zatím dělám normální ruční vrtačkou (Narex), co má jinak i příklep a regulaci, tu nastavím ne minimum a opatrně vrtám 1,0 vrtákem do (samozřejmě předem nadůlčíkované) DPS. Sice už mám v práci rozdělanou speciální vrtačku na plošňáky (mám odložený zbytek ponorňáku s dobrým motorem + regulaci i s ochranama), ale ještě jsem nesehnal sklíčidlo (nebo spíš jsem se k tomu ještě nedokopal

)
K tomu osazování - pořadí součástek je většinou jiné - nejdřív drátové propojky, pak odpory, diody a kondenzátory, dál tranzistory, elektrolyty a nakonec IO, potenciometry a přívody do desky (podle velikosti - mezi kondenzátory se často odpory blbě rvou) - když nemáš žádné zkušenosti, tak je to nejlepší osazovat popořadě (např R1-Rx) a ve schématu je odškrtávat, aby se na něco nezapomělo.
A ten multimetr stačí obyčejný "za kilo" - měření kondenzátorů většinou není třeba (hodnota bývá napsaná číselně zvenku) a špatné kondenzátory se tím dobře odhalit nedají (i když je kapacita OK, tak může mít kondenzátor svody nebo vysoké ESR - na to je multimetr většinou krátký)
K tomu poznatku o vstupním stereo jacku - není nutné nic izolovat, jen dobře zapojit - -pól baterie na pravý kánál jacku, zem jacku už může být jak v kontaktu s krabicí, tak i spojená s plošňákem a vším ostatním, co je třeba (samozřejmě kromě baterie).
Ehm... (přibyl další příspěvek)
Nohy součástek můžeš zkrátit klidně až když budeš vědět, že ti to jede a už se v tom rýpat nebudeš - jestli se sebe nebudou dotýkat (a jestli to nebudeš oživavat na ponku

), tak by to problém dělat nemělo.
Ta pájka může být jakákoliv, stačí cokoliv, co rozehřeje cín. Doma i v práci používám trafopájku (ta v práci je stará 35 roků), a i když je to 100 roků za opicema, tak s dobrým očkem, pořádným cínem (Sn60Pb40, žádné RoHS) a trochou kalafuny jde pájet i SMD

, samozřejmě, že hrotovou pájkou to půjde jen líp (na škole jsme měli dokonce pájecí stanice s teplotní regulací - s tím se už daly dělat zajímavější věci, ale je to drahé

).