Re: Paličky- druh dřeva
Napsal: 27.02.2011 15:40
Dovolil bych si na toto vlákno trochu obšírněji reagovat. Napřed co se týče materiálu:
Podstatné už tady padlo, prakticky nejčastěji se lze setkat s hikorem a habrem. Každý materiál má něco do sebe, takže se nedá dát recept, co je nejlepší, a co ne. To si musí každý vyzkoušet sám – a na základě vlastních poznatků pak volit materiál.
Druhá věc je ale ta, že na našem trhu se může potkat s různými materiály – a to jak špičkovými, tak i naprostými sračkami vhodnými pouze jako tyčka do květináče. Jedná se o tyto materiály:
Javor – dělá z něj v menší míře Vic Firth, Pro Mark, Vater a Regal Tip. Jedná se o lehký materiál, preferují ho např. jazzmani. Ale pozor – platí to o druzích amerického javoru (cukrový javor). Pokud javor nabízí evropský výrobce, většinou se jedná o evropské druhy, které jsou z hlediska pevnosti naprosto nevhodné. Typický představitel je např. Stagg – co se týče pevnosti jejich javorových paliček je to naprostá katastrofa.
Japonský bílý dub (shirakashi oak) – jedná se o velmi kvalitní materiál – lepší než hikor – a paličky z něj nabízí pouze Pro Mark, Tama a ve velmi malé míře Vic Firth (když pominu vintage paličky jako Slingerland nebo Ludwig) Pokud máte paličky těchto firem, máte jistotu, že držíte opravdu kvalitní dřevo. A opět pozor – pokud se setkáte s paličkami z dubu např. od SX, Dimavery, Stagg, nebo různých no name výrobců především z Číny máte naprostou jistotu, že držíte v ruce totální sračku, která vám odejde po 10 minutách hraní. Ono totiž těch druhů dubu je kolem 300 – a Číňani se s tím nijak nepářou – prostě to udělají z toho, co jim padne pod ruku. A kvalita tomu bohužel odpovídá.
A aby to bylo trochu komplikovanější, to co jsem psal výše, platí i o hikoru. Uvedené firmy (Stagg, Dimavery, SX ……a spousta dalších) z něj dělá taky. Jenže bohužel z toho, který dovezou – a tady je nutno vědět, že hikoru existuje 16 základních druhů, ale pro výrobu paliček jsou vhodné pouze dva. Pokud má ta firma k dispozici ten správný druh, tak je vše v pořádku, pokud ale doveze něco jiného – např. druhy řazené do Pecans skupiny, tak je na průser zaděláno, protože tyto paličky nemají ani pevnost habru a pokud je držíte v ruce, tak máte pocit, že jsou z papíru.
No a pokud vás zajímá, z čeho všeho se paličky dělají, najdete více tady: http://www.rstick.com/cz-materialy-pouz ... licek.html
Co se týče třídění a párování paliček:
Zdaleka se nejedná o poslední trend – poprvé to zavedla firma Ludwig v 30 letech, a po ní pak postupně i další firmy. Ale tenkráte to nebylo tak detailní, jako v současné době – hlavně se jednalo o párování podle váhy paliček. Třídění paliček podle tónové charakteristiky zavedla až firma Vic Firth v osmdesátých letech, a po ní k tomu postupně přistupovaly i ostatní.
O co při párování paliček jde?
Hikor je velmi nesourodá dřevina – dřevo z jednoho kmene může mít vysokou hustotu a pevnost, ale kousek vedle to už může být řídké a pórovité. Snadno se to dá poznat na hmotnosti paliček, přičemž váhový rozdíl mezi např. 5A může být až 13 gramů !!!! ( 38 – 51 g pro model 5A) Zde platí přímá úměra – čím více jsou paličky těžší, tím jsou pevnější a kvalitnější. A dále – pokud je na paličce řidší dřevo, palička je „hluchá“ – dává tupý a nevýrazný zvuk na činelech.
Z tohoto důvodu bylo zavedeno párování paliček – paličky se napřed třídí na lince podle váhy kdy každá palička o stejné váze je zařazena do spec. šuplíku. Přitom jsou vyřazeny paličky o nízké hmotnosti. Následuje tónové třídění – na každou paličku je klepnuto, zvuk je sejmutý mikrofonem a v počítači je vyhodnocena frekvenční charakteristika, přičemž paličky s nevýrazným zvukem jsou vyřazeny a paličky, kde se charakteristika zvuku shoduje jsou opět zařazeny do stejného šuplíku. Následně jsou z tohoto šuplíku vkládány o obalů, přičemž jsou ještě tříděny podle zabarvení dřeva. Toto je tedy ve stručnosti proces párování paliček.
Ovšem na druhé straně je průser v okamžiku, kdy se takto spárované paličky dostanou na krám, zákazník si vybere několik párů, ty vyndá z obalu, koulí je, porovnává, oťukává, pak si jeden pár vybere – no a ty ostatní nastrká zpátky tak, jak mu to padne pod ruku ….
No a ještě ke konci – musím trochu kontroverzně reagovat na tuto část příspěvku Monikyd:
Více o paličkách i o párování z webu výrobce, jehož paličky poslední roky preferuji nejen já http://www.balbex.cz/cs/site/firma/proces-vyroby.htm
Bohužel informace na té stránce jsou vysloveně reklamně zaměřené – a do skutečnosti mají někdy opravdu hodně daleko. Proto bych je doporučoval brát s opravdu velkou rezervou …
A ještě na konec bych doplnil Monikud ohledně informací o českých výrobcích, které zde chybí:
Cockpit Canada – web tyto paličky nemají, vyrábí je p Kolaja a distribuuje do obchodní sítě, kde se s nim,a dá setkat.
Hlaváček – výrobce paliček sídlící u Opavy – do obchodní sítě většinou nedodává – posílá pouze přímo zákazníkům, funguje od začátku 90 let. Web nemá.
Rudlof Králík – ten dělá především tympánové paličky a mallety – klasické paličky začal dělat až po r 2004 – web: http://www.rudolfkralik.com
Podstatné už tady padlo, prakticky nejčastěji se lze setkat s hikorem a habrem. Každý materiál má něco do sebe, takže se nedá dát recept, co je nejlepší, a co ne. To si musí každý vyzkoušet sám – a na základě vlastních poznatků pak volit materiál.
Druhá věc je ale ta, že na našem trhu se může potkat s různými materiály – a to jak špičkovými, tak i naprostými sračkami vhodnými pouze jako tyčka do květináče. Jedná se o tyto materiály:
Javor – dělá z něj v menší míře Vic Firth, Pro Mark, Vater a Regal Tip. Jedná se o lehký materiál, preferují ho např. jazzmani. Ale pozor – platí to o druzích amerického javoru (cukrový javor). Pokud javor nabízí evropský výrobce, většinou se jedná o evropské druhy, které jsou z hlediska pevnosti naprosto nevhodné. Typický představitel je např. Stagg – co se týče pevnosti jejich javorových paliček je to naprostá katastrofa.
Japonský bílý dub (shirakashi oak) – jedná se o velmi kvalitní materiál – lepší než hikor – a paličky z něj nabízí pouze Pro Mark, Tama a ve velmi malé míře Vic Firth (když pominu vintage paličky jako Slingerland nebo Ludwig) Pokud máte paličky těchto firem, máte jistotu, že držíte opravdu kvalitní dřevo. A opět pozor – pokud se setkáte s paličkami z dubu např. od SX, Dimavery, Stagg, nebo různých no name výrobců především z Číny máte naprostou jistotu, že držíte v ruce totální sračku, která vám odejde po 10 minutách hraní. Ono totiž těch druhů dubu je kolem 300 – a Číňani se s tím nijak nepářou – prostě to udělají z toho, co jim padne pod ruku. A kvalita tomu bohužel odpovídá.
A aby to bylo trochu komplikovanější, to co jsem psal výše, platí i o hikoru. Uvedené firmy (Stagg, Dimavery, SX ……a spousta dalších) z něj dělá taky. Jenže bohužel z toho, který dovezou – a tady je nutno vědět, že hikoru existuje 16 základních druhů, ale pro výrobu paliček jsou vhodné pouze dva. Pokud má ta firma k dispozici ten správný druh, tak je vše v pořádku, pokud ale doveze něco jiného – např. druhy řazené do Pecans skupiny, tak je na průser zaděláno, protože tyto paličky nemají ani pevnost habru a pokud je držíte v ruce, tak máte pocit, že jsou z papíru.
No a pokud vás zajímá, z čeho všeho se paličky dělají, najdete více tady: http://www.rstick.com/cz-materialy-pouz ... licek.html
Co se týče třídění a párování paliček:
Zdaleka se nejedná o poslední trend – poprvé to zavedla firma Ludwig v 30 letech, a po ní pak postupně i další firmy. Ale tenkráte to nebylo tak detailní, jako v současné době – hlavně se jednalo o párování podle váhy paliček. Třídění paliček podle tónové charakteristiky zavedla až firma Vic Firth v osmdesátých letech, a po ní k tomu postupně přistupovaly i ostatní.
O co při párování paliček jde?
Hikor je velmi nesourodá dřevina – dřevo z jednoho kmene může mít vysokou hustotu a pevnost, ale kousek vedle to už může být řídké a pórovité. Snadno se to dá poznat na hmotnosti paliček, přičemž váhový rozdíl mezi např. 5A může být až 13 gramů !!!! ( 38 – 51 g pro model 5A) Zde platí přímá úměra – čím více jsou paličky těžší, tím jsou pevnější a kvalitnější. A dále – pokud je na paličce řidší dřevo, palička je „hluchá“ – dává tupý a nevýrazný zvuk na činelech.
Z tohoto důvodu bylo zavedeno párování paliček – paličky se napřed třídí na lince podle váhy kdy každá palička o stejné váze je zařazena do spec. šuplíku. Přitom jsou vyřazeny paličky o nízké hmotnosti. Následuje tónové třídění – na každou paličku je klepnuto, zvuk je sejmutý mikrofonem a v počítači je vyhodnocena frekvenční charakteristika, přičemž paličky s nevýrazným zvukem jsou vyřazeny a paličky, kde se charakteristika zvuku shoduje jsou opět zařazeny do stejného šuplíku. Následně jsou z tohoto šuplíku vkládány o obalů, přičemž jsou ještě tříděny podle zabarvení dřeva. Toto je tedy ve stručnosti proces párování paliček.
Ovšem na druhé straně je průser v okamžiku, kdy se takto spárované paličky dostanou na krám, zákazník si vybere několik párů, ty vyndá z obalu, koulí je, porovnává, oťukává, pak si jeden pár vybere – no a ty ostatní nastrká zpátky tak, jak mu to padne pod ruku ….
No a ještě ke konci – musím trochu kontroverzně reagovat na tuto část příspěvku Monikyd:
Více o paličkách i o párování z webu výrobce, jehož paličky poslední roky preferuji nejen já http://www.balbex.cz/cs/site/firma/proces-vyroby.htm
Bohužel informace na té stránce jsou vysloveně reklamně zaměřené – a do skutečnosti mají někdy opravdu hodně daleko. Proto bych je doporučoval brát s opravdu velkou rezervou …
A ještě na konec bych doplnil Monikud ohledně informací o českých výrobcích, které zde chybí:
Cockpit Canada – web tyto paličky nemají, vyrábí je p Kolaja a distribuuje do obchodní sítě, kde se s nim,a dá setkat.
Hlaváček – výrobce paliček sídlící u Opavy – do obchodní sítě většinou nedodává – posílá pouze přímo zákazníkům, funguje od začátku 90 let. Web nemá.
Rudlof Králík – ten dělá především tympánové paličky a mallety – klasické paličky začal dělat až po r 2004 – web: http://www.rudolfkralik.com